| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 20. srpna 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Zdeněk Škromach | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Zdeněk Škromach v Interview BBC nevyloučil, že by nezaměstnanost v České republice mohla kvůli záplavám překročit hranici 10 procent. Škromach uvedl, že jeho resort připravuje program pomoci firmám, které byly povodněmi poškozeny, aby nemusely propouštět zaměstnance.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Od pondělí do pátku v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak tomu je i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr práce a sociálních věcí, místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Vítejte v BBC. Dobrý den. Ministerstvo práce a sociálních věcí v souvislosti s povodněmi zahájilo pomoc lidem postiženým záplavami. Jde o jednorázovou dávku ve výši 30 tisíc korun. Koncem minulého týdne jste požádal ministra financí, aby na sociální dávky uvolnil 300 milionů korun. Bude tato částka dostačující, nebo bude třeba ještě zažádat o další peníze? Jednak chci upozornit, že ta částka není pevná. Je to až 30 tisíc korun, je o ní možné žádat a měla by sloužit k pokrytí základních potřeb, kdy lidé přišli třeba o oblečení, potraviny, hygienické potraviny a podobně. Vycházeli jsme z předpokladu toho, co bylo použito v rámci jednotlivých okresů při povodních v roce 1997, a alespoň pro první dny a měsíce by to mělo být dostatečné. Předpokládáte tedy, že je možné, že částka 300 milionů korun, o kterou jste požádal ministerstvo financí, se ještě může zvýšit? Ukáže-li se, že to bude potřeba, tak určitě. Jaký je váš odhad, co se celkové částky týče, která bude vyplacena v souvislosti s povodními sociálními dávkami? To samozřejmě je širší otázka, protože to není jenom tato jednorázová dávka. Budou určitě nabíhat ještě další a myslím si, že se to bude řádově pohybovat kolem půl až jedné miliardy korun. Kolik očekáváte, že se celkem uvolní v rámci resortu ministerstva práce a sociálních věcí na sociální dávky? Já myslím, že to bude málo. Možná až ta miliarda, spíše si myslím, že to bude méně. Navíc oproti tomu, co je běžné při normálním stavu, kdy nejsou povodně, když to řeknu jednoduše. Pojďme se bavit o jednorázové částce 30 tisíc korun, která se může v případě rodiny, která je větší (nezaopatřené děti, těhotná žena) vyšplhat až na 65 tisíc korun. Zmiňovaná povodňová částka 30 tisíc a výše je dávkou jednorázovou a nenárokovou. Víte, kolik lidí už o ni zažádalo, nebo jaká je vaše prognóza, kolik lidí o ni pravděpodobně zažádá? V tuto chvíli je to těžké odhadnou, ale počítám, že to budou desetitisíce lidí. Desetitisíce lidí je docela velké rozpětí od jednoho desetitisíce až po deset desetitisíců. Je to velmi těžké odhadnout, protože mnohdy lidé si o tyto dávky nepožádají, protože jaksi by to sami neunesli, že by měli žádat o nějaké dávky. Na druhé straně budou určitě tyto prostředky potřebovat obzvláště v oblastech, kde došlo k tomu, že byly zlikvidovány obydlí. Ti lidé nemají základní prostředky, nemají nic, přišli o ošacení, o boty, tak určitě by měli dostávat tyto dávky v takové situaci v plné výši. Naopak pokud došlo k menšímu poškození, určitě to bude diferencováno, je to v kompetenci pověřených příslušných obecních a městských úřadů. Pane ministře, vy považujete konstrukci jednorázové povodňové dávky za dobrou? Ona byla už uplatňovaná v roce 1997 při povodních na Moravě. Konstrukci považujete za dobrou, nebo ne? Ano, to své poslání, co má plnit, tak plní. Je to vlastně zachytit ten první náraz v prvních dnech. A plní ji opravdu? Já si myslím, že ano. To, že ta dávka je nenároková, znamená, že o ni lidé postižení povodněmi mohou požádat, ale nemohou na ni uplatňovat nárok, pokud jim nebude přiznána. Nakolik má smysl dávka, a tím se vracím k předchozí otázce, o kterou lidé z nejvíce postižených míst žádají, pak musejí nějakou dobu čekat, než úředníci zjistí, zda na dávku mají nárok, či nikoliv, čili je tam prodleva, na to, k čemu má ta dávka být určena? Chci upozornit na to, že právě od jiných dávek, které jsou sice nárokové, ale u kterých je nutná sociální potřebnost, to znamená prokázat, že se nachází v nějakém stavu, tak tady v této situaci není potřeba prokazovat tu sociální potřebnost a v podstatě na ni má nárok každý bez ohledu sociálního postavení. Promiňte, ale obecní úřady povodňovou dávku okamžitě na místě nevyplácejí. Mohu uvést konkrétní případ, o němž je BBC informována. Vyplňuje se dotazník na obecním úřadě, tak například pětičlenná rodina byla evakuována z Karlína, který zůstává dosud neprodyšně uzavřen. Hlava rodiny, muž vyplnil dotazník, požádal o povodňovou zálohu ve výši 30 tisíc korun, dostal zálohu 500 korun na osobu, tedy pokud dobře počítáme, v případě pětičlenné rodiny 2500 korun. Jak může podobná pětičlenná rodina nakoupit základní ošacení, potraviny nebo hygienické potřeby, když už pátý den má k dispozici pouze 2500 korun? Já myslím, že je to otázka toho příslušného úřadu, který o tom rozhoduje, čili asi by měl rozhodovat v rámci svých kompetencí a ta možnost toho určení je, ale těžko říct v tomto konkrétním případě, jestli to tak je. Pokud pamatuji, v rámci povodní, které byly v roce 1997, tak vyloženě tady byla vstřícnost vůči těm lidem, kteří o to žádali. Zůstaňme u konkrétního příkladu z Karlína, o němž je BBC informována. Chcete tím říci, že za zmatky mohou úředníci jednotlivých obecních úřadů, že když tomu muži, hlavě pětičlenné rodiny, řekne úředník při vyplnění toho dotazníku, že se dává záloha 500 korun na osobu, 2500 korun, zatím a čeká se na to, že se zjistí, jak byl majetek rodiny poškozen a podobně, tak je to chyba úředníka a tak nemá postupovat? Ale já myslím, že to není chyba. To je celkem v pořádku, ale ... Ale promiňte, pak ... Vy sám říkáte, že je to zálohová dávka. Jinak v rámci tohoto postižení, tak tam je samozřejmě zajišťováno ubytování, je zajišťováno stravování a další věci, takže je jasné, že tito úředníci postupují opatrně, protože může dojít samozřejmě k zneužívání nebo podobně. Asi bude rozdíl, když někomu voda vzala střechu nad hlavou a mezi tím, kdo u té povodně je, nebo se ho to dotklo daleko méně. Pak ale se bavíme o tom základním, že dávka v prvních týdnech není vyplacena. Buďte realista, mít pětičlennou rodinu a musíte nakoupit základní věci, když vás do bytu týden nepouštějí, tak jak můžete z 2500 korun? To se musíte zeptat toho úředníka, který o tom rozhoduje, ale jestliže mají ... Ptal jsem se, jestli je to chyba, jak úředník postupuje? Já myslím, že jestliže zálohu vyplatil dnes a za dva dny vyplatí zbytek, tak to zase není až tak velký problém, protože nakonec pokud vím, tak město Praha vyhlásilo, že každý postižený povodní dostane 20 tisíc korun, a to jsou věci, které určitě musí řešit magistráty a ti lidé, nebo městská nebo obecní zastupitelstva, která jsou přímo u toho, a je to také dáno možnostmi pokladny, kdy mají k dispozici jakési finanční prostředky, čili to bych nechtěl posuzovat podle jednoho případu. Nejde o jeden případ. Pokud byste se byl podívat například na obecním úřadě právě městské části Praha-Karlín, tak ti úředníci měli nedostatek informací, jak vůbec formuláře vyplňovat a podobně, a vznikaly zmatky. Vy si myslíte, že ministerstvo práce a sociálních věcí jako instituce, která má vyplácení této povodňové dávky na starosti, že svoji informační povinnost vůči obecním a městským i magistrátním úřadům zvládlo dostatečně? Já myslím, že to není tak, že tu povinnost má ministerstvo práce, nikoliv. Dokonce prostředky, které jdou na tuto sociální podporu, tak jdou nikoliv z našeho ministerstva, ale přímo z ministerstva financí obecním a městským úřadům, čili za vyplácení zodpovídají příslušní úředníci. Metodicky tuto informaci dostali. Je k dispozici na internetu na stránkách www.infopovodne.cz, což je vlastně vládní stránka, a je samozřejmě v té situaci, kdy povodně nebývají každý rok a určitě po úřednících, kteří toto dělají poprvé, a ukázalo se to i při záplavách na Moravě, že z počátku s tím měli určité problémy, ale během několika dnů se to naučili. Vy si myslíte, že se během několika dnů tyto problémy odstraní? Já si myslím, že určitě. Je prověřování lidí, a tím se dostávám k tomu, o čem jste už hovořil, je prověřování lidí, kteří mají trvalé bydliště v nejhůře postižených oblastech, nutné z hlediska těch úředníků při vyplácení povodňové dávky 30 tisíc a výše, když povodňová sociální dávka jsou ty jediné peníze v hotovosti, k nimž se mohou lidé z postižených oblastí dostat? Tak přinejmenším je potřeba, aby si ti úředníci ověřili, zda ti lidé jsou z té oblasti, která byla postižena, protože v rámci ... To zjistí podle občanského průkazu? Jistě, takže potom by tam nemělo být nic jiného. Takže navštěvování bytů je už tedy nadstandard? Tak obzvláště v situaci, kdy už ty byty ani nejsou, takže to si myslím, že je věc lidí, jak která ulice a které, i podle čísla popisného předpokládám jsou informace, které byly postiženy. Setkali jste se i v minulé povodňové krizi v ČR v roce 1997 s tím, že by částka 30 tisíc korun byla zneužívána a byl to nějaký rozsáhlejší fenomén? Já si myslím, že při takovém postižení je to asi těžko hodnotit, že to bylo zneužito. Asi ten fenomén je tak minimální, že to je zanedbatelné. Neočekáváte tedy zneužívání? Já si myslím, že naprostá většina lidí je poctivých. Dávka ve výši 30 tisíc korun, v případě nezaopatřených dětí ještě pak další peníze, jsou jedinou povodňovou dávkou, nebo ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje ještě další pomoc? Já si myslím, že toto je vlastně řešení té okamžité situace, která trvá několik dnů, týdnů. Z dlouhodobého hlediska ten systém sociální péče, tak jak je připraven, tak si myslím, že zajišťuje veškeré podmínky. Jiná věc je zajištění bydlení pro tyto lidi. Tam si myslím, že pokud půjde o byty pro přestárlé, o lidi, kteří přišli o obydlí, tak bude otázka priorit a přesměrování investic v oblasti domů s pečovatelkou službou, penzionů, domovů důchodců a podobně, právě do té oblasti, která byla postižená. Těžko si tito lidé sáhnou na nějaký úvěr, nebo že by si zaplatili výstavbu nového domku, čili nabídnou těmto lidem jako střechu nad hlavou tak. aby mohli slušně bydlet. Chcete tím naznačit, že pro příští rok bude nezbytné z hlediska resortu práce a sociálních věcí, že dojde k větší výstavbě pečovatelských domů, ať už se službou nebo nikoliv, penzionů pro důchodce, protože důchodci, jak jste naznačil, těžko využijí částky zhruba milionu korun, která se nabízí na opravu bytů, domů, pokud jsou totálně zdevastovány. Tady v tom bude v součinnosti s obcí a městy, protože ty musí specifikovat tyto potřeby, protože některé půjčky, nebo prostředky půjdou právě přes obec, protože občan vlastně bude v podnájmu. Bude to vlastně majetek obce, na něž dostane od státu prostředky. A samozřejmě by do tohoto měly patřit i tyto možnosti domů s pečovatelskou službou, penzionů a podobně, kde je možná ta spoluúčast toho města nebo obce, které by vlastně tyto možnosti mělo a těm svým občanům to nabídlo, tak aby to nebylo děláno nějak živelně, ale podle potřeby. S jak velkou částkou v investicích na výstavbu nových penzionů, domů s pečovatelskou službou počítáte? To v tuto chvíli není možné říct. Právě proto je i páteční zasedání sněmovny, protože musíme přehodnotit už z velké části připravený státní rozpočet. A budeme ho přehodnocovat i k prioritám těch postižených oblastí. Z toho ovšem, jak Česká republika byla poničena, respektive těch pět krajů České republiky, tak se dá očekávat, že bude nutné postavit asi desítky takových zařízení. Nemyslím si, že to budou desítky, protože pokud mám informace, tak většina těch stávajících zařízení, která jsou, tak nebyla povodní nijak závažně poškozena. A byla kapacitně volná, aby vystačila pro lidi, kteří přišli o střechu nad hlavou? To ne. U těch lidí, kteří skutečně přišli o bydlení, tak tam to budeme muset přehodnotit, ale nemyslím, že to jsou desetitisíce. Teď nevím, mluvíte o lidech, že to jsou desetitisíce čeho? Lidí, nebo ... Desetitisíce lidí, nebo těch ... Já jsem hovořil o desítkách nově postavených penzionů. Já jsem nehovořil ... Já jsem rozuměl desetitisíce, tak se omlouvám. Tak se omlouvám já, pokud jsem se přeřekl, ale nejsem si toho vědom. Na desítkách se shodneme, že bude potřeba postavit desítky nových domů a penzionů a domů s pečovatelskou službou? Mohou to být desítky, bude to skutečně otázka těch potřeb měst a obcí. V současnosti jste nepředpokládali výstavbu takových nových domů s pečovatelskou službou a penzionů? Určitě ne v takovém rozsahu, jaký může být požadován. Bude to zase otázka finančních možností. Budou ty finanční možnosti? Tak to byste se měl zeptat ministra financí. Já předpokládám ... Já se vás ptám jako ministra práce a sociálních věcí, který, předpokládám, se s ministrem financí bude o peníze hádat. To samozřejmě ano, ale je to otázka spíše zajištění těch možností zdrojů, o které jde. Pokud jde o způsob, jak s nimi naložit, tak to určitě dokážeme velice dobře. Další téma - odstraňování následků záplav. V pondělí jste oznámil, že jako ministr práce a sociálních věcí chcete k likvidaci škod, způsobených záplavami, chcete povolat nezaměstnané a muže v civilní službě. Citujme doslova: "Nyní s ministerstvem obrany vytváříme podmínky k nasazení civilkářů." Konec citátu. To jste řekl v pondělí. Už jsou vytvořeny podmínky pro nasazení můžu nasazených v civilní službě na odstraňování škod po povodních? Jsou vytvořeny podmínky, s tím, že bude potřeba zvážit kapacity, které vůbec budou požadovány z těch postižených oblastí na počet a řekněme i strukturu těchto lidí. Kapacity, celkem na civilní službě je v současnosti evidováno 50 tisíc mužů. Do pomocních prací má být zapojeno až 20 tisíc mužů. To je ta maximální hranice, nebo očekáváte, že by mohlo to číslo být ještě vyšší? Myslím si, že ne. Vychází to z reálné možnosti, tyto mladé muže pozvat. Já si myslím, že to bude ještě nižší číslo, ale pokud mám informace o možnostech nebo potřebách, tak budou řádově nižší. Tedy možná až o polovinu, deset tisíc - je to reálné číslo? To teď nedokážu říct. Zítra by mělo proběhnout na ministerstvu jednání mezi zástupci okresů a úřadů práce pod naší gescí, a tam by měly být už nějakým způsobem řečeny už konkrétní čísla a požadavky na tento způsob pomoci. Jak bude nasazení civilkářů koordinováno? Kdo ho bude mít v gesci? V podstatě by mělo být v gesci příslušných okresních úřadů a bude koordinováno z naší strany jako ministerstva a ve spolupráci s ministerstvem obrany, které by mělo zajistit určité hmotné vybavení, co se týká například oblečení, obutí, možností ubytování a podobně. Ten plán už máte tedy hotový s ministrem obrany Jaroslavem Tvrdíkem? Je pro to vytvořena skupina, která je složená ze zástupců obou ministerstev a která tyto podmínky připravuje. Kdy by mohlo zhruba deset až dvacet tisíc civilkářů nastoupit? Tak určitě první by mohli nastoupit už příští týden. Jak by mělo být organizováno, a tím se dostáváme k druhé části vašeho pondělního prohlášení, jak by mělo být organizováno zapojení nezaměstnaných při odstraňování škod po povodních? Tak tady jsem opět prověřovali možnosti. Taková nejvýznamnější je asi v oblasti veřejně prospěšných prací, které mohou zřizovat příslušné městské a obecní úřady ve spolupráci s úřady práce. Ty úřady práce byly pověřeny jednáním s postiženými městy a obcemi, tam, kde z důvodu postižení té obce, že by ten obecní úřad to nemohl zajistit, tak by se jednalo s nejbližšími obcemi a městy, které by toto místo zřizovaly, a lidé by mohli být nasazováni na odstraňování škod. Tady jsme mobilizovali určité finanční rezervy, abychom těmto lidem mohli samozřejmě vyplácet patřičnou mzdu, protože vlastně budou pracovat ve veřejném zájmu a mělo by to být přiměřené k té vykonávané práci. Jestli se nemýlím, a doufám, že se nemýlím, tak v České republice se v červenci zvýšila nezaměstnanost z 8,7 % na 9,2 %, bez práce je téměř 480 tisíc lidí. Kolik z nich očekáváte, že je reálně, aby se zapojilo do veřejně prospěšných prací po povodních? Vzhledem k tomu, že hlavní problém je s ubytovacími kapacitami v oblasti, kde jsou využity pro ty, kteří byli postižení, tak vycházíme z té oblasti, ve které se povodně udály, tak, aby ti lidé nemuseli nikam daleko dojíždět. Řádově to může být do deseti tisíc maximálně. Myslíte si, že číslo deset tisíc to nepřekročí? Já si myslím, že ne. Zapojení mužů v civilní službě a nezaměstnaných při odstraňování následků povodní v praxi. Tady jsou zkušenosti pražského magistrátu. Pražský primátor Igor Němec říká, že civilkáře už pražský magistrát využil na začátku povodní. Igor NĚMEC /zvuková ukázka/: My jsme povolali při té první povodni hned na začátku, čili to jsem rozhodl v rámci vyhlášení povodňového stavu. Bylo to moje první rozhodnutí, které jsem udělal jako primátor, který má tuto pravomoc, kterou mu dává nouzový stav, který vyhlásil pan předseda vlády Špidla. Slova pražského primátora Igora Němce. Pražský radní Jan Kovařík k dalšímu využití mužů v civilní službě a nezaměstnaných při odstraňování škod po povodních, například v Praze, dodává: Jan KOVAŘÍK /zvuková ukázka/: Z hlediska těch úklidů, tak se přiznám, že civilkáři jsou dobří jako pomocná síla v oblastech, kde nehrozí vážnější nebezpečí. Jinak je to profesionální záležitost. Nasazujeme firmy, které se tím zabývají, jsou profesionálové a umí to. Řekněme si otevřeně, že v tuto chvíli jde o rychlost, preciznost a kvalitu a hygienu. Dělají to lidé, kteří toto umí, jsou kmenovými zaměstnanci, brigádní síly dáváme na náhradu tam, kde tito profesionálové chybí. Nejkvalitnější pracovníky jsme posunuli na ta místa, kde je jich potřeba nejvíc. Za ně nastupují vypůjčené síly z dalších míst, za ně v podstatě nastupují civilkáři, nezaměstnaní. Na tuto aktivitu musím zcela říct, že je krajně nebezpečné s tím počítat. Musíme si uvědomit, že je to činnost poměrně jednoduchá. My se domníváme, že jde o zametání koštětem, ale jsou to kropicí vozy, samosběrné vozy, jsou to nakladače, nákladní vozidla. V té zóně uzavřené uklízíme pouze mechanismy, tam se brigádníci nedají použít vůbec, a v těch ostatních zónách dáváme přednost spíše dobrovolníkům, protože jsou v tomto směru výkonnější, schopnější a fungují mnohem rychleji. Říká pražský radní Jan Kovařík. Má Zdeněk Škromach, ministr práce a sociálních věcí ČR, obavy z toho, že magistráty, městské a obecní úřady nebudou mít o pomoc nezaměstnaných zájem? Já myslím, že to je věc, a bylo to řečeno velice přesně, nabídky a poptávky, čili tady ... Proto jste odhadl to číslo na deset tisíc a byl jste střízlivý. Já myslím, že je to otázka nasazení, a proto také zkoumáme, o jaký rozsah této pomoci je zájem. Ta čísla, která uvádím, jsou vlastně kapacity, kterou máme k dispozici, ale na druhé straně si nemyslím, že budou využity v tom rozsahu, jaký by byl možný. Jednotlivé úřady práce v ČR nemají pokyny, jak nezaměstnané při odstraňování škod po povodních využívat? Mají a už dneska spolupracují s příslušnými zástupci okresních úřadů a veřejné správy. To znamená, že první nezaměstnaní už mohou být na seznamu? Já myslím, že už to bylo řečeno v tom příspěvku, že v rámci Prahy už byl tento způsob použit. Bavíme-li se o nezaměstnanosti, tak už jsem zmínil, že v červenci se nezaměstnanost v ČR zvýšila z 8,7 % na 9,2 %. Navíc prognóza ukazovala, že nezaměstnanost dál poroste. Co podle vás s nezaměstnaností udělá povodeň? Znamená to, že očekáváte propouštění v souvislosti z poškozenými oblastmi? Z krátkodobého hlediska to může mít vliv na navýšení nezaměstnanosti. Na druhé straně už úřady práce připravují program, kdy by mohly přispívat, řekněme, na doplácení mezd v některých firmách, kde zaměstnanci například budou pracovat na rekonstrukci zařízení, tak, aby byly funkční, tak to už bylo použito už v minulosti a docela se to osvědčilo. Vy tedy přicházíte s novým programem. Obnovujete program, že úřady práce budou dávat poškozeným firmám peníze na odstraňování škod po povodních? Ano, v podstatě po dohodě, jestliže zůstanou zaměstnanci, budou se podílet na rekonstrukci těch zařízení a čištění, tak v podstatě mohou dostat doplatek, protože jinak tam náleží jenom část mzdy při takovéto práci, tak, aby ty pracovní příležitosti udrželi. Na druhé straně si myslím, že v důsledku povodní a těch aktivit, které bude nutné provést v rámci výstavby a příštího roku, tak by naopak mohly vzniknout jiné pracovní příležitosti. A nezaměstnanost by se mohla snížit? Já věřím, že to bude složité a projeví se to až někdy v polovině roku. Očekáváte, že by nezaměstnanost v souvislosti s povodněmi v tom krátkodobém hledisku by mohla překročit hranici 10 %? Nebo je to nereálné? Není to vyloučeno, ale myslím si, že budeme podnikat kroky v jiných částech republiky k tomu, aby ta magická hranice 10 % nebyla překročena. Vláda, jejíž jste součástí, chystá program a strategii obnovy území poničené záplavami v ČR. Občanská demokratická strana chce na pátečním jednání Poslanecké sněmovny navrhnout vyčlenění na obnovu a odstraňování následků záplav, peníze z prodeje Českého Telecomu, a to zákonem, 50 miliard korun. Podpoří toto ČSSD? Vy jste místopředsedou strany. Já myslím, že to jsou takové křečovité návrhy. Bohužel ODS v rámci povodní příliš neprojevila konstruktivní přístup k řešení problému ... V čem je ten návrh křečovitý? Já myslím, že způsob financování těch povodní, ty peníze na povodně nebyly ještě zinkasovány, takže rozdělovat něco, co ani není na účtech, je nesmyslné. Ale je možné se bavit v rámci projednávání státního rozpočtu o tom, kde se najdou zdroje a jak budou použity, proto ten návrh považuji za spíš ideologický. A nebude mít podporu ČSSD? Myslím si, že v té podobě ... Zatím jsme o tom ještě nejednali, je to věc, která se objevila v tuto chvíli, ale je možné o rozdělování těchto prostředků hovořit ve chvíli, kdy privatizace Telecomu proběhne a kdy tyto prostředky budou na účtech. Ale máte jiné prostředky z privatizace k dispozici? Já si nejsem jistý, zda máme dluhy ... Promiňte, Miloš Zeman, když předával vládu Vladimíru Špidlovi, říkal, že Zemanova vláda nechává na účtech 150 miliard za privatizaci. Tak to jsem neslyšel. Takže Miloš Zeman neříkal pravdu? Já nevím, co říkal Miloš Zeman, ale pokud vím, tak tato vláda nedisponuje 150 miliardami, které by měla v hotovosti. Vy tedy spíš bude šetřit a přeskupovat peníze v rámci jednotlivých kapitol v už naplánovaném rozpočtu na rok 2003, pochopil jsem správně? Záměr je, aby deficit, tak jak byl schválen vládou, zůstal v nezměněné formě a abychom aktivovali, řekněme, něco kolem 15 až 20 miliard, které by měly sloužit k odstraňování povodní a samozřejmě hledat další zdroje, které by byly možné použít. Jak se budete vy osobně podílet, rozumějme jako ministr práce a sociálních věcí a váš resort, na těch 20 miliardách, které chcete v rozpočtu na příští rok vyčlenit, kde vy ušetříte? Samozřejmě chci říct, že povodně by neměly zaplatit mladé rodiny a důchodci, ale budeme hledat zdroje například v provozních prostředcích. Jedna z takových možností je v oblasti reformy veřejné správy, státní sociální pomoci, kdy si myslím, že by bylo možné ušetřit za příští rok asi 1,6 miliard korun, což je významná částka, tím, že by tyto instituce byly převedeny pod úřady práce a nikoliv, že by pokračoval ten proces k pověřeným městům. A hned je 1,6 miliardy korun od jednoho ministra. Poslední otázka Interview BBC se týká senátních a komunálních voleb, které budou a uskuteční se i přes záplavy pravděpodobně v tom termínu, který už byl navržen na podzim, a že se nebudou odsouvat. Tam by byl problém s opatřeními a myslím si, že naopak ti starostové a zastupitelé z těch povodněmi postižených obcí, kteří ke svým občanům přistupovali zodpovědně, tak určitě nemusí mít problém, že by nebyli zvoleni. Kandidaturu v senátních volbách oznámil generální ředitel televize Nova Vladimír Železný, který hodlá kandidovat za Sdružení nezávislých do Senátu, a to na Znojemsku. Jak těžký to bude soupeř pro ČSSD a překvapila vás jeho kandidatura? Tak už jsem něco zaslechl dříve, ale ta realita mě trochu zaskočila, protože kandidát, který jde do politiky a bude mít za sebou tak významné médium, jako televize Nova, tak bude výrazně zvýhodněn. Bude otázka, jak se bude tato televize chovat, ale ... Máte obavy ze zneužívání? Tak je to určitě privátní televize a myslím si, že jaksi bude určitě mít snahu podpořit svého ředitele. Říká Zdeněk Škromach, ministr práce a sociálních věcí. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC, a někdy v dohledné době na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Stát chce vytopeným firmám hradit část mzdových nákladů Hospodářské noviny, 21. 8. 2002, strana 3 - Firmám, které postihly záplavy, by mohl stát přispět na mzdy zaměstnanců. Lidé, kteří pracují například na rekonstrukci podniku po povodni, totiž nemají nárok na plný plat. Vláda tak chce čelit možnému růstu nezaměstnanosti, řekl včera ve vysílání rozhlasové stanice BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Úřady práce už nyní připravují program, který by jim umožnil doplácet mzdy zaměstnanců," dodal. Podobný program už podle něj kabinet uplatnil i dříve. "A docela se to osvědčilo," poznamenal Škromach. Přesto je ministr přesvědčen o tom, že se velká voda podepíše také na růstu nezaměstnanosti. V červenci se vyšplhala na 9,2 procenta, což bylo o 0,5 procenta více než v červnu. Úřady práce evidovaly téměř 480 000 nezaměstnaných. Ministr Škromach ale doufá, že ani kvůli povodním nepřekročí míra nezaměstnanosti desetiprocentní hranici. Mnohé úřady práce již začaly sestavovat seznamy nezaměstnaných, kteří by mohli pomáhat při odstraňování následků záplav. Potvrdil to včera vedoucí tiskového odboru Ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Hrubý. Ministr Škromach řekl, že je možné zapojit zhruba 10 000 osob bez práce a stejný počet mužů na civilní vojenské službě. "Nezaměstnaným nebude nabídnuta krátkodobá práce do šesti měsíců, kterou by mohli odmítnout, ale práce, která bude trvat déle," upřesnil Hrubý. Pokud podle něj nezaměstnaní delší než půlroční práci nepřijmou, hrozí jim pokuta až 20 000 korun a mohou přijít o podporu. Za výpomoc při odstraňování škod dostanou lidé plat podle vykonané práce, nejméně však minimální mzdu. Úřady práce sestavují seznamy lidí, kteří mohou pomoci po povodni Lidové noviny, 21. 8. 2002, strana 7 - Mnohé úřady práce již začaly sestavovat seznamy nezaměstnaných, kteří by mohli pomáhat při odstraňování následků záplav. Uvedl to vedoucí tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Hrubý. Ministr Zdeněk Škromach chce k likvidaci povodňových škod povolat i lidi bez práce a muže na civilní vojenské službě. Stanici BBC řekl, že je možné zapojit zhruba 10 000 osob bez práce a stejný počet mužů na civilní vojenské službě. "Nezaměstnaným nebude nabídnuta krátkodobá práce do šesti měsíců, kterou by mohli odmítnout, ale práce, která bude trvat déle," upřesnil Hrubý. Pokud podle něj nezaměstnaní delší než půlroční práci nepřijmou, hrozí jim pokuta až 20 000 korun a mohou přijít o podporu. Za výpomoc při odstraňování škod dostanou lidé plat podle vykonané práce, nejméně však minimální mzdu. Nejnižší měsíční příjem nyní činí 5700 korun. Hrubý připomněl, že uchazeče o práci není možné podle českých předpisů o zaměstnanosti umisťovat na likvidaci následků povodní příkazem. "Tvrdší postup by vyžadoval změnu legislativy," doplnil. Některým lidem se však následky povodní likvidovat nechce. Někteří to dokonce přirovnávají k nucenému nasazení. Vláda se proto bude snažit prodloužit nouzový stav do konce týdne, aby mohla lidem práci nařídit. "Pokud je vyhlášen stav nouze, je možné to nařídit," řekl pro TV Nova Zdeněk Škromach. V Česku civilní vojenskou službu vykonává 50 000 mužů. První z nich by se do pozáplavových prací mohli zapojit již příští týden. Zatopeným firmám stát uhradí část mezd Právo, 21. 8. 2002, strana 2 - Firmám, které postihly záplavy, by mohl stát přispět na mzdy zaměstnanců. Lidé, kteří pracují na rekonstrukci podniku po povodni, totiž nemají nárok na plný plat. V úterý to v relaci BBC prohlásil ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Stát chce firmám postiženým vodou hradit část mzdových nákladů PRAHA 20. srpna (ČTK) - Firmám, které postihly záplavy, by mohl stát přispět na mzdy zaměstnanců. Lidé, kteří pracují například na rekonstrukci podniku po povodni, totiž nemají nárok na plný plat. Vláda tak chce čelit možnému růstu nezaměstnanosti, řekl dnes ve vysílání rozhlasové stanice BBC ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). "Úřady práce už nyní připravují program, který by jim umožnil doplácet mzdy zaměstnanců," dodal. Podobný program už podle něj kabinet uplatnil i dříve. "A docela se to osvědčilo," poznamenal Škromach. Přesto je ministr přesvědčen o tom, že se velká voda podepíše také na růstu nezaměstnanosti. V červenci se vyšplhala na 9,2 procenta, což bylo o 0,5 procenta více než v červnu. Úřady práce evidovaly téměř 480.000 nezaměstnaných. Ministr Škromach ale doufá, že ani kvůli povodním nepřekročí míra nezaměstnanosti "magickou" desetiprocentní hranici. Úřady práce sestavují seznamy lidí, kteří mohou pomoci po povodni PRAHA 20. srpna (ČTK) - Mnohé úřady práce již začaly sestavovat seznamy nezaměstnaných, kteří by mohli pomáhat při odstraňování následků záplav. ČTK to dnes řekl vedoucí tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Hrubý. Ministr Zdeněk Škromach chce k likvidaci povodňových škod povolat i lidi bez práce a muže na civilní vojenské službě. Stanici BBC dnes řekl, že je možné zapojit zhruba 10.000 osob bez práce a stejný počet mužů na civilní vojenské službě. "Nezaměstnaným nebude nabídnuta krátkodobá práce do šesti měsíců, kterou by mohli odmítnout, ale práce, která bude trvat déle," upřesnil Hrubý. Pokud podle něj nezaměstnaní delší než půlroční práci nepřijmou, hrozí jim pokuta až 20.000 korun a mohou přijít o podporu. Za výpomoc při odstraňování škod dostanou lidé plat podle vykonané práce, nejméně však minimální mzdu. Nejnižší měsíční příjem nyní činí 5700 korun. Hrubý připomněl, že uchazeče o práci není možné podle českých předpisů o zaměstnanosti umisťovat na likvidaci následků povodní příkazem. "Tvrdší postup by vyžadoval změnu legislativy," doplnil. V Česku civilní vojenskou službu vykonává 50.000 mladých mužů. První z nich by se do pozáplavových prací mohli zapojit již příští týden, řekl BBC Škromach. Ministerstvo podle Hrubého již o možnostech využití mužů na civilní službě informovalo všechny krajské a okresní úřady i magistráty Prahy, Plzně, Brna a Ostravy a obce v postižených oblastech. Zástupci úřadů práce a okresních úřadů se sejdou v Praze ve středu dopoledne a budou se možnostmi využití nezaměstnaných při odstraňování škod zabývat. Výsledky jednání předloží vládě. Tomuto tématu by se měl ve středu věnovat i kabinet. Ředitel Novy Železný kandiduje na Znojemsku do Senátu BRNO/PRAHA 20. srpna (ČTK) - Ředitel televize Nova Vladimír Železný bude na podzim kandidovat za politické hnutí Nezávislí do Senátu. Za svůj volební obvod si vybral znojemský okres, řekl dnes ČTK jeho mluvčí Martin Chalupský. Nezávislí podle něj nabídli Železnému místo na své kandidátce před půl rokem. "Dlouho nad tím váhal a asi před týdnem se rozhodl kandidaturu přijmout," uvedl Chalupský. Předseda Nezávislých však tvrdí něco jiného. "My jsme si pana Železného nevybrali, ale on si vybral nás. Požádal nás, zda by mohl za nás kandidovat," řekl ČTK předseda Nezávislých Jiří Horák. O kandidátce hnutí podle Horáka začalo jednat asi před třemi týdny. Nabídku šéfa Novy Nezávislí přijali proto, že Železný je cílevědomý člověk a schopný manažer, tvrdí Horák. "Kandidát, který bude mít za sebou tak významné médium, jako je televize Nova, bude zvýhodněn. Bude otázkou, jak se bude tato televize chovat. Je to privátní televize a bude mít určitě snahu podpořit svého ředitele," komentoval ve vysílání stanice BBC Železného kandidaturu ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Železný chce podle Chalupského jako senátor Znojemsku pomoci, neboť k jižní Moravě má citový vztah. "Začátkem devadesátých let založil v Mikulově vinařství, které ale už prodal," řekl mluvčí. V souvislosti s působením v Nově čelí Železný několika obviněním. Pokud by se stal senátorem, získal by imunitu, která by jeho vyšetřování zkomplikovala. Stíhán je za poškozování věřitele, společnosti Central European Media Enterprises (CME), jíž z rozhodnutí mezinárodní arbitráže dluží téměř miliardu korun. Jeden případ se týká transakce s lichtenštejnskou nadací Astrona Foundation, druhé podezřelých převodů majetku Železného na několik společností. Navíc je obviněn i z daňových úniků za 6,8 miliónu korun při dovozu obrazů z ciziny. Chalupský ČTK řekl, že Železný zůstává i nadále ředitelem Novy. Otázka, zda opustí tuto funkci po případném zvolení či nezvolení senátorem, není podle něj zatím tématem dne. Železný rozhodně nekandiduje kvůli imunitě člena parlamentu uvedl. "Smyslem kandidatury je jediný cíl - snaha pomoci regionu," dodal. Nyní je znojemským senátorem lidovec Milan Špaček, který bude svůj mandát obhajovat. Vedle Špačka se šéf Novy utká v boji o parlamentní funkci s dalšími sedmi kandidáty. Jsou jimi Oldřich Kraipl (ČSSD), Josef Sedlák (ODS), Ludvík Hekrle (KSČM), Zdeněk Obhlídal (Konzervativní strana). Jako nezávislí kandidují Růžena Šalomonová, šéfka jihomoravských školských odborů, a podnikatel Jiří Moravec. Svého kandidáta, Jaromíra Morávka, postavila také koalice Akce za zrušení Senátu a proti vytunelování důchodových fondů a Sebeobrany voličů. Znojemsko patří mezi výrazně levicové okresy. V letošních sněmovních volbách byla nejsilnější stranou v regionu KSČM. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
