| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 19. srpna 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Němec | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Němec v Interview BBC uvedl, že hodlá prosadit, aby se v záplavových oblastech už nestavěly nové domy. Dále oznámil, že každý občan, jehož byt či dům byl zničen povodní do té míry, že musí být zbourán, získá pomoc ve výši 150,000 korun.
Přepis rozhovoru Voda po záplavách v České republice opadává a nechává za sebou doslova spoušť. Český premiér Vladimír Špidla v pondělí přišel s prvním odhadem povodňových škod. Dodává, že jde o velmi hrubý odhad. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Pokud jde o rozsah škod, je podle mého názoru nemožné jej jakkoliv upřesnit v současné době a číslo, které uvedu, je číslo, které je opět jenom velmi orientační. Škody jsou upřesňovány každou hodinou, každým dnem a myslím si, že to bude trvat ještě několik dnů minimálně, než bude naše představa jasnější. Čili ty škody se odhadují k dnešnímu dni na 60 až 90 miliard korun. Zní první odhad škod, s nímž přišel v pondělí český premiér Vladimír Špidla. Nejen o likvidaci následků záplav v České republice bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Vítejte v BBC. Dobrý den. Dobrý den. V těchto dnech by se váš úřad dal spíše přejmenovat na ministerstvo povodňových škod. Na ministerstvu pro místní rozvoj se totiž sbíhají všechny údaje o škodách. Na jak dlouho odhadujete vyčíslování škod? Určitě určité předběžné odhady je možné získat už dnes, třeba co do počtu poškozených domů, ale jsou to spíš jednotlivé a dílčí odhady. K těm přesnějším odhadům bychom se měli dostat do sedmi dnů poté, co skončí nouzový stav. Tedy, pro informaci, nouzový stav skončil minulý týden v Karlovarském kraji jako v jednom z těch sedmi postižených krajů a Karlovarskému kraji začala běžet lhůta sedmi dnů pro vyčíslení těch škod. Tedy ta lhůta uplyne ve čtvrtek, tento čtvrtek a tehdy bychom se už měli dozvědět relativně přesně, jaký majetek byl v Karlovarském kraji poškozen. V ostatních krajích nouzový stav nadále trvá a podle odhadů premiéra Vladimíra Špidly bude odvolán až koncem srpna.... Pokud by byl nouzový stav odvolán v těch ostatních šesti krajích až koncem srpna, poté se toho přesnějšího vyčíslení škod v těch šesti krajích dočkáme někdy 7. září. Pak by bylo možné veřejnosti sdělit definitivní škody, nebo vyčíslování a definitivní rozsah škod bude znám možná do Vánoc? Je to určitě takový zpřesněný a kvalifikovaný odhad, nicméně ty skutečné škody lze vlastně vyčíslit až poté, co je majetek obnovován, to znamená, až je možné předložit fakturu za stavební práce a podobně. Jaká kritéria jste si stanovili pro první vyčíslování škod a dají se škody beze zbytku spočítat? Ta kritéria jsou v zásadě postavena na tom, že je třeba majetek uvést do původního stavu, to znamená do stavu, v jakém byl před poškozením povodněmi. Jak například zahrnout do povodňových škod ztráty způsobené v cestovním ruchu, například úbytkem turistů, kteří Českou republiku v důsledku povodní nenavštíví? To jsou další škody, které jsou samozřejmě výrazné, ovšem nelze je vyčíslit tou metodou, kterou jsem zmínil, to znamená náklady na uvedení do původního stavu. To, bohužel, jsou škody samozřejmě další, kterých jsme si vědomi, a my musíme v našich rozvojových programech se snažit tyto škody eliminovat a vlastně, abych tak řekl, i tu hospodářskou sféru dostat do původního stavu, to znamená do původní výkonnosti. Český premiér Vladimír Špidla v pondělí zveřejnil první odhad škod, které v Česku napáchaly záplavy. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Pokud jde o rozsah škod, je podle mého názoru nemožné jej jakkoliv upřesnit v současné době a číslo, které uvedu, je číslo, které je opět jenom velmi orientační. Škody jsou upřesňovány každou hodinou, každým dnem a myslím si, že to bude trvat ještě několik dnů minimálně, než bude naše představa jasnější. Čili ty škody se odhadují k dnešnímu dni na 60 až 90 miliard korun. Říká český ministerský předseda Vladimír Špidla. Můžete upřesnit tento rozsah, když se do této částky započítají i ty druhotné škody, na cestovním ruchu, v hospodářství atd.? Je pravděpodobné, že přesáhnou sto miliard korun? Pokud bychom ty druhotné škody připočítaly, určitě se ta částka zvýší, ale tam si myslím, že lze odhadovat, lze vlastně vyjít spíše z údajů Českého statistického úřadu, abychom dokázali porovnat, řekněme, růst HDP před povodněmi a stav HDP po povodních a další výkony služeb, například v cestovním ruchu. To znamená, tam tu škodu lze vyčíslit vlastně zpětně na základě porovnání ukazatelů Českého statistického úřadu. Proč vláda zatím dala tak velké rozpětí - a to 30 miliard korun? Toto rozpětí, já se s výrokem pana premiéra ztotožňuji, a to z toho důvodu, že obecně se říká, že povodně svým rozsahem byly ničivější než ty povodně v roce 1997, a to zejména z toho důvodu, že postihly území s hustším osídlením, to znamená tam, kde bylo více investováno do infrastruktury i do nájemních bytů a podobně. Takže vycházíme-li z toho, že povodně v roce 1997 si vyžádaly škody 60 miliard, tak je tam určité navýšení, ale i ze strany pana premiéra je to opravdu ten nejhrubší odhad, já si troufnu říci, že laický a na ty odborné odhady si musíme opravdu počkat z jednotlivých krajů. Říkáte až po uzavření stavu nouze a sedm dní poté. Přesně tak. Znamená to, že začátkem září by měly být známy už upřesněné odhady a nikoliv hrubé číslo? Přesně tak to je. Záplavy postihly v první řadě čtyři regiony: Jihočeský kraj, Středočeský kraj, Severočeský kraj a hlavní město Prahu. Dá se odhadnout, ve kterém regionu budou škody nejvyšší? Určitě bude velmi postižen Ústecký kraj, protože Labe v Ústeckém kraji mělo obrovskou sílu a nejenom sílu, i voda tam opadala velmi dlouhou dobu, respektive kulminovala dlouhou dobu a tudíž poškození majetku bude obrovské. Na druhou stranu v Praze je velmi vysoká hustota osídlení, například problémy pražského Karlína, kde se ukazuje, že i po opadnutí vody se zjišťují další a další škody, že domy mají porušenou statiku, že komunikace, se v nich tvoří trhliny a nastávají tyto komplikace, tak si myslím, že Praha bude určitě postižena obrovským způsobem také. Dva nejpostiženější regiony podle vašeho odhadu tedy Ústecký a pražský kraj? Ano. Hovořil jste v úvodu vašeho vystoupení o tom, že máte již hrubé odhady poškozených domů. Například ve středních Čechách je 160 zničených a vážně poškozených domů. Můžete uvést odhad, kolik bytových jednotek bude celkově postiženo a bude neobyvatelných? Tak já si zatím troufnu říci, že na jih od Prahy těch bytových jednotek může být přes 250. Kolik jich bude na severu od Prahy, to znamená zejména v Ústeckém kraji, to si zatím nedokážu představit. Zítra mám plánovanou cestu právě po Labi, tedy Ústecký kraj plus Mělník, a chtěl bych se na místě seznámit s tím, jaké lze očekávat škody právě v tomto regionu. Z toho, co jste ale odhadl na jih od Prahy, když k tomu připočteme Prahu a Ústecký kraj, tak se může jednat o tisíce bytových jednotek poškozených vážně tak, že budou neobyvatelné? Je to samozřejmě možné. Je to spíše pesimistická varianta, ale musíme s ní počítat. Je dostatek volných bytových jednotek, kam se lidé, kteří přišli o střechu nad hlavou, mohou natrvalo přestěhovat, nebo se to zkrátka bez výstavby provizorních domů rychle montovaných neobejde? Určitě se takovéto poškození bytového fondu neobejde bez výstavby nových bytů a ministerstvo pro místní rozvoj má připraveno programy. Některé z nich podléhají schválení vládou a chtěli bychom schválení vládou absolvovat ve středu tak, abychom pomohli nové bytové výstavbě. Samozřejmě je nutné postupovat případ od případu. Jsou obce, kde určitá absorpční kapacita je. Například? Například je tam sto bytů, z toho dva domky byly zničeny, tak zřejmě určitá možnost alespoň provizorního ubytování tam existuje. Ve kterém regionu se dá očekávat největší bytová nouze, že vstupuji do vaší řeči, Praha? Domnívám se, že právě v tom Ústeckém, protože, jak jsme byli informováni, a zejména médii, tak vlastně jsou obce, které přišly, řekněme, o třetinu, polovinu bytového fondu. Tam si myslím, že to bude obrovský problém. Jsou škody na dopravních cestách - silničních, železničních i vodních - největší, které stát, když se budeme bavit o škodách na státním majetku nebo jsou ještě nějaké větší škody? Pokud mluvíme o majetku ve vlastnictví státu, tak stát v podstatě vlastní zejména dopravní infrastrukturu a tam určitě budou škody na státním majetku nejvyšší, protože bytový fond obvykle vlastní soukromí lidé, anebo obce, tudíž z hlediska toho státního majetku to určitě bude dopravní infrastruktura, vlastně silnice první třídy a dálnice, no, a poté silnice druhé, třetí třídy, které jsou ve správě krajů. Můžete odhadnout, kolik z citovaného čísla až 90 miliard korun může být škoda na dopravní infrastruktuře? Já bych v tuto chvíli opravdu nechtěl střílet od boku a i tyto škody na státním majetku budou obsaženy v tom vyčíslení, o kterém jsme mluvili, to znamená o vyčíslení z krajů. Generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený však již v pondělí prozradil, že jeho podnik eviduje škody po záplavách, které postihly Českou republiku, zatím na bezmála dvě a půl miliardy korun. Dalibor ZELENÝ /zvuková ukázka/: Celkem bylo mimo provoz v těch nejkritičtějších okamžicích, nebo byly mimo provoz 282 kilometry železničních tratí. V současné době evidujeme osmnáct úseků, kde je zastaven provoz. Jejich délka nedosahuje sto kilometrů, ale to číslo se prakticky každou hodinou mění, protože tam, kde voda opadne, naši lidé zjistí, že trať je v pořádku a ve většině případů bezprostředně obnovujeme provoz. Co se týká škod, odhad je zatím samozřejmě předběžný, byť velmi detailní, tam, kde už voda opadla. Současná částka hovoří o 2,4 miliardy korun škod na železniční infrastruktuře. Konstatuje generální ředitel Českých drah Dalibor Zelený. Vrchní ředitel divize dopravní cesty Českých drah Jan Kocourek vysvětluje své představy o obnově železnice. Jan KOCOUREK /zvuková ukázka/: V prvé řadě tam, kde to bude možné, bude naším cílem zprovoznit ty tratě aspoň provizorně, to znamená s pomocí mostních provizorií. Tam, kde to nebude možné, bude potřeba přistoupit už přímo tedy k zajištění těch investičních počinů, což zpravidla bude jistě nejen finančně, ale i časově náročnější. Říká vrchní ředitel divize dopravní cesty Českých drah Jan Kocourek. Pane ministře, je možné říci, že stát se bude na obnově infrastruktury podílet sta procenty, nebo například České dráhy ze své vlastní rezervy budou muset najít peníze na obnovu poničených tratí? Tak já bych chtěl připomenout, že v současné době i České dráhy vlastně jsou stát a jde pouze o to, zda to bude, řekněme, ze státního rozpočtu obecně, anebo zda využijeme určitou rezervu, nebo určité vnitřní zdroje, které jsou v kapitole. Já jsem přesvědčen, že všechny resorty, a neplatí to jenom o Českých drahách, platí to i o mém resortu, by měly využít své zdroje k tomu, aby přesměrovaly prostředky na obnovu území po povodních. Platí to o nás, platí to o Českých drahách a další prostředky, aby byly vyčleněny ze státního rozpočtu. Takže například v našem případě to znamená to, že jsme připraveni přesměrovat jednu miliardu korun, která byla určena obecně na regionální programy, tak přesměrovat do území, která jsou postižena povodněmi. Pro nás tedy bude to, že území je postiženo povodněmi, priorita číslo jedna. Očekáváte, že vyrovnávání se s následky škod po povodních prohloubí rozpočtový deficit České republiky v roce 2002? Tak určitě stát bude mít mimořádné výdaje, to je bezpochyby jasné. Na druhou stranu, jakým způsobem tyto mimořádné výdaje budou kryty, zda z nějakých mimořádných příjmů, nebo na vrub rozpočtového deficitu, či jiným způsobem, to si myslím, že je spíše otázka ministerstva financí. Jaké mimořádné příjmy máte na mysli, když jste je zmínil? Mimořádné příjmy, samozřejmě lze očekávat nějakou privatizaci, já nepředjímám jakou, ale nějakou privatizaci. Prostě tyto věci jsou součástí mimořádných příjmů a já jsem to zmínil jako příklad a je skutečně na ministerstvu financí, aby navrhlo pro krytí těchto mimořádných výdajů, které jsou nesporné, tak aby navrhlo ten nejvhodnější způsob a pro stát nejvhodnější způsob financování. Vy jako člen kabinetu, byť rozumím, že není přímo ve vaší kompetenci otázka privatizace, si myslíte, že by se mělo privatizovat, například by se měl privatizovat například ČEZ a peníze z privatizace by měly být vyčleněny na povodňové škody? Otázka privatizace ČEZu není pro mne jednoduchá, protože zde bychom museli mluvit o způsobu privatizace, zda vcelku, nebo zvlášť. Takže jsem pro určitý způsob privatizace ČEZu, ale nejsem pro to, abychom spojovali rozvodné firmy a výrobce elektrické energie do jednoho gigantického monopolu a ten potom prodávali. Dá se odhadnout, v jakém rozsahu by se mohly mimořádné příjmy ještě do konce roku získat, v jaké částce, jestli to budou jenom miliardy, nebo i by se daly najít desítky miliard? To samozřejmě záleží, jaký podnik by se podařilo zprivatizovat, a proto je velmi těžké odhadovat, jaká by to byla částka, zda jedna miliarda, nebo více, takže spíše záleží na tom vybrat portfólio majetku státu, který je schopen být zprivatizován. Můžete uvést vaši představu nějakého podniku, který by mohl být? Například je to zmíněná energetika, ale tam je to otázka dohodnutí způsobu privatizace. V pátek zavítal na bleskovou návštěvu České republiky předseda Evropské komise Romano Prodi a přivezl s sebou do Prahy finanční pomoc. Tady jsou páteční slova předsedy Evropské komise Romana Prodiho. Romano PRODI /zvuková ukázka/: Učinili jsme následující mimořádné rozhodnutí, z rozpočtu Evropské unie poskytneme České republice 48 milionů euro, přičemž najdeme dalších deset milionů z ostatních zdrojů. Tyto peníze by měly být určeny na okamžitou pomoc při opravách infrastruktury, jako jsou silnice, čističky, vodárny a na podobné neodkladné záležitosti. Uvedl v pátek k pomoci Evropské unie České republice předseda Evropské komise Romano Prodi. Jaká je představa ministra pro místní rozvoj Pavla Němce o rozdělení bezmála dvou miliard korun, které Česká republika dostane od Evropské komise? Rozdělení těchto financí bude probíhat v podstatě na základě standardních mechanismů, které budou přizpůsobeny té postkrizové situaci, to znamená popovodňové situaci. Jedná se jednak o to, že tyto projekty budou více směřovány, podstatně více směřovány do postižených oblastí, to znamená opět postižená oblast bude kritériem číslo jedna, jednak Evropská komise přislíbila snížení podíl pro kofinancování České republiky, to znamená více získáme ze zdrojů evropských peněz a méně budeme muset připlácet. A konečně třetí forma té pomoci je v tom, že by tyto projekty měly být méně administrativně náročné ke zpracování, nicméně ... To znamená, že se urychlí proces rozdělování peněz? Přesně tak. Kdy by k rozdělování peněz ze dvou miliard, které přislíbila Evropská komise, mělo dojít? Myslím si, že je to otázka několika měsíců. Skočil jsem vám do řeči. Vy jste chtěl ještě něco dodat. Mluvil jsem o snížení administrativní náročnosti, nicméně, že všechny tyto programy půjdou na té platformě programu SAPARD, ISPA, Phare, CBC 2002 a 2003. Například pan prezident Prodi mluvil o programu na obnovu infrastruktury, to je program ISPA, na obnovu čističek odpadních vod to je program SAPARD a podobně. Dvě miliardy korun, to jsou peníze, které vloží Evropská komise, ale kolik peněz bude muset spolufinancovat Česká republika? Řekl jste, že částka spolufinancování bude menší, než obvykle u takových programů bývá. Měla by se pohybovat z té nynější, řekněme, poloviny někam ke dvaceti procentům. Ministerstvo pro místní rozvoj zprostředkovává pro Českou republiku peníze z programů a fondů Evropské unie. Předpokládáte, že Česko bude po povodních čerpat víc peněz z těch fondů a programů, krom zmiňovaných dvou miliard? Bude čerpat více zejména z toho důvodu, že Evropská komise přislíbila nižší podíl spolufinancování. To znamená, jestliže máme určitý projekt, který stojí určitou částku, a Evropská komise na něj více přispěje, tak získáme více peněz a méně peněz jako Česká republika musíme do projektu vložit. Zeptám se jinak, dvě miliardy korun českých je strop, na který je možné dosáhnout, co se týče peněz Evropské unie, nebo ještě předpokládáte získání dalších peněz? To byl určitý příslib a jednání se vedou dál, takže já si myslím, že to není uzavřená otázka a že u této částky nemusíme skončit. Dovedete odhadnout, u jaké částky by Česká republika mohla skončit, když bude váš resort dobře vyjednávat? Nechme to na dnech budoucích. Zatím po návštěvě pana prezidenta Prodiho, nebo po jednání s našimi představiteli pana prezidenta Prodiho došlo k tomuto příslibu, takže já si myslím, že je určitý čas na to si počkat, jakým způsobem se povedou jednání dál. Bavíme-li se o financování povodňových škod, předpokládáte, že nakonec vláda dodrží svůj slib a že 157 miliard korun rozpočtového deficitu v roce 2003 nebude překročeno kvůli povodním v roce 2002? To je opět otázka, které jsme se částečně dotkli. Já si myslím, že mimořádné výdaje Česká republika ponese, je naprosto jasné a způsob zhojení těch mimořádných výdajů musí navrhnout ministerstvo financí. Je možné restrukturalizovat nějakým způsobem státní rozpočet, je možné zahrnout do rozpočtu nějaké, jak už jsme o tom mluvili, mimořádné příjmy a deficit může zůstat stejný, ale já si myslím, že samozřejmě jako člen vlády budu mít odpovědnost za hlasování a za projednávání státního rozpočtu, nicméně před tím, než věc nějakým způsobem navrhne ministerstvo financí, já si myslím, že by tento resort měl být první, kdo přijde s nějakým návrhem, jak financovat povodňové škody. Vy osobně jste ale naznačil, že jste pro urychlení privatizace než zvyšování rozpočtového deficitu. Zdálo by se mi to rozumnější. Můžete uvést, jak velkou částku budete vy osobně po povodních požadovat v navýšení rozpočtu na rok 2003? Tak my jako ministerstvo máme navrhnout strategii obnovy území, což je dokument, který předpokládá zákon, a takový dokument jsme povinni zpracovat do dvaceti dnů poté, co je skončen nouzový stav. To znamená do konce září? To znamená zhruba do konce září a my k tomu potřebujeme právě vyčíslení těch škod z jednotlivých krajů. Pokud vaše otázka směřovala přímo k našemu resortu, jako, řekněme, k našim budovám a podobně, tak jsou to, tak je to částka řádově v milionech korun. Jenom pro vaši informaci, my jsme také evakuováni. Sídlíme na Vinohradské třídě. Naše prostory na Staroměstském náměstí i v Letenské ulici byly zaplaveny, to znamená nefungují transformátory, rozvody elektrické energie a i toto je třeba nějakým způsobem spravit. Ale plán strategie obnovy se bude týkat nejen ministerstva pro místní rozvoj jako instituce a jeho budov, ale celé republiky. Všech postižených území. Ptám se: Očekáváte navýšení svého vlastního rozpočtu v rámci programů strategie obnovy republiky? Kolik bude zapotřebí? To samozřejmě bude nutné, to samozřejmě bude nutné. Můžete uvést řádově o kolik? To už bych předbíhal vyčíslení těch škod. My musíme mít nejdříve vyčísleny škody z jednotlivých krajů, a potom vlastně dohodnout kompetence jednotlivých resortů, které budou spravovat odstranění škod, to znamená škody na dopravní infrastruktuře bude mít v kompetenci ministerstvo dopravy. My například budeme mít v kompetenci odstranění škod v majetku obcí, to znamená nějaké příspěvky, samozřejmě obec bude výrazně spolufinancovat odstranění těchto škod a od té výše se odvine to, jaké budou rozpočtové nároky. Prozraďte, prosím, poměr spolufinancování škod mezi státem a obcemi, když se zmíníme o majetku, který je obecní? To musíme vzít například program od programu. Vezměme si, že například pro obnovu bytové výstavby, takový modelový příklad, obec pronajímala byty, byl nějaký dům, který měl šest bytů a byl poškozen povodní tak, že musel být zbourán, anebo prostě byl povodní zničen. Potom obec od nás, od ministerstva pro místní rozvoj, získá 600 tisíc korun nenávratnou investiční dotaci jako podporu pro bytovou výstavbu a záleží na tom například, jak nákladně pořídí obec ty nové byty. Získá-li nový byt, řekněme, za milion korun, potom ten poměr financování je 60 % stát, 40 % obec, pokud obec pořídí byt za 1,2 milionu, je to půl na půl. Zmínil jste obnovu bytů a to je poslední téma našeho rozhovoru. Premiér Vladimír Špidla v pondělí uvedl, že během povodní v České republice bylo evakuováno bezmála čtvrt milionu lidí a dodal: Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Tak je v současné době stále ještě mimo své bydliště třetina z těch evakuovaných lidí, čili orientačně můžeme uvažovat o 70 tisících lidech, ale je to opravdu číslo, které je velmi orientační. Snad se dá spolehlivě říci, že více než polovina je již v místě svého bydliště, i když někdy ta bydliště jsou samozřejmě ve velmi špatném stavu. Říká premiér Vladimír Špidla. Ministr pro místní rozvoj Pavel Němec již například v rozhovoru pro Mladou frontu DNES doslova řekl: "Prioritně připravujeme pět programů na obnovu bytového fondu." Můžete nyní prozradit, kterých pět programů chystáte? Já se to pokusím vysvětlit spíše chronologicky, takže nejprve se musíme postarat o postižené, to znamená o to akutní ubytování. Takže připravujeme příspěvky obcím, aby mohly hradit postiženým náklady na dočasné ubytování, to znamená, než bude jejich stavba opravena, nebo než bude jejich stavba znovu postavena. Jak velký příspěvek obcím je, částka? Je to příspěvek, který se odvíjí od nějakých denních sazeb za ubytovací kapacity, není to samozřejmě velký příspěvek a skutečně má formu dočasnosti. To je první program. Potom, co je zajímavější. Zajímavější je to, že každý občan, ať už byl vlastníkem, nebo uživatelem, tedy nájemcem nějakého bytu a takový byt byl poškozen do té míry, že musí být zbourán, anebo přímo povodní zničen, tak získá 150 tisíc korun. Jediné kritérium tedy je, že byt byl zničen, v tom kterém dotčený postižený bydlel. Třetí program. Potom už se nám to větví na dvě skupiny. První skupinou budou lidé, kteří si budou chtít po povodních postavit vlastní byt, a ti mohou zažádat o 850tisícovou půjčku u Státního fondu rozvoje bydlení. Bude to nízkoúročená půjčka, zhruba dvěma procenty ročně, a se splatností dvacet let, s určitým odkladem splácení, s tím, že takový byt by měl být zkolaudován do pěti let od té doby, co si vezmou půjčku. Pokud se rozhodne obnovovat bytový fond obec, pak dostane 600 tisíc korun jako neinvestiční nenávratnou dotaci, a to je vlastně částka, o které jsme se zmínili. Čtvrtý program. Další program je program na částečnou úhradu stavebních nákladů, tedy pokud někomu se pouze byt poškodí, takže v něm nemůže bydlet a je třeba tam například provést opravy nosných konstrukcí a podobně, tak může získat až 70 % úhrady stavebních nákladů po odečtení výplaty pojistného plnění. Takže velmi jednoduše, oprava bude stát 100 tisíc korun, postižený občan bude mít uzavřenu nějakou pojistnou smlouvu, ze které získá, řekněme, polovinu, to znamená 50 tisíc, 50 tisíc tedy je částka, kterou nemá krytou, a z této částky 50 % by mu stát zaplatil 70 %, což je 35 tisíc. A pátý program? Další program je program na příspěvek obcím na aktualizaci, nebo revizi územních plánů. My bychom chtěli, aby obce před tou bytovou výstavbou co nejrychleji aktualizovaly své územní plány tak, aby nové domy se už nestavěly v oblastech, které jsou výrazně rizikové pro případné povodně. Je to tedy poučení ze situace na Moravě, kde se nové domy stavěly na původních místech, to znamená v záplavových oblastech a ty peníze de facto mohou být špatně investované, kdyby zase přišla velká voda, tak je vytopeno? Každá katastrofa přináší poučení. Tak jako v roce 1997 byla řada poučení například pro fungování integrovaného záchranného systému, který podle mého názoru až na nějaké drobné výjimky fungoval velmi dobře, tak i tyto povodně přinášejí poučení a je třeba aktualizovat územní plány z hlediska protipovodňové ochrany a možná přijímat další opatření pro protipovodňovou ochranu. Ukázalo se, že například ty mobilní bariéry, ty protipovodňové stěny, které měly chránit Staré Město, tak se velmi osvědčily v Praze. Tím pátým programem chcete zabránit tomu, aby se stavělo v záplavových oblastech? Přesně tak. Kolik peněz na to obcím dáte v tom pátém, pravděpodobně velmi stěžejním programu? Bude záležet na tom, jakým způsobem obec je schopna tyto věci financovat. Tato pomoc státu vždy vychází z toho, jakým způsobem obce jsou schopny ze svých rozpočtů financovat vlastně své potřeby a bude pro nás určitě prioritou, aby obec z důvodu případného nedostatku finančních prostředků neaktualizovala územní plán, protože jestliže stát bude dávat 600 tisíc korun na obnovu bytového fondu ve vlastnictví obcí, tak nemůže dopustit, aby tyto byty stály v potenciálních záplavových oblastech. A stát si to ohlídá, že se nebudou byty a domy stavět v zátopových oblastech? My jsme připraveni působit metodickým způsobem právě i na úseku územních plánů, protože i to je v kompetenci ministerstva pro místní rozvoj. Říká Pavel Němec, ministr pro místní rozvoj. Děkuji za vašich třicet minut. Věřím, že se v dohledné době setkáme s dalšími aktuálními informacemi. Díky za váš čas. Na shledanou. Já děkuji vám. A ještě, než se rozloučím, tak bych chtěl poděkovat všem, kteří se podílí na odstraňování katastrofálních záplav, ať už jsou to profesionálové, nebo dobrovolníci. Na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
