| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 14. srpna 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jiří Šedivý | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jiří Šedivý uvedl v Interview BBC, že armáda je připravena v případě potřeby nasadit specialisty, například chemické jednotky při případném zamoření černými toxickými skládkami či záplavami chemiček.
"Nynější povodně v České republice jsou svým rozsahem zřejmě větší než záplavy v roce 1997," říká premiér Vladimír Špidla a dodává: Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Pokud jde o území, které bylo zasaženo, tak je to nepochybně rozsáhlejší území, ale jaké jsou škody, to se skutečně nedá vyčíslit. Je jasné, že budou velké. Ta škoda bude zjevně velká, to je jasné. Je jasné, že ta jednotka, ve které se to bude počítat, je miliarda, ale kolik jich doopravdy bude, to je skutečně otevřená věc. Slova premiéra Vladimíra Špidly. Nejen o řádění velké vody v České republice bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náčelník Generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý. Vítejte v BBC. Dobrý den. Dobrý den. Dovolte, abych byl v úvodu osobní. Už jen měsíce zbývají do chvíle, kdy opustíte post náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Stříháte si metr? Já myslím, že na stříhání metru není čas a já jsem to osobně neměl ani ve zvyku. Pracovat se musí do posledního okamžiku a myslím si, že i současná situace nasvědčuje tomu, že ani nějakou šanci na stříhání metru mít nebudu. Jsou například živelní katastrofy okamžiky, kvůli nimž se vám rozhodně nebude po funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky stýskat? Určitě ne. To je běžný život. Bohužel i katastrofy k němu patří, ale patří k němu i úspěchy a za třicetiletou kariéru vojáka z povolání jednoduše těch dobrých i špatných okamžiků bylo tolik, že to je opravdu součást vojenského života, ale myslím si, že voják není jediná profese, která se s takovými situacemi setkává. Dneska mluvíme o hasičích, mluvíme o policistech. Myslím si, že to je srovnatelné. Promiňte, vám přijde jako běžný život, když člověk spí pětačtyřicet minut během čtyřiadvaceti hodin? Tak vojákům se občas stává, že nespí ani těch pětačtyřicet minut, takže ... Teď si tedy užíváte a máte naspáno? Ne, tak jsem to říct nechtěl, ale jednoduše to patří k životu a k takovéto profesi a občas se stane, že tomu ten čas člověk musí věnovat. V uplynulých dnech jste strávil poměrně hodně času v terénu, dojednával jste s hejtmany krajů, a nejen s nimi, ale i s primátory postižených oblastí povodněmi, pomoc armády. V jakém okamžiku vám při aktuálních povodních, lidově řečeno, zatrnulo? Já si myslím, že velmi složitá situace byla mimochodem právě dnes v noci, kdy se rozhodovalo o tom, zda evakuovat poměrně velkou část města Prahy, kdy jsme s primátorem města Prahy, ale i ostatními funkcionáři diskutovali, zda ještě počkat třicet minut, anebo jestli už rozhodnout o evakuaci. Bylo to obrovské dilema, protože pokud bychom se dopustili určité chyby, tak pravděpodobně by to mohlo stát i lidské životy. Situace, dnes už víme, je taková, jaká momentálně je. Doufejme, že Vltava svojí úrovní klesá, nebo alespoň je stabilizovaná, a že to rozhodnutí, které se učinilo, bylo správné, bylo preventivní a máme to za sebou. Nebyla ovšem při evakuaci Starého Města učiněna chyba v tom, že mělo být evakuováno společně s Novým Městem? Já si myslím, že ne. Oč opíráte svůj názor? No, protože zase byly určité znalosti o celé té situaci a pravděpodobném progresu té situace a ta část, která byla evakuována, byla považována za více ohroženou. Ovšem na ni, ať již starostové a zastupitelé městské části 1, měli daleko méně času než na evakuaci Nového Města, protože tam byli zhruba tři až čtyři hodiny? Dobře. Já musím říct, že je pravdou, že po bitvě je každý generál. V té době, kdy se rozhodovalo, se rozhodovalo se znalostí určitých věcí, určitých predikcí. Já musím ale také říct, že ti lidé, kteří na těch predikcích pracovali, ať už to bylo z hlediska meteorologického, z hlediska hydrometeorologické situace, že byli velmi přesní a to pomohlo k tomu, že se ti, kteří na to měli oprávnění, rozhodovali velmi fundovaně. Když jste zmínil zasedání krizového štábu z úterka na středu, jemuž jste byl osobně přítomen, myslíte si, že to byl zatím nejobtížnější okamžik v povodňové situaci v České republice? Ono obyčejně platí slovo nikdy neříkej nikdy, takže ještě nám neskončila celá ta anabáze. Povodeň vlastně pokračuje a směřuje směrem na Ústí nad Labem, takže na hodnocení asi pravděpodobně je ještě velmi brzy. Dá se předpovědět, zda ještě pernější okamžiky než situace v Praze jsou i před Armádou České republiky a dalšími složkami nyní? Já si myslím, že například to, co čeká Ústecko v té povodňové vlně, která přijde buď zítra, nebo pozítří, podle toho, jak jsou provedeny varianty výpočtů, do té zúžené části toho kaňonu, který vlastně vytvoří jakési koryto na průtok Labe, a ten průtok tam bude pravděpodobně velmi rychlý, a tam může ještě Labe ukázat skutečně svoji sílu a mohou tam být další poměrně velké problémy. Takže může být před armádou, dejme tomu, několik již téměř běžných dní pro řešení takovéto situace, ale může být také situace, která bude velmi složitá a velmi komplikovaná. Ve funkci náčelníka Generálního štábu Armády České republiky zažíváte, nemýlím-li se, už své třetí povodně. K prvním došlo na Moravě v roce 1997, k druhým v roce 1998 ve východních Čechách a třetí aktuální povodně prožíváte nyní. V čem náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého překvapila aktuální povodeň, která se v České republice odehrává? Tak já musím říct, že nás jako vojáky zase tak úplně nepřekvapila. Já vím, že se o tom vždycky každý rád zmiňuje po tom, když má za sebou tu úvodní část nejistoty, ale já jsem vydával rozkaz ke zvýšení pohotovosti vojsk a k přesunům do prostoru jižních Čech a k Praze již ve 22.30 v neděli večer a vlastně progres té povodně se začal odehrávat až ráno. Takže my jsme již předpokládali, že taková situace může nastat. Co nás ale skutečně asi pravděpodobně překvapilo, ta síla povodně, která se nám zdála, že v prostoru jižních Čech a středních, ale i v té části západních Čech nemůže být tak silná. My jsme předpokládali, že se něco může odehrát, že to může být poměrně intenzivní, ale ne asi pravděpodobně tak, jak se skutečně odehrálo. Očekávali jste, že povodeň bude méně ničivá a zdrcující? Dá se to tak říct. Povodně roku 2002 v číslech: Evakuováno zatím bylo víc než 200 tisíc lidí, deset lidí při záplavách zemřelo a povodně roku 2002 jsou co do rozsahu větší než v roce 1997. Hovoří premiér Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Protože pokud jde o území, které bylo zasaženo, tak je to nepochybně rozsáhlejší území, ale jaké jsou škody, to se skutečně nedá vyčíslit. Je jasné, že budou velké. Ta škoda bude zjevně velká, to je jasné. Je jasné, že ta jednotka, ve které se to bude počítat, je miliarda, ale kolik jich doopravdy bude, to je skutečně otevřená věc. Premiér Vladimír Špidla po středečním jednání vlády odpovídal i na otázku, zda se k uhrazení škod z aktuálních povodní použijí peníze z případného vydání povodňových dluhopisů. Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Už příslušní páni ministři, především se to bude týkat ministra pro místní rozvoj, ministra dopravy, ministra zemědělství a ministra životního prostředí, kteří budou nejvíce zapojeni do likvidace následků škod po těchto katastrofálních povodních, protože rozsahem jsou opravdu ohromné a zřejmě větší, než byly v roce 1997, tak dostali za úkol, za a) zformulovat rezervy, které by bylo možné získat v rámci běžného provozu, a za b) zahájit posuzování škod a na některém určitém místě, které ještě bude upřesněno, provést už teď rychlou revizi, jak to tak asi vypadá, jak velké škody, jaké jsou rozsahy. Škoda není vyčíslena, tudíž techniky nemůžu popisovat, ale samozřejmě sáhneme ke všem, které budou rozumné. Zazněla ve středu slova ministerského předsedy Vladimíra Špidly. Jaké největší ztráty dosud armáda utrpěla při aktuálních povodních, rozumějme i na svém vlastním majetku, protože bezesporu záplavy postihly i vaše jednotky? Tak pokud mohu mluvit z tohoto hlediska, pokud vím, tak jsme "ztratili" jednu Tatru 815, která se "utopila". Pochopitelně, že nebyl tak velký problém ji vyzvednout, ale to je asi pravděpodobně z hlediska největší problém, který nás potkal. Jinak škody na kasárnách? Nemáme nějaké zásadní nebo velké škody na kasárnách. Kamýk jsme již před řadou let opustili, takže tam asi pravděpodobně žádné škody nebudeme uplatňovat, nebo vyčíslovat. Důsledky budou ale zejména v oblasti financování provozu a těch nákladů, které armáda vynakládá na tyto operace k řešení následků povodní. Ovšem to nejsou škody v tom slova smyslu, o kterých jste mluvil. Můžete, zjevně z toho, co jste naznačil, škody na majetku půjdou jestli tak do desítek milionů, nikoliv, že by šlo o stamiliony? Já myslím, že u armády pravděpodobně ne, pokud se ještě něco nestane pochopitelně. A když jste hovořil o finančních nákladech, které pro armádu plynou z jejího zasahování při povodních: Máte spočítáno, kolik zhruba peněz stojí den vašeho nasazení při stávajícím počtu vojáků? Zatím takové kalkulace nemáme. Je vydán úkol, abychom, nebo aby velitelé připravili podklady pro takovéto zhodnocení, ale musím také říct, že každý den je jiný. Některý den je například typický pro poměrně silný provoz vrtulníků letectva, jiný zase pro nasazení poměrně velkého počtu vojáků. Jednoduše, nedá se říct, že by byl den jako den stejný a z toho se dala odvozovat finanční náročnost nasazení vojsk. Dá se ovšem asi rámcově říci, kolik zhruba denně armádu stojí zasahování při povodních. Jak velké je to číslo? Já si skutečně nedovolím odhadnout, protože takovéto podklady nemáme ještě přesně a byl by to ... Jde o desítky milionů? Ne, že bych vás do toho chtěl tlačit, ale jen pro ilustraci. Já si myslím, že do těch deseti milionů by to mohlo být, ale znovu připomínám, je to pouze kvalifikovaný odhad, který nemusí být pravda. Počítají armádní rozpočty s takovými penězi, nebo budete muset jinde šetřit, na čem se zasahování při záplavách projeví? Tak obecně je známo, že rozpočet ministerstva obrany je poměrně napjatý. Ještě pořád velkou část odebírá splátkový kalendář letounů L-159. To je taková ta ... Trvalka. ... trvalka, která bude ještě pravděpodobně v příštím roce zaznívat z úst vojáků, ale budeme muset hledat řadu jiných možných úspor a také musím říct, že aktivity, které vojáci vedou, nejsou vždycky aktivitami, které by šly úplně mimo použití armády. Záchranné výcvikové základny přece vlastně dělají svoji práci, vrtulníkáři rovněž si nelétají podle svých nějakých přání, ale je to ... Je to efektivní výcvik? Dá se to srovnat s nasazením operačního charakteru a tam zcela určitě není proč plakat nad spotřebovanými financemi. Na čem budete šetřit, když budete muset šetřit? Budeme muset pravděpodobně zvážit intenzitu výcviku, ale i spotřebovávání finančních prostředků v druhé polovině roku. Bude na to možná potřeba přehodnotit zahraniční aktivity. Nebude se cestovat? Nebo zahraniční aktivity, co tím máme rozumět? Ale, dejme tomu, třeba nebudeme se podílet tak rozsáhlými cvičeními, jako se původně předpokládalo, nebude tolik techniky v zahraničí, ale platí to i o cvičení, které u nás, řada z nich se dá převést na cvičení na mapách, anebo na simulátorech. Nemůžete ovšem, že opět vstupuji do vaší řeči, omlouvám se, nemůže to ovšem poškodit schopnost armády, když budete šetřit na výcviku? Je jasné, že budeme šetřit na výcviku jako takovém, ale převedeme výcvikové aktivity do jiné podoby, což neznamená, že by měl být výcvik horší. Například výcvik na simulátorech, anebo trenažérech je v řadě případů srovnatelný a někdy dokonce intenzivnější než výcvik s reálnou technikou, ale toto všechno budou muset plánovači řádně přehodnotit a věřím tomu, že cestu najdeme. Nevidím skutečně nějaký zásadní problém, pokud bychom měli omezit výcvik živé techniky, živých jednotek a přejít na simulátory a trenažéry. Další téma: povodně v České republice v roce 2002. Vraťme se ještě ke srovnání aktuálních povodní k povodním z roku 1997, k povodním na Moravě. Kolik vojáků bylo nasazeno při povodních na Moravě? Touto otázkou jste mě víceméně překvapil, protože jsem neměl připravený takovýto přehled, ale z hlediska počtu vojáků na tak rozsáhlém území byly pravděpodobně povodně v roce 1997 poněkud menší, protože to území bylo rovněž menší, ale zase na druhou stranu například obecně známé Troubky a tento prostor, ten signalizoval určitou vyšší destrukci, která v té úvodní fázi povodní v roce 1997 byla, a tam bylo poměrně velké soustředění vojsk na odstraňování těchto nedostatků. Ony se ty povodně nedají tak úplně jednoduše srovnat. A co se týče počtu nasazení mužů, zatím aktuální povodeň ... Já si myslím, že je větší a až spočítáme potom celkové počty osob, které byly nasazeny v celém průběhu povodní, takže to bude skutečně pravděpodobně rozsáhlejší, už jenom proto, že to byly jižní Čechy, střední Čechy, západní Čechy, severní. Nyní Morava..... Teď je jižní Morava. Takže ono opravdu to zasahuje nejenom poměrně velké území České republiky, ale i poměrně velkou část naší armády. Ministerský předseda Vladimír Špidla na středeční tiskové konferenci vlády oznámil, že na povodňovou situaci v České republice nyní dohlíží na čtyři tisícovky policistů. Do boje s povodněmi a nebezpečím, které je doprovází, bylo nasazeno devět tisíc hasičů a dva tisíce vojáků. Aktuální záplavy, jak již bylo řečeno, se rozšiřují na další kraje, Ústecký, velká voda trápí i jižní Moravu. Je číslo dva tisíce aktuální a na kolik je reálné, že se počet nasazených vojáků, právě ať již kvůli Ústeckému kraji, ať již kvůli jižní Moravě, rozšíří? My vykazujeme poněkud jinak počty lidí, kteří jsou nasazení v jednotlivých regionech. To číslo, které ... To dva tisíce, které zveřejnil Vladimír Špidla? Je to 1957 osob a 333 kusů techniky a devět vrtulníků. Vy jste chtěl přesně znát toto číslo. Bylo to přesně v šest hodin ráno tohoto dne. To je ale číslo, které říká, jak byly centrálně nasazovány naše jednotky, přičemž v záloze byly ještě asi tři tisíce vojsk, které jsou připraveny, a ten počet by mohl být ještě zvýšen. Ve skutečnosti ale je nasazováno podstatně víc vojáků. Uvedu příklad z mé návštěvy na naší posádce Písek, kdy oficiálně jsme nasazovali asi 26 vojáků v posádce Písek, nebo, lépe řečeno, pro Okresní úřad Písek, ale ve skutečnosti bylo nasazeno víc jak šest set vojáků, kteří pracovali na tom poli vzájemných vztahů mezi starostou, přednostou okresního úřadu a velitelem posádky. Znamená to, že oficiální číslo může být i několikanásobně vyšší, když se zahrnou statistiky, jak je pojímáte vy, to znamená spolupráce vojáků a jednotlivých kasáren v rámci toho regionu, kde jsou kasárna umístěna? Stoprocentně, ale já musím říct, že my takovou statistiku ani nevedeme ve skutečnosti. Myslím si, že by to bylo zavádějící soutěžit, kolik bylo kde nasazeno lidí. Myslím si, že to není to úplně nejpodstatnější. Podstatné je to, jak se nám daří tu situaci zvládat. V každém případě předpokládáte nasazení dalších mužů v souvislosti s rozšířením povodně na Ústecký kraj, na Jihomoravský, á propos, jestli se nemýlím, tak jste se právě před chvílí vrátil z Ústeckého kraje? Byli jsme dneska skutečně v Ústí nad Labem, kde jsme diskutovali situaci, diskutovali jsme se zástupcem pana hejtmana, s přednostou okresního úřadu a později toto město navštívil i pan premiér, ministr obrany a ministr vnitra se svými kolegy. Armáda je připravena posílit a vytvořit určité podmínky pro lepší přípravu tohoto regionu počtem sto vojáků. Je tam naplánována řada kusů speciální techniky. Jako například? Jde o ty pontonové mosty? Zatím nejde o pontonové mosty. Tam nevypadá, že by bylo potřeba tuto techniku. Ale jsou to bagry, přepravní prostředky typu PTS 10, buldozery kolové a podobně. A ta stovka vojáků, o které jste hovořil, jsou vojáci, kteří se přesouvají z jiných posádek, z jiných jednotek na Ústecký kraj, nebo to jsou vojáci, kteří jsou v Ústeckém kraji? My jsme měli již v neděli večer určitou strategickou představu, jak by se měla odvíjet situace a také podle toho byla rozdělena vojska. Mimo jiné ta část, která dnes se začíná věnovat severním Čechám, ta byla dislokována v jiných posádkách zase v severních Čechách a nezúčastňovala se nasazování a prací v jižních a středních Čechách. Tito vojáci byli přesunováni v tomto případě z posádky Podbořany, kde byli dočasně soustředěni, protože byla i určitá jedna z variant, že by mohly řeky, které jsou v Krušnohoří, rovněž vytvořit určité složité podmínky. Dneska tyto vojska přesunujeme tam. Takže to jsou víceméně čerstvé síly. Dovedete vysvětlit, o co mají krizové štáby při komunikaci s armádou největší zájem, a tady možná trochu i se vás snažím dostat k problémům chemiček, zda i u těchto věcí, které aktuálně teď trápí Českou republiku, jako Neratovice, Kralupy nad Vltavou, jestli tam bude nutné posílit určité specializované jednotky armády kvůli například chemičkám? My jsme připravili varianty rovněž i na tuto situaci, takže základna z Rakovníku, ale i z Kutné Hory, které měly tuto aglomeraci pokrývat, pokud budeme požádáni k nasazení do tohoto prostoru, ale i liberecká základna chemického vojska. Mimo jiné ona byla víceméně právě chráněna od nasazení na takové ty běžné práce, a pokud bude potřeba a pokud budeme požádáni, tak tyto specialisty rovněž použijeme. Ale skutečně záleží na tom, zda bude vůbec potřeba, abychom /výpadek signálu/. ... toxické látky, nebo nějaké látky zdraví ohrožující. Znovu musím připomenout, my jsme řekli, že jsme připraveni tyto naše jednotky nasadit, ale musí to být prováděno koordinovaně. Označil byste nasazení, možné nasazení jednotek, třeba specialistů, chemiků z Liberce jako velmi pravděpodobné, například kvůli těmto černým skládkám chemických sloučenin a podobně? Jako možné. Dovedete odhadnout, jak dlouho, protože teď jsme se aktuálně bavili o té vodě, která protéká Českou republikou, jenomže tím povodně nekončí. Přijde druhá fáze, odstraňování následků povodní. Dovedete odhadnout, jak dlouho potrvá nasazení vojáků při té druhé fázi, tedy při odstraňování následků povodní v České republice? K tomu bylo přijato usnesení vlády, pokud já jsem správně informován, kde je asi tisíc vojáků, kteří by měli být vyčleněni a už to vyčlenění je de facto dnes realizováno pro posílení Policie České republiky, a dále dva tisíce vojáků pro humanitární, záchranné a likvidační práce a tam je termín do, myslím, 15. září tohoto roku. Jenomže to jsou, nemýlím-li se, ani ne dva měsíce, to je dokonce jeden měsíc. Myslíte si, že se za tuto dobu podaří odstranit následky povodní? Vzpomeňme, jak dlouho se odstraňovaly následky povodní na Moravě a jak dlouho u nich armáda asistovala. Tedy ptám se, zda dovedete odhadnout, a jaký je váš názor na odhad reálného času, kdy armáda bude odstraňovat následky povodní třeba v tom počtu tří tisíc mužů? Já musím říct, že nasazení armády je pochopitelně potřebné, zejména v tom prvopočátkovém období, kdy skončí to období záplav jako takových, a potom právě nastupuje období likvidace následků, ale zase na druhou stranu armáda musí pokračovat v tom, k čemu je hlavně určena, a to je výcvik armády a neměli bychom se zaměřit jenom na odstraňování následků po povodních. Pokud tomu tak bude, tak se budeme soustřeďovat na využívání záchranných a výcvikových základen k takovýmto činnostem, ale bojové jednotky by se měly po té určité době vrátit k řádnému výcviku. Máme před sebou mimo jiné vojenský výbor Severoatlantické aliance, který proběhne na území České republiky, máme před sebou pražský summit, kde se rovněž bude muset řada vojáků podílet a bude to znamenat poměrně intenzivní přípravu na tyto dvě aktivity. Vykládám si správně vaše slova, že dlouhodobější nasazení vojáků v tomto počtu tří tisíc mužů by mohlo ohrozit jiné aktivity, jako je summit Severoatlantické aliance v Praze a další výcvikové akce armády? Já bych řekl, že především by to snížilo vycvičenost Armády České republiky a to by pochopitelně mělo i následek na potom ty další schopnosti, které armáda musí mít. Tedy pokusíte se za ten měsíc v třech tisících mužích udělat maximum, aby nebyli po tom měsíci, do 15. září pak už zapotřebí? Já si nemyslím, že se vyřeší veškeré problémy s obnovou území a odstraněním následků po těchto ničivých povodních. Ty budou zcela určitě pokračovat ještě řadu měsíců, možná let, ale to nasazení vojáků by mělo v té době pravděpodobně skončit. Vraťme se ještě jednou ke středečnímu jednání české vlády. Česká republika přijme zahraniční humanitární pomoc, kterou jí v souvislosti s nynějšími povodněmi v zemi nabídly jiné státy. Jednotlivá ministerstva mají do čtyřiadvaceti hodin ústřednímu krizovému štábu oznámit své požadavky. Vicepremiér Cyril Svoboda po dnešním zasedání kabinetu novinářům řekl, že Česko bude mimo jiné potřebovat vakcíny, léky a vysoušecí zařízení. Dodal, ze kterých zemí se rekrutuje pomoc. Cyril SVOBODA /zvukový záznam/: Nabídka byla dokonce formulována i některými premiéry. Jako příklad uvedu pana Görana Perssona, premiéra Švédského království, nebo pana Leszka Millera, premiéra Polské republiky. Ti se osobně spojili s předsedou vlády Vladimírem Špidlou a pomoc nabídli. Máme jasně slíbenou pomoc i ze Slovenska, kterou mi řekl jak ministr zahraničních věcí, tak místopředseda slovenské Národní rady, takže ta pomoc je tady naprosto jasně řečena. Taková ta velkorysá pomoc, že budeme teď mluvit o tom, co potřebujeme a zřejmě i velkoryse dostaneme z těchto států. Ale abych mluvil o dalších státech, tak máme nabídnutou pomoc z Francie, Japonska, Řecka, Švýcarska, Holandska, Norska, Spojených států amerických, Itálie a je to různá pomoc jak konkrétní pomoci, jako například neomezené množství pytlů s pískem, což asi už nebude teď zapotřebí, po třeba pomoc, která nám zajistí nějaké vysoušecí zařízení a podobně. Vicepremiér a ministr zahraničí Cyril Svoboda v rozhovoru pro BBC ještě dodal, že jednou z organizací, která nabídla i pomoc České republice, je Severoatlantická aliance. Cyril SVOBODA /zvukový záznam/: Rád ještě upozorňuji, že i Severoatlantická aliance nabízí i humanitární pomoc. To je důležité říci našim občanům, že NATO, ta Severoatlantická aliance není jenom vojenským uskupením, nebo uskupením politickým, ale že má i tento aspekt. Budeme mít o ni zájem. Zatím je nabídnuta. Tato skutečnost, že ta nabídka tu je, a náš zástupce velvyslance již jedná s příslušnou organizací v rámci Severoatlantické aliance, aby vyjednal bližší podmínky. Slova ministra zahraničí a vicepremiéra Cyrila Svobody. Na kolik je pravděpodobné, že by armáda získala část z té pomoci Severoatlantické aliance a je i armádě zapotřebí nějaká pomoc na základě povodní? Já si nemyslím, že by v současné době měla být armáda tím cílem poskytování humanitární, nebo jiné pomoci ze strany našich aliančních partnerů, případně jiných států. Armáda se pravděpodobně může podílet tím, že pomůžeme v distribuci, že pomůžeme v přepravě, ale zatím není důvod, proč by armáda měla dostávat humanitární pomoc. Zatím jste nebyli osloveni, co se týče možné přepravy humanitární pomoci do České republiky? My jsme zatím byli osloveni nabídkou, která ovšem musela jít tou oficiální cestou, o které mluvil pan vicepremiér a ministr zahraničních věcí Svoboda. Já jsem dostával informace od svých kolegů, že stát XY poskytne, nebo navrhuje poskytnout pomoc. Říká Jiří Šedivý. Děkuji za vašich třicet minut. Někdy příště na shledanou. Na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
