| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 16. srpna 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Punčochář a Jan Bürgermeister | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Pavel Punčochář v Interview BBC uvedl, že obnova koryt Vltavy a Labe po povodni potrvá jeden a půl až dva roky.
Přepis rozhovoru s Pavlem Punčochářem Přepis rozhovoru s Janem Bürgermeisterem Povodně v Evropě - téma, které ještě drahnou dobu bude zaměstnávat média. Evropská komise se rozhodla pomoci České republice. Při páteční bleskové návštěvě Česka to oznámil předseda Evropské komise Romano Prodi. Romano PRODI /zvukový záznam/: Učinili jsme následující mimořádné rozhodnutí. Z rozpočtu Evropské unie poskytneme České republice čtyřicet osm milionů euro, přičemž najdeme dalších deset milionů z ostatních zdrojů. Tyto peníze by měly být určeny na okamžitou pomoc při opravách infrastruktury, jako jsou silnice, čističky, vodárny a na podobné neodkladné záležitosti. Páteční slova předsedy Evropské komise Romana Prodiho. Nejen o následcích povodní v České republice bude následujících třicet minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Před námi je třicet minut otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl Pavel Punčochář, ředitel odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den. Pavel PUNČOCHÁŘ - Dobrý den. Co dělá vodohospodář, když jsou povodně? Pavel PUNČOCHÁŘ - Vodohospodář za povodně má maximální úlohu, snažit se zmírnit jejich dopad, to znamená, pokud je možno, regulovat odtoky vody různými technickými prvky, snaží se o to, sleduje vývoj vodních hladin, sleduje rozsah záplav, informuje veřejnost, informuje prostřednictvím krizových štábů a povodňových komisí všechny občany tak, aby v případě, kdy už není možné rozlivům a záplavám zabránit, aby byli včas evakuováni, aby byla přijata příslušná opatření k zabránění velkých škod, to znamená přesun majetku, přesun významných, řekněme, dokumentů a takovýchto věcí. Není ovšem vodohospodář člověkem, který si to, lidově řečeno, po povodních nejvíce odskáče? Pavel PUNČOCHÁŘ - Pravda je, že to je nejenom ohromná práce po povodních na obnově vodních toků, protože jakkoliv se to zdá podivné, tak vodní toky a vodní díla během povodně ohromě trpí, všechna ta zařízení jsou obvykle silně zdevastovaná, pokud je to tak katastrofální povodeň nebo celá řada povodní, která nás postihla v posledních deseti dnech, což je potřeba uvést do pořádku, napravit a bohužel také obvykle jsou předmětem kritiky veřejnosti, protože po takové povodni náhle každý ví, co se mělo udělat lépe nebo dříve a podobně, čili ... Není to tak, že kritiku si vodohospodáři zaslouží, a to z toho důvodu, že neuměli předpovědět, jaká ničivá povodeň například v Praze, ale i na dalších místech bude? Pavel PUNČOCHÁŘ - To v žádném případě. Podívejte, toto stanovisko musím striktně odmítnout a musím ho odmítnout i proto, že Česká republika i vodohospodáři jsou velmi vyhlášeni svým přístupem jak k přípravě vodních zdrojů, tak k jejich zabezpečení, tak k průchodu velkých vod a naopak se mi zdá, že veřejnost až do okamžiku, než takové povodně a kritické vodní stavy přijdou, tak to nebere na vědomí. Podívejte, v našich záplavových územích, která byla již dokonce vymezena a známa, vodohospodáři dali negativní stanovisko k řadě povolení různých staveb, umístění různých objektů, přesto došlo k tomu, že se v těch záplavových územích podél vodních toků, byť třeba v dostatečné vzdálenosti od břehu, tato zařízení objevila. Důsledkem pak jsou velké škody a náhle všichni vědí, že byly takzvaně málo varováni. Já nechci ... Vy osobně si myslíte, že pokud by se dalo na varování vodohospodářů v uplynulých letech, možná desítkách let, tak vůbec nemuselo i při aktuálních povodních dojít k takovým škodám, ano nebo ne? Pavel PUNČOCHÁŘ - To se nedá říct takto paušálně, paušálně se to říct nedá. Jsou případy, kdy opravdu ta varování nebo ta negativní stanoviska byla, nebyla brána v úvahu, zanedbaly je další složky, které povolují stavbu. Navíc musím upozornit, že díky tomu, že během posledních, řekněme, sto let před rokem 1997, možná sto dvaceti let, takové velké povodně Českou republiku nepostihly. Ta paměť vlastně obyvatelstva a paměť i těch složek, které ..., a úřadů, které povolují takové zařízení, je relativně krátká. Po dvaceti, třiceti letech po takových velkých povodních už jenom pamětníci pamatují, co by se nesmělo dělat, jak to hrozně vypadalo, a následně ta předběžná opatrnost klesá, a to myslím, že byl ten případ na všech úrovních, včetně ovšem i plánů státních, kdy se na povodňovou ochranu před rokem 1995 dávalo poměrně omezené množství prostředků, a také záplavová území nebyla vymezena zdaleka podél všech významných vodních toků. Ovšem zmínil jste povodně na Moravě v roce 1997, od té doby uplynulo víc než pět let, za tu dobu se přece dalo udělat mnohé i na povodních, kde v současnosti můžeme sledovat konec povodňové vlny. Nebylo zanedbáno povodí Vltavy a povodí Labe, především na dolním toku? Pavel PUNČOCHÁŘ - Musím vás ujistit, že v žádném případě k takovému zanedbání nedošlo. Souběžně s obnovou vodních toků a nápravou povodňových škod v těch postižených oblastech po povodních 1997, 1998 a 2000, protože to byla série tří povodňových událostí, tak pokračovaly práce i v takzvaných nejohroženějších částech území České republiky, tj. v těch částech, kde byly v minulosti značné výskyty srážek, časté výskyty velkých srážek a množství nebo délka záplavových území se výrazně zvýšila. Podívejte ... Hovoříte o Vltavě a o Labi? Pavel PUNČOCHÁŘ - Hovořím o celém území. Do roku 1997 jsme měli zhruba třetinu, možná menší třetinu, v záplavových územích vymezenu. V současné době, tedy třicet procent, v současné době je to šedesát procent, čili délka těch vymezených vodních toků se záplavovým územím se zdvojnásobila. Je to práce náročná, zejména, když ta povodeň vlastně neexistuje, mapují se ta území a podle historických údajů nebo podle simulací se taková záplavová území zpřesňují. Současně ... Řekneme-li to cynicky, rozumím-li vám správně, díky Bohu, že přišla velká voda v roce 2002, protože bude možné zpřesnit, jak vypadají záplavová území na Labi a na Vltavě? Pavel PUNČOCHÁŘ - V řadě případů ..., já bych v žádném případě nepoužil "naštěstí". Je to smůla, protože během několika málo let bychom je zmapovali, ta záplavová území, stejně. Tady je ... Proč je nešlo zmapovat dříve? Pavel PUNČOCHÁŘ - Protože to stojí dost prostředků, které samozřejmě musely být použity i na obnovu koryt, čili ta prevence a obnova, která je nezbytná, aby případná další povodeň nebyla ještě ničivější, tak ta se musela udělat v určitém časovém úseku, který byl k dispozici, a množství nebo objem finančních prostředků není neomezený. Jinými slovy, kdybych to shrnul, řekl bych, že od roku 1997 si všichni uvědomili, že přírodní fenomén, kterým povodně jsou, je tady stále, že mu nelze přímo zabránit, proto se záplavová území a řada dalších opatření dělá systematicky s tím, že paralelně, bohužel, musela běžet obnova po povodních v těch dotčených územích. V roce 1997? Pavel PUNČOCHÁŘ - V roce 1998 a 2000, nesmíme zapomenout na ty další dvě. Tím ovšem hovoříte o východních Čechách ... Pavel PUNČOCHÁŘ - Moravě, tak. Nejvíce mediálně sledované byly povodně v roce 1997. Například Povodí Moravy do oprav na horním toku této řeky investovalo přibližně miliardu korun, to je ona oprava po povodni. Kolik procent území na Moravě po povodních v roce 1997, 1998 a 2000 už bylo opraveno v první fázi? Pavel PUNČOCHÁŘ - V té první fázi bylo opraveno přes osmdesát pět, řekl bych, téměř devadesát procent všech škod po těch povodních ve zmiňovaných letech. Do roku 2003 podle určitého programu, který vláda schválila, bude opraven zbytek, to znamená ... Kolik zbývá? Pavel PUNČOCHÁŘ - Zhruba deset, patnáct procent. A pak se dá říci, že vodohospodáři se v první fázi již vyrovnali s povodněmi na Moravě? Pavel PUNČOCHÁŘ - Jistě, s povodňovými škodami. Prevence musí běžet jako nový, řekněme, prvek, který navazuje na tu obnovu, protože nelze začít preventivní opatření a nechávat jaksi koryta, anebo části těch vodohospodářských zařízení zdevastovaná. Čili v momentě, kdy se dokončovala ta obnova, nastartovává program prevence. Ten je připraven na čtyři roky, jsou ... Do roku 2007, počítám-li dobře. Pavel PUNČOCHÁŘ - Do roku 2005 - 2006, 2002, 2003, 2004, 2005 ... Souběžně tedy poběží dokončování opravy do roku 2003 a v současnosti začíná prevence? Pavel PUNČOCHÁŘ - Souběžné dokončování opravy. Ano, tak. Prevence, nemýlím-li se, má dvě části, technické prostředky a netechnické prostředky, které je možné ... Pavel PUNČOCHÁŘ - Podle strategie ochrany před povodněmi na území České republiky každá taková strategie je komplexní, je to kombinací technických, netechnických prvků. Ty technické prvky, a to je to, co veřejnost nejvíce vnímá, protože jsou zjevné, určité retenční prostory, ať už jsou to nádrže, nebo suché poldry, což jsou takové nádrže, které jsou po většinu na své životnosti, nebo svého života na suchu a pouze za povodní se začnou naplňovat ... Kolik poldrů v současnosti Česká republika má? Pavel PUNČOCHÁŘ - Tak přesné číslo vám neřeknu, ale je to poměrně malý počet, protože tento typ ochrany nebyl v minulosti příliš využíván, čili je to ... Dají se spočítat na prstech obou ...? Pavel PUNČOCHÁŘ - Řekl bych v desítkách, ano. Kolik by jich Česká republika měla mít? Pavel PUNČOCHÁŘ - Tak toto vychází z dalších takových prací, kdy se studují nebo prověřují odtokové poměry jednotlivých povodí a v nich možnosti, jak akumulační prostory získat. Je-li tam vhodná příhodná situace, je možné tyto poldry i mimo vlastní koryto řeky nebo uvnitř toho koryta navrhovat, anebo je kombinovat s prostými rozlivy tam, kde to situace umožňuje, kde není žádná významná obec, ... a přitom plocha, která bude zaplavena v budoucnosti v údolí Nivy při povodni, je sice zaplavená nízkou hladinou, nízkou vrstvou vody, řekněme do půl metru, ale ten rozliv je ohromný, takže kapacita získaná na objemu je poměrně značná, ale bohužel, ta naše údolní Niva vesměs bývá v horních částech těch toků velmi úzká, taková údolní Niva není, a jinde dosti zastavěné. Až v roce 2007 bude povodí Moravy bezpečné v tom slova smyslu, že budou vybudovány poldry a bude zajištěna lepší definice záplavových území, což je ta netechnická část ... Pavel PUNČOCHÁŘ - Záplavová území, ta jsou obecně, to není žádné opatření, to je pouze indikace toho, kam ta voda za určitého objemu může dosáhnout. Tu bychom měli znát vždy, ať už jsou ta opatření protipovodňová velká, technická nebo netechnická. Čili Povodí Moravy u většiny svých toků již záplavová území zná. Bude mít výrazně zvýšenou prevenci před povodněmi, tedy protipovodňová opatřená, která budou kombinací těch dvou prvků, hrází, ohrazování, akumulačních prostorů, retardační ploše, ale také úpravou struktury krajiny, což velmi propagují ekologové. Chtěl bych říci, že to je dobrý prvek, ta úprava struktury krajiny ke zvýšení retence, nebo zadržení vody zejména jakoby vsáknutí do houby krajiny, kdybych to řekl obrazně, problém je v tom, že při takových událostech, jako byla tato povodeň nebo povodeň v roce 1997, kdy dochází k nasycení té krajiny vodou, a to bývají ty dvoufázové povodně, jako byla tato kolem povodí Vltavy, byla první fáze, část vody se bezpochyby zachytla v těch technických opatřeních i v krajině, ta se nasytila vodou, a druhá srážková činnost, která nastala, pak už šla zcela nemilosrdně po povrchu, doplnila zbytek uvolněných prostor a je evidentní, že když dojde k takové situaci, tak přirozená opatření v přírodě nepomohou. Nemáte obavy, že po povodni na Vltavě a Labi se peníze přesunou z prevenční části na na horním i dolním toku Moravy, na Labe a na Vltavu? Pavel PUNČOCHÁŘ - Podívejte, ten systém musí pracovat opravdu systematicky, nebo přístup k tomu musí být systematický. Napřed musí být obnova a vyčištění těch koryt, obnova kapacit, která v korytech jsou, to znamená odtěžení nánosů, vytažení stromů a řekněme i různých splavených kovových částí, což bude velký problém zejména na Labi, kde došlo k ponoření několika plavidel ... Stejně tak na Vltavě. Pavel PUNČOCHÁŘ - Stejně tak na Vltavě, čili toto se musí napřed dát do pořádku ... Dá se odhadnout, jak dlouho to trvalo na Moravě? Pavel PUNČOCHÁŘ - Na Moravě ty první škody a ty nejhorší záležitosti byly, bych řekl, během jednoho a půl, dvou let, ale samozřejmě ... Tím, že jde o Labe a o Vltavu, tak to asi bude komplikovanější. Pavel PUNČOCHÁŘ - Tak to může být komplikovanější, proto také ... Tedy tři, čtyři roky? Pavel PUNČOCHÁŘ - No, řekl bych, že tady zase na druhou stranu musíme dosti chvátat, protože jsou to opravdu velké řeky, které většinu té stokové, řekněme, sítě vodních toků shromažďují, čili tam si nemůžeme moc dovolit velké prodlevy, protože každá další velká srážka by vedla k problémům, čili já bych ... Do dvou let? Pavel PUNČOCHÁŘ - Já bych viděl, že to nejdůležitější musí být hotovo nejpozději do dvou let, to nejdůležitější, pak nastanou ty dodělávky a samozřejmě preventivní opatření budou navazovat. Čili, řekl bych, že problém prevence na Moravě a moravských tocích bude probíhat paralelně s obnovou toků po povodních na české straně, našeho území ... Kolik na to bude zapotřebí peněz? Pavel PUNČOCHÁŘ - Nepředbíhejme událostem, ještě povodeň neskončila. Víte, že teď, dnes kulminuje u našich hranic. Ten odhad povodňových škod bude chvíli trvat, protože bychom měli mít dobré a správné údaje, čili nepředbíhejme. Nebudu říkat žádné číslo. Samozřejmě to budou miliardové částky. Dá se odhadnout, kolik kilometrů celkem bude zapotřebí dát do dobrého stavu, do původního stavu? Pavel PUNČOCHÁŘ - No, původního, já bych neříkal původního. Je potřeba je upravit tak, aby eventuelně další povodně lépe buď vzdorovaly, anebo zůstaly v přirozené podobě, která nepoškodí průběh povodně v budoucnosti. Tu délku zrovna tak, nezlobte se, teď se mapuje jenom začátek těch škod někde na horních tocích, kde již povodeň odezněla, a to bych nerad předbíhal, protože, říkám, na řadě míst povodeň ještě běží včetně Dyje, jsou problémy kolem Rožmberka, v dolní části českého Labe, nepředbíhejme. Je mi líto, že možná, že by všichni byli velmi jaksi zainteresováni na tom, ale nebylo by to seriózní. Říká Pavel Punčochář, ředitel odboru vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České republiky. Děkuji za vašich patnáct minut, které jste věnoval Interview BBC, a někdy příště na shledanou. Pavel PUNČOCHÁŘ - Děkuji vám a na shledanou. Jan BürgermeisterPřed námi je další patnáctiminutovka Interview BBC. Druhým hostem je starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister. I vy vítejte v BBC, dobrý den. Jan BÜRGERMEISTER - Dobrý den. Světová média, která referovala o českých povodních, si všímala především prvního pražského obvodu. Důvod je jednoduchý: Jde o část Prahy, na jejímž území jsou světově proslulé památky např. Karlův most. Na kolik vás znepokojuje, že existují části Prahy, které byly postiženy asi víc než Praha 1, a takové mediální pozornosti se jim nedostává? Jan BÜRGERMEISTER - Já nad tím nepřemýšlím, my máme své starosti. Jsme rádi, když média informují v posledních třech dnech ne proto, abychom byli slavní, ale aby lidé dostali informace, co se přesně děje, s čím mohou počítat, kdy se mohou vrátit do bytů a podobně. Vždy informace nebo někdy i dezinformace? Jan BÜRGERMEISTER - Bohužel, v případě ČT 1 dezinformaci a jsem velmi rozčarován z toho, vysílat zprávu, která vypadá jako oficiální informace z krizového štábu, ať městské části, anebo hlavního pražského krizového štábu, a přitom je to úplná dezinformace ... O jaké dezinformaci mluvíte? Jan BÜRGERMEISTER - Dneska nám například na pásku navěsili informaci, že budeme lidem vydávat oprávnění, aby se mohli podívat na své byty do zakázané zóny. Nebyli jsme toho schopní, neplánovali jsme to. Potřebovali jsme víc času na prověření skutečného stavu, a pak ty oblasti postupně otvírat ... Je to ten záznam ..., my se ostatně můžeme podívat před radnici Prahy 1, jak to tam vypadalo dopoledne. Pusťme si zvukový záznam. Zvukový záznam: V pátek dopoledne vznikaly zmatky kvůli povolenkám ke vstupu do postižených oblastí právě před radnicí Prahy 1. Ovšem není to i váš problém, že jste poskytovali málo informací, a proto mohly vzniknout, obrazně řečeno, šumy v komunikačním kanálu? Jan BÜRGERMEISTER - My jsme večer jasně řekli, že povolenky ..., jakým způsobem je budeme dávat, že jenom vlastníkům domů, tak jsme potřebovali informace, aktuální informace o stavu jejich domů. Tomu všemu ostatnímu jsme čelili stejně jako té povodni. Lidé, kteří se chtějí dostat domů, kteří dostanou nějakou informaci, a pak je to pro ně zklamáním. To, že ten nápor jsme vydrželi a snad nakonec zvládli, to je naše povinnost a práce. Ale nakonec psychika těch lidí je pod velkým tlakem, není to vůbec příjemné. Já sám jsem evakuovaný a vím, o čem mluvím ... Kde bydlíte? Jan BÜRGERMEISTER - Já bydlím na Malé Straně. Ale to jenom glosuji, že mně nejde o to, že jsme měli víc práce a měli jsme neskonalé potíže, ale ti lidé zase se vystavovali zbytečnému zklamání a podobně, takhle se to nemá dělat. Ale dalo se podle vás zbytečným zmatkům v době povodní a krátce po nich předejít, viz. například nejprve informace, že se Staré Město pražské evakuovat nebude, pak evakuace provedená během tří hodin? Jan BÜRGERMEISTER - Prosím vás, nebyly to zmatky. Musím říct že záchranné operace nebo všechno to, co se dělo při zvedání hladiny vody, mělo svůj řád. Předvídalo se v povodňových plánech, opravdu jsme byli dobře připraveni to odhadnout. Jestli hladina řeky stoupne nad stoletou vodu, nebo ne, když celé povodí kulminuje, je opravdu oříšek. Rozhodnout o evakuaci čtyř tisíc lidí na základě jenom toho, abychom mohli klidně spát, je opravdu obtížné rozhodnutí. My jsme ve čtyři odpoledne byli plně připraveni k evakuaci Malé Strany, prostě zprávy z povodí z té doby byly, že se řeka v noci začne zklidňovat a že kulminace bude nad ránem. Nevím, co toho bylo příčinou. Příroda něco provedla a nastal po půlnoci dramatický zvrat. Muselo se tudíž evakuovat obyvatelstvo, kde jsme opravdu neměli jistotu, jestli hrazení, které se postavilo a které se vynikajícím způsobem osvědčilo, se nakonec nepřelije, protože ta voda přesáhla všechny parametry stoleté vody, co jsme plánovali. Nakonec se řeka zastavila deset centimetrů pod přelitím ... Hovoříte o hrazeních na pravé straně Vltavy ...? Jan BÜRGERMEISTER - Hovořím o pravém břehu, hovoříme o evakuaci Starého Města. Ta evakuace Malé Strany probíhala v jiných podmínkách. Lidé našli informační letáky včetně mapek na svých domech a v klidu je opustili. Vývoj pro pravý břeh byl natolik dramatický, že jsme nevěděli, jestli ta voda nepřeleze hrazení, která byla navržena na stoletou vodu, plus šedesát centimetrů. S předchozím hostem Interview BBC Pavlem Punčochářem, ředitelem odboru vodohospodářské politiky, jsme hovořili o opatřeních, která bude možné udělat po povodni. Je pravděpodobné, že se vystaví protipovodňové bariéry i na levé části ...? Jan BÜRGERMEISTER - Prosím vás, proč mluvit o pravděpodobnosti? My se tři roky hádáme s památkáři nad definitivním řešením. Kdyby nebyly spory, že něco hyzdí panoráma Hradčan a podobně, tak ta protipovodňová stěna byla už dva roky. Je jasně vydefinovaná trasa, rok a půl je územní rozhodnutí. Neexistuje doteďka souhlas, shoda nad tím, jak zahradit Čertovku. Mohlo těch škod být opravdu mnohem méně. Jestli celé toto zařízení, a část /nesrozumitelné/ už je vybudována, by mělo stát sedmdesát milionů, jsem zvědav, až se nasčítají škody. To by byla vynikající investice. Bohužel, nedošlo ke shodě mezi odborníky a ... Myslíte si, že po povodních k ní dojde pravděpodobněji? Jan BÜRGERMEISTER - Já pevně věřím, že odpadnou některé jalové argumenty, že si lidé uvědomí vážnost té věci. Na druhou stranu, musím pochválit město. Nebýt prozíravosti města, tak by ty škody byly dalekosáhlejší. Tím Starým Městem by tekl prudký proud, kdyby nebylo hrazení. Musíme si uvědomit, že to hrazení bylo dostavěno ani ne před půl rokem. S mírným odstupem od nejhorší povodňové situace v Praze a okolí, je už možné hodnotit spolupráci jednotlivých městských částí Prahy? Jakým jedním slovem byste ji označil? Jan BÜRGERMEISTER - Já myslím, že perfektní. My máme vynikající bezprostřední komunikaci mezi radnicemi, mezi starosty na všech úrovních. Okamžité nabídky pomoci se ani nedaly využít, koordinace neměla chybu ... Tedy Praha 8-Karlín, Praha-Radotín, Praha 1, dá se říci, že mají dostatek pomoci od Prahy 10 a jiných částí Prahy, které zaplaveny nebyly? Jan BÜRGERMEISTER - Stačí si vzpomenout, požádat a je zařízeno. Je to otázka spíš plánování, jaké všechny kapacity, jaké všechny mechanismy, jaké všechny práce potřebujeme a trvá to nejen v tom napětí zvedající se a zuřící řeky, ale i teď, kdy odstraňujeme škody. Co lidé, kteří budou muset opustit své byty, možná někteří o své byty přijdou, protože statici mohou říci, že dům je neobyvatelný? Je pravděpodobné, že by jiné části Prahy, které nebyly zatopeny povodní, nabízely lidem volné byty? Jan BÜRGERMEISTER - Prosím vás, jestli k tomuto dojde a naše kapacity volných přístřeší nebudou stačit, tak stoprocentně ano. Já bych jenom tu situaci nedramatizoval z hlediska neobyvatelnosti domů. Nás čeká spousta vyplavených bytů, totálně zničených bytů, které budou vyžadovat řemeslnické práce, nebude to trvat ani týden, ani měsíc, bude to trvat déle a my všem těmto lidem samozřejmě, pokud si nezajistí sami nějaké přístřeší po tu dobu rekonstrukčních prací bez ohledu na to, v jakém majetku to je, toto zajistit musíme a jsme na to připraveni. Jenom ... Tedy je dostatek, nebo je jistá kapacita volných bytů třeba na Praze 1? Jan BÜRGERMEISTER - Prosím vás, kapacita bude taková, jaká bude zapotřebí. My se teď zatím skrz bláto k těm domům ještě nemůžeme dostat. Vše uvidíme zítra a odklízecí práce běží v plném tempu. Prokázaly záplavy v roce 2002, že fungování jednotlivých městských částí v krizových situacích je dostatečné a dostatečně koordinované, nebo existovala místa, ve kterých to skřípalo? Jan BÜRGERMEISTER - Tak když chce někdo psa bít, hůl si vždycky najde ... Tušil jsem, že odpovíte tímto rčením. Jan BÜRGERMEISTER - Samozřejmě spousta věcí se řešila velmi operativně na místě, ale musím říct, že lidé reagovali bezchybně. Jakmile se nějaká řešení rozeběhla, už šla sama. O koordinaci jsem mluvil, nebyl problém. Já si myslím, že se udělal obrovský kus práce a že se Praha nemá za co stydět. Při obrovském průtoku, který zdaleka přesáhl staletou vodu, kdy z řeky nebylo vůbec záchrany, kdyby do ní někdo spadl, kdyby prostě kdekoliv cokoliv selhalo, tak se voda valila do dalších oblastí, tak si myslím, že se, a teď se na to každý může s odstupem v klidu podívat, v těch kritických dvou dnech, myslím, nedělala špatná rozhodnutí, že se to realizovalo v daném čase, v tom velkém tlaku naprosto přesně a musím se s vysokým respektem vyjádřit k práci uniformovaných složek jak Policie ČR, vojáků, hasičů, městské policie. Opravdu, myslím si, že i ty velitelské úrovně dolů, vše fungovalo, jak má. Na páteční tiskové konferenci jste informoval česká média, že bude nutné, aby ještě voda více opadla, než se prověří velmi důkladně statika mostů, především v té vodě, jak to s mosty pohnulo, zda to vůbec s nimi pohnulo. Dá se podle vás odpovědět na otázku, že je téměř jisté, že oprava Karlova mostu, s níž se počítá a na níž je vyhlášena i veřejná sbírka, bude dražší? Jan BÜRGERMEISTER - Prosím vás, nejvýš dražší o jakési zpevnění podpěrných pilířů, ale to řeknou odborníci. Já si naopak myslím, že Karlův most všem ukázal, že je v dobré kondici a že problémy s kamením a tak, jsou problémy spíše památkářského a restaurátorského charakteru než statiky mostu, a jestli kritizovaná železobetonová deska nebo prostě stav mostu tomu pomohl, to nevím ... V každém případě očekáváte, že jisté stoupnutí nákladů opravy Karlova mostu bude nezbytné po povodni? Jan BÜRGERMEISTER - To se nedá vyloučit, ale že by to teď bylo předmětem nějakého přemýšlení při patnácti, sedmnácti hodinách plného pracovního vytížení, to není. Já bych spíš chtěl zmínit, že výstavbou toho hrazení se provedl jakýsi experiment, protože řeka se vlastně zvedla nad území Starého Města, v jednu chvíli docela významně o dva celé sedm metrů v podstatě v nejhlubších částech Starého Města. My jsem po, když začala voda vlastně opadávat, tak jsme čelili sice zajímavému, ale velmi nepříjemnému faktu, a sice, že se nám bouřlivě zvedala spodní voda. V podstatě devadesát pět procent sklepů v evakuovaných částech bylo zaplaveno. Byli jsme v situaci, že domy z venku v neporušeném městě byly neobyvatelné, doteďka do nich nejde proud, sporná je použitelnost kanalizace. Měli jsme strach z přípojek plynu po prověření a po rychlém poklesu spodní vody. Dneska jsme velkou část Starého Města a Josefova otevřeli přesto, že jsme lidem otevřeně řekli: "Nemusí jít kanalizace, šetřete vodou a elektrika velmi pravděpodobně ještě pár dnů nepůjde." Poslední otázka, poprosím o velmi stručnou odpověď. V pátek byla odsouzena Slovenka, která rabovala na Praze 2. Je podle vás rabování a možnost této kriminální činnosti i v dnech popovodňových na místě? Jan BÜRGERMEISTER - Odvedla policie vynikající práci. Já jsem tmavou Prahou v noci procházel téměř inkognito a já si nemyslím, že mnohačetně měl někdo příležitost krást. Ten jediný případ, to ani nebylo rabování. Já jsem moc rád, že už je potrestaná. Jenom by možná měla být vyšší sazba za takovou situaci. Říká starosta Prahy 1 Jan Bürgermeister. Díky za váš čas, na shledanou. Jan BÜRGERMEISTER - Děkuji, na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
