| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 28. srpna 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Eduard Janota | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Eduard Janota v Interview BBC prohlásil, že by zavedení tzv. milionářské daně v souvislosti s odstraňováním následků povodní do státní pokladny přineslo miliardu až miliardu a půl korun. Podle Janoty by se mělo jednat pouze o dočasné řešení. Další peníze navrhuje náměstek ministra financí získat odložením valorizace sociálních dávek a rozšíření tarifní tříd ve státní sféře.
Přepis rozhovoru Tři miliardy korun půjdou z letošního státního rozpočtu na odstraňování následků povodní. Ministr financí Bohuslav Sobotka ujišťoval ve středu 21. srpna veřejnost, že se o zmíněné tři miliardy korun nezvýší deficit letošního státního rozpočtu. Bohuslav SOBOTKA /zvuková ukázka/: Toto opatření nebude mít za důsledek zvýšení deficitu v letošním roce. Využívá částku, která tvoří vlastně neplánovaný, neočekávaný příjem státního rozpočtu v letošním roce, tato částka byla vytvořena v důsledku prodeje střednědobých a krátkodobých dluhopisů, kdy ministerstvo financí inkasovalo prémii v důsledku nízkých úrokových sazeb. 21. srpen a slova ministra financí Bohuslava Sobotky. Vláda premiéra Vladimíra Špidly navíc kvůli povodním předloží Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na rok 2003 o měsíc později, než je obvyklé, tedy na přelomu října a listopadu. Nejen o hospodaření státu a zvyšování daní po povodních bude následujících třicet minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je muž nejlépe obeznámený s tím, jak je na tom státní pokladna České republiky. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl 1. náměstek ministra financí pro státní rozpočet Eduard Janota. Vítejte v BBC. Dobrý den. Dobrý den. Nahlédněme do oficiálního životopisu Eduarda Janoty: Vysokou školu ekonomickou jste ukončil v roce 1975. O tři roky později jste nastoupil na Ministerstvo financí České republiky - a to do odboru státního rozpočtu. V roce 1992 jste se stal ředitelem odboru státního rozpočtu. Počítám správně, že jste sestavil více než deset státních rozpočtů? Zcela určitě. Který rozpočet byl váš první? První rozpočet, na kterém jsem se, řekněme, výrazněji podílel, byl rozpočet v roce 1992, ale nejsložitější situace byla v souvislosti s rozpočtem roku 1993, to znamená, s dělením republiky. My jsme zcela radikálně měnili systém rozpočtový, který byl založen na tom, že existoval státní rozpočet federace, státní rozpočet Slovenské republiky, České republiky, docházelo k složitým pohybům nejen financí, ale i majetků, závazků, pohledávek. Čili toto byla velmi, velmi složitá práce a já jsem se už v té době, to znamená, teď jsme někde v roce 1992, na něm poměrně výrazně podílel, včetně těch známých majetkových záležitostí, kdy jsme absolvovali řadu velmi složitých jednání, vlastně jednání, které vedl tehdejší náměstek federálního ministra financí pan Kočárník a já jsem se účastnil jednání za české ministerstvo financí. Vlastně v té době jsem navázal užší kontakty a velmi úzké pracovní kontakty s panem Kočárníkem, který mě poté, co se stal ministrem financí v roce 1992, ze mě jaksi ustavil ředitele odboru státního rozpočtu. Začínáte mi brát vítr z plachet. Chtěl jsem se dotázat, kdy pro vás jako člověka, který sestavoval státní rozpočty, bylo nejobtížnější sestavit státní rozpočet. Opravdu to bylo v roce 1993, nebo ... Opravdu. ... se situace v současnosti zhoršuje s tím, že mandatorní výdaje jsou velkou zátěží státního rozpočtu? Ta situace byla odlišná v roce 1993, kde byla spousta rizik, nejistot, my jsme zaváděli nový daňový systém a v podstatě měli jsme obrovské obavy z toho, jestli ty naše propočty, které do jisté míry byly odhady, jestli prostě opravdu se přiblíží k té realitě. A musím říct, že v tomto směru jsme se dopočítali velmi správně. Ta situace dneška nebo posledních dvou let je složitější v tom, že rozpočet do jisté míry řeší, nebo má určité strukturální problémy, které omezují jeho schopnost prostě generovat zdroje a řešit některé výdaje, běžné výdaje rozpočtu, které by měla rozpočet veřejných statků řešit. Já teď vzpomenu školství, vzpomenu zdravotnictví, vzpomenu oblast kultury. Ale to jsou prostě jenom určité zlomky, které jsem vzpomenul. Takže tady je problém, ten problém těch mandatorních výdajů a toho zbytku, co ovládá potom jaksi ..., dostane k dispozici, aby mohla provádět svoji hospodářskou politiku, to na jedné straně, a řešit problémy v oblasti veřejných statků. Dá se velmi zjednodušeně říci, že v současné situaci vláda nemůže provádět efektivní, hospodářskou a jinou politiku, protože manévrovací prostor státního rozpočtu je malý, ne-li nulový? Slovo nemůže je zřejmě silný, ale velmi omezený, s tím souhlasím. Jste člověk, kterého česká média líčí jako muže, bez kterého by ministerstvo financí mělo velký problém se sestavením státního rozpočtu. Naposledy se tak o vás psalo ve chvíli, kdy jste poskytl na státního úředníka poměrně otevřený rozhovor Hospodářským novinám o stavu české státní pokladny, což bylo 12. července. Souvisí míra vaší otevřenosti a nazývání věcí pravými jmény s tím, že jste si vědom svých kvalit a možná i do jisté míry nepostradatelnosti při sestavování státního rozpočtu? Ty věci jsou někdy zbytečně zveličovány. Já si myslím, že se snažím dělat po odborné stránce svoji práci tak, jak ji dělám. Já preferuji, upřednostňuji odbornou stránku věci před, řekněme, jinými, můžu to nazvat, politickými souvislostmi a myslím si, že v této branži je to správné. Já dovedu být loajální úředník, ale jsou prostě některé okamžiky, kdy ten názor odborný prostě musíte jasným způsobem deklarovat, poněvadž to považujete za správné. Ještě jedna sugestivní otázka: Jaký rozpočet byste nesestavoval a odešel? Rozpočet nesestavoval, víte, na to se odpovídá velmi složitě. Já tu práci dělám, protože mě baví, že snad jí rozumím, takže slovo odejít, to by asi nesouviselo jenom s tím, jaký by to neměl být rozpočet, nebo rozpočet, který by mi vadil. Já myslím, že bych spíš postupoval, pokud by nebyly jiné okolnosti, tak, že bych se snažil upozornit na to, že to a to je špatné, že to a to by se mělo změnit, a to vlastně se zase snažím dělat. Takže já bych nikdy nestavěl otázku tak, že takovýto rozpočet bych nikdy nesestavil. Já bych ... Promiňte, ale přece existuje dobrý státní rozpočet a špatný státní rozpočet a u špatného byste pravděpodobně neasistoval? No, dobrý, špatný, ano, v každém případě bych se snažil jaksi naprosto otevřeně upozornit na problémy onoho špatného rozpočtu, upozornit na to, že toto je nezdravý vývoj veřejných financí a ... Je rozpočet roku 2002 špatným rozpočtem? Rozpočet, jestli je špatný, nebo dobrý, je takový, jaký dneska umožňují jeho sestavení zákony. My prostě dneska máme legislativu, a to nejen v oblasti sociálna, ale i v jiných oblastech, stavební spoření, známý problém, otázka řešení určitých plateb do zdravotnictví za státní zaměstnance, důchodce, děti. Čili tento rozpočet je těmito mandatorními výdaji omezován, a ta situace se opravdu v tomto smyslu zhoršuje, poněvadž dochází každoročně v těchto oblastech mandatorních výdajů k valorizacím, které jsou vyšší, než přínosy zdrojů z hlediska ekonomiky, čili ta situace je komplikovanější, ministerstvo financí vždycky na toto upozorňovalo a upozorňuje a je třeba, je třeba opravdu tyto věci řešit. Ale ministerstvo financí zatím nedotlačilo jiná ministerstva, popřípadě celou vládu k tomu, aby tento problém byl řešen, byť se o něm o ví od poloviny devadesátých let. Souhlasně přikyvujete. Podívejte se, ta otázka je taková, že ministr financí je ve vládě, řekněme, tak trošku osamocen z toho pohledu, že on je odpovědný za státní rozpočet, za veřejné zdroje, za deficity veřejných financí, za zdraví veřejných financí, kdežto ti ostatní ministři jsou většinou ministři, kteří utrácejí, kteří spotřebovávají zdroje, a proto jejich zájem je do jisté míry odlišný od zájmu ministra financí. Jejich zájmem je, aby prováděli kvalitní politiku ve školství, ve zdravotnictví, aby byla kvalitní infrastruktura dopravní, a na to chtějí zdroje. Ale jejich zájmem by také mělo být a ministerstvo financí by především mělo tlačit, aby to - lidově řečeno - nezruinovalo daňového poplatníka, který to všechno platí. Máte pravdu, máte pravdu, ale teď vám řeknu určitou perličku. Byl jsem svědkem projednávání řady státních rozpočtů ve vládě a při debatě o makroekonomických otázkách, o tom, jaké prostě makroekonomické veličiny mají souvislosti a dopady, všichni ministři se shodovali. A jakmile došlo na rozdělování peněz, nastaly vždycky složité chvíle. A to bylo i za vlád Klausových, Tošovského, za vlády Miloše Zemana. Prostě toto je standardní stav, kdy ministři v té globální makroekonomické fázi projednávání rozpočtu přikyvují, souhlasí, ale když dojde na peníze a na peníze jejich resortů, tak vždycky ucítí určitou nespokojenost, chtějí více, potřebují více a v tom je určitý problém. A když dojde na peníze jejich resortů, objeví se v diskusi sousloví daňový poplatník? To se zcela určitě objeví. Ale tady se spíš zajímejme, jaké jsou argumenty ministra financí. Ministr financí přitom, když projednává rozpočet, s každým ministrem financí, tak pochopitelně padají vzájemné argumenty, máme ty a ty programy, ty a ty nové programy, tak naše ..., chceme vstoupit do Evropské unie, budeme spolupracovat, máme tady programy Phare, SAPARD, ISPA, předstrukturální spolupráce, ano, velmi potřebné věci, musíme se zapojit do čerpání zdrojů evropských fondů. To my říkáme: "Ano, je to v pořádku, souhlasíme, ale omezte ty naše domácí programy, nemůžeme prostě jet na dvou frontách." To znamená, že budeme financovat určité rozvojové programy v rámci spolupráce s Evropskou unií na jedné straně, a na druhé straně máme své regionální programy, které jsou z let, dejme tomu, kdy jsme ještě z hlediska předstrukturální spolupráce nic nefinancovali, či nekofinancovali, čili toto je problém. Když sestavujete státní rozpočet a jste velmi podrobně informován o tom, kolik peněz stát vybírá od daňových poplatníků, tedy i od vás, protože předpokládám, že jste daňovým poplatníkem, ... Ano. ... za co je utrácí, nebouří se ve vás daňový poplatník Eduard Janota a nemáte chuť zařvat: "Stát až příliš utrácí!"? No, mám ..., myslím si, že v některých chvílích utrácí zbytečně, že ... Kde byste škrtal, kdybyste vy byl ministrem financí? Víte, já jsem velký nepřítel toho, pokud se něco financuje, pokud se utrácí, podporuje plošně. Já prostě jsem zastánce toho, že ve všech oblastech, a to nejen v sociální oblasti, v sociální pomoci, ale i jiné podpory, podpora bydlení, ... Můžete uvést, podpora bydlení? ... že bych preferoval ...., preferoval bych prostě jednoznačně, řekněme, selektivní prostě podporu, to znamená, podporu určitých cílených skupin, skupin, které tuto podporu potřebují, které prostě ..., nikoliv jít tím systémem prostě něco méně, ale všem. Já bych preferoval to raději více, ale tomu, řekněme, cílenému okruhu těch občanů, kteří to potřebují. Spočítal jste si jako člověk, který zodpovídá za státní pokladnu, kolik peněz by se selektivní podporou dalo ušetřit? Tak jistě, jistě se to dá vyčíslit, to bychom se pohybovali ... Kolik to činí? ... v miliardových částkách. To, kolik to činí, to by znamenalo na tom, jak bychom chtěli tu selektivní podporu zúžit, prostě směřovat, to je za prvé. Vezměte si klasický případ stavebního spoření. Stavební spoření prostě, to je v podstatě bohulibá záležitost, pokud slouží k rozvoji bydlení, prostě k shánění bydlení, ale dneska vidíte, že v dobách nepříznivě nízkých z hlediska vkladů úrokový depozit úrokových sazeb je to nejlepší forma spoření a tady jsme už úplně někde jinde. Je to podle vás neefektivní systém stavebního spoření? Je to v podstatě, z velké části to není stavební spoření, byť uznávám, že musí být určitá skupina lidí, kteří šetří a vědomě neutrácejí na účely bydlení, a druhá skupina čerpá levnější úvěry, ale nicméně myslím si, že se dá debatovat i o korekci takovýchto podpor. Kolik by se tím ušetřilo, řekněte, prosím? Já si myslím, že takto, ušetřit, neušetříte v prvním roce nic, poněvadž těžko můžete vzít nějakou zpětnou platnost zákonů, které jsou schválené. Ale v letech dalších? Ale v úsporách dalších bychom minimálně hovořili o úsporách v řádu tří, čtyř miliard korun. Kdybychom ... Není to málo v osmisetmiliardovém rozpočtu? Nelze celý systém měnit najednou, je třeba postupovat citlivě, postupně, nějak omezovat tu účast státu, ale to jsou věci velmi složité. Já vím, že na Slovensku došlo k radikální změně v této oblasti a že tam nakonec došlo k určitému kolapsu, a ten systém se vrátil zpátky do starých kolejí. Takže tady bych chtěl říct, že se nesmí přehnat určitá rychlost prostě a ... Ale ušetřit se při postupném dají tři až čtyři miliardy. Jaký další takový plošný ..., plošná ... Plošné máte všechny dávky, dávky státní sociální podpory, dávky státní sociální ..., prostě veškeré dávky, prostě veškeré sociální výdaje by dle mého názoru mohly být více prostě selektivně směrovány jen na ty nejpotřebnější. Toto obecně se dá říct. Dá se na sociálních neplošných dávkách, ... Vezměte si ... ... pokud by se zavedly, dají se na nich ušetřit desítky miliard korun? No, vezmeme to asi takto, že každoročně valorizačními mechanismy dochází v té oblasti sociální sféry ke zvyšování výdajů rozpočtu v řádu pětadvaceti, sedmadvaceti miliard, čili toto, myslím tím valorizaci důchodů a všech dávek a podpor, které v našem systému, v sociálním systému existují, čili ... Dalších dvacet by se dalo ušetřit? To, pozor, nelze, nelze měnit, že by se prostě nevalorizovalo nic a vůbec, to nikoliv, čili, já neříkám, že dalších dvacet by se dalo ušetřit. Dalo by se ušetřit, ale miliardové částky, to souhlasím. Od konce devadesátých let končí státní rozpočet pravidelně v minusu, 12. července jste už v citovaném rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, citujme doslova: "Spočítali jsme, že kdyby se pokračovalo ve volnější politice deficitů veřejných rozpočtů, tak se můžeme během pěti let dostat až na částku jednoho bilionu korun". Jen pro úplnost: To je zhruba pětatřicet procent hrubého domácího produktu. Ano. Můžete stanovit hranici deficitů veřejných rozpočtů, za níž hrozí rozpad veřejných financí. Je taková hranice? Tak teoreticky je možná, ale já si myslím, že naším úkolem je nepřipustit vůbec, aby k takové situaci došlo, ani teoreticky. Takže jsem rád, že v podstatě vláda si stanovila v rámci střednědobého období jasný limit, až kam chce veřejné finance ..., limit veřejných financí ..., deficit veřejných financí připustit. To znamená, podle vládního prohlášení, podle koaličních dohod, podle dokumentů, které byly pro tato jednání připraveny, mělo by ještě dojít, řekněme, k určitému zhoršování deficitu veřejných financí ... Podle vás tedy k onomu bilionu nedojde? ... v letošním a v příštím roce, a potom by se měl tento vývoj v každém případě zabrzdit, zastavit a postupně zlepšovat. Ten bilion, to byla ..., to bylo myšleno tak, že pokud nebudeme nic dělat, pokud prostě budeme jaksi pasivně přijímat stávající legislativu a pokud bychom nepřijali žádná opatření, tak by k tomu bilionu mohlo dojít, to myslím si, že ... Na jaké částce se podle vás zastaví, dovedete odhadnout? Podívejte se, to má několik souvislostí. Ještě přednedávnem by nikdo z nás nepomyslel, že tady budou povodně tak velkého rozsahu, které přivedou prostě škody, přinesou škody v řádů někde osmdesáti, devadesáti miliard, to přesné vyčíslení bude známo, čili to se velmi těžko prognózuje. Ta úvaha, která, řekněme, vycházela před povodněmi, tak ta vycházela z toho, že postupně dojde k dořešení problému, který souvisel s transformací bankovního sektoru, tudíž nebude narůstat ztráta České konsolidační agentury, veškeré pohledávky budou, řekněme, vyoprávkovány, budou prodány, čili v tomto smyslu, v tomto smyslu to bude výrazný pozitivní prvek. Pochopitelně na druhé straně vyschne studna Fondu národního majetku, takže i tam budeme muset prostě ty věci řešit, některé věci řešit jinak. Navazujeme na to, o čem jsme povídali v části první. Další téma: státní rozpočet v roce 2002 a 2003. Zákon o státním rozpočtu na letošní rok schválila Poslanecká sněmovna se schodkem zhruba čtyřiceti miliard korun. Ministerstvo financí začátkem července odhadlo, že deficit bude dvojnásobný, tedy ve výši zhruba osmdesáti miliard. Dá se odhadnout, jak se letošního státního rozpočtu dotknou srpnové povodně a zvýší deficit? Já bych se k tomu vyjádřil asi takto, na jedné straně, máte pravdu, rozpočet byl schválen ve výši čtyřiceti šesti miliard, na druhé straně, sněmovna v době schvalování rozpočtu věděla, že tento rozpočet bude ..., ten deficit bude navyšován, bude-li přijímat zákony, které budou znamenat emisi dluhopisů, ať už za ztrátu Konsolidační banky za rok 1999, nebo na krytí některých výdajů, které souvisely s našimi operacemi, vojenskými operacemi v zahraničí. Kampeličky. Kampeličky. Čili to ... Ale to dohromady nemohlo dát čtyřicet miliard, to bychom se nedopočítali? To dalo dohromady řádově, řádově dvacet miliard. A pak je někde dalších dvacet. Další riziko pochopitelně může být v nenaplnění příjmů, poněvadž příjmy vždycky jsou určitým odhadem. Ale já si nemyslím, že deficit nebude osmdesát miliard, zcela určitě by nebyl osmdesát miliard, kdyby nebyly povodně. I za té situace ... Byl by pětašedesát, jak jste odhadoval? Ty naše prognózy někde směřovaly mezi pětašedesáti až sedmašedesáti miliardami korun. Zvyšují se nyní v souvislosti se srpnovými povodněmi, ano, nebo ne? Zatím, zatím nemůžeme říct jednoznačně, jestli se zvyšují. Zatím můžeme říct jen to, že dosavadní výdaje, které vláda učinila v souvislosti s povodněmi, ty nešly na vrub vyššího deficitu rozpočtu. My jsme prostě některé výdaje přerestrukturalizovali, to znamená, jsme změnili jejich účel, aniž jsme změnili saldo, na druhé straně jsme získali díky nízkým úrokovým sazbám při emisi bondů určitou prémii nezanedbatelnou ve výši tří miliard korun, a tyto výdaje jsme zatím použili na řešení dopadů povodní. Čili to je jedna stránka věci. A musíme si uvědomit, že rozpočet nemůže být jediný, kdo se bude podílet na řešení problémů povodní. Máme tady Státní fond dopravy, bydlení, máme tady určité možnosti, nevím, zda budou využity, o tom není rozhodnuto, emise bondů, to má vliv na zadlužení, to souhlasím, anebo půjčit si výhodné úvěrové zdroje a řešení infrastrukturálních projektů a podobně. Abychom ale, pane náměstku, nezapovídali část příjmovou, která je důležitá, mohla by zvýšit deficit státního rozpočtu? Část příjmová ... Výpadek daní očekáváte v souvislosti s povodněmi? Já to ještě upřesním. Část příjmová se jevila před povodněmi poměrně, poměrně slušná, solidní. My jsme očekávali výpadek, poměrně značný výpadek daně z připadá hodnoty, částečně spotřebních daní, ale enormní, dá se říct velmi výrazné překročení daně z příjmu právnických osob. Čili ... Vy jste odhadoval, že bude vyšší až o pětadvacet procent na konci roku. Ano, ano. Tato situace ... Trvá tento odhad? Tento odhad, tento odhad v dané chvíli nemohu potvrdit. Pochopitelně řada firem, řada drobných podnikatelů je v problémech, požádá o určité daňové odklady, nefunguje řada podniků, vezměte si Spolana prostě a jiné a jiné firmy, které byly naprosto paralyzovány povodněmi. Čili budeme muset slevit z těchto odhadů, a to právě je jedním z důvodů, proč vláda požádala Poslaneckou sněmovnu o odložení termínu pro předložení návrhu státního rozpočtu na příští rok o jeden měsíc, poněvadž v té době by měly být přesněji známy dopady povodní, měly by být známy ..., v podstatě měl by být znám program strategie obnovy území, které vláda v návaznosti na schválené legislativní normy bude projednávat, a tam bude dáno, jakou formou se na tom budou podílet prostě soukromé zdroje, úvěrové zdroje, státní rozpočet, státní fondy, čili potom budeme moci přesněji definovat tu věc z hlediska rozpočtového dopadu. Já jsem rád, že ... Já jenom ... ... že vláda deklarovala, nehodlá deficit, se kterým uvažovala ještě před povodněmi na rok 2003 ve výši sto padesáti sedmi miliard, že ho nehodlá zvyšovat. Pokud se podaří toto udržet, v těchto daných podmínkách to budu považovat za úspěch, byť nejsem příznivcem nějakých výrazných deficitů, to je známo. Ale promiňte, abychom zůstali u příjmové stránky rozpočtu letošního. Vy máte zkušenost jako náměstek pro rozpočet již s povodněmi z roku 1997, tudíž můžete dát docela přesnou prognózu, jak velký bude výpadek a zda se vaše prognóza sedmdesát, maximálně sedmdesát miliard, kterou jste měl při odhadu deficitu státního rozpočtu v roce 2002 před povodněmi, zda se zvýší v souvislosti s výpadkem příjmové stránky státního rozpočtu? Zcela nezbytně k jistým výpadkům příjmů dojde, je otázkou, otázkou, jaká bude výše. Pokud se bude pohybovat v jednotkách miliard, tak to bude jaksi pozitivní. Ale ... Je to pravděpodobné, nebo spíše v jednotkách desítek miliard? No, já myslím, že by to nemělo překročit desítku, zcela určitě desítku miliard ne. Bude výpadek pod deseti miliardami korun? Poněvadž z hlediska některých daní, některých daní, tam v souvislosti s obnovou, v souvislosti s tím by mělo dojít k vyšším, k vyššímu daňovému inkasu, já nevím, vyšší spotřeba pohonných hmot, vyšší spotřeba ..., vyšší stavební aktivity. Prostě ta struktura daňového inkasa se patrně změní. Na druhé straně některé daně v podstatě jsou daně, které mají formu zálohovou, to znamená, že ten poplatník platí podle daňové povinnosti předchozího roku, a to doúčtování se projeví až v příštím roce, čili možná, že tam by se také mohl projevit ten výpadek, čili on se rozloží, jak částečně do letošního roku, tak částečně do roku příštího. Čili právě ty přesnější odhady, si myslím, že budou na stole někdy v polovině měsíce října, a právě proto na základě těchto informací bychom měli reálně upravit ty příjmové položky rozpočtu příštího. Svůj odhad jste ale řekl, že neočekáváte, že by výpadek příjmové stránky rozpočtu v souvislosti s povodněmi překročil deset miliard korun? Ano, a to je i zkušenost z roku 1997, kdy ta situace byla obdobná. Vláda počítá s tím, že by kvůli sanaci škod zavedla médii nazývanou takzvanou milionářskou daň. Prezident Václav Havel, který ve středu dopoledne navštívil jednání vlády, k možnosti zavedení takzvané milionářské daně uvedl: Václav HAVEL /zvuková ukázka/: Já nemám v tuto chvíli na tu věc vyhraněný názor. Já se ale domnívám, že to je věc otevřená k debatě, že to je jedna z cest, že to je cesta, která má své zřetelné výhody oproti cestám jiným, jako jsou třeba dluhopisy. Principiálně si myslím, že to je, že to je jedna z možných cest, která není vůbec nic nového, je to princip, který se vyskytuje v mnoha zemích. Řekl ve středu dopoledne po návštěvě vlády prezident republiky Václav Havel. Premiér Vladimír Špidla potvrdil, že vláda počítá s takzvanou milionářskou daní. Vladimír ŠPIDLA, předseda vlády a předseda ČSSD /zvuková ukázka/: Předkládáme určitou skupinu, určitou množinu finanční reakce na povodně, a tyto ..., a tato reakce v sobě obsahuje i úvahu o zavedení dalšího pásma, tj., tuším, že třicet sedm procent pro částky nad devět set tisíc korun ročně. To je úvaha, která je teď rozpracována a je otázka, zda bude včleněna do systému, nebo ne, ale v každém případě se diskutuje vážně. Slova premiéra Vladimíra Špidly. Tedy třicet sedm procent daně nad částku devět set tisíc korun ročně příjmů, kolik by to státnímu rozpočtu mohlo přinést, je taková prognóza? Podívejte se, nebuďte v nějakém velkém očekávání od fiskálního příjmu z těchto opatření. Ne, já se na něj ptám, jak může být velký? Zvýšení se pohybuje v řádu jedna až jedna a půl miliardy korun z té maximální sazby. Já bych to ale celé nazval, jaksi pojmenoval takto, pokud nastane taková katastrofická situace, jaká se stala v naší zemi, tak pochopitelně všechny země na to nějakým způsobem reagují. Reagují někdy na to tím, že odloží daňovou reformu, když chtěly snižovat daně, někde daně zvýší, využijí i jiné nástroje, prostě půjčky, emise bondů, prostě standardní nástroje oživení ekonomiky a financování těchto škod. Já si myslím, že smyslem takových opatření by mělo být, pokud jsou cílená na řešení prostě určitých následků, konkrétně povodní letošního roku, že by měla být krátkodobá. Měli bychom oddělit krátkodobé opatření od opatření, které jsme chtěli realizovat, řekněme, stejně v určitých postupných krocích do budoucna, ale jen je uspíšíme a tyto postupy by se měly prostě vzájemně oddělit. Ta krátkodobá opatření, já třeba osobně bych si představoval takto, že by měla být cílená, krátkodobá, postihnout celou sféru veškeré ..., celou škálu prostě společnosti, to znamená, těm bohatým zvýšit tuto horní sazbu ... A vybrat jeden a půl miliardy navíc. Příklad, moment ... Ale jenom krátkodobě říkáte? Krátkodobě, cíleně ... Pak se vrátit ...? Pak se vrátit ke standardním sazbám. Za druhé, postihnout v uvozovkách i ostatní skupiny, třeba, že se nebudou valorizovat mzdy tak, jak se původně uvažovalo, že nebude ... Ve státní sféře. ... šestnáctitřídní systém. S čímž se počítá, a na tom se dá ušetřit kolik? Za třetí, ... Můžu jenom? Na tom se dá ušetřit, pokud by nebyl vůbec realizován, pokud by se nevalorizovalo, tak hovoříme o částce až dvanácti, třinácti miliard korun. Za další? Za další, prostě lze si připustit situaci, že se nebude valorizovat i v jiných oblastech, včetně sociálních a maximálních možných dávkách, které umožňuje zákon, čili, že se valorizace omezí, sníží, a pak ... I na důchodech třeba? Valorizace, nikoliv snižování důchodů, ale valorizace, že i tato cesta ... Která měla přijít od ledna? ... je možná. Možná, že výjimečně pro ten rok 2003 vzhledem k řešení následků povodní, že prostě se toto opatření přijme. Čili ta škála problémů se bude řešit, pocítí to, říkám, všechny skupiny obyvatelstva. A toto, pokud je to jednorázové cílené opatření, to znamená, že zdroje, které z tohoto opatření vzniknou, budou směřovány na ekonomický rozvoj, to znamená, řešení následků, tak si myslím, že se to v tomto krátkém období dá realizovat. Na jeden rok udělat takováto mimořádná opatření? To je jedno z možných řešení. Kolik by se dalo ušetřit na valorizaci důchodů, když jsme už ušetřili na státních zaměstnancích, vzali jsme bohatým něco, tak kolik důchodcům? No, podívejte se, valorizace všech dávek v oblasti sociálna, to znamená, důchodů, dávek, podpor, nemocenského, se pohybuje v řádu větším než dvacet miliard korun ročně. To znamená, že jsme se dostali téměř na čtyřicet ... Kdybychom nevalorizovali vůbec. ... miliard. Říká Eduard Janota. Bylo by velmi zajímavé s vámi sestavovat rozpočet v přímém přenosu v rádiu. Snad přijmete někdy příště pozvání, až se bude sestavovat státní rozpočet a probereme to spolu kapitolu po kapitole. Zcela určitě. Těšilo mě. Díky za vašich třicet minut. Někdy příště na shledanou. Děkuji. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
