| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 4. září 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Milan Štěch | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Milan Štěch v Interview BBC řekl, že odbory nejsou zcela spokojeny s vládním daňovým balíčkem. Odboráři podle Štěcha považují za nutné urychlit zavedení majetkových přiznání.
Přepis rozhovoru Platy v rozpočtové sféře se staly v uplynulých dnech předmětem debat odborů a vlády. Kabinet premiéra Vladimíra Špidly navrhl kvůli povodním odložit rozšíření počtu mzdových tříd ze dvanácti na šestnáct, k němuž mělo dojít od 1. ledna, a to kvůli úspoře peněz ve státním rozpočtu. S tím však nesouhlasí především školské odbory. Premiér Vladimír Špidla k vyjednávání o platech říká: Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Problém platů se bude řešit v rámci celkového jednání o státním rozpočtu, protože musím říct jasně, že ty povodňové škody jsou velké a my mobilizujeme, snažíme se rozumným a spravedlivým způsobem, zdroje. Takže všechny možné vývoje jsou stále ještě otevřené, ale rozhodující je kontext státního rozpočtu. Slova českého premiéra Vladimíra Špidly. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch považuje dosavadní jednání s vládou o platech státních zaměstnanců za úspěšná. Milan ŠTĚCH, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů /zvuková ukázka/: Moje první jednání, které se uskutečnilo s panem premiérem před čtrnácti dny, vedlo k tomu, že pan premiér uznal, že není možné řešit důsledky povodní jenom na úkor rozpočtové sféry. Říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Nejen o platech státních zaměstnanců a o odkladu rozšíření platových tříd bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobré odpoledne. Představitelé stran vládní koalice se v úterý před půlnocí dohodli na balíčku daňových opatření, které vláda zavádí, aby získala peníze na nápravu škod po povodních. Už v pondělí byla část balíčku dojednána. Hovoří premiér Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Považuji za dohodnutou daň na tabák a tabákové výrobky, daň na alkohol, že považuji za dohodnuté mírné zvýšení nejnižší sazby DPH a naopak snížení horní sazby DPH. Pondělní slova premiéra Vladimíra Špidly. V úterý se předsedové stran vládní koalice dohodli na tom, že lidé, kteří ročně vydělávají víc než devět set tisíc korun, neodvedou státu sedmatřicet procent ze svého příjmu, jak se původně uvažovalo, nýbrž pětatřicet procent. To je o tři procenta více než nyní. Shoda vládní koalice je také na tom, že se od roku 2004 sníží daň z příjmu právnických osob ze současných jedenatřiceti na osmadvacet procent a mírně se zvýší částka, kterou si od základu daně mohou rodiče odečíst na dítě. Má daňový balíček vlády podporu odborů, Milane Štěchu? No, že by měl komplexní podporu odborů, to říci nemohu. My máme smíšené pocity, my na jedné straně jsme ochotni připustit, že je možné zvýšit spotřební daň a samozřejmě souhlasíme s pátým pásmem, na druhou stranu se nám nelíbí řešení, zvýšení DPH z pěti na sedm procent, i když musím říci, že to není nějaké drastické zvýšení. Tedy spotřební daň, o které dani konkrétně mluvíte? Ministr financí Bohuslav Sobotka už upřesnil, že spotřební daň z tabákových výrobků a lihu vzroste, pokud projde celým legislativním procesem, tak vzroste už od 1. prosince letošního roku. To se vám líbí? To jsme ochotni akceptovat, protože víme, že stát na důsledky povodní musí někde ty peníze sehnat a je to asi řešení, které je pro nás přijatelnější než nějaké vysoké zvyšování DPH, kde jsou základní životní potřeby, protože přece jenom alkohol a cigareta není pro většinu občanů základní životní potřeba, ale potraviny, náklady spojené s bydlením, léky, to jsou základní životní potřeby a tam se nám zvýšení samozřejmě nemůže líbit. Očekáváte ještě další vyjednávání s vládou, abyste jí rozmluvili úmysl u ostatních sazeb daně z přidané hodnoty? Tam už jednání nebudou probíhat, tam de facto bude jednání spíše po ..., to bude devatenáctého o rozpočtu a je dost pravděpodobné, že vláda tento svůj úmysl schválí na svém zasedání v neděli a že to půjde do Poslanecké sněmovny. Znova ale říkám, že to není zásadně radikální řešení. Pokud třeba budou sníženy ceny energií, tak by to mohlo být v rámci toho spotřebního koše do značné míry vykompenzováno. Uvítali jste informaci ministra financí Bohuslava Sobotky, který před deseti minutami v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář uvedl, že se odkládá zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty až na začátek roku 2004? Uvítali jsme toto rozhodnutí. Zmínil jste, že 19. září má zasedat tripartita, tedy orgán složený z představitelů vlády, zaměstnavatelů a zaměstnanců. Bude se ještě, i když už jste naznačil, že hlavním tématem bude rozpočet na rok 2003, hodláte otevřít ještě onen vládní daňový balíček? Určitě o tom bude řeč, protože tím daňové úpravy nekončí. Pan ministr Sobotka a někteří další ekonomové, jako pan Mertlík a řada dalších, otevřeli otázku daně z majetku a vůbec daňovou reformu. My chceme, aby daňová zátěž se nezvyšovala u zaměstnanců, protože si myslíme, že zaměstnanci jsou daňově poměrně dost zatížení a že je potřeba zejména hledat, jak zdanit ty subjekty, které se té daňové povinnosti vyhýbají nebo nepřispívají rovnoměrně do naší daňové a pojišťovací soustavy. Které subjekty máte konkrétně na mysli, které se daním vyhýbají? Tak já si myslím, že je potřeba řešit například situaci kolem free shopů, to je ostuda České republiky. Myslím si, že je potřeba urychlit registrační pokladny, majetková přiznání, všechno to, co měla minulá vláda i tato vláda zapsané ve svém programovém prohlášení, myslíme si, že je potřeba se podívat i na ty majetkové daně, ale tam být velice opatrní, protože u nás ..., struktura majetku u běžných občanů je přeci jenom jiná. Vznikla v minulé době, kdy lidé si často stavěli nemovitosti, aby mohli si nějaký přece jenom soukromý majetek dopřát. Nebylo by šťastné dneska tento majetek, který má určitou hodnotu, výrazně daňově zatěžovat, protože řada občanů by na vyšší daně neměla ze svých příjmů prostě prostředky. Takže je potřeba se o daňových otázkách bavit v kontextu. Nesmíme zapomínat ani na problematiku OSVČ. Vždyť přece jenom u důchodu víme, že zatím ... Jen přeruším, osoba samostatně výdělečně činná. Ano, promiňte. Zatímco víme, že dva zaměstnanci vydělají nebo odvedou včetně tedy zaměstnavatelů, kteří za ně platí, v průměru na jeden důchod, zatímco u osob samostatně výdělečně činných je na to potřeba více než pět, skoro šest takových plateb. Interpretuji si správně vaše slova, pokud je budu interpretovat trochu expresivně, že vás, lidově řečeno, hněte, že vláda se nezaměřila i na tato opatření a dělá opatření, kde se daně a peníze od lidí dají nejlépe vybrat? Abych byl spravedlivý, de facto předchozí vláda, která měla do značné míry stejné barvy, tyto návrhy předkládala nebo s nimi pracovala a neprosadila je v Poslanecké sněmovně ... Promiňte, bavme se o současné vládě. Tato současná vláda je má opět zapsány a my si myslíme, že by měla stejně rychle, jako přistupuje k některým restriktivním opatřením, přistupovat i k těmto, řekl bych, příjmovým opatřením na straně tvorby státního rozpočtu. Zatím vás mrzí, že například k problematice free shopů, majetkových přiznání a podobně nepřistoupila v souvislosti s povodněmi? Je tam váhání a my chceme na té nadcházející tripartitě jasně vyzvat vládu a doufáme, že ..., i zaměstnavatele, protože v těchto věcech, si myslím, že máme v řadě případů společné cíle, nás podpoří, protože často to jsou zdroje, které vytváří i nerovnoměrné nebo nekonkurenční prostředí mezi právě podnikatelskými subjekty. Jedním ze zdrojů na odstraňování následků povodní mají být například úspory ve státním rozpočtu na rok 2003, a to například odklad zvýšení počtu platových tříd v rozpočtové sféře. Původně měl totiž pedagogům i dalším státním zaměstnancům příjem v roce 2003 vzrůst o třináct procent díky rozšíření platových tříd ze dvanácti na šestnáct. Kvůli povodním ale vláda zavedení nové mzdové soustavy odloží a na platy dá místo deseti a půl miliardy korun jen sedm miliard. Na kolik je podle vás reálné, že by dohoda o odkladu zavedení větší škály platových tříd v rozpočtové sféře mezi Českomoravskou konfederací odborových svazů a vládou ještě byla zpochybněna? Je už to jasná věc nebo ještě může dojít ke zpochybnění? Pane redaktore, tam je zásadní nepřesnost v tom, že to není dohoda mezi Českomoravskou konfederací odborových svazů, kterou já představuji, nebo jsem v čele jejích struktur, ale mezi odborovými svazy, suverénními odborovými svazy rozpočtové sféry a ministrem práce a ministrem financí, takže ... Kteří reprezentují vládu, a tak se dohodli. ... my nemáme v této věci oprávnění za odborové svazy jednat, pokud nás přímo ty odborové svazy nevyzvou, že je máme v této věci zastupovat, a tak se nestalo. Považujete to za špatné, že se tak nestalo? Ne, to v podnikatelské sféře vyjednávají samozřejmě svazy podnikatelské, jako je Lovochemie se svými protihráči, se svými partnery. V té rozpočtové sféře je protihráčem při jednání o platech ten ministr práce, případně ten ministr financí těch odborových svazů, a tak si myslím, že to je jejich parketa. Protože kdyby oni to vyjednávání o těch platech neprováděli, tak de facto by se vzdávali svojí prvořadé úlohy. Ona dohoda mezi Oborovými svazy rozpočtové a příspěvkové sféry nenadělala vám v Českomoravské konfederaci odborových svahů, lidově řečeno, dusno? Tak došlo ..., za prvé svazy ROPO při tom pátečním jednání nesouhlasily a neodsouhlasily, že není přechod na šestnáctitřídní tarifní stupnici, ale původní záměr dokonce vlády byl úplně zmrazit platy v rozpočtové a příspěvkové sféře a bylo navrhováno, aby vedle platů ústavních činitelů a soudců, k jejichž zmrazení předpokládám že dojde, se zmrazily i platy těchto pracovníků. My jsme argumentovali při jednání s panem premiérem, a u toho jednání jsem byl, protože jsem k němu byl vyzván svazy ROPO, že není možné přenášet na tuto skupinu zaměstnanců, kde jsou i záchranáři, kteří nám velice pomohli v těchto dnech, nebo v uplynulých dnech, není možné přenášet tu tíhu důsledků povodní a že je potřeba zajistit pro tuto sféru i obdobný růst, jako se předpokládá v podnikatelské sféře. Takže od té doby, jak pan premiér, tak i další členové vlády přestali mluvit o tom zmrazení platů a hovořili o nějakém kompromisu, a o tom se vyjednávalo. Rozumím tedy správně tomu, že v pátek se Odborové svazy rozpočtové a příspěvkové sféry a ministři financí a práce a sociálních věcí ještě nedohodli na tom zrušení a odkladu rozšíření ...? Ne, tam dohoda není, tam prostě vláda navrhne pravděpodobně tedy samozřejmě odložení. Svazy to považují a já osobně také, že to není dobré řešení, protože ten problém tu zůstane, bude se muset řešit v budoucnu a bude na to potřeba samozřejmě určité množství zdrojů a ty zdroje se nebudou další léta hledat o nic snadněji než letos. Ale vidíme realitu, která je a v této době, kdy země má úplně, se dá říct, i jiné problémy, existenční, řada lidí, tak by nebylo asi seriózní vyvolávat nějaké bouře, ale myslíme si, že tedy je potřeba alespoň to, co se tedy dojednalo jako kompromis, to znamená, těch sedm procent realizovat pro všechny pracovníky rozpočtové a příspěvkové sféry a je potřeba ještě, aby vláda hledala další zdroje, kde by realizovala ty sliby, které v minulosti i nedávné současnosti dala pracovníkům školství, zejména učitelům. A v případě, že ty zdroje hledat nebude, tak může dojít k bouřím? Tak já předpokládám a já nemám rád, když se vyhrožuje něčím, co se potom nerealizuje, že v těchto dnech, v těchto týdnech s ohledem na ty události, které všichni máme v paměti, které zažíváme a bojíme se, aby se neopakovaly, takže takové věci se snad dít nebudou. Ale samozřejmě za nějaký týden, měsíc, půl roku se zapomene a může se situace vyostřit. Protože když budou pracovníci školství vidět, že sliby se nerealizují, že jejich prestiž se nezvyšuje, že to, co se slibovalo, se neplní, tak se může stát, že dojde k určitému projevu nespokojenosti. A k tomu můžou být případně i stávky? Já teďka ..., pane redaktore, znáte mne, že já stávku jsem ochotný použít tehdy, když vím, že ty svazy a členská základna je ochotna k nim přistoupit. Je to součást prostředků práce odborů, ale když se o tom začne hovořit, tak také má být schopnost to realizovat. V této době my zatím v naší konfederaci, a pokud vím, tak ani v odborových svazech, vážnější diskusi na toto téma nevedeme. Nevím, jestli něco se neobjevilo v odborovém svazu školství, ale předpokládám, že v této době, jak už jsem uvedl, taková akce se nepřipravuje. K odborovému svazu školství se dostaneme záhy, ale ještě důležitou otázku, která souvisí s odložením rozšíření vyššího počtu platových tříd ze dvanácti na šestnáct. Ten odklad má být na jeden rok, v případě, že vláda se bude po roce snažit znovu zavedení oddálit, což je jedna ze dvou variant, že buď to splní, ten slib vámi daný, anebo dojde k odkladu, co byste udělali poté, v případě, že by se to odložilo o delší dobu než o rok? To je otázka budoucnosti. Já se domnívám, protože pokud nebudou tak pádné důvody, jako byly v těchto dnech, které samozřejmě nás drobet zviklávají v těch našich postojích, tak budeme trvat na tom, aby se přechod na šestnáctitřídní tarifní systém realizoval. On se nechá realizovat bohužel i třeba s osmi miliardami. Tam by došlo k tomu, že ta špička, ty nejvyšší třídy se zvýší a ten střed, zejména ten střed se propadne a my nemůžeme připustit reformu, která by znamenala, že by velká část zaměstnanců, aniž sníží svoje výkony, měla propad svých reálných platů ... Vysvětlete mi, prosím, to je lepší čekat možná i dva roky než zavádět rozšířené platové třídy se současnými penězi? Ano, samozřejmě, přesně tak. To znamená, přistoupili byste i na dvouleté odložení ... Ne, nepřistoupili, my budeme žádat příští rok, aby ty zdroje, které k tomu budou potřeba, aby je vláda našla, protože si myslíme, že tato země tak špatně neprosperuje, vidíme kolem sebe, že tady prosperita určitá slušná je a chceme, aby pracovníci rozpočtové a příspěvkové sféry, kde jsou pracovníci školství, zdravotnictví, hasiči a další, tak aby nezaostávali za vývojem platů v podnikatelské sféře, a to zaostání tady v těch letech, zejména 1997 - 1998 bylo a pořád tam těch třináct procent propadu zhruba je. Asociace samostatných odborů, která sdružuje osm odborových svazů, což je dohromady dvě stě tisíc členů, s dohodou mezi vládou a odbory rozpočtové sféry nesouhlasí. Předseda odborové organizace samostatných odborů Bohumír Dufek doslova říká, citujme: "Vláda nejhorším způsobem reaguje na vzniklý stav při povodňové situaci. Nehorázným způsobem přenesla placení škod na občany, zaměstnance, důchodce s nejnižší životní úrovní," konec citátu. Má toto stanovisko vaši podporu? Já jenom chci říci to, co jsem neslyšel, že by představitelé nebo zástupci této konfederace se vůbec někde účastnili nějakých jednání, že by projevili nějaký zájem něco vyjednávat. Ono je snazší takhle ze zadu za bukem vnášet silácká slova nebo silácké řeči, ale my bychom rádi, kdyby do těch jednání vstoupili a ukázali tu sílu. Mimo jiné připomínám, že pan Dufek je předseda zemědělců, a pokud se nenajdou ve státním rozpočtu peníze ne kompenzace pro zemědělce, tak tam ta situace zemědělců bude ještě horší, než je a víme všichni, že zemědělci jsou nepomyslným /nesrozumitelné/ příjmových skupin u nás v naší zemi. Podle vás tedy ... Je to samozřejmě také proto, že to zemědělství je poměrně roztříštěno, že se tam hůř a pomaleji lidé brání, ale myslím si, že jestli pan Dufek chce ukázat nějakou razantnost a nějaké akce, které povedou k nápravě, tak by měl začít například u svého odborového svazu. Podle vás tedy Asociace samostatných odborů spíš více mluví, než vyjednává? To jste řekl vy a ať si v tom udělá každý ... Já jsem si to přečetl z vašich slov. ... jiný svůj úsudek. Já jenom říkám, že jsem je nikdy u žádného jednání, ani moji kolegové z odborových svazů ROPO neviděli a akorát jsme slyšeli tuto reakci. My budeme rádi, když pomůžou ve vyjednávání. Ale snad každý soudný člověk v této zemi ví, že povodně tady byly, že mají vážné důsledky a že se musíme chovat k sobě jako lidé. Já sám jsem viděl v návrhu státního rozpočtu ještě 14. srpna u pana ministra Sobotky čtrnáct miliard korun, které měly být na platech ROPO, a samozřejmě jsem věděl, že to znamená třináct procent nominálního růstu a nebyl důvod, abych byl nespokojený. Že patnáctého jsme věděli, co se děje v Praze a další dny, co se dějem směrem po toku Vltavy a Labe, takže to přece jenom naše osudy a naše jednání a naše kroky musí změnit. Tady je potřeba populismus dát stranou a chovat se seriózně. Podobně ovšem jako představitelé Asociace samostatných odborů hovoří školské odbory. Ani ony nesouhlasí s odkladem onoho rozšíření platových tříd. Školské odbory odmítají odklad rozšíření platových tříd pro učitele. Premiér Vladimír Špidla k úvahám o zvýšení platů učitelů v úterý uvedl: Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Problém platů se bude řešit v rámci celkového jednání o státním rozpočtu, protože musím říct jasně, že ty povodňové škody jsou velké a my mobilizujeme, snažíme se rozumným a spravedlivým způsobem, zdroje. Takže všechny možné vývoje jsou stále ještě otevřené, ale rozhodující je kontext státního rozpočtu. Úterní slova českého premiéra Vladimíra Špidly. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch doplnil slova ministerského předsedy následovně: Milan ŠTĚCH /zvuková ukázka/: Problém platů v rozpočtové sféře je stále aktuální problém, protože teprve vláda to musí schválit, to, co páni ministři se svazy ROPO dojednali. Zůstává otevřen problém přece jenom odborového svazu školství, školáků, protože ti měli přísliby v minulé vládě i v této, že jejich platy porostou rychleji, aby se dostali na určitý nadstandard oproti celé té sféře. Uvedl v úterý předseda odborové konfederace, českomoravské odborové konfederace Milan Štěch. Považujete, pane předsedo, za reálné, aby se platy učitelům při jednáních o rozpočtu zvýšily o víc než těch sedm procent? Předně musím, pane redaktore, uvést na tu vaši repliku v závěru toho prvního vystoupení, nebo předchozího vystoupení, že je velký rozdíl mezi postoji a jednáním Asociace samostatných odborů a odborovým svazem školství. Zatímco ti první nikde u jednání nebyli, o nic se de facto podle mého aktivně neznamenali, tak svaz školství velmi intenzivně jednal. On na tom jednání minulý týden v pátek nesouhlasil s tou dohodou, co se týká jejich požadavků ... Neříkáte to jen proto, že Asociace samostatných odborů je vaše konkurence? Ne, to není ..., tady, ať je konkurence, nebo není, tady přece jsou fakta. Jestli jste je někde u jednání viděl, jestli někde tam, kde používáte naše citace, naše, možná, někde více podařené, někde méně podařené reakce, tak u těchto kolegů de facto nemůžete k tomu sáhnout, protože jste je nikde neviděli, nikde se neprezentovali. Takže to jsou holá fakta ... A teď k té otázce. Co s týká ..., jestli je to reálné, já udělám maximum pro to, aby to číslo, sedm procent, nebylo pro odborový svaz školství konečné. Samozřejmě nejsem všemocný, protože, říkám, naší hlavní metodou teďka je vyjednávání. Také se mi stalo, že mi dneska jeden občan poslal mail, že je potřeba razantních kroků. Já se domnívám, že většina veřejnosti i odboráři by takové akce nepodpořili, protože přece jenom naše země v současné době je v jiné situaci, takže budeme dál jednat. Vláda, která si sama dala do svého programového prohlášení, že chce učitele posunout v té hierarchii odměňování výš, si uvědomuje jistě, že nechat to všechno na další léta, je velikánské břemeno, takže bude zajisté hledat. Takové přísliby jsem od pana premiéra i od dalších, od některých členů vlády dostal, že se ještě pokusí nalézt nějaké dodatečné zdroje, které by mohli na školství do oblasti platů přesunout, takže budeme dále jednat. Mohu vás poprosit o jednoslovnou odpověď na velmi stručnou otázku? Vy osobně věříte, že dojde u učitelů ke zvýšení platů o více než sedm procent, ano, nebo ne? Věřím. Děkuji. Když se ale podíváme na reakci školských odborů, předseda odborového svazu školství Jaroslav Rössler si postěžoval, že solidarita Českomoravské konfederace odborových svazů je nulová. Citujme doslova z deníku Právo ze 3. září. Jaroslav Rössler doslova říká: "Bohužel jsem se nesetkal s podporou od ostatních odborových svazů ani konfederace jako celků, proto se na jednání našeho předsednictva objevila pokračující rezignace na očekávanou solidární pomoc ze strany celé konfederace." Jak to vyřešíte jako předseda takové stížnosti? Tak za prvé musím říci, že do doby, kdy toto pan Rössler pronesl, se de facto na konfederaci neobrátil, že bychom za odborový svaz školství měli jednat. My jsme jednali za ROPO celé do té doby, a to tak, že jsme zamezili, přesvědčili jsme členy vlády, aby se nepřistupovalo k celkovému zmrazení mezd. Od té doby, co pan Rössler projevil zájem, abych vstoupil do jednání a vytvořil prostor pro jednání, protože to konečné číslo si musí dohodnout oni, anebo vést ty detailní jednání musí oni, jak už jsem uvedl úvodem, to je hlavně parketa odborových svazů, takže od té doby jsem samozřejmě kroky činil. Co se týká té solidarity, já si myslím, že pan Rössler v tomto případě drobet tu solidaritu dal naruby. On měl, nebo někteří asi představitelé tohoto svazu měli představu, že odborové svazy ROPO budou ochotny jít na číslo tři celé jedna, nebo tři a půl procenta a ten zbytek, navýšení tarifů, že bude použit jenom pro školství. Já chápu ty ostatní svazy, že chtějí alespoň takový růst, jako se předpokládá v podnikatelské sféře. Ale co mám informaci, a ony ji prezentují i písemně a veřejně, že jsou ochotný a chápou a nemají námitky a podporují, aby svaz školství dostal další zdroje, které budou použity pro navýšení tarifů, případně dalších složek platů, ale zejména těch tarifů u pracovníků ve školství, zejména u učitelů. Školské odbory tedy navrhovaly, aby ostatním odborovým svazům v rozpočtové sféře se zvýšily platy o inflaci a zbytek by šel školským odborům? Takovou představu úpravy jsem od pana předsedy Rösslera slyšel a tu já jsem nepodpořil, to jsem nepřiznal ... Ta byla nepřijatelná pro všechny proč? Ta byla nepřijatelná pro všech zbývajících asi dvanáct svazů rozpočtové a příspěvkové sféry, protože to číslo tři celá jedna nebo tři a půl procenta je předpokládaná inflace v příštím roce a ony chtějí, aby měly alespoň růst reálných platů takový, jaký se předpokládá v podnikatelské sféře. Máte obavy, že se vám nepodaří školské odbory v asociaci, respektive v Českomoravské konfederaci odborových svazů udržet a že by mohly kvůli tomu, že k této solidaritě nedošlo, vystoupit z konfederace, jste na to připraven? Pane redaktore, já si myslím, že všichni rozumní lidé, zainteresovaní v těchto záležitostech si uvědomují, že tento subjekt, konfederace, je pro všechny velice prospěšný, že si skutečně vzájemně v řadě věcí můžeme pomáhat, že se musí neustále hlídat prostředí, kterým vůbec můžeme hájit zájmy zaměstnanců a že pro dílčí neshody, které se vždycky mezi lidmi nebo v prostředí, kde působí lidé, vyskytnou, rozvíjet celou strukturu, by byla velká chyba. Já si myslím, že už to štěpení, ke kterému v minulosti došlo, byla chyba a že spíš se musíme ... Obavy nemáte? Spíše se musíme sjednocovat. Já obavy nemám a ani se toho nemůžu nějak bát, protože by to mohlo ovlivňovat moji práci a já moji práci musím dělat naprosto s čistým jaksi hledím, a také ji tak dělat budu a nebudu ustupovat žádným ultimátním požadavkům, kdyby se vyskytly. Konfederace má tady poslání, má za sebou výsledky a já hodlám takto konfederaci dál řídit. Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Jaroslav Rössler ovšem aktuálně uvedl, že školské odbory žádné nátlakové akce, které by podpořily jejich požadavek na vyšší mzdy a delší dovolené, neplánují, ale některé základní odborové organizace přesto vedení svazu k razantnějším protestům začaly vyzývat. Podaří se podle vás tu situaci, lidově řečeno, udržet na uzdě? Já nejsem ten, který by chtěl něco držet na uzdě. Já si myslím, že ve školství jako všude jinde jsou inteligentní, schopní, rozhledu nabytí, nebo s určitým rozhledem pracující lidé a že oni si sami zváží, co mají dělat ... A pokud si zváží, že by bylo dobré stávkovat, tak ať si stávkují? Tak samozřejmě na to mají plné právo. Pokud si pro tu stávku budou svobodně hlasovat, pokud se pro to rozhodnou, tak určitě my nikdy nebudeme ti, kteří by jim říkali: "Stávkovat nesmíte." Ale jsem ... Vy byste to podpořili, takovou stávku? V tuto chvíli jsem přesvědčený, že k takové stávce nedojde. Ale řekl jsem už v úvodu svého vystoupení zde u vás, že po několika týdnech, po několika měsících se na dnešní problémy může zapomenout a že pokud ten dopad do těch platů učitelů by byl negativní, tak samozřejmě, že není možné vyloučit jakoukoliv odezvu, takže ... Včetně stávky. Samozřejmě, vždyť tím, že dneska se stalo, nebo v minulých týdnech se stalo to, co se stalo, to neznamená, že za půl roku, za rok se tady neudá v této věci něco jiného a nemusí to vůbec být o školství, může to být úplně z jiného sektoru. Víte, že tady se pořád mluví, jestli my budeme stávkovat. Najednou tady řidiči, dopravci jsou nespokojení s přípravou zákona, udělají blokádu Prahy a způsobí to možná větší národohospodářské dopady než případné naše akce a nikdo ... Myslím si, že jsou s tím občané třeba nespokojení, ale je to určitý projev občanských postojů a do demokracie to patří, byť si myslím, že tyto prostředky by měly zůstat dál odborům, protože ty jim historicky patří, a podnikatelské kruhy by se k těmto formám uchylovat neměly, protože si myslím, že mají jiné možnosti, jak prosazovat svoje zájmy. Poslední otázka, poprosím o velmi stručnou odpověď. Jak se podle vás záplavy promítnou do budoucího makroekonomického vývoje? Očekávají odbory vyšší nezaměstnanost například v souvislosti se záplavami? No, v souvislosti se záplavami ani tak ne, samozřejmě spíš ta stagnace, která pokračuje v rámci OECD i Evropské unie, ta se může projevit na růstu nezaměstnanosti, protože my jsme velice propojeni se světovou ekonomikou. Dál tedy záplavy můžou na jedné straně zbrzdit některé podniky, ale některým podnikům paradoxně můžou přihrát i novou práci. Říká Milan Štěch, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. Děkuji za vašich třicet minut. Někdy příště na shledanou. Já také děkuji za pozvání. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
