| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 2. září 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Vladimír Špidla | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Vladimír Špidla v Interview BBC potvrdil, že se koaliční partneři se ve vládě dohodli na většině daňových změn, kterými chce stát získat finance na odstranění povodňových škod. Daňové úpravy počítají se zvýšením daní za tabákové výrobky, za alkohol, se zvýšením dolní sazby daně z přidané hodnoty a snížením daně z příjmu právnických osob. Před dokončením jsou podle premiéra dohody o společném zdanění manželů a o vyšším zdanění nejbohatších lidí.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl premiér České republiky a předseda České strany sociálně demokratické, Vladimír Špidla, vítejte v BBC. Dobrý den. Dobrý den. Považujete za důležité, do jaké školy chodí dcera ministra či ministryně školství? Nepovažuji to za zvlášť důležité. Podle mého názoru děti jdou do školy podle rozhodnutí svých rodičů, to je velmi intimní a těžko se k tomu zaujímají stanoviska. I když jsou rodiče ve vysoké funkci, nemlich ministr školství? I v tomto případě jsou to rodiče. Ještě 29. července 2000 ministryně školství, Petra Buzková, v rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes odpovídala na otázku, do jaké školy půjde její dcera, slovy, citujme: "Bude to určitě běžný typ školy." Konec citátu. O měsíc později se veřejnost dozvídá, že ministryně školství posílá své dítě do školy zřizované Francouzskou republikou a to do francouzského lycea v Praze. Považujete takový postup svého člena vlády, nejdříve řekne běžná škola a pak něco jiného činí, za správné? Nemůžu popisovat, posuzovat, ten citát byl autentický, takže k citátu se nevyjadřuji. Fakt je, že jsem informován, že dcerka Petry Buzkové už v předškolní výchově se, byla v kurzech, které měly vztah k Francii a francouzštině, čili je to logické pokračování. Nicméně trval bych na tom výroku z deníku Mladá fronta Dnes, protože ministryně školství se proti němu neohradila, kdyby byl zkreslen, tak se pravděpodobně ohradí, tudíž změna postoje během měsíce. Nemůžu říct, zda to je změna prostě během měsíce, já opravdu nemůžu posuzovat autenticitu toho výroku v Mladé frontě. Já sám osobně jsem zažil řadu situací, kdy mé výroky překroutili, ale neohrazoval jsem se, protože bych v zásadě nic jiného nedělal. Na kolik, podle vás, ministryně školství Petra Buzková, tím, že umístila dítě do francouzského lycea s poměrně vysokým školným sto dva tisíce korun za rok, ukazuje veřejnosti svůj postoj k českému státnímu školství? Má to tuto dimenzi? Myslím si, že tuto dimenzi to nemá. Na to gymnázium určitě chodí i jiné děti než Petry Buzkové, ale to tuto dimenzi nemá. Rozhodování o dětech a o jejich vzdělání je skutečně velmi osobní, velmi souvisí s rodinou tradicí. Například mluvím slušně francouzsky, což jasně souvisí s tradicí, že můj táta byl za války zaměněn za francouzského vojáka a odseděl si jako francouzský zajatec asi čtyři roky, takže ty osobní tradice, já nevím, já neznám širší rodinu Petry Buzkové, nevím, jestli jsou tam vazby na Francii přímo, nepřímo na francouzskou kulturu. Je to prostě rozhodnutí jednoho rodiče a to je skutečně intimní, osobní a je zbytečné to komentovat. Vy byste poslal, vy osobně, dítě, pokud byste byl ministrem školství, do školy cizí země? To je opravdu hypotetická otázka, protože ji neřeším. Mé děti jsou už velké, ale fakt je ten, že třeba mně osobně, když jsem viděl, že je francouzské gymnázium, tak já osobně bych docela asi na něj vydal, abych se naučil francouzsky opravdu dobře, protože Francii a její kulturu mám rád, snažil jsem se také podpořit kdysi dávno italské gymnázium, jsou tady německá gymnázia, nemýlím-li se i anglická, na ty chodí desítky lidí nebo možná stovky dětí. Musím říct, že zrovna o té francouzštině bych asi minimálně uvažoval. Tedy tak trochu potají závidíte Aničce Buzkové? Nezávidím, ale opravdu mám Francii a francouzštinu rád a rád bych jí uměl daleko lépe než teď. Vláda se v posledním srpnovém týdnu dohodla s odbory, že kvůli povodním platy ve státní sféře, tedy i učitelům ve státních školách neporostou tak rychle, jak se předpokládalo. Učitelé by v příštím roce měly, podle dohody odborů s vládou, dostat o sedm procent vyšší plat než letos. Školští odboráři tento záměr však nepodpořili. Máte připravená udělat u učitelů ještě výjimku, že vláda slíbila, že školství je prioritou a že by platy mohly růst až o třináct procent? Ta dohoda ještě nebyla uzavřena na vládní úrovni, rozpočet ještě není napsán, ale musím říct, že to je růst reálných mezd a rozpisy pro jednotlivé resorty se budou dělat teď. Otázka ale zněla, je vláda připravena ještě u učitelů dělat výjimku nebo tato dohoda bude bez výjimek? Rozpočet ještě nebyl připraven a jeho rozpis nebyl připraven, v každém případě sedm procent je docela významný nominální růst a reálně, protože všichni odhadují, že inflace bude kolem tří procent, jsou to čtyři procenta. Ještě jednou, bez výjimek? Nebo v rámci dojednávání rozpočtu výjimky budou možné. O rozpočtu se jedná vždycky velmi vážně a proti, a posuzuje se, ta rozhodnutí se odehrávají v okamžiku, kdy se o nich jedná, argumenty jsou na stole. Teď je to dohoda, která je předběžná a další komentář k nim nemám. Vy tedy jste když tak ochoten ještě přistoupit na argumenty školských odborů a jednat s nimi? Ne, já jsem ochoten řídit vážné jednání vlády o rozpočtu. Ještě jednou školské odbory žádaly, já vám nerozumím, vy se usmíváte, školské odbory žádaly v případě zachování té současné mzdové soustavy a odložení z dvanácti na šestnáct tříd, což původně mělo být od 1. ledna 2003, tak žádaly přeřazení pedagogů základních škol do vyšší platové třídy, ve které jsou středoškolští kantoři. Je to reálné? Ano nebo ne. Tak přeřazení do jiné platové třídy, která neodpovídá struktuře vzdělání a kvalifikace, to teda jako příliš pravděpodobné nevidím. Na jak dlouho se, podle vašeho názoru, zavedení nové mzdové soustavy o šestnácti třídách odkládá? Je to na rok kvůli povodním nebo na delší dobu? Náš záměr původně před povodněmi bylo zavést jí teď a v rozpočtu byly příslušné prostředky. Problém té šestnácti třídní soustavy nespočívá v tom, že by se zvyšovaly mzdy, to není podmínkou. Ta, cílem té soustavy je přesněji zařadit různé kvalifikace, to za prvé a za druhé vznikly ve vývoji našeho vzdělávacího systému, vznikla řada dalších stupňů vzdělání, například bakalářský a podobně a toto starší soustava není schopná zajistit, čili tady jde o strukturu platu, o její výšku v zásadě nejde, ale ten rozpočtový problém spočívá v následujícím. Pokud chceme přejít na šestnácti třídní systém a to můžeme při jakýchkoliv penězích, tak v okamžiku, kdy hrozí nebezpečí, v tomto okamžiku hrozí nebezpečí, že ti, kteří jsou jakoby na vrcholu té pyramidy kvalifikační, tak v každém případě budou mít vyšší mzdy, ale někteří, kteří jsou ve středu nebo trochu níže, budou mít mzdy nižší. My jsme ten přechod chtěli udělat tak, aby nikdo netratil. To vyžadovalo přibližně čtrnáct miliard korun a přibližně nárůst o čtrnáct procent nominálních mezd, to bohužel po povodních není možné. Otázka ovšem zněla a opět ji zopakuji, kdy to, podle vás, bude možné? Je to odložení pouze o rok nebo o delší dobu? Z toho, co jsem řekl, vyplývá, že smyslem je změnit strukturu vzdělání, proto, teda strukturu toho kvalifikačního katalogu, protože to je tak správné. Teď jsme narazili na přírodní katastrofu, která nám to znemožnila. Jsem přesvědčen, že jakmile to bude možné, můj odhad je, že vážně se bude debatovat při přípravě dalšího rozpočtu. To znamená o rok pravděpodobné odložení. Ano, tak je to možné. Další téma, odstraňování následků povodní v České republice. Když velká voda opadávala, přišel premiér Vladimír Špidla s prvním odhadem škod, které velká voda napáchala. Tady jsou jeho slova z 22. srpna. Pokud jde o rozsah škod, je, podle mého názoru, nemožné jej jakkoliv upřesnit v současné době a číslo, které uvedu, je číslo, které opět je jenom velmi orientační. Škody jsou upřesňovány každou hodinou, každým dnem a myslím si, že to bude trvat ještě několik dnů minimálně než bude naše představa jasnější. Čili ty škody se odhadují k dnešnímu dni na šedesát až devadesát miliard korun. Slova premiéra Vladimíra Špidly z 22. srpna. V záplavami postižených oblastech přestal k 31. srpnu platit nouzový stav a dochází tak k upřesňování škod po povodních. Dá se, podle vás, pane premiére, už dnes prohlásit, že škody, které napáchala velká voda, nepřesáhnou sto miliard korun a že ten první odhad byl střízlivý? To se nedá říct, i když, podle všeho, ten první odhad byl udělán dost realisticky, ale říct se to samozřejmě nedá. Je nutné čekat ještě zbývajících pět dní? Pět dní mají kraje na to, aby vyčíslovaly škody. Dvacet dní má pak vláda na to, aby připravila program, myslím si, že musíme ještě vyčkat. Ale z toho, co jste řekl, není reálné, že by byla překročena částka sta miliard korun. Není to vysoce pravděpodobné, ba dokonce to není ani významně pravděpodobné, ale nemožné to není. Prostě prozatím se neukázaly nějaké naprosto nečekané věci, které by ty odhady vystřelily prudce nahoru, ale je to skutečně otevřená záležitost. První náměstek ministra financí, Eduard Janota, naznačil v rozhovoru pro BBC, že se povodně s největší pravděpodobností promítnou do příjmu letošního státního rozpočtu. Hovoří Eduard Janota. Eduard JANOTA /zvuková ukázka/: Zcela nezbytně k jistým výpadkům v příjmu dojde, je otázkou, jaká bude výše. Pokud se bude pohybovat v jednotkách miliard, tak to bude jaksi pozitivní. Já si myslím, že by to nemělo překročit desítku, zcela určitě desítku miliard ne. Uvedl v rozhovoru pro BBC náměstek ministra financí, Eduard Janota. Ač byl státní rozpočet na letošní rok schválen s deficitem zhruba čtyřiceti miliard korun, ministerstvo financí odhadlo ještě před povodněmi deficit až na sedmdesát pět miliard korun. Jste připraven jako premiér sdělit veřejnosti, že se letošní rozpočet může propadnout o dalších zhruba deset miliard do větší ztráty a to kvůli výpadku na příjmové stránce? Nebo sedmdesát pět miliard udržíte stůj co stůj? To je věc, ke které se nemůžu zcela jednoznačně vyjádřit, protože, jak už jsem řekl, ty, nejsou známy ani škody a všechny odhady o tom, o jaký se bude jednat případně propad hrubého domácího produktu, jsou skutečně otevřené a také odhady, o jaký se bude jednat propad v daních. Dlužno říct, že území, které bylo zasaženo, tak je území o rozsahu šesti procent celkové plochy z České republiky. To není extrémně mnoho, i když je to zase velmi mnoho, žádná jiná povodeň takto rozsáhlá nebyla a podél těch hlavních říčních os je celá řada velmi významných sídlišť a průmyslových podniků, takže odhadnou to, to by bylo teďka opravdu pouhé věštění a to nechci. Ale čísla deficitu státního rozpočtu ukazují, že ke konci srpna už vzrostl o dalších šest celých dvě desetiny procenta na třiatřicet miliard korun. Je pravděpodobné, že se nepodaří dodržet schválený deficit čtyřiceti miliard? To možné je. Ale teď jak pravděpodobná bude ztráta. Vy jako premiér uvažujete tu ztrátu, aby byla co nejnižší nebo škrtat se nemůže v tom rozpočtu, protože záplavy s ním udělaly své? V tomto rozpočtu do konce roku už nějaký velký prostor pro škrtání a manévrování není, protože rozpočet je daný, je daný zákonem. I technicky s ním operovat je velmi obtížné, takže tento okamžik, je třeba ten rozpočet přijmout relativně, nikoliv pasivně, ale být si vědom, že možnosti nějaké intervence jsou omezené. Začátkem minulého týdne se veřejnost dozvěděla, že česká vláda chystá balíček opatření, jak získat balíček na obnovu záplavami postižených území. Média nejvíce přitom prostoru věnovala většímu zdanění lidí s vyššími příjmy. K tomu premiér, Vladimír Špidla, ve středu uvedl. Předkládáme určitou skupinu, určitou množinu finanční reakce na povodně a tato reakce v sobě obsahuje i úvahu o zavedení dalšího pásma, to je tuším že třicet sedm procent pro částky nad devět set tisíc korun ročně. To je úvaha, která je teď rozpracována a je otázka, zda bude včleněna do systému nebo ne, ale v každém případě se diskutuje vážně. Středeční slova premiéra Vladimíra Špidly. Jste, pane premiére, připraven na právo veta některého koaličního partnera, když například zamítne některou část balíčku, dejme tomu Unie svobody/ Demokratická unie, větší zdanění lidí s vyššími příjmy? Právo veta není v koaliční dohodě. Tedy vy ho ani nebudete uplatňovat jako ... No, není-li v dohodě, nemůže být uplatňováno. Může, vy můžete být vstřícnější a můžete říci, že když některý z koaličních partnerů nebude souhlasit s těmi balíčky. Ne, ne, ne, právo veta není v koaliční dohodě a debata po té popovodňové reakci je debata vážná, to je jasné, povedeme ji velmi důsledně a poctivě a ... V jakém stádiu současnosti je, když například předseda KDU-ČSL, vicepremiér Cyril Svoboda, k vyjednávání o povodňovém balíčku říká, že vyšší zdanění benzínu se možná odloží až na rok 2004. To už jste v takové fázi, že je toto možné říci? V té popovodňové reakci se skutečně neuvažuje o tom, že by se daně na benzín, spotřební daň na benzín a ropné produkty zvýšila v roce následujícím. A co už je tedy dojednáno? To, že se nezvýší vyšší zdanění benzínu a že se zvýší až v roce 2004, je už dojednáno vyšší zdanění cigaret a alkoholu? Existuje návrh, který předložilo ministerstvo financí. To ministerstvo financí návrh nepředložilo z čistého nebe, ten už byl mnohokrát debatován a budou probíhat ještě další debaty. Myslím si, že můžu prohlásit, že považuji za dohodnutou daň na tabák a tabákové výrobky, že považuji za dohodnutou v každém případě daň na alkohol, že považuji za dohodnuté mírné zvýšení nejnižší sazby DPH a naopak snížení horní sazby DPH, to je jasné. Je dohodnuto i snížení právnickým osobám sazba daně z příjmu? Ano, považuji za dohodnutou snížení sazby daně z příjmů právnických osob a považuji, i když ne s takovou jistotou, za dohodnuté společné zdanění manželů. To ovšem nebude zrealizováno hned, protože to je skutečně složitější záležitost pro daňovou akci, to je skutečně nový systém a tady bych chtěl říct, že společné zdanění manželů je výhodné pro všechny, kde manželé nemají stejný plat, jeden z nich ho má nižší. A v tom případě by to znamenalo asi i snížení daní pro dost lidí, zejména s dětmi. A za dohodnuté ještě zjevně nepovažujete ono vyšší zdanění osob s vyššími příjmy nad devět set tisíc korun. Řekl bych, že jsme tady velmi blízce dohodě, já jsem přesvědčen o tom, že je správné, aby to bylo limitováno časově, to určitě ano, ale řekl bych, že dohoda není příliš vzdálená. A přistoupila Unie svobody na to, že by to bylo tři roky? Je to nejpravděpodobnější varianta nebo jste ochoten ustoupit o rok? A tak tady k této věci se nemohu skutečně vyjádřit s nějakou velkou jistotou, ale byla diskutována předběžně ta varianta tři roky. Má svou logiku. Jakou? No, odstraňování tak rozsáhlých povodňových škod není záležitost několika měsíců. Můj odhad je, že to budou skutečně dva, tři roky. Když se ještě zmíníme o návrzích ministerstva financí, o kterých vy jste hovořil, náměstek ministra financí, Eduard Janota, 29. srpna v rozhovoru pro BBC uvedl, že by se opatření kvůli povodním měly dotknout všech. Nikoliv pouze lidí s vyššími příjmy. Eduard JANOTA /zvukový záznam/: Prostě lze si připustit situaci, že se nebude valorizovat i v jiných oblastech, včetně sociálních a maximálních dávkách, které umožňuje zákon, čili že se valorizace omezí, sníží. Valorizace, nikoliv snižování důchodů, ale valorizace. Že i tato cesta je možná, možná že výjimečně pro ten rok 2003, vzhledem k řešení následků povodní, že prostě se toto opatření přijme. Čili ta škála problémů se bude řešit prostě, pocítí to všechny skupiny obyvatelstva a toto, pokud je to jednorázové, cílené opatření, to znamená, že zdroje, které z tohoto opatření vzniknou, budou směřovány na ekonomický rozvoj, to znamená řešení následků, tak si myslím, že se to v tomto krátkém období dá realizovat. Náměstek ministra financí Eduard Janota v rozhovoru pro BBC. Menší valorizace důchodů, je to řešení? Eduard Janota říká, že by se tím ušetřilo v rozpočtu až dvanáct miliard korun. K valorizaci důchodů dojde. Úvaha o výši valorizace je veskrze v rukou vlády a vláda bude muset rozhodnout v celkovém kontextu situace rozpočtu a situace celkové. Tedy připouštíte, že důchody nebudou valorizovány tak, jak se původně předpokládalo, že ... Ne, žádná valorizace nebyla původně, o valorizaci nebylo nikdy rozhodnuto ani náznakem. O tom se teprve začíná vést debata a výše valorizace bude rozhodnuta, jak už jsem řekl, v souvislosti s celkovou situací. A váš osobní názor, kloníte se k tomu, aby důchody od 1. ledna byly valorizovány pouze o inflaci. Je to pro vás přijatelné? Důchody musí být valorizovány, to je právě jistota, kterou dává zákon a o výši se musí rozhodnout v souvislosti s tím, jak, jaká je situace země a jistěže lze minimum, které je předepsáno zákonem, je o úroveň inflace. Je to pro vás přijatelné, pokud by to bylo pouze o úroveň inflace. Je to možné. A poslední otázka k tomuto tématu, týká se privatizace. Vy, jako premiér české vlády, kloníte se k tomu, aby peníze nebyly získávány jen daněmi a různými přesuny v daňové soustavě, ale i privatizacemi, protože stát má k dispozici například České aerolinie, jsou zde další podniky, které by ještě bylo možné zprivatizovat. V současné době je ve vysokém stupni privatizace Telecom, o tom bylo rozhodnuto, to je předpokládaný příjem, pokud se to dotáhne do konce, padesát dva, padesát pět miliard. A ten hodláte využít na povodně? Ten hodláme využít v zásadě na povodně, protože tím předpokládáme, že se uplatní ve fondu bydlení, tedy jasně směřuje za povodněmi, ve fondu dopravní infrastruktury, opět jasně směřuje za povodněmi a ve Fondu národního majetku, kde jsou také některé /nesrozumitelné/, které směřují také za povodněmi. Tím vlastně plníte to, co navrhovala ODS, je to tak? No, v zásadě ano. Celých padesát miliard z Telecomu dáte na povodně? Nemohu říct, že celých padesát miliard z Telecomu dáme na povodně, protože existuje normální život, který se nemusí, nesmí zastavět, zastavit. Já nevidím třeba rozumné, abychom zastavili výstavbu dálnice D 8, která má pomoci severním Čechám, jenom proto, že byly povodně. Stejně tak nepovažuji za správné, abychom totéž udělali Ostravě, čili to, ta úloha je velice těžká, musí fungovat normální život, ta omezení se snažíme minimalizovat a současně se snažíme posílit zdroje, tak, aby se ta situace zvládla. Další, říkejme tomu povodňové privatizace, ale, podle vás, nejsou nutné a nepřipustíte je jako premiér? Ne, povodňové privatizace nejsou vhodné, protože za prvé, když chcete rozumně prodat třeba České aerolinie a znovu říkám, já se k tomu nepřikláním podle hesla "Vzduch je naše moře" a jestliže máme Ruzyň jako náš nejvýznamnější mezinárodní přístav, tak nevím, jestli je správné ji privatizovat, ale i kdyby jste učinil toto rozhodnutí, tak to je roky než to dáte skutečně dohromady, abyste dostal rozumnou cenu, čili to by v každém případě už tu, ten povodňový šok, který zvládáme, minulo. Jaký je váš názor na dokončení privatizace Unipetrolu, která dosud dokončena nebyla, protože Agrofert naznačuje, že není pro dodržení vládních podmínek soutěže. Vyhlášení když tak nové privatizace, klonil byste se k tomu? Smlouvy se dodržují, nebude-li zaplaceno, nedošlo k privatizaci, pak je samozřejmě na úvaze, zda se vyhlásí nová soutěž, to se nemohu jednoznačně vyjádřit, protože každá situace je originální a musí se uvažovat, jestli to je rozumné a správné, ale princip je jasný. Smlouvy se dodržují, když nebylo zaplaceno, nebylo prodáno. Může být i nová soutěž? Samozřejmě. K dalším námětům už jen velmi krátce. Vaše první cesta, jak jste slíbil v Interview BBC, povede do Polska. Na čem si myslíte, že se s polskými kolegy dohodnete při té první zahraniční cestě, kterou vykonáte? Tak to je první zahraniční cesta, která nemá za úkol se dohodnout na něčem průlomovém, ale chci zkoordinovat naší zahraniční politiku ve vztahu k Evropské unii, velmi významné je, že se budu účastnit jednání v Krnici, které se dívá na východ, protože, i když si to někdy neuvědomujeme, tak velmi významné země Ukrajina, Rusko, prostě existují, nejsou, není tam žádná díra, není tam žádné moře, čili to je cesta, která je důležitá. Bude tam i řada dalších premiérů a vysokých vládních funkcionářů z jiných zemí střední Evropy a dokonce i Evropské unie, čili vidím tam možnost k bilaterálním a dalším jednáním, myslím si, že to bude dobré jednání. Když se zmíníme o české zahraniční politice, je pro vás, jako pro premiéra České republiky, důležité, aby se Česká republika zapojila do debat, které se vedou na západ od českých hranic, ať už v Německu nebo ve Velké Británii. Případná podpora, či nepodpora útoku Spojených států amerických na Irák. Musí se do tohoto tématu Česká republika více, podle vás, zapojit? Česká republika nemůže žádné důležité téma ponechat stranou a toto je důležité téma, protože jednak jsme součástí nějakého systému aliančního, jednak z ta formální stránka, druhá stránka je, podle mně, jasná, je to otázka naší bezpečnosti, protože jakýkoliv vývoj v Iráku bude mít přímé nebo nepřímé důsledky na naší bezpečnost, čili si musíme počínat rozumně, aktivně, abychom ovlivnili rozhodnutí tak, jak to považujeme za správné. Zůstala by česká jednotka v Kuvajtu, pokud by Spojené státy americké zaútočily na Irák bez širší podpory, například Organizace spojených národů? Ano nebo ne. To je velmi teoretická záležitost, protože není vyjasněný vůbec mandát a struktura té věci, takže se nejsem schopen k této otázce vyjádřit. Záleželo by na tom, jaká by to byla aliance, na základě jakého mandátu by jednala, čili to je zcela otevřené. Druhá věc je, že nejsme schopni tu jednotku z vojenského hlediska tam udržovat donekonečna. Do kdy Česká republika může udržovat své vojáky v Kuvajtu? V každém případě platí, že žádnou jednotku nemůžete udržovat kdekoliv donekonečna. Ptám se do kdy můžete v současnosti udržovat českou vojenskou ... Jak už jsem řekl donekonečna ne. A do kdy, když ne donekonečna. Myslím ... Ten mandát je na rok, jestli se nemýlím. Tak existuje samozřejmě mandát, ten se musí znovu projednat ve sněmovně a najít nějaké další řešení, které bude zváženo, ale říkám, není možné z vojensko-technických hledisek možné udržovat v zahraničí donekonečna. Má Česká republika v současnosti podobný názor jako Spojené státy americké, že je nutné odstranit Saddáma Husajna z vedení Iráku? Ano nebo ne. Česká republika má v každém případě názor, že Irák představuje riziko v mezinárodně-politické situaci. A v jeho čele může být Saddám Husajn? Ano či ne. My jsme toho názoru, že tento Irák představuje riziko a že se má podniknout celá řada věcí a nevylučuje ty hranice věcí, které by se měly podniknout k tomu, aby riziko bylo odstraněno. To je vše. V Londýně začala za pečlivě uzavřenými dveřmi další etapa stockholmské arbitráže mezi společností CME a Českou republikou. Jde o spor o televizi Nova. Jde o odškodné ve výši zhruba pěti set milionů dolarů a úroky, tedy dvacet miliard korun. V případě, že Česká republika arbitráž prohraje, jaký postoj bude mít vláda a je pravdivá informace, že vláda uvažovala i o tom, že v případě, že by Česká republika arbitráž prohrála, tak kvůli nepřehledným majetkovým poměrům televizi Nova odebrat licenci a vyhlásit výběrové řízení, dražbu, která by zaplatila onu arbitráž? Byla tato varianta ve hře? Ano nebo ne. Pokud bychom prohráli, tak je samozřejmě velmi otevřená otázka škody a ceny, protože to číslo, které jste uvedl, to je prostě číslo, o kterém se mluví, nikoliv výsledek, pak bychom museli zaplatit. A je ve hře varianta, že by bylo možné velmi lukrativní licenci vydražit a získat peníze? Využili bychom všechny možné zdroje k tomu, abychom to uhradit mohli, musím říct, že současná právní, současný právní systém mě nedává moc velké naděje, že by z těch důvodů, které jste uvedli, jsme mohli tu licenci získat. A pravidla změnit a frekvenci získat, je to varianta? Určitě si myslím, že je velmi nesprávné ponechat současná pravidla v platnosti a že je správné, aby se změnil zákon. Říká premiér České republiky Vladimír Špidla. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a věřím, že v dohledné době opět na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Řekli o povodňovém balíčku Lidové noviny, 3. 10. 2002, strana 15 - Vladimír Špidla, ČSSD ...tyto zákony nejsou daňovou reformou, jsou přímočarou reakcí na situaci lidí v oblastech zničených povodněmi. BBC, česká redakce 12. 9. 2002 Hana Marvanová, US-DEU Budu hájit, abychom v balíku opatření některé věci změnili, aby neobsahoval některé daňové změny. Nelíbí se mi totiž, že nejde o okamžité opatření, ale o celkové daňové změny, jejichž efekt se projeví až za několik let. Kdybychom je podpořili, zpronevěřili bychom se slibu, který jsme dali voličům. LN 10. 9. 2002 Miroslav Beneš, ODS Vláda hraje hru, zastírá a ve skutečnosti chce povodní využít, aby mohla všechno zdražit. LN 10. 9. 2002 Petr Mareš, US-DEU Jsem pevně přesvědčen, že ten balík bude vyvážený. Milionářskou daň obhajovat nebudu. My jsme s tímto návrhem nepřišli a já se přiznám, že osobně s ním mám stále ještě problémy. LN 10. 9. 2002 Jaroslav Gongol, KSČM Takzvanou milionářskou daň v krajním případě podpoříme. Jsme ale připraveni žádat, aby se při příjmu jednoho milionu a výše zvýšila daň na 50 až na 55 %. LN 10. 9. 2002 Vlastimil Tlustý, ODS Jsme proti jakémukoli zvyšování daní. LN 28. 9. 2002 Sobotka: Je možné, že škody přesáhnou 100 miliard korun Lidové noviny, 4. 9. 2002, titulní strana - První vládní odhad povodňových škod v hodnotě až 90 miliard korun byl zřejmě příliš optimistický. "Obávám se, že škody budou vyšší. Podle předběžných čísel, která mám k dispozici, to k takovému závěru směřuje," řekl včera Sobotka v rozhovoru pro LN. Sobotka nevylučuje, že konečný účet přesáhne částku 100 miliard. "Je docela možné, že tuto hranici překročí, ale jde o můj pocit na základě dílčích informací. Není to potvrzení, že škody přesáhly sto miliard korun," dodává ministr. Premiér Špidla přitom ještě v pondělním rozhovoru pro BBC tvrdil, že překročení částky 100 miliard korun "není vysoce pravděpodobné, ba dokonce není ani významně pravděpodobné". Připustil však, že "není nemožné". Ministerstvo podle Sobotky čeká na přesná čísla. Celkový účet zveřejní do konce září. Ekonomika by podle ministra neměla zažít významný otřes. "Myslím, že zpomalení nebude mít zásadní dopad do celkového vývoje ekonomiky ani do životní úrovně u nás," odhaduje Sobotka. Špidla s Lauderem smlouvat nechce Lidové noviny, 4. 9. 2002 - Pokud nás arbitráž odsoudí k úhradě škody, raději zaplatíme, než abychom vyjednávali. Takový vzkaz poslal v pondělí večer premiér Vladimír Špidla americkému podnikateli Ronaldu Lauderovi. Ten žádá po české vládě zhruba 18 miliard korun odškodnění za to, že dovolila Vladimíru Železnému odříznout jej od zisků z televize Nova. "Pokud bychom prohráli, pak bychom museli zaplatit," uvedl Špidla v rozhovoru pro české vysílání rozhlasové stanice BBC. "Využili bychom všechny možné zdroje k tomu, abychom to uhradit mohli," dodal dále. Lauder v rozhovoru pro LN před třemi týdny naznačil, že by byl ochoten českému státu odškodné odpustit výměnou za možnost podílet se na televizním vysílání. Podle Špidly však nic takového současný mediální zákon neumožňuje. Vyšší daně budou, říká Špidla Hospodářské noviny, 3. 9. 2002, strana 2 - Ačkoliv vláda na platech státních zaměstnanců ušetří nikoli přes deset, ale jen tři a půl miliardy korun, financí na obnovu země bude mít dostatek. Pokud kabinet prosadí všechny dosud navržené daňové změny, získá do rozpočtu na příští rok skoro dvanáct miliard korun. Na platech ušetří tři a půl miliardy a do Národního fondu (ten je součástí státního rozpočtu) může získat až čtyři miliardy od Evropské unie. "Za dohodnuté považuji zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol a také mírné zvýšení snížené pětiprocentní sazby DPH. S tím, že by zároveň měla základní dvaadvacetiprocentní sazba poklesnout o jeden procentní bod. Velmi pravděpodobné je i společné zdaňování manželů. To ale není možné uplatnit hned," řekl premiér Vladimír Špidla ve včerejším pořadu BBC. Součet těchto čísel prakticky představuje dvacetimiliardovou rezervu, o jejíž nutnosti pro obnovu země hovořil Špidla v Poslanecké sněmovně. Částku však mohou nakonec snížit dva požadavky koaličních partnerů ČSSD: Za prvé, odpor unionistů a případně lidovců proti milionářské dani. Za druhé, požadavky části KDU-ČSL, aby se vzhledem ke zdražování, které bude následovat po úpravě nepřímých daní, zvýšily položky, které si mohou lidé odpočítat ze základu daně. Předseda vlády je ale přesvědčen, že milionářská daň, která zatěžuje příjmy převyšující 91 tisíc korun měsíčně, uplatněna bude. Dočasně, nejdéle na tři roky. Základ pro odvod daně si občané mohou snížit odečtem zákonem stanovených částek například na dítě nebo manželku. "Uvažujeme o zvýšení odečitatelné částky na dítě," řekl včera předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vláda rovněž bude hledat rozpočtové úspory. Na rozdíl od daňových změn, o nichž se bude hlasovat na mimořádném zasedání sněmovny 12. září, na rozpočtové škrty má vláda dostatek času. O nich se bude rozhodovat až při schvalování státního rozpočtu na rok 2003. Plán státních financí má kabinet poslancům odevzdat do konce října. Podle předběžného zadání by ale mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí například ušetřit čtyři miliardy korun na výplatě důchodů. Nynější nízká inflace totiž vládě umožňuje jen minimální valorizaci penzí. I premiér připouští, že důchody v příštím roce budou valorizovány pouze o inflaci. Mírný růst spotřebitelských cen má také vliv na to, jak poroste životní minimum, od nějž se odvíjí výše prakticky všech sociálních dávek. To by se mělo valorizovat až na konci roku. Proti hledání rozpočtových úspor za každou cenu ale v ČSSD existuje poměrně silný odpor. Část sociálních demokratů proto čím dál tím víc nabádá vládu k použití peněz získaných privatizací. K tomu je připravena i vláda. Premiér Špidla informoval, že nemalá část peněz ze sumy pětapadesáti miliard, které stát dostane za prodej Telecomu bude použita na odstranění následků povodní. Ekonomičtí experti stran vládní koalice budou o návrzích na zvýšení daní a dalších opatřeních jednat dnes večer. Špidla: Dohodli jsme nové daně Lidové noviny, 3. 9. 2002, titulní strana - Vládní partneři se na včerejším jednání dohodli na většině daňových změn. O vyšším zdanění osob s nejvyššími příjmy se však stále jedná. "Dohody o společném zdanění manželů a o vyšším zdanění nejbohatších lidí jsou před dokončením," tvrdil včera premiér Vladimír Špidla pro BBC. Na ostatních daňových změnách se podle něj už vládní koalice shodla. Zvýší se daně na tabákové výrobky a alkohol. Sazby daně z přidané hodnoty se změní. Daň z příjmu právnických osob by se naopak měla snížit. Konkrétní čísla Špidla neuvedl. Z předchozích vyjádření je však zřejmé, že základní sazba DPH se sníží z 22 na 21 procent. Snížená sazba se naopak zvýší ze současných pěti procent na sedm. Základní sazbou je zdaňováno například spotřební zboží. Daň naopak vzroste u potravin a části služeb. Hlavní bod sváru mezi koaličními partnery stále představuje záměr sociálních demokratů zavést páté daňové pásmo pro lidi s příjmem vyšším než 900 tisíc za rok. Nelíbí se jak lidovcům, tak unionistům. Šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda tvrdí, že se jeho strana s chystaným "balíčkem" v zásadě ztotožňuje. "Je otázka, jaká bude výtěžnost daně z pátého daňového pásma," zapochyboval však. Sociální demokraté tvrdí, že poté, co "horních deset tisíc" odevzdá do státní poklady místo dosavadních 32 procent 37 procent svých příjmů, bude stát bohatší asi o miliardu. Zavedení pátého daňového pásma pro "nejbohatší" poplatníky se podle informací LN nelíbí ani vyjednavačům US-DEU. Premiér ale doufá, že se strany nakonec dohodnou. "Řekl bych, že jsme velmi blízko dohodě," řekl Vladimír Špidla. Úpravy DPH by podle představ US-DEU měly být součástí komplexního balíku daňových úprav. "Daňovou reorganizaci však nelze dělat narychlo a využívat k tomu jako argument povodně," řekl včera nejmenovaný zdroj z US-DEU. Vyšší daň z benzinu patrně až v roce 2004 Podle premiéra ale patří pohyb v daních z přidané hodnoty mezi změny, na nichž se vláda dohodla. Cyril Svoboda LN dál potvrdil, že lidovci chtějí na dnešním jednání ekonomických expertů do balíčku rovněž prosadit zvýšení odpočitatelné položky na děti. Podle předsedy KDU-ČSL se však už nyní rýsuje první kompromis zvýšení daně z benzinu se nejspíš odloží na rok 2004. Totéž potvrdil i premiér Vladimír Špidla. Vláda podle něj o zvyšování daní a tudíž i růstu cen benzinu zatím neuvažuje. Vláda bude jednat o definitivní podobě balíku opatření v neděli. Před Poslaneckou sněmovnu pak s konečným návrhem na získání peněz pro pokrytí povodňových škod předstoupí příští čtvrtek. Co je v "povodňovém balíčku" milionářská daň, tedy zavedení pátého daňového pásma pro lidi s příjmem nad 900 tisíc ročně. Místo 32 procent příjmů by zhruba deset tisíc lidí odevzdávalo do státní kasy 37 procent. ČSSD tvrdí, že takto získá zhruba miliardu korun. zvýšení spotřební daně z cigaret a alkoholu snížení sazby daně z příjmu pro právnické osoby z 31 na 30 procent společné zdanění manželů, které jim sníží daně zvýšení dolní sazby DPH z 5 na 7 procent a naopak snížení horní sazby z 22 na 21 procent nižší růst platů státních zaměstnanců. Ministr financí Bohuslav Sobotka a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach se dohodli s odboráři na tom, že platy se příští rok zvýší jen o sedm místo slíbených 13 procent. Stát tak ušetří sedm miliard korun. Jak chce vláda měnit daně zvýšit u alkoholu zvýšit u tabákových výrobků upravit sazbu DPH snížit daň z příjmu právnických osob Špidla: Vládní koalice se už dohodla o vyšších daních Právo, 3. 9. 2002, strana 13 - Strany vládní koalice se už v rámci hledání zdrojů na odstraňování povodňových škod dohodly na zvýšení některých daní. Premiér Vladimír Špidla včera v rozhlasové stanici BBC řekl, že považuje za dohodnuté zvýšení spotřebních daní na tabák a tabákové výrobky a alkohol a též úpravu sazeb DPH. Daň z příjmu právnických osob bude naopak nižší, tu premiér považuje rovněž za dohodnutou. Konkrétní výši daňových úprav předseda vlády neuvedl, z předchozích náznaků ale vyplývá, že například snížená pětiprocentní sazba daně z přidané hodnoty vzroste od začátku příštího roku o dva procentní body. Naopak základní sazba klesne ze současných 22 na 21 procent. Dohodnuté se zdá podle Špidly i společné zdanění manželů, zde však Špidla hovořil o delším časovém horizontu. Premiér také potvrdil, že se odsouvá i plánované zvýšení spotřební daně na benzín a ropné produkty. Příliš vzdáleno dohodě naopak podle Špidly není vyšší zdanění zaměstnanců s nejvyššími příjmy, zde ale opět zdůraznil jeho časové omezení. Premiér v rozhovoru také připustil, že se kvůli záplavám nepodaří dodržet letošní deficit státního rozpočtu kvůli výpadku na příjmové stránce. "Dlužno říci, že území, které bylo zasaženo, představuje šest procent z území České republiky. ... A podél těch hlavních říčních os je celá řada velmi významných sídlišť a průmyslových podniků," naznačil. Upozornil ale, že tato otázka je stále otevřená i vzhledem k tomu, že dosud nejsou definitivně vyčísleny všechny škody, které velká voda napáchala. Špidla: Vláda se shodla na většině daňových změn PRAHA 2. září (ČTK) - Předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD) dnes řekl, že koaliční partneři se ve vládě dohodli na většině daňových změn, kterými chce stát získat více financí pro odstranění povodňových škod. Daňové úpravy počítají se zvýšením daní za tabákové výrobky, za alkohol, se zvýšením dolní sazby daně z přidané hodnoty a snížením daně z příjmu právnických osob. Před dokončením jsou dohody o společném zdanění manželů a o vyšším zdanění nejbohatších lidí, řekl Špidla BBC. Premiér podotkl, že vláda zatím neuvažuje o tom, že by se zvýšily daně za pohonné hmoty. Takové opatření kabinet předpokládá až v roce 2004. O odložení růstu cen pohonných hmot informoval dnes i vicepremiér a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Návrh na získání peněz pro krytí povodňových škod by měla vláda Poslanecké sněmovně předložit 12. září. Vláda připravuje i vyšší daňové zatížení pro lidi s příjmem nad 900.000 korun ročně. "Řekl bych, že tady jsme velmi blízko dohody," informoval premiér. Takzvané páté daňové pásmo by se mělo týkat zhruba 10.000 nejbohatších lidí, kteří by měli odevzdávat do státní pokladny 37 procent svých příjmů místo dosavadních 32 procent. Špidla: Vládní koalice se už dohodla na některých vyšších daních PRAHA 2. září (ČTK) - Strany vládní koalice se už v rámci hledání zdrojů na odstraňování povodňových škod dohodly na zvýšení některých daní. Premiér Vladimír Špidla dnes v interview pro rozhlasovou stanici BBC řekl, že považuje za dohodnuté zvýšení spotřebních daní na tabák a tabákové výrobky a alkohol a na úpravu sazeb DPH. Daň z příjmu právnických osob bude naopak nižší, tu premiér považuje rovněž za dohodnutou. Konkrétní výši daňových úprav předseda vlády neuvedl, z předchozích náznaků ale vyplývá, že například snížená pětiprocentní sazba daně z přidané hodnoty vzroste od začátku příštího roku o dva procentní body. Naopak základní sazba klesne ze současných 22 na 21 procent. Dohodnuté se zdá podle Špidly i společné zdanění manželů, zde však Špidla hovořil o delším časovém horizontu. Premiér také potvrdil, že se odsouvá i plánované zvýšení spotřební daně na benzín a ropné produkty. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda v této souvislosti dnes novinářům řekl, že takové opatření kabinet předpokládá až v roce 2004. Příliš vzdáleno dohodě naopak podle Špidly není vyšší zdanění zaměstnanců s nejvyššími příjmy, zde ale opět zdůraznil jeho časové omezení. Tzv. páté daňové pásmo by se mělo týkat zhruba 10.000 nejbohatších lidí s příjmem nad 900.000 korun ročně, kteří by měli odevzdávat do státní pokladny 37 procent svých příjmů místo dosavadních 32 procent. Premiér v rozhovoru také připustil, že se kvůli záplavám nepodaří dodržet letošní deficit státního rozpočtu kvůli výpadku na příjmové stránce. "Dlužno říci, že území, které byl zasaženo, je území o rozsahu šesti procent z území České republiky. ... A podél těch hlavních říčních os je celá řada velmi významných sídlišť a průmyslových podniků," naznačil. Upozornil ale, že tato otázka je stále otevřená, i vzhledem k tomu, že dosud nejsou definitivně vyčísleny všechny škoda, které velká voda napáchala. Na celý letošní rok byl rozpočet původně schválen se schodkem 46,2 miliardy, kdy celkové příjmy měly dosáhnout 690,4 miliardy korun a výdaje 736,6 miliardy Kč. Sněmovna v průběhu roku vládě povolila nad rámec schválených výdajů utratit dalších 15 miliard. Návrh na získání peněz pro krytí povodňových škod by měla vláda Poslanecké sněmovně předložit 12. září. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
