| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 22. srpna 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Milan Houfek a Josef Nosek | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Milan Houfek v Interview BBC uvedl, že policejní vyšetřování zodpovědnosti za zatopení metra považuje za částečně politicky ovlivněné před nadcházejícími volbami. Podle Houfka by vyšetřování mělo začít, až bude metro zprovozněno, což by podle něj mohlo být do Vánoc. Zatím se podařilo odčerpat vodu ze čtyř stanic a začíná úklid nánosů bahna.
Přepis rozhovoru s Milanem Houfkem Přepis rozhovoru s Josefem Noskem Karlín - pražská čtvrť, kterou povodně postihly nejvíce. Tři domy v Karlíně již spadly. Staticky narušené jsou další čtyři desítky budov. Statik Vlastimil Sedmík, shodou okolností rodák z Karlína, ke statice budov nejvíce postižené pražské čtvrti říká: Vlastimil SEDMÍK /zvuková ukázka/: Karlín je čtvrť, která vznikla nebo začala vznikat v roce asi 1850. To Karlínské náměstí je vlastně první historické za hradbami stavěné. Já sám bydlím v tom baráku, který je starý sto padesát let, jinak jsou to baráky staré sto deset, sto dvacet, sto let, což neznamená, že jsou špatné. Špatné je to, když za těch sto padesát let to někdo pořád jako podkopával, podhrabával, vysekával a víceméně to byly nelegální zásahy. Slova pražského statika Vlastimila Sedmíka. Nejen o budoucnosti nejvíce postižené pražské čtvrti bude následujících třicet minut. Vítejte při poslechu půl hodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. V pořadu Interview BBC vás nyní zavedeme do podzemí pražského metra. Sestupujeme do přestupní stanice Florenc u hlavního autobusového nádraží v Praze, chodby metra jsou prostoupeny nepříjemným pachem bahna. Našem průvodcem je ředitel firmy Subtera, která ze stanice odčerpává vodu, inženýr Petr Kuchár. Petr KUCHÁR - Po ty rantly je to přesně vidět, kde ta voda byla, tady byl nános bahna tak asi do půli lejtek, to je všechno vyčištěné a v podstatě hrubá práce je hotová. Teď se budou dělat ty stavební práce. Stavební práce znamená co? Petr KUCHÁR - V první řadě se musí udělat přístup k technologii a zjistit, co všechno je potřeba vyměnit. Já jsem přesvědčen, že to bude všechno to, co se týká elektroinstalací, silnoproudů, slaboproudů, měření a regulace, zabezpečení, tam budou muset odborníci proměřovat, jak ty kabely jsou poničené. Já se domnívám, že se velká část bude muset vyměnit. Stejně tak tady vidíte, jak vypadávají eskalátory. Ty jsou plné bahna. Jak dlouho jste tady odčerpávali vodu z této části Florence, teď jsme na trase B, nemýlím-li se? Petr KUCHÁR - Začali jsme čerpat v pátek, to znamená před šesti dny asi v osmnáct hodin večer. Ta voda byla tak, jak jste viděli tam, dva metry v tom vestibulu. Dá se říci, kolik bylo odčerpáno kubíků? Petr KUCHÁR - Tu informaci vám tam dával nahoře pan generální ředitel Doubek, že celkem bylo k dnešnímu dni odčerpáno asi čtyři sta tisíc kubíků, protože se nedá říct, kolik na které stanici, to jsou spojené nádoby, takže samozřejmě se odčerpává na různých místech, takže se to dá počítat pouze celkově. My můžeme říct, že my jako Subtera na našich pracovištích odčerpáváme velký podíl, více než pětatřicet tisíc kubíků, ale není to jenom tady, je to taky na stanici Vltavská, kterou čerpáme ze Štvanice, je to na náměstí 14. října, prostě těch pracovišť máme víc, takže nedá se spočítat, kolik se odčerpalo zrovna z této stanice, ta je spojená s B, s C a s tunely, takže není to jednoduché. Teď ten velký ruch, to zde vaši dělníci ...? Petr KUCHÁR - Tento velký ruch, to jsou zaměstnanci Subtery, kteří právě dělají ty první hrubé práce, to znamená, musí sundat všecky ty podhledy v těch stanicích, které byly nově zrekonstruovány a budou sundávat šetrným způsobem, aby se daly vyčistit a znovu nasadit, v těch stanicích, jako je tady, kde už byly ve zdevastovaném stavu, tak ty se v podstatě jenom takzvaně hrubě sundají, co nejrychleji, abychom se dostali k technologii a mohli dál pokračovat. Chodby metra jsou prostoupeny nepříjemným pachem. Naším průvodcem byl ředitel firmy Subtera, která ze stanice metra Florenc, přestupní stanice, odčerpává vodu, inženýr Petr Kuchár. My vystupujeme z přestupní stanice Florenc, u hlavního autobusového nádraží, kde na nás čeká generální ředitel Dopravního podniku hlavního města Prahy Milan Houfek. S generálním ředitelem Dopravního podniku hlavního města Prahy už stojíme na vrchu tady u stanice metra Florenc, přestupní trasy A a C. Už má metro to nejhorší za sebou, pane řediteli? Milan HOUFEK - Já bych neřekl, že má to nejhorší za sebou, já si myslím, že to nejhorší má před sebou. Každopádně má za sebou kulminační bod, kdy voda nám nestoupá, ba naopak klesá, čerpáme všechny stanice od včerejška vlastně, kdy jsme ty v největším centru, to znamená náměstí Republiky, Můstek a Národní díky tomu, že byla poměrně ještě vysoká voda, do kanalizace čerpat nemohli a nikam jinam jsme vodu odvést nechtěli. Máme čtyři stanice vyčerpané a v současné době jdeme do toho nejhoršího, to znamená dočerpání, úklidy od toho nejhoršího bahna a začít prohlížet a připravovat obměnu elektrických, technologických a vzduchotechnických zařízení. Které čtyři stanice jsou v současnosti odčerpány a dá se říci, kdy by mohly být zprovozněny? Milan HOUFEK - Je to stanice metra Holešovice, Florence, Palmovka a v této chvíli nebo se dokončuje Vltavská. Co se týče zprovoznění, my předpokládáme, že stanice metra Florenc C a tím pádem celé C, kromě těch úseků k Vltavské a k Holešovicím, bychom byli schopni dát do provozu někdy mezi 15. a 30. zářím, což je tak jako z pohledu vysušení a znovuobnovení elektronických zařízení mezní termín. Jak se v současnosti dostáváte k jednotlivým stanicím metra, po odčerpávání by ta první prognóza zněla dvě miliardy škod, zhruba dvě miliardy škod na metru, budou větší, nebo nižší? Milan HOUFEK - Já si myslím, že tento odhad stále držíme, protože většina stanic je ještě zatopená a v současné době hledáme technologie a jsou nám nabízeny ze zahraničí, kde bychom nemuseli všechny, já nevím, rozvaděče a elektrotechnická zařízení obnovovat, ale daly by se repasovat, vysušit a znovu dát do provozu. Takže si v této chvíli netroufneme říci, zda je to méně nebo více než ty dvě miliardy, protože ještě nemáme dočerpáno a potřebujeme vždycky a řádově dva dny na to, aby tu základní prohlídku a ten hrubý odhad upřesnili naši technici. Je pravděpodobné, že se zastaví výstavba nové části metra, tedy prodloužení trasy C v souvislosti s tím, že veškeré síly dopravního podniku teď jsou asi soustředěny na obnovu těch poničených stanic? Milan HOUFEK - Já předpokládám, že to nebude zastaveno, může dojít, protože polovina metra minimálně je financována ze zdrojů, respektive z půjčky Evropské investiční banky, která je účelově vázaná. Druhá část je financovaná ze zdrojů města a státu a tato částka, ta druhá polovina samozřejmě může být použita na tyto části, takže by mohlo dojít ke zpomalení, ale rozhodně ne k zastavení výstavby pražského metra. Kdy má být ta trasa C dokončena, ta nová část, a k jakému zpomalení by mohlo dojít, když o tom hovoříte? Milan HOUFEK - Měla by být zprovozněna v polovině roku 2004, to znamená řádově za dva roky. Ke zpomalení, já předpokládám, kdyby k němu došlo, by mělo být v řádu měsíců, ale ne let. Hovořili jsme o pětadvaceti uzavřených stanicích, vy jste naznačil, že trasa C, lidově řečeno červená trasa, bude první, která asi bude nejvíc zprovozněna a bude se na ní nejvíc a nejdříve jezdit. Kdy ty zbylé části pražského metra, to znamená žlutá B a zelená A? Milan HOUFEK - Jestliže jsem takto mluvil, předpokládal jsem, že předtím, než bude zprovozněna část trasy C, bude samozřejmě zprovozněna část trasy B ze Zličína až na smíchovské nádraží, které nebyly zatopeny, ale jsou tam komunikační problémy a problémy se zabezpečovacím zařízením, takže ta by měla jít do provozu na Smíchov snad příští pondělí, nejpozději v úterý, ve středu. V této chvíli ještě nevíme stoprocentně. Následně bychom chtěli zprovozňovat stanice metra B od východu, to znamená z Hloubětína na Kolbenovu, následně Vysočanskou, Českomoravskou až na Palmovku a tam vidím ten nejbližší termín někdy kolem půlky října, nejzazší v polovině listopadu. Dokdy se metro vrátí do původního stavu, do Vánoc, dá se to stihnout? Milan HOUFEK - Já bych to řekl takto, do původního provozního stavu si myslíme, že ho dokážeme, jestli se tam nenajde nějaká stavební trhlina nebo něco takového, co by znamenalo fyzické znemožnění, bychom do Vánoc měli zprovoznit. To, že nebudou osazeny například podhledy, obklady a podobně, vychází asi z logiky věci, ale provozně bychom chtěli do Vánoc zprovoznit. A myslím si, že je to životní zájem hlavního města Prahy. Nebude to ovšem příliš velké riziko kvůli tomu, že průsaky byly ještě před povodní do některých stanic, o tom jste hovořil a také z toho důvodu, že jste mluvil o tom, že nejméně do dvou stanic došlo k protržení? Milan HOUFEK - Rozhodně došlo k násilnému, řekněme, vniku do stanice Palmovka, co už jsme se snažili dokladovat. Očekáváme, že něco takového by mělo být kolem stanice Můstek a kde byl náhlý příval vody, kdy jsme dokázali od pondělka, kdy vlastně stanice nebo hladina vody stoupala, do středy někdy večerních hodin udržet sucho respektive, a došlo tam k náhlému vniku vody, takže tam něco předpokládáme a ještě nemáme odčerpáno. Z hlediska bezpečnosti to, co bude uvedeno do provozu, samozřejmě bude schvalovat drážní úřad a všechny orgány státní správy, takže si nikdo nedovolí spustit do provozu něco, co by nemělo být bezpečné. Počítáte s tím, že ty trasy, které byly zatopeny, projdou novými bezpečnostními opatřeními a bude nutné znovu ty tunely nějak vyztužit, ucpat roury, kterými se do metra dostala voda? Milan HOUFEK - Závěry z těchto zkušeností budou jednoznačně aplikovány na metro. Já teďko nechci předbíhat, čím to bylo, takže bude dle mého názoru provedena nebo v okamžiku kdy, jestli budu ještě ve své funkci, protože se o ní spekuluje, budou přijata opatření, které budou znamenat vyhodnocení výsledků vniku vody do pražského metra a můžu garantovat, že budou aplikována v měsících ihned po zprovoznění těch úseků, o kterých jsem hovořil. V současnosti zpola uzavřené pražské metro nahrazují autobusy a tramvaje. Říkal jste, že je nasazeno sto autobusů, sto tramvají navíc. Nemáte obavy z 1. září, kdy se do Prahy vrátí Pražané z dovolených, že dojde k dopravnímu kolapsu a že by bylo lepší uzavřít střed města pro osobní automobily, navrhnete něco takového? Milan HOUFEK - Samozřejmě, že obavu z, řekněme, 3. září, to znamená poprázdninového provozu máme, oproti současnému stavu uvedeme do provozu řádově dalších dvě stě autobusů, to znamená regulérní poprázdninový provoz, plus autobusy, které jsou dány navíc, to znamená to samé v tramvajích a v současné době jednáme s hlavním městem Prahou o opatření, které by bylo třeba přijmout proto, aby městská hromadná doprava měla maximální preferenci, jako má v těchto dnech. A myslím si, že ten, kdo se tou dopravou svezl, může říci, že to není komfort metra pražského. Na druhou stranu časově, že nedochází k velkým ztrátám. O jakých opatřeních mluvíte, je to tedy uzavření středu města pro osobní automobily, které komplikují, máte z terénu poznatky, že komplikují osobní auta život řidičům autobusů i tramvají? Milan HOUFEK - V této chvíli máme vyhrazeny jízdní pruhy na Radlické a na magistrále, tam se daří držet našim pracovníkům, pracovníkům policie bez cizích aut, bez cizích jak osobních, tak nákladních, takže v tom v této chvíli problém nemáme. Na druhou stranu je v této chvíli uzavřen provoz na většině mostů, které jsou v centru města a vlastně fakticky i v centru města. Takže kdyby se toto podařilo udržet co nejdéle, samozřejmě to pomůže městské dopravě. Respektive v případě, že tam by byly vpuštěny osobní auta, bude to znamenat omezení městské hromadné dopravy. Abyste jednoznačně odpověděl, jste pro to, aby zůstaly uzavřeny mosty pro osobní automobily? Milan HOUFEK - Ano, jsem. Otázka, která samozřejmě napadne každého, kdo se podívá na ta čísla, sto autobusů, sto tramvají navíc. Kolik peněz denně zajišťování náhradní přepravy s tím, že nefunguje metro, stojí Dopravní podnik hlavního města Prahy? Milan HOUFEK - Já to v této chvíli neumím úplně vyčíslit, ale jsou to desítky milionů korun. Odkud ty peníze berete, máte jako Dopravní podnik hlavního města Prahy nějaké rezervy? Milan HOUFEK - My jsme omezili veškeré výdaje, které v současné době byly plánované ať již na nepřímou údržbu, režijní náklady a podobně. Rádi bychom, aby od pondělka bylo opět placeno jízdné tak, jak bylo předtím s tím, že zítra pravděpodobně rozhodne představenstvo o tom, že by jízdenky měly platit delší časový úsek, než platí v současné době, to znamená z patnácti třeba na třicet minut, ze šedesáti na pětasedmdesát tak, aby vlastně ty časové ztráty, které vznikly nefunkčností metra, byly cestujícím nahrazeny a tyto prostředky bychom samozřejmě chtěli a použijeme na obnovu stanic metra, případně na nahrazení doprav, které musíme za metro udělat. Říkáte desítky milionů korun, počítáte s tím, že by se prodloužila platnost časových kuponů o těch čtrnáct dní, co pražská doprava měla největší výpadky? Milan HOUFEK - V této chvíli o tom neuvažujeme. Chtěli bychom od pondělka, kdy by mělo jet metro B na smíchovské nádraží v plném tarifu. Vy už jste v průběhu tohoto rozhovoru zmínil, zda zůstanete ve funkci, že se o tom spekuluje, vy jste to zaslechl kde? Milan HOUFEK - No, já si myslím, že o tom spekulují všechny média, byl jsem osloven, pro mě je to samozřejmě velmi složitá otázka. Já můžu říct, že můžu nést následky za to, jak se moji provozní pracovníci chovali v dané době, ale velmi těžko můžu nést následky za to, co se stavebně, projekčně, přípravně stalo někdy například před mým nástupem do funkce. Uvažoval jste o tom, že byste sám rezignoval, je taková varianta ve hře? Milan HOUFEK - V této chvíli já k tomu důvod nemám. A co se týče toho, o čem se v novinách také píše, citujme titulek z deníku Právo: "Lidem zodpovědným za metro hrozí zabavení majetku." Už vás policie oslovila v souvislosti se zatopením pražského metra? Milan HOUFEK - V dnešních dopoledních hodinách nastoupila nebo přišla policie s dotazy na odštěpný závod Metro, který je zodpovědný v rámci dopravního podniku za jeho provozování a mě osobně ještě nikdo neoslovil. Co jste připraven policistům říci, pokud vás osloví? Milan HOUFEK - Já jsem ochoten říct vše, co znám, především já se domnívám a nechci nic policii vkládat do úst samozřejmě, ale že budou zkoumány skutečnosti oproti tomu, co bylo naplánováno, co bylo schváleno a co bylo předpisově předepsáno. Můžete to rozšířit, teď vám ne dost dobře rozumím? Milan HOUFEK - No, já předpokládám, že někdo bude zkoumat, jak jsem se já a pode mnou všichni moje lidi chovali v dané situaci, jestli to bylo v souladu s předpisy a plány, které dopravní podnik se souhlasem hlavního města Prahy, ministerstva obrany a podobně měl, nebo zda jsme tyto předpisy porušili. Vy považujete za správné, že policie se tím zabývá a že vznikl speciální sedmičlenný tým? Milan HOUFEK - Já se domnívám, že toto vyšetřování je částečně politicky ovlivněno nadcházejícími politickými volbami nebo volbami městskými. Já bych očekával, že nastane situace, kdy pracovníci dopravního podniku budou moci předvést zprovoznění metra do funkce nebo aspoň v nějaké části minimálně odčerpat vodu a následně bude provedeno vyšetřování, které je naprosto logické. Ale já ze svého pohledu to nechci komentovat, já se samozřejmě přizpůsobím všemu, co mi pracovníci policie nebo o co mě pracovníci policie či státní správy požádají. Rozumím správně tomu, že podle vás přichází příliš brzy to vyšetřování? Milan HOUFEK - Z mého pohledu ano, protože já zatím nevím, o čem se bude vyšetřovat, když máme sedmdesát procent stanic, které byly zaplaveny, pod vodou. A propos, je policie u otevírání těch zaplavených stanic, ze kterých je už odčerpána voda a fotí si ty hlavní věci, které souvisejí s metrem, jestli byly uzavřeny uzávěry a podobně, funguje u toho policie? Milan HOUFEK - Prozatím ne a nebyli jsme o nic takového požádáni. Slova generálního ředitele Dopravního podniku hlavního města Prahy Milana Houfka, prvního hosta Interview BBC.
Druhým hostem u mikrofonu BBC je Josef Nosek, starosta Prahy 8, vítejte v BBC, hezký dobrý den. Josef NOSEK - Dobrý den. Stalo se vám, že byste se v uplynulých dnech červenal kvůli tomu, že jste starostou Prahy 8, která patří mezi nejvíce poničené části Prahy? Josef NOSEK - Nevím, jestli červenal, ale jestli máte na mysli, zda jsem udělal chybu, omyl, spletení, tak určitě. Nemusíte se červenat jen za svoji chybu, ale za chyby svých podřízených. Kdy vám bylo nejtrapněji? Josef NOSEK - Když jsem ztratil nervy a začal jsem být hrubý na své podřízené. Kvůli čemu? Josef NOSEK - Došlo tam k nedohodě, nebylo to nic podstatného, ale přece jenom to vypětí už několik dní nebo mnoho dní, většina z nás spí velmi málo a jsme přetažení a přece jenom je to dost náročné a udržet si klid a rozvahu a neztrácet takový ten nadhled, tak dá to trošku práce. Nakolik podle vás Praha 8 situaci zvládá, patříte mezi část města, která byla neprodyšně uzavřena několik desítek hodin, lidé museli čekat také několik hodin na propustky do města? Josef NOSEK - No, my jsme byli uzavřeni dokonce několik dní. Na to, že jsme vlastně evakuovali řádově desetitisíce lidí, na to, že to byla akce, která byla v podstatě velmi narychlo, protože přece jenom ty informace byly kusé a byly opožděné, nebylo to to, co jsem si představoval, že by mělo být, to znamená ... Vy jste byl na zasedáních krizového štábu hlavního města Prahy, sledoval jste podrobně informace, které se vám dostávaly. Povodí Vltavy na středeční tiskové konferenci tvrdilo, že dodávalo informace včas a dobře. Josef NOSEK - Povodí Vltavy, když hlásilo řádově dvacetiletou vodu, možná padesátiletou, tak tehdy jsme přikročili k evakuaci přesto, že to bylo předčasné. V okamžiku, kdy Povodí Vltavy hlásilo padesát, možná sto, tak my už jsme měli lidi dávno pryč. Nebýt tedy toho, že jste evakuovali sami o dobré vůli v uvozovkách, tak by na základě informací Povodí Vltavy jste evakuovali pozdě? Josef NOSEK - Nechci být na ně ošklivý, ale skoro bych řekl, že ano. Když se zaměříme na důsledky oné evakuace, kolik lidí se vám do městské části Prahy 8 už vrátilo po oné evakuaci a kolik zůstává ještě mimo své vlastní domovy? Josef NOSEK - No, pravděpodobně se vrátilo pár lidí do Libně, doufám, že se nevrátili nikdo moc do Karlína, Karlín ještě není zcela obyvatelný, nejde tam elektrický proud, přece jenom ta čistota, ta hygiena toho prostředí není správná. Ale doufám, že se vrátí v nejbližších dnech. V nejbližších dnech znamená do týdne? Josef NOSEK - Rádi bychom do týdne, určitě do týdne bude Karlín uklizený, bude hezky vypulírovaný, otázka, jestli do týdne poběží elektrický proud, jestli nebudou problémy se zásobováním, plynem, vodou, kanalizací. Pražský Karlín, jak již bylo řečeno, patří mezi pražské čtvrti, které povodně postihly nejvíce, tři domy spadly, staticky narušené jsou další čtyři desítky budov. Očekáváte, že dny a týdny následující, potažmo zimní měsíce a zima budou znamenat pro Karlín ještě větší tragédii? Josef NOSEK - Nestrašte, proboha. Ptám se. Josef NOSEK - Ne, určitě ne. Nemyslíte si tedy, že zima zapracuje na budovách a že tak, jako tomu bylo na Moravě v roce 1997, se další důsledky povodní projevily po zimě, kdy bylo nutné další budovy strhnout? Josef NOSEK - Pane redaktore, podle toho, co já vím, tak rozdíl mezi Moravou nebo záplavami na Moravě a záplavami v Praze je v tom, že v Praze ta voda poměrně rychle přišla a poměrně rychle odešla. Na té Moravě, obzvláště Otrokovice nebo některé ty zasažené části, tak tam ta voda vydržela několik dní, v některých oblastech hodně dní. A ono přece jenom je trošičku rozdíl, když to zdivo je zaplavené řádově dva, tři, čtyři dni, anebo když je skutečně nasáklé a když se podmáčí dlouhou dobu. Měl jsem tu čest vás sledovat při dvou zasedáních krizového štábu hlavního města Prahy, vy jste už při těch krizových dnech upozorňoval na to, že Karlín má profil jakési vany, kde se voda delší dobu udrží. Dá se říci, že v současnosti už jsou všechny sklepy vyčerpány nebo dochází na vaše slova a stále ještě jsou místa, která jsou zaplavena a několik dnů, ne-li týdnů zaplavena budou? Josef NOSEK - Ne, tak ta voda naštěstí, tedy díky bohu odtekla, nikdo moc neví kudy, ale odtekla. Karlín je skutečně taková malá vana, ta voda se tam dostávala nejprve kanály, tam to byl i docela zajímavý pohled, potom poměrně velkým proudem ze Švábek, ale když odcházela, tak zase opět proudem Švábkami odtékala do Vltavy, a pak zmizela. Kudy zmizela, kam zmizela, nemám tušení. Jak jsem už uvedl, zhruba čtyři desítky domů mají narušenou statiku, zvyšuje se toto číslo? Josef NOSEK - Naopak, klesá. Jak může klesat? Josef NOSEK - Klesá, no, protože se provádějí podrobnější průzkumy. Přece jenom jsme raději posunuli tu hranici tak, aby dům, o kterém jsem si nebyli jisti, tak byl posunut na dům špatný. A jestliže teďko ty sklepy se postupně odplavují, ty statikové můžou procházet domy do základů, to znamená, mohou jít do sklepa, podívat se pořádně na ten dům, tak mohou ten dům zařadit z té kategorie C, to znamená nejhorší, do kategorie B, dokonce v jednom případě to přešlo až na A, to znamená bez problémů uživatelný. O kolik se tedy to číslo čtyři desítky domů s narušenou statikou zvýšilo, tedy snížilo, promiňte? Josef NOSEK - To zatím nikdo neví, protože zatím je první část, zhruba třetina, čtvrtina z toho prvního dne. Pohled statika na Prahu 8 Karlín, hovoří statik, krom jiného rodák z Karlína Vlastimil Sedmík. Vlastimil SEDMÍK/zvuková ukázka/: Karlín je čtvrť, která vznikla nebo začala vznikat v roce asi 1850. To Karlínské náměstí je vlastně první historické za hradbami stavěné. Neboli jsou to baráky, já sám bydlím v tom baráku, který je starý sto padesát let tedy, jinak jsou to baráky staré těch sto deset, sto dvacet, sto let, což neznamená, že jsou špatné. Špatné je to, když za těch sto padesát let to někdo pořád jako podkopával, podhrabával, vysekával a víceméně to byly nelegální zásahy. A myslím, že tam bude hlavní ten důvod těch zřícených domů, ne, že někdo čerpal metro. Samozřejmě nemůžete vyloučit nikdy nic definitivně. Ale myslím, že převážně jsou to oslabené nosné, jako svislé konstrukce, pilíře, stěny, nějakou divnou činností lidí, kteří tam dělali restaurace a takové, a vždycky to zasahuje přízemek, jak víte, každý si uvolňuje přízemek. Takže zřejmě už to čekalo na ten poslední impuls, což mohla být ta voda. Slova statika Vlastimila Sedmíka. O víkendu byla veřejnost informována některými českými sdělovacími prostředky, že celé podloží Karlína je nestabilní a že by mohlo dojít k dalšímu propadu ať už vozovek, i podloží, na kterém jsou umístěny domy. Tyto informace podle statiků jsou tedy už nepravdivé a je možné vyloučit to, že by se celkově propadalo podloží Karlína? Josef NOSEK - Probíhá měření a probíhalo měření, a to měření ukazuje, že Karlín se nehnul. To znamená, Karlín jako takový zůstal stát. To, jak se propadají silnice a chodníky, je bohužel důsledek toho, že Karlín je postaven na naplaveninách. A on vlastně nikdy nebyl zatížen stoletou vodou. Přišla stoletá voda a ta stoletá voda vlastně udělala to, že podloží Karlína si trošičku sedlo. Sedlo si podloží, které je nad základy, to znamená barák, který by byl postaven nad toto podloží, tak už by dávno spadl. Takže to, jak se propadají chodníky a propadají silnice, tak nemá vliv na statiku domu. Ale samozřejmě, že je to nepříjemné. Auto, které tam spadne, tak ono nespadne deset metrů hluboko, maximálně tam nechá kolo nebo dvě, ale i tak je to samozřejmě nepříjemné a nebezpečné. Jak se bude muset vaše čtvrť výrazně změnit po povodních, jaká budou přijata opatření? Josef NOSEK - No, budeme muset začít znovu. My jsme dokončili opravu silnic, rozvodů, chodníků zrovna ve velké části Karlína a bohužel tam začínáme znovu od začátku. Čtvrť se změní samozřejmě tím způsobem, že nás bude stát neuvěřitelné úsilí a neuvěřitelné peníze to zase všechno opravit, dát dohromady, opravit Sokolovskou jako takovou. Jaké jsou odhady škod v městské části Praha 8? Josef NOSEK - Řádově stovky milionů. Vrátíme-li se k evakuaci lidí, můžete v současnosti říci, kolik padne demoličních výměrů a zda budou urychlená ona administrativní řízení kolem demoličních výměrů u staticky narušených budov? Josef NOSEK - Kolik jich bude přesně, tak to vám neřeknu, ale dokážu si představit, že se to vejde na prsty jedné ruky. To znamená do pěti? Josef NOSEK - Do pěti. Co s lidmi, kteří přišli v souvislosti s povodní o byty? Podle informací BBC už v současnosti na vašem městském úřadě byl otevřen jistý odbor, který má zajistit náhradní ubytování, máte dostatek bytů, volných bytů, které byste přidělili na dobu provizorní, popřípadě nastálo lidem, kteří přišli o přístřeší? Josef NOSEK - No, tak, pane redaktore, bytů není nikdy dost, ale ... To říká každý, a pak ve sčítání lidu se dozvíme, kolik jich je neobydlených. Josef NOSEK - Ale pravda je, že máme byty, dostaly jsme byty od Magistrátu hlavního města Prahy, dokonce jsme dostali nabídky z okolních městských částí, namátkou Praha 9 nám přidělila čtyři nebo věnovala čtyři byty. Doufejme nebo pokusíme se samozřejmě, aby každý, kdo o ten byt přišel, tak dostal náhradní. Nebo ne pokusíme se, to je naše povinnost. Dá se odhadnout, kolik lidí, nemýlím-li se, to opatření a možnost zažádání o nový byt v případě toho, když někdo o byt přišel během povodní, začalo dnes dopoledne, jeli to pravda? Josef NOSEK - Jednání začalo už dříve. Kolik lidí, kolik rodin budete muset přesunout do náhradního ubytování? Josef NOSEK - Tak to zjistíme, jakmile doběhnou statické prohlídky nejenom té části Karlína, která byla ohrožená, ale vlastně celé té části včetně Libně. Řádově by to měly být desítky, ale zase přesné číslo se dozvíme až v okamžiku, kdy bude už jaksi uzavřeno celé toto jednání. Desítky bytových jednotek? Josef NOSEK - Desítky bytových jednotek. Ty máte k dispozici, hovořil jste o nabídce jedné z městských částí Prahy, kde jste dostali čtyři byty, to je pravděpodobně málo? Josef NOSEK - No, tak to je málo, ale je to takové symbolické a je to příjemné. Máme z Magistrátu hlavního města Prahy, tuším, dvě stě bytů přidělených, je to neověřená informace, ale bylo to v takovýchto číslech. Jakým způsobem ty byty budete přidělovat, nastálo nebo na provizorní dobu jednoho roku, než se na místech zbouraných domů postaví domy nové? Josef NOSEK - Pane redaktore, ono to záleží na tom, v jakém nájemním poměru byli ti nájemníci, jak se jim budou ty byty líbit, je to variabilní. Co vám v současnosti dělá největší starosti krom toho, o čem už jste hovořil, na co jsem zapomněl? Josef NOSEK - Největší starosti nám dělá to, aby lidé, kteří jsou v evakuovaných střediscích, se cítili dobře, protože samozřejmě, že člověk, který je vytržen z prostředí domova, tak trpí. Nevěřil byste, jak je důležité mít jenom kartáček na zuby a pastu a moci si vůbec někde vyčistit zuby. Říká starosta městské části Praha 8 Josef Nosek. I vám děkuji za to, že jste strávil čas ve společnosti BBC. Někdy příště na shledanou. Josef NOSEK - Na shledanou. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec, takové bylo Interview BBC. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
