| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 3. září 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Uher | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Uher v Interview BBC odmítl, že by hydrologické modely při výpočtech při záplavách selhaly. Praha mohla být podle něj na povodně připravena lépe - pokud by protipovodňové stěny byly instalovány nejen na Smetanově nábřeží, ale i levém břehu Vltavy, pak by k zaplavení Kampy nedošlo. Podle Pavla Uhera záplavy v České republice způsobily na majetku Povodí Vltavy škody ve výši až dvou miliard korun.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl ředitel závodu Dolní Vltava, Povodí Vltavy Pavel Uher. Vítejte v BBC. Dobrý den. Dobrý den. Čemu jste se jako vodohospodář přiučil při srpnových povodních? Přiučil jsem se mnohému, protože pro vodohospodáře je to neocenitelná skutečnost a zkušenost se seznámit s tak velkou vodou. Na moje gusto byla příliš velká, stačila trochu menší a to přiučení by jistě bylo také takové, a nebyly by takové tragické následky, ale přesto byla to velká škola a byla to škola, která nám přinesla řadu poučení. Například? Když jsme spolu v rádiu, tak rozvoj komunikačních systémů, lepší informační technologie, lepší informační systémy, protože je vidět, že na informacích závisí mnohé. Potom zřejmě se nevyhneme přehodnocení manipulačních řádů, přehrad. A ty komunikační systémy? To se týká u vás, například v závodu Dolní Vltava? Jak spolu komunikují jednotlivá díla, jednotliví vodohospodáři, kteří mají na starosti dolní tok Vltavy. Tak těch komunikačních systémů je několik. Jednak je to, jsou to počítače, výpočetní systém firmy, který přináší data, v podstatě on line s limnigrafů, z vodočtů, z hydrometeorologického ústavu, tak i z našich přehrad a z hladinoměrů, z vodohospodářského dispečinku se přenáší na energetický dispečink a zpátky, takže to je jedna osa informační. Druhá, to jsou samozřejmě klasické telefony a pak nám velice pomohly při této povodni a velice se osvědčily mobilní telefony nebo vůbec síť mobilních telefonů, to mohu i jako člen dvou krizových štábů, ve kterých jsem zasedal potvrdit, že skutečně teda mobilní telefony sehrály velice příznivou a pozitivní roli při těch povodních. Vy odborně hovoříte o komunikačních osách. Byla nějaká komunikační osa, která se ukázala jako málo efektivní a je zapotřebí ji na příští velkou vodu... Myslím si, ta komunikace vůči veřejnosti nebo komunikace vůči odběratelům těch informací, tam si myslím, že máme ještě určité rezervy, i když ten pražský záchranný systém krizového štábu fungoval dobře, tak přeci jenom veřejnost vyžadovala ty informace neustále a myslím si, že i budeme muset přehodnotit jaké informace poskytujeme tak, aby byly stravitelné, přijatelné, protože... Byly nesrozumitelné podle vás informace, které jste... Nemyslím nesrozumitelné. My vodohospodáři rádi hovoříme o velkých vodách, hovoříme o překročení, či o četnosti výskytu, mluvíme o pěti, deseti, dvaceti, padesátiletých vodách. Ve vztahu k veřejnosti jsme jednoznačně dospěli k názoru, že je třeba mluvit pouze v centimetrech na vodočtu, pouze jaksi v hladinách, v tendencích stoupání, rychlosti stoupání, protože to je pro laickou veřejnost mnohem instruktivnější informace než taková ta hydrologická informace. Proč je podle vás sousloví x-letá, stoletá, dvacetiletá, pětisetletá voda pro veřejnost nesrozumitelná? Alespoň se mi zdálo, že taková ta laická veřejnost si neumí pod těmi pojmy dost dobře představit, protože oni nevědí, kam ta voda může dostoupit. My vodohospodáři to víme a pro nás, my s těmito pojmy musíme pracovat, protože máme nějakou základní síť těch vodočetných stanic a k nim máme staženy ty vztahy vodohospodářské. Ale zřejmě zavedení nějakých pomocných vodočtů a vodočetných vztahů ve městě přímo, kdybychom třeba dokázali říkat Pražanům, že na Karlově mostě na vodočtu, třeba klášteru Křížovníku, když dosáhne voda na číslo čtyři tisíce, tak to bude tak a tak, tak by to asi bylo instruktivnější, i když potom přitom rozlivu, pak už jsme měřili jenom vlastně hladinu po bariérách, které stály na břehu řeky. Uvažujete tedy o tom, že by se mohlo udělat nějaké takové instruktážní měřidlo a veřejnosti v centru Prahy dostatečně známé, na kterém by bylo možné při jakékoli vodě demonstrovat, jak se bude voda vyvíjet? Je to zkušenost, kterou si myslím, že musíme obnovit, je to například vodočet Na Františku, že jo, tam to je historický vodočet, kdyby ta lať vodoměrná byla nastavena ještě nad úroveň, vlastně toho terénu a na úroveň těch bariér, tak jsme mohli třeba poskytovat takové pro veřejnost přehlednější informace, například Kolín nad Rýnem udává jednoznačně centimetry, jako vodočetná stanice, která je v centru Kolína, každý ji zná, je to takový starý historický domeček a každý se tam jde prostě podívat, kolik ta ručička na tom "péglu" ukazuje. Které místo zvolíte? Já si myslím, že jsou dvě taková historická místa, František a potom je to na Bítoni u železničního mostu, obojí na pravém břehu, kde ty staré rafiky odečtu ještě stále jsou a je potřeba je obnovit a uvést do chodu. Nastal při srpnových povodních okamžik, kdy jste jako vodohospodář nevěděl kudy kam, tedy jinak řečeno, kdy jste nevěděl, co si počít? Myslím si, že nenastala. Ono zpětně se to může zdát jako nějaké vychloubání, ale neměl jsem ten pocit. Pevně jsem věřil, že tu situaci dobře zvládneme a jen jsem se hrozně bál, aby nedošlo k obětem na lidských životech, protože to jsou věci nenahraditelné a ze zkušenosti víme, že jednak hmotné věci se dají nahradit, jednak těm hmotným škodám se v tom čase nedá zabránit. Ala tragédie jsou lidské životy a tady si myslím, že Praha obstála na jedničku a celý její záchranný systém prostě fungoval po tomto směru dokonale. Ten systém evakuace obyvatel a ten systém varování si myslím, že obstál velice dobře. BBC sledovala povodně v České republice velmi detailně. V úterý 13. srpna ve dvacet tři hodin, předstoupil před novináře zástupce ředitele závodu Dolní Vltavy, Povodí Vltava Jiří Friedel, pražský primát Igor Němec. Sdělení bylo poměrně optimistické. Igor NĚMEC /zvuková ukázka/: Nicméně, mám pro vás poměrně příznivou zprávu v tom, že vodohospodáři nás dnes informovali, že podle všeho by zítra ráno mělo dojít ke kulminaci vody na Vltavě, to znamená, že by se měl zastavit nárůst. Pravděpodobně tedy ještě během noci může hladina stoupnout maximálně asi o dvacet centimetrů v korytě, což by nemělo ohrozit žádné naše bezpečnostní opatření, které jsme udělali. 13. srpen dvacet tři hodin a šest minut, a slova pražského primátora Igora Němce, která následně na tiskové konferenci potvrdil i zástupce ředitele závodu Dolní Vltava, Povodí Vltavy Jiří Friedel. Záznam celé tiskové konference včetně vystoupení zástupce ředitele závodu Dolní Vltava, Povodí Vltava Jiřího Friedela má BBC k dispozici. Čtyři hodiny poté se prognóza povodí Vltavy mění. Byl to ten okamžik, kdy vás jako vodohospodáře voda překvapila? Ano. Je to, i když všechno to, co bylo řečeno z vašeho záznamu je pravda. Ty informace, které pan primátor řekl, tak mu skutečně byly poskytnuty, my jsme se skutečně navečer domnívali, byla to zpráva z šestnácti hodin. Já jsem si ty doklady přinesl, kdy jsme říkali, že v Praze očekáváme v osmnáct hodin, že by měla stoupnout voda na čtyři tisíce pět set kubických metrů. Skutečnost podle dnešního vyhodnocení bylo čtyři tisíce osm set, už ten malý rozdíl vidíte, je necelých asi šest nebo sedm procent, je mimo hranici rozptylu hydrologických dat, takže to byla prognóza poměrně velice přesná. A v těch jednadvacet hodin jsme říkali, tak jak cituji tedy z výpisu, z tiskové konference. Vltava v Praze dosáhne maxima, pravděpodobně ve středu okolo třetí hodiny ráno, to je to, co jste citoval... To je maximálně o dvacet pět centimetrů. O dvacet pět centimetrů a dosáhne pět tisíc kubíků. Ve skutečnosti ta kulminace se posunula, posunula se vlivem naprosto nekontrolovatelného přítoku z Berounky, který byl abnormální i na Berounce bylo dosaženo historické vody, která měla četnost výskytu více než dvě stě padesát let. A byl dosažen průtok, říkali jsme pět tisíc, bylo dosaženo pět tisíc tři sta, zase je to ta nepřesnost toho odhadu, zcela nezanedbatelná z hlediska hydrologických údajů. Podle vás modely hydrologů neselhaly, že se posunula kulminace a to o několik hodin, protože původně jste říkali ve tři ráno. Neselhaly. Bylo to ve směru bezpečnosti, protože přišla později než jsme čekali. Čili, zase jsme získali čas. A navíc v těchto situacích, kdy bariéry byly postaveny, Karlín byl evakuován a bylo evakuováno Staré Město nebo se evakuovalo, což byla preventivní opatření, protože jak víme, tak se Staré Město nezalilo, ale přesto to rozhodnutí o evakuaci považuji za velice správné. Tak vlastně jsme byli stále na straně bezpečné a myslím si, že jsme se žádné chyby v informaci vůči panu primátorovi ani pan primátor vůči veřejnosti nedopustili. Není tedy zapotřebí hydrologické modely upravovat, protože ty stávající podle nichž jste prognózovali, jak se bude průtok Vltavou vyvíjet. Selhaly nebo byly méně přesné než býti mohly. Určitě neselhaly, a mě osobně překvapili svou věrohodností. To ale neznamená, že je nebudeme prověřovat a nebudeme je nějakým způsobem verifikovat, protože je třeba si uvědomit, že takové údaje, jaké máme dnes, takové jsme nikdy nemohli mít. My jsme vlastně adoptovali vodu z roku 1890 do Prahy roku 2000. Ta Praha vypadala úplně jinak, my jsme znali údaje o velkých vodách z roku 1980, o průtocích, o hladinách, na to jsme ten model pasovali nebo naši odborníci... Byť byla ta Vltava úplně jiná. Praha vypadala úplně jinak... Tak hovoříte pouze o sedmiprocentním zmýlení. To si myslím, že je naprosto minimální. Nechci předvídat, to vyhodnocení bude trvat delší dobu. Dokdy? My už na něm pracuje, já bych hádal, že půl roku na to budeme potřebovat, abychom získali přesné informace a přesné výpočty. A pak už ty modely budou tak zpřesněné, že další velká voda by nemusela tak překvapivě... Předpokládám, že další velká voda nebude, tak jak byla letos a jednak, že skutečně budou ty modely ještě přesnější. Jak můžete předpokládat, že žádná další velká voda. Četli jsme v českých médiích, že se zpravidla velké vody opakují. Ano. No, já nepředpokládám, že by nebyla žádná velká voda, já si jenom myslím, že pětisetletá voda, která nás postihla, je nepravděpodobné, že by se velice brzy opakovala. Ta pravděpodobnost, že se bude opakovat je podstatně menší, nejsem odborník na pravděpodobnost, ale v Lidových novinách se mi moc líbil článek jednoho bankéře, který se zabývá pravděpodobnostním počtem a ten uváděl zajímává čísla, tak snad i laikům srozumitelná, co to je pravděpodobnost výskytu. Samozřejmě, že mnohem větší pravděpodobnost, že se vrátí, nejméně stoletá voda byla v červenci letošního roku než je dneska, to je samozřejmé a proto také Povodí Vltavy a projektanti a všichni jsme tak tlačili a snažili se, aby se urychlily všechny přípravné práce, protože to varování z Moravy bylo tak akutní a ta dlouhá pauza od pořádné velké vody, která tady v Praze skutečně nebyla více než sto let, byla dostatečným varováním, ale zřejmě ne, tak dostatečným, abychom se lépe nepřipravili. Tedy Praha nebyla dostatečně připravena? Mohla být připravena lépe. Já bych neříkal, že nebyla připravena, Praha přistoupila k tomu problému velice zodpovědně už někdy po tom roce 96, kdy nás vlastně skupinu expertů vyslali do Německa. Německo v té době bylo sužováno velkými vodami, hlavně Rýn, kde během asi dvanácti let, tehdy v těch osmdesátých, konec sedmdesátých, osmdesátých let se stoletá nebo víceletá voda opakovala během dvanácti, třinácti let třikrát, takže tam jsme získali neocenitelné informace. Přivezli jste, nemýlím-li se do Prahy i ony protipovodňové bariéry, které byly rozestavěny na pravém břehu Vltavy a které pomohly tomu, že Staré Město nebylo zatopeno. Není ovšem iluze, že pokud by se vystavěly ony protipovodňové bariéry i na levém břehu Vltavy, že by vlastně ten tlak, který byl na něj vyvíjen, že by způsobil jejich protržení? Ne, samozřejmě, že jsme ty výpočty prováděli nebo projektanti je provedli. Projektanti těch opatření, byli provedeny včas a prokázali jednoznačně, že je možné ohradit obě strany Starého Města a Malé Strany s tím, že by hladina vypočtena, kterou jsme ty výpočty kontrolní jsme provedli by byla vyšší, asi řádově o šest a půl centimetrů, při té stoleté vodě, při té vodě by byli třeba o patnáct centimetrů vyšší, ale určitě by ty bariéry vydržely... Pokud by se tedy voda nerozlila na Kampu, tak by vydržely bariéry podle vašich výpočtů na obou stranách a voda by stoupla pouze o dvacet centimetrů? Ano. Kolik byla rezerva na bariérách? Rezerva na těch bariérách, to byly nejkritičtější okamžiky mého života, kdy jsme po půl hodinách, dvě nezávislé měřické skupiny mi podávaly pravidelně informace, jak stoupá voda na těch bariérách, zastavila se asi dvacet centimetrů pod horní hranou té stěny. Pokud by tedy byly na Kampě, na té straně Kampy, tak by nepřetekly? Tak by nepřetekly. Samozřejmě, že teď už zítra shodou okolností je velice důležité jednání na Magistrátu hlavního města Prahy, kde už se bude jednat o dobudování toho pražského systému, o případných úpravách těch návrhových parametrů a nechci předbíhat tomu jednání, ale Praha to bere velice vážně a jak vidíte, tak jednak velice rychle, ani ne tři týdny po povodni už jedná velice aktivně o dobudování toho pražského systému. Jsou podle vás protipovodňové stěny, které stály v průběhu záplav na pravém břehu Vltavy a ochránily Staré Město před povodní, řešením i pro další města? Jsou. Myslím si, že byly také použity a hlavně jsou připraveny. Já vím o řadě projektů, připravují je Budějovice, připravuje je Hradec Králové, Pardubice, Plzeň. Varování z Prahy by podle vás mělo uspíšit výstavbu těchto protipovodňových stěn v celé České republice? Já si myslím, že uspíší. Naši kolegové z Kolína nám tenkrát říkali, když jsme přišli poprvé s tím, že bychom chtěli stavět bariéry, tak se nám všichni smáli, kde na to vezmeme peníze, když přišla první voda, tak nám je bez řečí dali a když přišla ta druhá, která tu první přelila, ty bariéry přetekly, což se stalo v Kolíně, tak už se ani neptali kolik chceme peněz a říkali, my vám dáme tolik, kolik si řeknete, jen aby se to už neopakovalo. Prezident České republiky Václav Havel koncem srpna v rozhovoru se zahraničními novináři uvedl, že srpnové povodně ukázaly, že přírodu není možné uregulovat. Václav HAVEL /zvuková ukázka/: Ten marxistický obraz světa, který nám byl vnucován, a který infiltroval do sté společnosti, to všechno jakoby prozrazovalo určitou pýchu. Člověk se domnívá, že všechno ovládne, že má všem pravdu, že ví jak na to. A ta příroda, jakoby mu dávala najevo, že by neměl tak pyšný stát trošku pokorný před ním, věřit těm přirozeným procesům, co se v ní po tisíciletí vytvářeli a kultivovali věřit tomu, že mají jakýsi smysl, že v té přírodě existují tajemné, nám neznámé způsoby rovnováhy a že, jakési jednoduché technokratické vstoupení do těch dějů může být velmi nebezpečné. Slova prezidenta republiky, Václava Havla. Vnímá i ředitel závodu Dolní Vltava, Povodí Vltavy Pavel Uher povodně tak, že voda dala i vodohospodářům najevo, že jsou na ni krátcí. Ano, je to tak. Já myslím, že pan prezident to vystihl, ale my nemůžeme velkým vodám zabránit, ale my jim můžeme vzdorovat. Vzdorovat jim takovými technickými opatřeními, která jsou přijatelná a ekonomicky dostupná a to je myslím klasická ukázka, jestli třeba v Praze chceme ochránit určitou část města, je třeba ji ochránit, ale jsou zase místa, kde je potřeba nechat vodu rozlít, kde musí docházet k přirozené retenci v území, kde nemá smysl ohrázovat, nemůže ohrázovat Vltavu od Štěchovic do Mělníka nebo od Štěchovic do Hřenska Labe. Je třeba prostě, aby byly důležité významné celky, které jsou přelidněné, aby byly ochráněny a ta zbývající území, aby se nechala ta voda rozlít, aby došlo k zploštění těch povodňových vln. Ukázala srpnová povodeň, že je možné ještě lépe ochránit obyvatele Prahy a dalších měst na dolním toku Vltavy? To znamená, postavit některá nová vodní díla. Je to reálné? Já si myslím, že v naší kulturní krajině už není reálné budovat další vodní díla. V tom, aspoň za to území, za které mluvím, to je Vltava a dolní Labe, myslím si, že to není možné, ale je možné vhodnou kombinací využití toho území, právě těch rozlidných území, odsunutí těch ochranných hrází dál od řek a obětovat to území kolem řek, které je jenom zemědělsky využívané, tak nechat zaplavit. A naopak sídelní oblasti nebo průmyslové celky proti té vodě ochránit, například pomocí takový bariér, jaké jsme viděli v Praze nebo podobných. Pane řediteli, kolik je v současnosti na dolním toku Vltavy, možná i na Labi poldrů a kolik by jich bylo podle této vody možné vybudovat, co v nejbližší době? Jsou takové přirozené poldry na dolní Vltavě, myslím tím pod Kralupy směrem k Labi, na Labi už jich příliš není. Myslím si, že toto území se nabízí, určité možnosti, určitou kapacitu má to území. Kolik zhruba poldrů? Nedovedu říci, kolik poldrů, ale myslím si, že ten jejich objem by mohl jít do statisíců kubíků vody. Když si vezmeme, že ta povodeň měla objem, o které hovoříme dneska, měla objem asi tři miliardy kubíků a že vlastně retenční prostor, který tolik pomohl na vltavské kaskádě, byl asi sto padesát milionů kubíků, tak si myslím, že když bychom vybudovali ještě další taková a to je technicky reálné, nějakých dvě stě, tři sta, čtyři sta milionů kubíků, takže by ty účinky byly výrazně nižší. Váš nadřízený, ředitel Povodí Vltavy Petr Hudler, záplavy charakterizuje těmito slovy. Petr HUDLER /zvuková ukázka/: Povodeň, která nemá v současných dějinách prakticky obdobu a byly překonány všechny předpoklady, které se očekávaly. Povodeň prošla ve dvou vlnách, my tomu říkám takový velbloud, kdy vždycky ta druhá vlna je ničivá. Petr Hudler tvrdí, že Povodí Vltavy udělalo maximum, aby následky záplav zmírnilo. Petr HUDLER /zvuková ukázka/: Kompletní vyhodnocení povodně jako celku, včetně škod bude trvat jistě delší dobu, ale jsme připraveni a já jsem schopen a předpokládám i perfektně obhájit činnost vodohospodářů, ne na vltavské kaskádě, ale i na ostatních přehradách. Zazněla slova ředitele Povodí Vltavy Petra Hudlera, 21. srpna. Už máte spočítány škody, jako Povodí Vltavy? Ano, první vyčíslení škod jsme právě dnes s panem generálním ředitelem Hudlerem dávali dohromady. Teď právě ještě před chvílí jsme nad tím seděli. Předpokládáme, že ty škody na majetku Povodí Vltavy se budou pohybovat kolem jeden a půl miliardy až dvou miliard. Jenom na mém závodě, který já řídím se ty škody pohybují kolem osmi set milionů korun, tj. od vltavské kaskády do Mělníka. A když si připočteme ještě škody v jižních Čechách, v budějovické kotlině a škody na Plzeňsku a Berounsku, tak dojdeme k tomu číslu, zhruba těch jeden a půl až dvě miliardy korun. Na jakých zařízeních jsou největší? Tak jsou to škody na vlastním toku a na objektech na tom toku. Škody jsou poměrně malé na vltavské kaskádě, na přehradách, ale jsou značné na jezech pod tou kaskádou, na budovách, na malých vodních elektrárnách a hlavně na korytech. Koryta jsou na jedné straně zanesena a hlavně jsou tam značné nátrže, porušená opevnění. Koryta malých toků jsou zase zanesena, budeme je muset čistit. Dokdy je reálné, že by došlo k pročištění těchto zanesených koryt, protože je to bezesporu nutné kvůli zimě, respektive jaru, kdy přijde velká voda a začne tání v horách? My jsme si stanovili priority na odstraňování těch škod, protože víme, že je budeme odstraňovat několik let, to se nedá vyřídit všechno. To, co jsem říkal za krátkou dobu. Stanovili jsme si priority a ty jsou takové, že nejprve musíme zprůtočnit stávající koryta. Navrátit koryta řek do původních koryt, protože mnohdy nám řeky úplně opustily svá koryta a tečou krajinou. Například i dole na Vltavě pod Veltrusy, ale jsou to hlavně ty menší toky v jižních Čechách, tam v té budějovické kotlině, tam řada řek si našla úplně jiná koryta. Musíme tedy opravit břehy a zpevnit hráze. A to dokdy, tato priorita? To bychom chtěli ty nejdůležitější věci udělat ještě do zimy, ještě letos. To, o čem teď mluvím. Máte na to peníze i lidi? Máme na to peníze i lidi. Dnes pan generální ředitel přinesl další finanční prostředky, tedy přinesl v tom smyslu, že přinesl informace o tom, že jsou zajištěny prostředky na to, abychom mohli ty nejdůležitější věci okamžitě dělat a už jsme také zahájili práce. Kolik peněz bude zapotřebí na tyto priority? Já si myslím, že do konce roku to u naší firmy bude několik set milionů, já bych to viděl tak půl miliardy v letošním roce a následující peníze potom v příštích letech. Vláda si hodlá vypracovat analýzu, jakýsi projekt, kde má být vyhodnoceno, to jak vltavská kaskáda a vodní díla plnily své funkce a Libor Ambrozek, ministr životního prostředí říká: "Myslím, že na základě této analýzy bychom pak měli spolu s resortem zemědělství otevřít diskusi nad všemi manipulačními řády." Vy už tu analýzu zpracováváte vládě? Ano nebo ne? Ano, už jsme první analýzy provedli. I když, jaksi hloubková podrobná analýza bude trvat nějakou dobu, tak ty první vyhodnocení účinku té povodně jsme si udělali. Prověření manipulací, které jsme prováděli, ověřili jsme si, že jsme postupovali správně. Žádný manipulační řád, tedy neselhal? Neselhal, protože v podstatě ta manipulace, vlastně od té první vlny těch povodní, byla pouze v rukou vodohospodářského dispečinku a my jsme skutečně manipulovali s vodou jenom ve prospěch ochrany území a ochrany lidí, tedy před povodněmi. Byť ministr životního prostředí Libor Ambrozek naznačoval, že se ukázalo, že energetické zájmy byly na vyšším místě. To byla nepřesná informace? Já si myslím, že to byla nepřesná informace, že jsme skutečně při této povodni naprosto ignorovali zájmy energetiky a manipulovali jsme skutečně jen ve prospěch ochrany obyvatelstva. My jsme vypouštěli, třeba největší zásobní prostor na Orlíku, jsme si vlastně zvýšili ten retenční prostor, který je k dispozici podle manipulačního řádu a který je těch šedesát, zhruba šedesát dva milionů kubíků, naši dispečeři zvýšili na více než sto milionů právě na úkor toho zásobního prostoru, který by v době malých průtoků sloužil k energetickému využití, takže skutečně si myslím, že naši dispečeři dělali vše co bylo možné, aby co nejrychleji vyprázdnili zase ty zásobní prostory a zvýšili si retenci. Říká ředitel závodu Dolní Vltava, Povodí Vltavy Petr Uher. Já děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště. Na shledanou. Děkuji a na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Povodí Vltavy odhadlo škody na dvě miliardy Mladá fronta DNES, 4. 9. 2002, strana 3 - Podnik Povodí Vltavy odhaduje škody, které na jeho majetku způsobily záplavy, na 1,5 až dvě miliardy korun. V rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to řekl ředitel závodu Dolní Vltava Pavel Uher. Povodí Vltavy má dostatek peněz na opravy, ty však potrvají až několik let, dodal. Povodí Vltavy odhaduje škody po povodních na dvě miliardy korun PRAHA 3. září (ČTK) - Podnik Povodí Vltavy odhaduje škody, které na jeho majetku způsobily záplavy, na 1,5 až dvě miliardy korun. V rozhovoru na rozhlasové stanici BBC to dnes řekl ředitel závodu Dolní Vltava Pavel Uher. Povodí Vltavy má dostatek peněz na opravy, ty však potrvají až několik let, dodal. Voda napáchala škody na řekách i na objektech postavených na nich. Na přehradách vltavské kaskády jsou prý škody jen malé. Značně poničené jsou však jezy pod kaskádou, budovy u řek či malé vodní elektrárny. Velmi jsou poškozena koryta řek, která jsou zanesena a musejí se čistit. Nejdříve je podle Uhera nutné zajistit průtok zanesenými koryty řek. Na mnoha místech musejí vodohospodáři navrátit řeky do původních koryt. Řeky totiž opustily koryta a tečou krajinou, jako například Vltava u Veltrus či četné menší říčky v jižních Čechách. Povodí Vltavy také musí opravit břehy řek a zpevnit hráze. Všechny tyto úpravy chtějí vodohospodáři stihnout před začátkem zimy. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
