| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 27. srpna 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Libor Ambrozek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Libor Ambrozek v Interview BBC uvedl, že Spolana Neratovice by mohla dostat pokutu až ve výši 8 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí nemůže podle Ambrozka výrobu ve Spolaně zastavit, o případném zavření chemičky musí rozhodnout vláda. V současnosti čeká ministerstvo na výsledky kontrolních šetření situace ve Spolaně.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Neratovice - šesti a půl tisícové město ve středních Čechách. V průběhu ničivých povodní i po nich se dění v Neratovicích dostalo na první stránky novin. Důvod? Z chemičky Spolana Neratovice unikly v uplynulých dnech do ovzduší i do vody stovky kilogramů chlóru. Starosta Neratovic František Morava prozrazuje, že mezi obyvateli města v průběhu povodní přibylo odpůrců chemičky. František MORAVA /zvukový záznam/: Existuje část lidí, kteří by si představovali město nejlépe bez Spolany a bez nebezpečí. Konstatuje starosta Neratovic František Morava. Občané Neratovic podepisují petici. Požadují v ní, aby český parlament zakotvil v zákoně povinnost Spolany Neratovice zřídit informační systém pro region v okolí chemičky. Hovoří jedna z bývalých zaměstnankyň chemičky, která petici také podepsala. Osoba, bývalá zaměstnankyně Spolany Neratovice /zvukový záznam/: Ale pravděpodobně se tím sleduje hlavně to, aby nás neoblbovali, aby nám říkali pravdu, když tam se něco stane, tak, aby nám to řekli, protože pravděpodobně celé léta nám to neřekli, jo, když se tam něco přihodilo ve Spolaně. Nejen o Spolaně Neratovice a chování vedení chemiček při povodních bude následujících třicet minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr životního prostředí České republiky Libor Ambrozek. Vítejte v BBC. Dobrý den. Dobrý den. Krátce poté, co začátkem srpna začala v České republice řádit velká voda, zřídila vláda povodňové konto. O administrativní vedení účtu se stará Státní fond životního prostředí. Kolik peněz je na vládním povodňovém účtu v úterý 27. srpna v 17 hodin 31 minutu? Tak, mohu sdělit úplně čerstvé informace. V tomto okamžiku je na vládním povodňovém kontu padesát šest milionů sto padesát tisíc korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka ve čtvrtek 22. srpna sdělil veřejnosti, že nemusí mít obavy, že by peníze z vládního povodňového konta skončily ve státním rozpočtu. Bohuslav SOBOTKA /zvukový záznam/: Tyto prostředky nezmizí někde v hlubinách státního rozpočtu, vláda je nepoužije na žádné jiné účely než právě to, pomoci konkrétním lidem, kteří tu pomoc nejvíce potřebují. My jsme s kolegou Ambrozkem už tuto věc předběžně na vládě projednali, a je plná shoda ve vládě v tom, že tyto prostředky budou primárně z velké většiny, možná všechny, použity na to, abychom zajistili bydlení, postavili domy a byty pro lidi, kteří přišli o střechu nad hlavou, a v tu chvíli se nemají kam vrátit. Slova ministra financí Bohuslava Sobotky z 22. srpna. Kolik peněz již bylo z vládního povodňového konta vyčerpáno, byly-li vůbec vyčerpány, a na jaké účely? Zatím jsme ve fázi soustřeďování těch finančních prostředků a až později o jejich osudu rozhodne vláda. K tomu, co zmínil kolega Sobotka, bych chtěl dodat, že my jsme s tou iniciativou přišli krátce po povodních, stejně jako v roce 97, kdy bezprostředně ještě než opadla voda, tak Státní fond životního prostředí zřídil ten účet, a i tehdy bylo asi osmdesát procent prostředků z tohoto konta použito právě na obnovu bydlení. Pane ministře, jak dlouho hodláte čekat, než se začnou první peníze z vládního povodňového konta uvolňovat? Já myslím, že to předložíme na vládu během září, už nějaký první návrh čerpání. Samozřejmě je dobré, aby to konto bylo v činnosti delší dobu. V roce 97 tam bylo v činnosti asi dva roky a celkem se na něm sešlo asi dvě stě čtyřicet milionů korun. Vy jste zmínil, že založení vládního povodňového účtu není novinka. Dovolím si vás ovšem poopravit, že povodňové konto při povodních na Moravě v roce 97 fungovalo tři roky - od léta roku 97 do konce roku 2000. Za více než tři roky, kdy byl účet uzavřen, se na něm sešly zhruba 253 miliony korun. Předpokládáte existenci konta na delší dobu, a nejsou tři roky málo? To konto minule fungovalo tak dlouho, protože bylo použito z části na obnovu povodněmi postižených oblastí pod Orlickými horami, ke kterým došlo ještě v dalších letech, to znamená, ... V roce 1998. ... v 98. Ta oblast Kounova, a jinak to číslo, které jste uváděl, se sice liší, ale ten rozdíl třinácti milionů, to jsou úroky, které tam přišly navíc. To znamená, že dvě stě třicet devět bylo vybráno a čtrnáct byly úroky, abychom byli přesní. 253 miliony korun, ptám se, povodňové konto, které funguje v současnosti, a je na povodně jižních, severních, středních a pravděpodobně i v západních Čechách, tedy oněch pěti krajích, bude fungovat déle než tři roky? Já myslím, že to teď nelze říci, ale v žádném případě si nejsem jist, že by to měl být hlavní zdroj finančních prostředků pro obnovu bydlení. K tomu vláda už přijala soubor nařízení vlády, ministerstvo pro místní rozvoj vyhlásilo tři dotační programy, a tím zřízením vládního povodňového konta jsme chtěli umožnit, jak drobným dárcům, tak třeba i velkým firmám, aby si byly jisté, že ty prostředky budou skutečně využity pod veřejnou kontrolou. Bezesporu po vás nikdo nechce a ani se to nepředpokládá, že by konto bylo hlavním zdrojem prostředků, ale ukazuje na solidaritu lidí. O vládní konto je zájem i v zahraničí. Nebylo by dobré, aby solidarita fungovala delší dobu než jen, kdy se první stránky zaplní jinými tématy než povodněmi? Pokud bude dál zájem lidí přispívat, jsem přesvědčen, že to konto bude v činnosti několik let. Už jste zmínil, že první peníze z povodňového státního konta budou rozdělovány pravděpodobně v září. Jaká budou kritéria pro rozdělování, a může někdo, kdo si pomoc zaslouží, se o ni hlásit? Kritéria zatím nejsou připravená. My chceme více zkušeností, v roce 97 ..., a v každém případě by o tom měla rozhodnout vláda. Jaká kritéria byla u vládního konta v roce 97? Tehdy bylo vybráno několik lokalit, několik obcí, ve kterých potom byla financována výstavba domů a bytů. Je to dobrý model, nebo uvažujete o tom model z minulosti nahradit modelem jiným, lépe propracovaným? Já dávám spíše přednost konkrétní pomoci v konkrétních lokalitách, ale jsem připraven na náměty svých kolegů. Vím, že ministr zemědělství přišel také s určitou iniciativou, a že by ten výsledek potom měl být průnikem našich názorů. Druhé téma: odstraňování následků povodní v České republice. Poškozené čistírny odpadních vod jsou jedním z největších problémů, který způsobila velká voda. Ve čtvrtek 22. srpna to potvrdil veřejnosti ministr životního prostředí Libor Ambrozek. To zhoršení kvality vody se stává v těchto dnech jedním z nejhorších důsledků povodní, poté, co opadala ta hlavní vlna, tak v řekách teče poměrně zhoršená voda. Slova ministra životního prostředí Libora Ambrozka. Premiér Vladimír Špidla o den později, tedy v pátek 23. srpna, poskytl Poslanecké sněmovně informace o poškození čistíren odpadních vod. Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Bylo celkově zasaženo sedmdesát šest čističek odpadních vod, a to jak u statisícových a milionových měst jako jsou České Budějovice a Praha, tak samozřejmě u desítek měst a obcí, které jsou menší, ale přesto jsou významné. Páteční slova ministerského předsedy Vladimíra Špidly. První odhad škod na čistírnách odpadních vod v záplavami postižených regionech zněl půl miliardy korun. Změnil se první odhad, ať už směrem dolu nebo nahoru? Tady je velice důležité si uvědomit, že se nejedná jenom o škody na čistírnách odpadních vod, ale také na kanalizacích, protože je málo platné obnovit funkci čistírny odpadních vod, když je poškozena kanalizace, která na ni odpad přivádí. To znamená, že co se týká samotných čistíren odpadních vod, to číslo půl miliardy bude zhruba odpovídat. Ovšem my teď zjišťujeme, a jsou v terénu lidé jak z České inspekce životního prostředí, tak pracovníci Státního fondu životního prostředí, zjišťujeme rozsah škod na kanalizacích, především v těch menších obcích, kde ty kanalizace nebyly pojištěny a kde vlastně jsou často životně důležité pro další fungování obce. Jak velká by mohla být druhá část, tedy poškození kanalizací, o kolik miliard by se mohla navýšit částka odhadu poškození čistíren odpadních vod, o kanalizace? Těžko říci přesné číslo. Já předpokládám, že to může být ve stovkách milionů. Nepřesáhne to půl miliardy nebo miliardu další? Miliardu by to přesáhnout nemělo. Samozřejmě, že do těch škod bude určitě řada měst typu Prahy počítat katastrofální stav kanalizace, který už byl v předchozích desetiletích, to znamená, že se můžeme dostat k velmi zajímavým číslům, ale tady je potřeba si uvědomit, že zdaleka ne všechno z toho budou škody bezprostředně vzniklé touto povodní, ale často půjde při obnově kanalizace o nápravu stavu, který trvá už řadu let a na který teď třeba získáváme prostředky z Evropské unie. Dá se odhadnout, jak velký je, řekněme, dluh na kanalizacích v České republice, kolik by bylo zapotřebí, aby se kanalizace uvedly do stavu odpovídajícího například v zemích Evropské unie? Ten dluh je poměrně obrovský. Podle finanční strategie do roku 2010, abychom splnili kritéria Evropské unie, tak bychom měli investovat zhruba sto miliard korun do čistíren odpadních vod a do kanalizací s tím, že ty částky jsou velké především ve velkých městech. V Praze ... Nespojujme, prosím, čistírny odpadních vod a kanalizace, vy jste to v úvodu svých odpovědí oddělil, berme pouze náklady na kanalizace. Kolik to tedy zhruba je ze sta miliard, které bude zapotřebí investovat? Z těch sta miliard je to určitě větší část, odhaduji tak dvě třetiny, protože ty náklady třeba v Praze nebo v Brně jsou v řádu miliard korun na ty nové kanalizační sběrače. Státní fond životního prostředí před pěti dny otevřel program, jehož prostřednictvím mohou majitelé čistíren okamžitě dostat na první práce peníze, přičemž ve fondu je, není-liž pravda, osm set milionů korun. Počítáte s tím, že většina peněz fondu, ne-li celá částka, osmi set milionů korun, padne na opravu čistíren odpadních vod v záplavami postižených oblastech? Toho se rozhodně neobávám, protože ta obnova není samozřejmě záležitostí několika týdnů. Tam, kde došlo k vážnějšímu poškození, třeba stavební části, tak ty prostředky budou čerpány i v dalším roce, a navíc, a to je samozřejmě pro státní prostředky pozitivní zjištění, většina čistíren odpadních vod, ty, které provozují zahraniční provozovatelé, tak je poměrně dobře pojištěna. Já jsem byl informován právě při návštěvě jižních Čech, kde jsem tento program v Písku vyhlašoval, že většina jihočeských čistíren, které provozují Angličané, tak jsou pojištěny jak v České republice, tak i tato firma má globální pojištění. Takže se dá předpokládat, že ty škody na čistírnách odpadních vod, které bude hradit Státní fond životního prostředí, nebudou možná ani do toho rozsahu půl miliardy korun, o kterých jsme mluvili. Jen pro srovnání: po povodních na Moravě a ve východních Čechách v roce 97 a 98 stát investoval do obnovy čistíren více než dvě stě milionů korun. Je ale pravděpodobné, že částka dvě stě milionů s největší pravděpodobností bude překročena při letošních povodních? Dá se předpokládat, že při připočtení právě těch kanalizací, ta částka bude překročena. Čistírny odpadních vod v záplavami postižených oblastech se začínají spouštět. Přičemž čištění má několik fází: První fáze je mechanická, pak je fáze biologická. Vy jste odhadl, že k obnově biologického čištění, což je druhá fáze po očištění mechanickém, ve většině poškozených čistíren odpadních vod by mohlo dojít do šesti až osmi týdnů. Kdy podle vás ale všechny čistírny pojedou jako před povodní? Já se domnívám, že během těch šesti až osmi týdnů bude možné spustit všechny čistírny, u kterých nebyla poškozena ta stavební nebo technologická část významněji. A to, co nám trochu dělá starosti, tak je pražská čistírna odpadních vod, kde ten termín plného spuštění je až koncem roku. Ale většina těch ostatních čistíren, kde je těch šest až osm týdnů, je doba nutná k aktivaci kalů tak, aby mohly probíhat ty biologické procesy, odbourání nečistot, tak ta by měla být zprovozněna do těch šesti až osmi týdnů. Ponechme stranou pražskou čistírnu jako výjimečný případ poškození čistíren odpadních vod povodněmi a zaměřme se na čistírny, které tak významně poškozeny nebyly. Ze zhruba osmdesáti poškozených čistíren bylo poškozeno stavebně kolik? Zatím jsou údaje o třech významněji poškozených čistírnách. Plus Praha jako čistírna ... Plus Praha. ... čtvrtá. Jak již bylo řečeno, tak nejhůře voda řádila na pražské centrální čistírně odpadních vod v Bubenči. Škoda: dvě stě padesát milionů korun. Nakolik je možné urychlit obnovu nejvíce poškozené centrální pražské čistírny? Je možné urychlit tu obnovu, aby k mechanickému, potažmo biologickému čištění došlo dříve než ke konci roku? Tak k obnově mechanického čištění dojde určitě dříve. Ta obnova do konce roku se týká právě spuštění toho čištění biologického. My se samozřejmě můžeme snažit za ministerstvo životního prostředí pomoci spolu s ministerstvem zemědělství, aby důvodem nebyly chybějící finanční prostředky, ale samozřejmě ta obnova čistírny musí být záležitostí toho, kdo ji provozuje, to znamená, Pražských vodovodů a kanalizací. Je reálné, aby se obnova, když vy na ní dodáte, co nejrychleji zhruba dvě stě padesát milionů, aby uskutečnila dříve než ke konci roku, protože na pražské čistírně je závislé, kdy se vrátí život do Vltavy, potažmo do Labe před povodní? Je možné to uspíšit? Necháme si s kolegou Palasem předložit zprávu z hlavního města Prahy o tom, co je možné učinit pro urychlení, a samozřejmě se budeme snažit z té vládní úrovně tomu pomoci. Jinak ten život v dolní Vltavě a Labi byl sice omezen, nicméně se řada těch živočichů, kteří vyžadují větší spotřebu kyslíku a vyžadují čistší vodu, tak se stáhli do těch přítoků, které nebyly tak zasaženy, a dá se předpokládat, že po obnově funkce těch čistíren odpadních vod se do řek opět vrátí. Podle vás škody nebudou tak vysoké, rozumějme ekologické škody v řekách, ze kterých v souvislosti s tím, že se nečistí v osmdesáti čistírnách odpadních vod, mohli zmizet živočichové, kteří se tam po desítkách let vrátili? Musíme vyjít z toho, že povodeň je přírodní jev a že příroda se samozřejmě s takovýmto přírodním jevem, i když katastrofického rozměru, dokáže vypořádat. To znamená, že pokud zmizí ty vnější faktory, tak se ten život dokáže rychle vrátit. Ještě jedna otázka k tématu čistíren odpadních vod. Obce, ve kterých záplavy vyřadily z provozu čistírny odpadních vod, zřejmě nebudou muset platit pokuty za nesplnění limitů, které bezesporu tím, že nefungují čistírny neplní. Jejich majitelé mohly a stále ještě mohou krajské úřady žádat, aby jim povolily vyšší, a teď použiji odbornou terminologii, zbytkové znečištění vod. Kolik obcí již o toto požádalo, máte ty informace? Zatím bohužel informace od krajských úřadů nemáme, protože krajské úřady jsou v této fázi přeměny v krizové štáby a jsou natolik zavaleny prací, že my se snažíme si některé ty informace získávat přímo sami a zbytečně netrápit lidi, kteří mají dost vlastní práce. Dovedete odhadnout, kolik obcí požádá o výjimku, zda to bude všech osmdesát, zhruba osmdesát obcí? Já jsem pověřil Českou inspekci životního prostředí, aby těmto obcím byla nápomocná, aby jim pomohli případně připravit žádosti na krajské úřady. A samozřejmě, že by měla požádat většina těchto obcí, protože v případě, že nepožádají, tak se samozřejmě vystavují možnému postihu ze strany inspekce. Když v pátek předstoupil před poslance dolní komory českého parlamentu Vladimír Špidla s projevem o povodních, zmínil se krom jiného o ekologických haváriích během záplav. Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Částečně bylo i narušeno životní prostředí. Tady bych chtěl zdůraznit, že nebylo narušeno ekologickou havárií v takovém klasickém slova smyslu, jedinou registrovanou havárií, naštěstí ne zcela velkého rozsahu, ale přesto byla velmi nebezpečná a krizové štáby měly velmi těžké rozhodování, byl únik chlóru z Neratovic. Když premiér Vladimír Špidla v pátek 23. srpna dopoledne pronášel citovaná slova, netušil, že v pátek večer dojde k dalšímu, tentokrát k třetímu úniku chlóru ze Spolany. Spolana Neratovice se dostala i do studie Mezinárodní ekologické organizace, mezinárodního ekologického hnutí Greenpeace, nazvané "Firemní zločiny". Studie byla zveřejněna v rámci světového summitu o udržitelném rozvoji v jihoafrickém Johannesburgu. Zaslouží si podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka Spolana Neratovice zařazení do studie "Firemní zločiny," vy byste zapsal Spolanu do takovéto studie? Nevím, jestli bych to označil přímo za zločiny, ale v každém případě patří Spolana Neratovice k velkým ekologickým zátěžím tohoto státu. Troufám si říci, že k jedním z největších. Zaslouží si Spolana Neratovice, k čemuž také došlo v minulých dnech k označení, malý Černobyl? To přirovnání k Černobylu je samozřejmě velmi sugestivní. Nevím, zda tím autor měl na mysli selhání lidského faktoru, nebo malou míru komunikace s veřejností. Nebo obě. Nebo obě. Každopádně to ohrožení životního prostředí, ke kterému došlo, tak s Černobylem zase srovnatelné není, to bychom zase veřejnost mátli. Ovšem podle studie hnutí Greenpeace, Spolana v uplynulých dvou týdnech ohrožovala životní prostředí opakovanými úniky toxických látek, po desetiletí ponechávala nezajištěné obrovské zamoření dioxiny a rtutí na břehu Labe a opakovaně zveřejňovala nepravdivé informace, nebo odmítla poskytnout údaje týkající se toxického zamoření. Pokud vezmeme tato fakta zveřejněná Greenpeace, tak si zaslouží Spolana zařazení do takové studie "Firemní zločiny"? V případě, že jsou všechny tyto údaje pravdivé, tak nepochybně ano. Starosta Neratovic František Morava prozrazuje, že mezi obyvateli města v průběhu povodní přibylo odpůrců chemičky. František MORAVA /zvukový záznam/: To znamená, existuje část lidí, kteří by si představovali město nejraději bez Spolany a bez nebezpečí, ale zase řada lidí si samozřejmě uvědomuje provázanost mezi městem a tedy jako Spolanou. Slova starosty Neratovic Františka Moravy. Občané Neratovic v současnosti podepisují petici. V ní žádají český parlament, aby zakotvil v zákoně zřídit informační systém pro region v okolí Spolany Neratovice a zajistil pravidelné a nezávislé kontroly zabezpečení závodu proti úniku škodlivých látek. Hovoří jedna z bývalých zaměstnankyň Spolany Neratovice, která petici podepsala. osoba, bývalá zaměstnankyně Spolany Neratovice: Ale pravděpodobně se s tím sleduje hlavně to, aby nás neoblbovali, aby nám říkali pravdu, když tam se něco stane, tak, aby nám to řekli, protože pravděpodobně celé léta nám to neřekli, jo, když se tam něco přihodilo ve Spolaně. A takže to chceme, aby se s tím něco dělalo. Za prvé, aby to bylo zabezpečené, a když se stane něco, je to provoz, je to chemie, může se stát ledascos, nemusí to být jenom v Neratovicích, může to být třeba támhle v Ústí, v Kralupech, všude, ale aby to těm lidem řekli. Slova bývalé zaměstnankyně Spolany Neratovice. Má petice občanů podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka šanci na úspěch? Já neznám přesně text té petice, ale chtěl bych říci, že platí už dneska řada zákonů, které, pokud Spolana porušila, tak může dostat významné sankce. Zatím Spolana žádné sankce nedostala a občané ... No, například podle zákona o ochraně ovzduší je jasná povinnost provozovatelů těch velkých zdrojů znečištění, mezi které Spolana patří, informovat veřejnost o následcích poruchy nebo jiné příčiny, mají povinnost informovat neprodleně Českou inspekci životního prostředí a správní úřady podle krizového zákona, to znamená, že pokud v případě těchto úniků chlórů Spolana včas informaci nepodala, tak jsme schopni zahájit správní řízení a Česká inspekce životního prostředí může Spolaně uložit za toto porušení zákona pokutu až ve výši dvou milionů korun. Pane ministře, ale promiňte, zatím žádné správní řízení zahájeno nebylo a již došlo ke třem únikům chlóru ze Spolany Neratovice. Jak to veřejnosti zdůvodníte? V současné době probíhá šetření policie, jak jsem byl informován, která zkoumá, zda nedošlo k obecnímu ohrožení, a zda Spolana neporušila tyto předpisy, to znamená, že já jsem připraven počkat ... Z toho, co vy cituje ze zákona, to je zákon, nemýlím-li se, o ochraně ovzduší, a tam již může rozhodovat inspekce ministra životního prostředí, a ta ještě žádné správní řízení se Spolanou Neratovice nezahájila. My jsme v první fázi odebrali vzorky právě u těch velkých starých ekologických zátěží. Ty jsme nechali změřit, abychom zjistili, zda nedošlo k úniku těch nejvýznamnějších látek, to znamená, rtuti nebo dioxinů, a v současné době jsou inspektoři znovu ve Spolaně, kde hodnotí právě ten únik chlóru, snaží se mapovat škody, které vznikly na okolních zemědělských plodinách, a zajistit měření tak, aby to mohli případně lidé, kteří se budou domáhat náhrady, tak použít při soudních žalobách. A podle vás může Spolana dostat pokutu za to, že ne včas informovala starosty a obyvatele, ta může být až dva miliony korun. Pak je, nemýlím-li se, v šanci ještě další pokuta až pětimilionová, pokud došlo k porušení havarijních plánů ve Spolaně. Na kolik se mohou všechny pokuty, které by směřovaly do Státního fondu životního prostředí za chování Spolany během povodní, vyšplhat? Ty pokuty se mohou teoreticky vyšplhat až do výše osmi milionů korun s tím, že tu pokutu podle zákona o ochraně ovzduší je oprávněna uložit inspekce. Ty zbývající dvě pokuty ukládá na návrh inspekce okresní úřad. Je podle vás reálné, že ona pokuta, alespoň osmimilionová, bude Spolaně vyměřena? Jsem připraven pověřit inspekci, aby zahájila řízení, a samozřejmě za ten výsledek teď já nemohu ručit. Ale ptám se, zda je to reálné vzhledem k tomu, co jste i sám na vlastní oči ve Spolaně viděl? Reálné to určitě je, ale samozřejmě to bude výsledkem správního řízení. Považujete takové pokuty za adekvátní při tom, jak velké objemy, rozumějme příjmy, takové chemičky mají, pět milionů korun, dva miliony korun? Musím říci, že o výši pokut se v Poslanecké sněmovně vždy vedl velmi tuhý boj a kolegové především z pravé části spektra se snažili ty pokuty tlačit co nejníže, a byla řada střetů a u mnoha zákonů pro ně některé politické strany nehlasovaly právě proto, že v nich byly prosazeny větší pokuty. Takže každá pokuta je výsledkem legislativního procesu. A samozřejmě ... Ale pak je zde již nějaká zkušenost z praktického života. Možná i pravicoví poslanci, nebo i ti, kteří nehlasovali pro vyšší pokuty, viděli situaci během povodní ve Spolaně Neratovice. Jste jako člen vlády připraven navrhovat zvýšení pokut za ekologické škody? Pokud dojde k novelizaci těch zákonů, jakože se většina z nich v souvislosti s Evropskou unií znovu k novelizaci chystá, tak jsem připraven ty sankce zvýšit, protože řada samozřejmě těch sankcí je tam někdy už od roku 91, 92 z období té první vlny ekologické legislativy, a ta její výše dneska už neodpovídá. Je podle vás reálné v souvislosti s chováním Spolany Neratovice během povodní i krátce po nich, že by fabrika mohla být zavřena kvůli tomu, jak se chovala během povodní a kvůli ekologickým škodám? Já jsem nechal prověřit ty právní možnosti a musím říci, že z hlediska mého resortu jsme oprávněni, nebo tedy Česká inspekce životního prostředí je oprávněna přistoupit k opatření až po úroveň zastavením výroby v případě, že podnik neplní stanovené limity, to znamená, že když při tom běžném provozu porušuje právní předpisy. V otázce havárií má hlavní slovo okresní úřad, samozřejmě, že při nouzovém stavu má určité kompetence v tomto ústřední krizový štáb. Tady je ale důležité rozdělit problém ve Spolaně na dvě části, to znamená, jednak na ty staré zátěže, to jsou provozy, které jsou zavřené už třicet let a které tam do dneška stojí, kde v současné době Fond národního majetku vypisuje výběrové řízení na jejich odstranění, a to jsou opravdu jedny z nejzamořenějších míst v této republice, a ty je potřeba odstranit. A potom je to problém Spolany, té části, která dnes vyrábí, kde bohužel, uplynulých deset let se tomu podniku téměř nikdo nevěnoval, ten podnik neinvestoval do zabezpečení a ukazuje se, že ty problémy se nahromadily, a proto došlo teď k těm opakovaným únikům chlóru. Pohlídáte si, aby se ve Spolaně Neratovice nezahájila výroba do té doby, dokud i nová část chemičky nebude na takové úrovni, aby k haváriím nedocházelo? Zase do Spolany v těchto dnech přichází řada orgánů vedle České inspekce životního prostředí, která prověří před spuštěním podniku všechny limity, ministerstvo zdravotnictví vyslalo národní referenční stanici, která by měla měřit úroveň chlóru v ovzduší nebo obsah těch znečišťujících látek v ovzduší, podniky povodí měří kvalitu vody v Labi a ve Vltavě pod Spolanou. To znamená, že máme k dispozici všechny tyto údaje a chceme jich využít, aby opravdu došlo k maximálnímu zabezpečení před další možnou havárií. Varianta zavřené Spolany ale zůstává ve hře? Můj resort není oprávněn takto podnik zavřít. Já myslím, že to musí být rozhodnutí, pokud je stále ještě Spolana jako součást Unipetrolu, v určité formě státního vlastnictví, tak takováto záležitost by musela být rozhodnutím vlády. Navrhnete takové rozhodnutí, nebo klonil byste se k němu v současnosti? Myslím, že je potřeba počkat na výsledky toho zavinění konkrétních lidí a ... A pokud výsledky šetření potvrdí, že to zavinění bylo hrubé, a že podnik nemá dostatečné prostředky, rozumíme zabezpečení, aby k takovým věcem dále nedocházelo, tak byste se klonil k tomu, aby vláda rozhodla, jako de facto spoluvlastník Unipetrolu, o zavření Spolany? To myslím, že významně předbíháme, ale teoreticky, ... Ptám se. ... pokud by vedení podniku nebylo schopno dát záruky, že se ty havárie nebudou opakovat, to znamená, pokud by všechny inspekce ukázaly havarijní stav celého podniku, tak potom by samozřejmě vláda až k tak razantnímu kroku mohla přistoupit, ale myslím si, že je potřeba dát prostor pro činnost kontrolních orgánů a že je potřeba také zjistit, ke kterým škodám také vůbec po opadnutí vody došlo a v jakém stavu vůbec ten podnik dneska je. Říká ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Děkuji za vašich třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC, a někdy v dohledné době opět na shledanou. Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Hlavní riziko dalšího úniku chlóru zažehnáno Právo, 28. 8. 2002, titulní strana: V neratovické Spolaně pokračovalo v úterý za nejpřísnějších bezpečnostních opatření přečerpávání chlóru z poškozeného nového skladu. Zástupci firmy i záchranáři nyní předpokládají, že hlavní riziko dalšího úniku je zažehnáno a mimořádné události se již nepřihodí. Celá akce potrvá minimálně do pátku. Krizový štáb včera rozhodl, že do budovy umístí kamery, které budou monitorovat průběh přečerpávání nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně. Sklad stále hlídá hasičská jednotka a její členové chodí každou půlhodinu kontrolovat zařízení na přečerpávání chlóru. V pondělí ukončili hasiči v de vět hodin večer přečerpávání z bezpečnostních důvodů a pokračovali v něm včera od půl osmé od rána. "Noční přestávka byla preventivní a měla zabránit jakýmkoliv potenciálním problémům, které by mohly plynout z dlouhodobějšího provozu přečerpávacího zařízení," řekl tiskový mluvčí Unipetrolu Tomáš Zikmund. Tlak v zásobníku se už snižuje Podle velitele sektoru Neratovice a ředitele hasičů z Mladé Boleslavi Petra Vonáška probíhalo přečerpávání po celý den bez problémů. Za dobrý ukazatel označil stále se snižující tlak v zásobníku, což signalizuje, že nebezpečnou látku se daří přečerpávat. "Všechna měření negativní," hlásil včera krátce po poledni příslušník 11. praporu chemické ochrany z Liberce, který již druhý týden monitoruje výskyt chlóru v ovzduší kolem Spolany. Svůj hlavní tábor rozbili v obci Libiš, která k areálu Spolany těsně přiléhá. Právě její obyvatelé dávají často hlasitě najevo, co si o praktikách vedení závodu myslí. "Komunikace s bývalým vedením byla nevalná, doufáme, že se to zlepší. Zatím tomu vše nasvědčuje," říká smířlivě zdejší starostka Jindra Hudcová. Mluvčí společnosti také včera ujistil, že během dneška začne zpevňování a rozšíření přístupové komunikace k levému břehu Labe v oblasti mostu Na Štěpáně, kam odnesla velká voda sedm obřích tanků. "To umožní, aby se ke břehu dostala těžká technika, která přepraví kontejnery zpět do areálu Spolany," uvedl Zikmund. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek by v případě Spolany nemluvil o Černobylu, ale nebál by se - jak řekl včera ve vysílání stanice BBC - označit tento podnik za jednu z největších zátěží České republiky. Na dotaz, zda by neměla být Spolana zavřena, uvedl, že to není v kompetenci jeho resortu, ale musela by o tom rozhodnout vláda. Spolana je totiž skrze Unipetrol v majetku státu. Podle Ambrozka je však nyní nutné počkat na výsledek expertiz. Ty mají určit, kdo nese odpovědnost za současnou kritickou situaci. "Pokud by vedení podniku nebylo schopno dát záruky, že se havárie nebudou opakovat, tak by samozřejmě vláda k až tak razantnímu kroku mohla přistoupit," prohlásil. Spolana se dostala na pořad dne i na mezinárodním fóru. Ekologické hnutí Greenpeace včera v rámci Světového summitu pro udržitelný rozvoj v jihoafrickém Johannesburgu zveřejnilo studii Firemní zločiny, která upozorňuje na nezodpovědné chování velkých chemických podniků včetně neratovické Spolany. "Greenpeace žádá delegáty summitu v Johannesburgu, aby přijali tzv. Bhópálské principy, zavazující firmy ke globální zodpovědnosti za jejich aktivity ohrožující životní prostředí, zdraví lidí či lidská práva," řekl Jiří Tutter, ředitel Greenpeace ČR. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
