| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 29. srpna 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Zahradník | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Podle jihočeského hejtmana Jana Zahradníka se až dva týdny po záplavách ukazuje, že patrně nejhůře postiženým místem v kraji bude město Veselí nad Lužnicí.
Přepis rozhovoru Prvním krajem, který v srpnu postihla velká voda, byl Jihočeský kraj. Přívalové deště začaly v úterý 6. srpna 2002. Jižní Čechy hlásily první oběť záplav. V noci na 8. srpna se podmáčený strom zřítil na chatku v dětském táboře ve Varvažově na Písecku. Zabil jednadvacetiletou studentku. Vodní živel však napáchal škody v dalších krajích. Hovoří premiér Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády a předseda ČSSD /zvuková ukázka/: Zcela zatopených bylo devadesát devět měst a obcí, které mají celkem dvě stě šedesát tři tisíc obyvatel. Částečně zatopených bylo tři sta čtyřicet sedm měst a obcí, které měly jeden milion tři sta třicet tři tisíc obyvatel. Znamená to tedy, že bylo postiženo celkem čtyři sta čtyřicet šest obcí, to je 7,1 obcí z celkového počtu obcí. V pátek 23. srpna a premiér Vladimír Špidla. Nejen o řádění velké vody na jihu Čech bude následujících třicet minut. Před námi je třicet minut otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. 21. srpna jihočeský hejtman Jan Zahradník v rozhovoru pro jihočeskou přílohu Mladé fronty DNES uvedl: "Musím říci, že určitě bude můj život rozdělen na dvě části - před a po povodni. Vždy budu vidět tu vodu, jak jsme přes ni jeli transportérem. Když začne pršet, budu vědět, že tady za námi někde je voda." Autor citovaného výroku je hostem Interview BBC. Vítejte v BBC Jane Zahradníku, hejtmane Jihočeského kraje. Dobrý večer. V jakém okamžiku jste jel transportérem přes rozbouřenou vodu a kdy se udál citovaný okamžik, který budete mít stále před sebou? Jel jsem Tatrou 815, která nás tady, pravda, transportovala přes ty vody, které zaplavily centrum Českých Budějovic a bylo to v té druhé vlně záplav v úterý večer, kdy jsem měl mít výstup nebo vstup do České televize a všichni lidé již byli evakuováni, o čemž jsem byl ujištěn, a tedy vojáci navrhli, že mě dovezou tatrou na místo, kde u boršovského mostu televize měla své stanoviště, tam je malá obec proti proudu řeky Vltavy nad Budějovicemi, a tak jsme se tedy vydali s tou tatrou. Já vím, že jsme cestou ještě naložili také sestřičku, která spěchala do služby, do nemocnice, převezli jsme ji, a pak tedy ten rozhovor se skutečně konal, a můj zážitek se jaksi uskutečnil. Ač do smrti nezapomenete právě na tento okamžik, k vašim nejhorším zážitkům z povodní patří chvíle, kdy vám někdo volal, že praskl rybník u Blatné, není-liž pravda? Byla to chvíle, kdy, myslím, přednosta okresního úřadu, inženýr Kalbáč volal, že praskl rybník Metelský nad obcemi Metly a Příměř a že svědkové ze Lnářů, což je další městečko nad těmito obcemi, dosvědčovali, že obě obce byly zality vodou, že tam prostě nezůstalo nic ani vidět. Tak to mě polila hrůza při představě, že by tam někdo mohl zůstat. Naštěstí samozřejmě již byli občané evakuováni. A říkám naštěstí, protože ty lidské životy jsou nejcennější, ale zase naopak teda naneštěstí ta povodňová vlna z toho rybníka vlastně jakýmsi takovými obrovskými rypadly, by se zdálo, smetla domy ve své cestě a opravdu tu obec velmi výrazně poškodila. Obec Metly se stala symbolem, novodobými Troubkami, zůstaneme-li u příměru s povodněmi v roce 1997. Je zmiňovaný okamžik tím nejhorším a dá se říci, že po zatopení Metel už to nejhorší má jihočeský hejtman za sebou? Já myslím, že sčítat škody budeme ještě teď sčítat několik dní a já věřím, že ještě další týdny, ale, když bych měl říci, co vlastně bylo nejvíce poškozené na jihu Čech, tak samozřejmě vedle Metel a té obce vedle, Předmíře a dalších, tak teď se ukazuje, že možná další takovou hodně poškozenou obcí bohužel bude Veselí nad Lužnicí. Na toku Lužnice, které, jak se ukazuje teď, tak je tam čtyři sta padesát dva nebo až čtyři sta šedesát zatopených domů. Stále ještě? Které již tedy jsou odčerpávány a právě tedy ..., nebo bylo zaplaveno čtyři sta padesát dva domů, z nich dvacet šest podle posledních údajů je určeno ke zbourání a u sto čtyřiceti ještě nebylo možné provést statický průzkum a stanovit, zdali budou, nebo nebudou zbourány, což je tedy, tady se ukazuje, že tady to poškození bude mimo jiné tedy také velmi závažné. Veselí nad Lužnicí může být daleko hůře postižené než Metly? Já bych, pane redaktore, s dovolením nechtěl tady ... Malovat čerta na zeď? Řeknu to upřímně, vyhlašovat soutěž, kdo je nejpostiženější obcí, ať už jižních Čech nebo České republiky. Každé poškození, ztráta každého domu nebo domova je bolestná, nicméně asi i vláda a orgány, které budou organizovat potom finanční pomoc těmto obyvatelům, hlavně budou takovéto údaje vyžadovat a vyžadují, já to naprosto chápu. Takže, ano, zdá se, že vedle Majdaleny, vedle Staré Hlíny, vedle Plavu na Českobudějovicku, Kaplice, Strunkovic nad Blanicí, je také tedy Veselí velmi, velmi postiženou obcí vedle Putimi a Protivína. Já bych mohl jmenovat, ale je to poměrně bolestný seznam a jistě jsou tady střední Čechy a Praha a severní Čechy. Nejsme v tom sami. Bohužel je to ..., prošlo to celou republikou, no. Staré rčení říká: "V nouzi poznáš přítele." Stalo se vám v průběhu povodní, že jste si v duchu vzpomněl mnohokrát na toto rčení? Vzpomněl jsem si na to mnohokrát a naplnilo se to, protože když bych měl tady z pozice kraje to posuzovat, tak jedněmi z prvních, řekněme, oficiálních telefonátů, které jsem měl, byly telefonáty od přátel hejtmanů moravských krajů a Pardubického kraje, Olomouckého, Moravskoslezského, Libereckého, Zlínského, Jihomoravského, kteří nabízeli pomoc a skutečně ta pomoc přišla. Myslím, že to byl důkaz toho, že i na této úrovni je možné věřit přátelům a že, když jsme řekli: "Potřebujeme vysoušeče," takže z Olomouckého kraje zorganizovali dodávku z Polska, nebo ve Zlínském kraji vyškrabali všechny zásoby v obcích a poslali nám to, nebo Pardubický kraj poslal velmi naléhavou tehdy zásilku dezinfekčních a hygienických prostředků nebo moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský vlastně podpořil velmi výrazně naši tehdejší prosbu na dodávku zásilky chloraminu z Bohumína. Dá se potom ... Liberec, Pavel Pavlík poslal také samozřejmě zásilku humanitární pomoci. Dá se ono rčení pootočit: V nouzi poznáš nepřítele a poznal jste někoho takového? Víte, že jsem o tomhle tom, pane redaktore, ještě nepřemýšlel. A myslím, že ... Zkuste se zamyslet. No, můžu se zamyslet samozřejmě, ale nevybavuji si. Víte, někdy jsem třeba jako trochu zanadával, když jsme třeba zjistili, že hasiči a armáda, kteří jsou stále v akci od rána do večera, od večera do rána a přitom stojí po pás ve vodě, nebo, já nevím, se brodí v bahně, takže ještě potom musí psát nějaké hlášení pro svoje nadřízené složky, což ale, myslím, že velmi rychle pak skončilo. To ale nebylo žádné nepřátelství, to spíš byla, že jo, nějaký úřední šiml se ještě trochu probral. Nebo, když jsem třeba zjistil, že vlastně hráz Nové řeky mohla být již opravena, protože to povodí na to mělo peníze již před pěti lety, ale to řízení se vleklo díky ekologickým iniciativám, takže vlastně k tomu zahájení nikdy nedošlo, k té opravě. To mě také velmi zlobilo jako tohle to, musím říct. V roce 1972 ... Ale zase to neberu jako nepřátelství. Je to samozřejmě regulérní, legitimní, normální, že jo, život společnosti. V roce 1972 jste absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze obor učitelství matematiky a fyziky, ve kterých okamžicích se vám při povodních osvědčilo vzdělání v exaktních vědách, kterými matematika a fyzika bezesporu jsou? No, tak ta moje exaktní povaha, nebo to vzdělání jaksi si přišlo na své, když by člověk měl čas to sledovat přitom, jak vlastně lidé z Povodí Vltavy a meteorologové vlastně vyhodnocují údaje, které mají, a z nich vyvozují potom, řekněme, taktiku, jak s tou povodní, nebo jak té povodni čelit. Ty údaje byly zpočátku přesné, ty limigrafy, přístroje měřící průtok vody na řekách, fungovaly, pak tedy ..., a teď ty předpovědi mohly být poměrně velmi přesné, pak byly zality, voda stoupla tak, že ani nebyly vidět. Obětavě policisté často a občané to také pomáhali sledovat. Dokonce vím, že limigraf na Lužnici v Klenovicích byl pozorován dalekohledem přes vlnu, odjinud to prostě nešlo, a to hlášení přicházelo tady odtud. Jeden občan to takto zprostředkoval. Pak mi velmi, velmi zaujalo, a to byla taková spíš matematická moje ..., že ten model, upravený model zafungoval podle mého názoru natolik, že v Ústí nad Labem byly schopni předpovědět tu povodňovou vlnu natolik, že odhadli výšku hladiny až na půl metru s přesností, což ... Samozřejmě, že jo, tam jde ta voda s odstupem určitým, to trvá několik desítek možná hodin, než to dojde z jižních Čech do Ústí. My řešíme situaci aktuální, kdy prší, což je vždycky pro ty vodohospodáře a hydrology daleko těžší. Dovolíte-li, o tomto tématu ještě bezesporu bude řeč. V uplynulých týdnech jste několikrát dostal otázku, co byste ze zpětného pohledu dělal jinak, zpravidla jste na ni odpovídal s odkazem na články v jihočeských novinách, které vám připomínaly, že 7. srpna večer povodňová komise řekla, že nejhorší okamžiky mají Jihočeši už za sebou. Připustil jste si, že si kritiku novinářů zasloužíte? Samozřejmě, že mě správně kritizovali za to. Ale jako já bych to jinak neudělal, protože jsem tehdy vyhodnotil informace, které jsem měl, a zase meteorologové vyhodnotili informace, které oni měli, a dokonce vím, jak to dělají. Oni mají čtyři místa, kde to sbírají, kde z nich tvoří tu předpověď. Když je situace, řekněme, v nějakém stavu, tak to, co převáží, vydají, takhle aspoň tomu rozumím. Pak ale, když je situace trochu zase přehozená, tak stačí jedna varující a už podle toho tu předpověď dávají. Tehdy možná prostě dali předpověď, která se během noci, večera a noci dramaticky změnila, ale to, myslím si, že je vždycky riziko té vědy meteorologické, která pracuje s něčím, co se nedá tak moc namodelovat. A prostě já bych ... A je to i riziko politikovo, že je de facto dán ... Ano, to je naprosto přesné. ... do rukou hydrologů, meteorologů a vlastně pak si to odskáče? To je jeho osobní riziko a s tím on musí ..., když se rozhodne, že něco řekne, tak musí vědět, že za to musí nést riziko. Já naprosto tohle riziko přijímám. Toto riziko, poučilo vás natolik, že byste si řekl: "Za to mi to nestojí, dělat politiku."? To určitě ne, to určitě ne. Víte, ono to, pane redaktore, ta politika najednou přestává být a začal to být jakýsi sám život v dobách té krize. Ne, to spíš bych řekl, že samozřejmě zase člověk pak je lidsky nucen svěřit se do rukou těch odborníků a věřit jim, protože prostě nemá ty znalosti a schopnosti natolik hodnověrně kombinovat a dělat závěry. Kdyby člověk chtěl, ať už je v jakékoliv pozici, být tím nejchytřejším, který najednou prostě rozhodne, a ty odborné expertízy zahodí, pak bude dělat ..., pak ty chyby budou fatální, a pak teprve si zaslouží kritiku a plnou odpovědnost i vlastně třeba potom nejenom politickou, ale i, řekněme, nechci říct boží, ale jinou prostě. S opadávající vodou přibývá trestních oznámení, jejichž smyslem je dopátrat se, kdo nese odpovědnost za škody, které napáchaly záplavy. Orgány činné v trestní řízení už prověřují trestní oznámení občanů na vedení Spolany Neratovice, ředitele pražské zoo Petra Fejka, ministra vnitra Stanislava Grosse a tak dále. Nevíte, nejste na seznamu? Nevím, zatím jsem nebyl o ničem takovém uvědomen. Máte pochopení pro podávání podobných trestních oznámení? Ne. Já myslím, že když někdo podává trestní oznámení, tak na to má samozřejmě právo, zákon to umožňuje samozřejmě, ale měli by si uvědomit, že by také pak měl moci doložit, že to, co jaksi oznamuje, je skutečně pravdou a stalo se tak, a že to není třeba jen výsledek určité částky informací, které k němu dolehly. Ale zase pak naopak jsou zde orgány od toho, aby hodnověrnost toho oznámení posoudily a rozhodly tak, jak skutečně se stalo. Takže ... Podle vás by nemělo být smyslem trestních oznámení dopátrat se, kdo nese zodpovědnost za škody a zda bylo možné škody při povodních snížit? Když to oznámení je podáno a je podáno s úmyslem tedy odhalit pachatele v uvozovkách tedy této škody, tak pak samozřejmě, dojde-li k tomu odhalení, tak samozřejmě potom ten pachatel, spáchal-li ten čin tak, aby naplnil nějaký paragraf trestního zákona, já myslím, že nejsem právníkem, ale že třeba i taková vědomá motivace k spáchání zde hraje určitou roli. Pak, když tomu tak není, jedná se o trestní čin z nedbalosti, i ten má určitou strukturu, jak je potom posuzován a trestán. Samozřejmě, že právo musí vždycky rozhodnout právem. Takže já myslím, že když bude dokázáno, že někdo skutečně rozhodoval špatně a přitom teda nedbal všech okolností, které při jeho rozhodování měl dbát, pak nechť je samozřejmě potrestán tak, jak ten zákon to říká. Uvažoval jste o tom, že byste jako kompetentní osoba na vysokém postu, nejvyšším v Jihočeském kraji, podával vy sám trestní oznámení na někoho? Neměl jsem k tomu důvod, vlastně nemám k tomu důvod ani teď, ... Ani později? O tom jsem neuvažoval. A ani později. Když bych připustil, že žádné další nějaké informace se nedozvím, ... Nemůžu přece, pane redaktore, říct, že nikdy v budoucnu žádné trestní oznámení na někoho nepodám, to přece nemohu takto říct, že jo, to by nemohl nikdo říci, ale samozřejmě, že tak ..., v této chvíli s objemem informací, které mám, a s tou zkušeností, kterou mám za sebou, necítím v žádném případě potřebu podat na někoho trestní oznámení. Naopak cítím potřebu vyjádřit uznání všem lidem, kteří se podíleli na procesu rozhodování v krizovém štábu v Jihočeském kraji, za to, jak rozhodovali, za to, jakým způsobem byli schopni zvládat tu těžkou situaci a jak byli schopni reagovat ... Můžete ... ... a navzájem mezi sebou spolupracovat. Můžete ale taxativně vyjmenovat poučení, která by si podle vás do budoucna, přijde-li nedej bůh něco takového, měli vzít představitelé krizových štábů, ať už místních, okresních nebo krajských? Já si myslím, že by se ta poučení měla spíš směřovat k fázi vyrozumění blížícího se nebezpečí. A samozřejmě, že by se mělo ..., určitě se půjde do krizových plánů, ať už jsou to teda povodňové plány ucelených povodí nebo povodňové plány okresů, které tedy zanikají, povodňové plány obcí, které vlastně všechna takováto nařízení, jak postupovat, obsahují. Jde jenom o to, aby ta nařízení byla strukturována nějak tak, aby skutečně ten příslušný činitel v tom krizovém řízení, starosta, hejtman, kdokoliv, velitel hasičů nebo policie měl jaksi takovou, dá se říci, podrobnější kuchařku, aby odkládal stránky a konal podle toho scénáře. Kuchařky nebyly? Takže to podle mého názoru ..., takhle to je podle mých informací třeba v Americe, a to se pak otevřou ty desky a podle toho se jedná. Ale další věcí, kterou bych doporučoval, a kterou si asi odneseme, třebas, když zaniknou okresy, ten mezičlánek tu nebude, tak tím větší bude požadavek na včasnost a pohotovost informování o blížící se situaci krizové, ať už ze shora dolů, anebo případně zdola nahoru, tak, aby ty krizové telefony, které teď každý začínáme nosit s sebou, které jsou nakoupeny, byly funkční, stále byly aktivovány pořád a formou nějakých prostě, třeba oběžníkovým způsobem rozesílaných krátkých textových zpráv uvědomili třeba o tom, co se blíží, třeba nějakým kódem, já nevím. Poslední otázka k tomuto tématu, prosím, o velmi stručnou odpověď. Myslíte si, že by se v souvislosti s povodněmi v létě 2002 měla oddálit chvíle, kdy budou zrušeny okresy? Ne. Velká voda zasáhla jako první region právě jižní Čechy. Přívalové deště přišly už v úterý 6. srpna. Druhá vlna dešťů se dostavila o víkendu 10. a 11. srpna. Ředitel Povodí Vltavy Petr Hudler záplavy charakterizuje následujícími slovy: Petr HUDLER /zvuková ukázka/: Povodeň, která nemá v současných dějinách prakticky obdobu, a byly překonány všechny předpoklady, které se očekávaly. Povodeň prošla ve dvou vlnách, my tomu říkáme vlastně takový velbloud, kdy vždycky ta druhá vlna je ničivá. Petr Hudler tvrdí, že Povodí Vltavy udělalo maximum, aby následky záplav zmírnilo. Petr HUDLER /zvuková ukázka/: Kompletní vyhodnocení povodně jako celku, včetně škod, bude trvat jistě delší dobu, ale jsme připraveni a já jsem schopen a předpokládám i perfektně obhájit činnost vodohospodářů ne na vltavské kaskádě, ale i na ostatních přehradách. Ke kritice na adresu Povodí Vltavy jeho ředitel Petr Hudler ještě dodává: Petr HUDLER /zvuková ukázka/: My nepracujeme jako fabrika s nějakými výrobky, je tu živel přírody, to znamená, enormní spadnutí srážek ve velmi krátkém období ve dvou vlnách do absolutně nasyceného terénu znamená povodeň a povodeň jednou za x let je docela běžnou záležitostí. Bohužel jsme na to nebyli připraveni. Zazněla slova ředitele povodí Petra Hudlera 21. srpna. Jihočeský hejtman Jan Zahradník se zaměstnanců Povodí Vltavy již v několika rozhovorech zastal, nejinak tomu bylo i v tomto rozhovoru. Prohlásil jste například, citujme doslova: "Musím jednoznačně konstatovat, že pro náš Jihočeský kraj jejich práce znamenala výrazné snížení škod, které by mohly nastat při jiném postupu." Můžete prozradit alespoň dvě konkrétní situace, kde by škody byly výraznější, a kde je možné Povodí Vltavy pochválit? Ano, já myslím, že to byl jednak teda způsob, kterým vyhodnotili vodohospodáři situaci na Lipenské přehradní nádrži, kdy stanovili způsob vypouštění z přehrady, a tím vlastně regulovali průtok vody těmi obcemi, které jsou pod přehradou. Mohlo určitě dojít k daleko většímu zaplavení Loučovic a dalších obcí. Pak také se podle mého názoru podařilo, a to je druhá věc, rozdělit kulminace dvou řek, které se slévají v Českých Budějovicích, Vltavy a Malše, takže vlastně k nim došlo v rozdílných časových ..., v rozdílných časech. Takže, to si myslím, že byly podle mého názoru základní věci. Já si myslím, že oni vodohospodáři u nás vlastně, vlastně v tom šumavském podhůří, kde ty povodně vlastně vznikají, mají těžkou situaci, protože oni vlastně rozhodují o taktice, jak postupovat na našich přehradách, když prší ještě. A ten průtok, nebo ten přítok, který charakterizuje voda odpouštěná z nádrží, byl letos při těchto povodních, při takovémto dešti, který byl, vlastně vyrovnán, nebo stejně velký byl takzvaný přítok z mezipovodí, tj. z té části toku mezi Lipnem a Krumlovem, mezi Lipnem a Budějovicemi, kam ze strání, z potůčků, ale i přímo jako se valily vody, které napršely. Pak je ale druhá strana mince, a to jsou trestní oznámení. Policisté na Českobudějovicku a Českokrumlovsku se zabývají případnou trestní odpovědností pracovníků obsluhy přehrad Římov a Lipno... Ano, zabývají se. Ta oznámení byla podána a myslím, že budou policií vyšetřena, byl jsem ujištěn o tom, a to samozřejmě je tak vždycky, že budou vyšetřena jako každé jiné podání. Byť jste naznačil, že pro ně nemáte pochopení? Tak to je věc druhá, jaký je můj osobní názor, ale policie přece postupuje nezávisle na mém osobním názoru zaplaťpánbůh a bude postupovat teda tak, jako ke každému velmi přísně náročně a odpovědně to vyšetří, o tom jsem byl ujištěn panem policejním ředitelem, a to samozřejmě je dobře. Když jsme u trestních oznámení, tak ještě jedna otázka k tomuto tématu. Strakoničtí policisté začali vyšetřovat, zda majitelé Metelského rybníka neporušili svou povinnost, když neprotrhli hráz přívalové vlně. Obyvatelé Metel u Blatné údajně podle agenturních zpráv, a tedy i podle zprávy ČTK, měli připravený bagr, aby hráz protrhli sami, ale to jim majitelé zakázali. Jak jste informován o tomto případu? Jsem o tom informován tak, že jsem o tom mluvil se starostou obce Předmíř, která má jako svoji součást Metly. Je to věc, kterou zase samozřejmě vyšetří policie. A víte, ono to samozřejmé okamžité rozhodnutí, kterým samozřejmě v nejlepší víře by občané nebo lidé znalí jenom z části chování té vody z rybníka chtěli vyřešit situaci protržením hráze na jiné straně, otázka je, zdali by tato akce třeba neznamenala stejnou pohromu někde jinde, nebo pro někoho jiného. To je samozřejmě věc, kterou policie musí vyšetřit. Zatím to podle vás není tak černobílé, jako že bagr měl - lidově řečeno - hrábnout? Zatím to není tak černobílé, jako že bagr měl hrábnout a všechno zachránit. Já jsem mluvil s člověkem, který byl ..., je obyvatelem domku, který byl pod hrází Metelského rybníka zůstal stát, tam si vytvořil nějaký písečný přesyp, který zabránil té řítící se vodě smést i tento dům, on byl tedy zaplaven, ale zůstal stát. Ten pán chodil po té hrázi Metelského rybníka a v okamžiku, kdy se voda přelévala a začala ta hráz najednou utíkat, jo, čili to jsou věci, které prostě se dají jenom velmi těžko posoudit. A teď policie má těžký úkol, já jsem přesvědčen, že má experty natolik dobré, že bude schopna to vyhodnotit, a ta obvinění správně určit. Na území Jihočeského kraje jsou tři přehrady - Římov, Lipno a Husinecká přehrada. Měl by se podle vás změnit režim na některé z jihočeských přehrad po povodních v létě 2002? Ty dvě největší, Římovská přehrada, u ní je režim, a ten manipulační řád daný tím, že je to přehrada na pitnou vodu a je vlastně to jediný významný objemný zdroj vody pro Jihočeský kraj, odtud vede roura čtrnáct set milimetrů do úpravny vody v Plavu a vlastně na ní je závislé zásobování jižních Čech pitvou vodou. Tedy i ta jakoby nejnižší možná hladina v Římovské přehradě je dána právě kritérii na jednak teda objem pro zásobování, ale také i na kvalitu té vody pro úpravnu v Plavu. Takže to je věc, kterou je třeba samozřejmě zvážit a případně tvořit, hledat další zdroje pitné vody, myslím si, že i z hlediska jaksi taktického potom, jak jsme viděli, je důležité mít někde jinde záložní zdroj vody, který by nahradil případný výpadek Římovské přehrady. Já, když jsem ... Zatím v současnosti není? Není. když jsem viděl tu obnaženou rouru, která se v tom řečišti Malše třeba ukázala, tak teda mě obcházela hrůza, když jsem viděl tu rouru, která ... Hrůza z infekcí a hrůza z toho, jaká bude ... Ne, hrůza, že by se najednou přestala dodávat do čistírny zdrojová voda, že by prostě úpravna neměla co upravovat a neměla by co posílat těmi tisícovkými rourami do Tábora, do Strakonic a dále. Najednou by prostě byly ... Kohoutky prázdné. No, voda by tekla jinam. Který zdroj se nabízí jako náhradní v jižních Čechách? Jsou ty zdroje. Jsou to jednak zdroje podzemní. A já bych tady jako neodborník o tom nechtěl nějak mluvit. Je to věc, která je jistě otázkou odborníků, aby tak posoudili. Čili to je Římov. Teď Lipno. Lipno ... Teď, jestli se nemýlím, očekáváte, protože Český Krumlov už dal návrh na projednávání změny manipulačního řádu ... Ano. ... pro Lipno? Lipno je přehrada, která je jednak elektrárnou, jednak je samozřejmě také i retenční nádrží při povodních, což prokázala podle mého názoru letos, a zároveň je to i lipenská přehradní nádrž, přehradní lipenské jezero významná rekreační oblast s významným tedy ekonomickým dopadem do svého okolí, a tyhle všechny věci je třeba zvažovat. Rozhodneme-li se o tom, že pro budoucnost si prostě Lipno vyhradíme jako retenční nádrž, která bude spíš čekat na nějaký příliv vody a upustí prostě, svoji hladinu sníží o významný počet metrů prostě tak, aby tam jakákoliv povodeň, která se strhne nad přehradou, byla možná zachytit, tak pak jistě si musíme připravit na to, že i ta rekreační ..., ten rekreační potenciál a ekonomický potenciál bude samozřejmě nižší, ale to je ... Ke které variantě se vy osobně kloníte, máte už na to v současnosti názor, zda ...? Ano, mám na to názor ten, že my jsme tedy v jižních Čechách po staletí žili s vodou, rybníky a řeky jsou nedílnou součástí té naší krásné krajiny a také s nimi musíme naučit žít. A já jsem přítelem toho, abychom samozřejmě rozumě regulovali hladinu vody v přehradní nádrži Lipno, ale abychom nebrali tu rekreační funkci, kterou pro mnoho, nejenom Jihočechů, ale i Čechů vůbec a i cizinců má. Tedy zásadně neměnit režim na Lipenské přehradě? Zásadně o mnoho metrů, těch, že jo, tam jsou stanoveny ty zásobní prostory, ty retenční prostory, to tady teď nemůžeme probíhat, ale aby se s hladinou o mnoho metrů šlo dolů, proto nejsem, jsem proto, aby se nějakým způsobem ten režim možná prověřil, neříkám, změnil, ale prověřil, bude-li shledán, že je odpovídající, ponechal, bude-li shledán, že je potřeba trochu jej změnit, tak se změní. Ale zásadně jsem proto, aby se ten rekreační, ten rekreační potenciál Lipenské nádrže zachoval. Když bylo pondělí 12. srpna zřejmé, že se povodně rozšiřují do dalších krajů, vyhlásil premiér Vladimír Špidla nouzový stav v postižených regionech. Připomeňme si slova premiéra Vladimíra Špidly z 12. srpna. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Hlava 2 říká, že se omezuje tímto nouzovým stavem právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci osob z místa, na kterém je bezprostředně ohroženo na životě a zdraví. Takže, když příslušný záchranář zjistí, že jste se zalígroval ve svém domě a nechcete být evakuován, tak je možno vyrazit dveře a za použití přiměřeného úsilí vás evakuovat. Slova premiéra Vladimíra Špidly z 12. srpna. 31. srpen je dnem konce nouzového stavu. Ukázalo se krizové řízení celého státu, respektive části státu, která byla postižena povodněmi, jako vyhovující, nebo je nutné podle vás z pohledu hejtmana, který se ocitl v nouzovém stavu, onen stav změnit? Já myslím, že ty procesy, které byly uplatněny jak od pravomoci přednostů, kteří již předtím, než pan premiér vyhlásil stanovené nebezpečí, nebo pravomoci hejtmanů, já jsem vyhlásil stav nebezpečí na území kraje v pondělí ráno nebo dopoledne, tak ty procedury byly použity a v důsledku toho také byla přijata celá řada opatření, který ten stav nouze umožňoval. Já jsem vydal třicet dva pokynů, kterými jsem přikazoval různým subjektům konat to, co bych normálně přikázat nemohl. A teď také bude samozřejmě potřeba ..., jsou nalezeny zdroje, jak tyto náklady těmto subjektům uhradit, to je vlastně věc, která vlastně teď se realizuje. Myslím, že vy věci fungují dobře. Ten zákon 240 o krizovém řízení je dobrý a podle mého názoru zásadně by se měnit nemusel. Ŕíká Jan Zahradník, hejtman Jihočeského kraje. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a věřím v dohledné době opět na shledanou. Děkuji BBC za pozvání, je to pro mě čest. Na shledanou. Pro nás také. Díky za rozhovor, za vašich třicet minut. Takové bylo Interview BBC. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
