| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 7. srpna 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Jan Jařab | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Jan Jařab v Interview BBC uvedl, že britské kontroly na pražském letišti se ukázaly po roce jako neúčinné, což dokládá nárůst počtu českých žadatelů o azyl ve Velké Británii.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Česká vláda chystá několik projektů, které mají zabránit rostoucímu počtu romských žadatelů o azyl v zemích Evropské unie a v Norsku. Vicepremiér Petr Mareš prozradil, že jeden z projektů musí zpracovat ministr vnitra Stanislav Gross. Petr MAREŠ /zvuková ukázka/: Ministrovi vnitra jsme uložili, aby vytvořil speciální pracovní tým pro potírání lichvy uvnitř romské komunity. Říká vicepremiér Petr Mareš. Ministr práce, sociálních věcí Zdeněk Škromach podle svých slov dostal tři úkoly, přičemž jedním z nich je: Zdeněk ŠKROMACH /zvuková ukázka/: Do 30. září provést a předložil vládě analýzu fungování systému sociálních dávek ve vztahu k občanům České republiky, kteří žádají o azyl v jiné zemi a ve vztahu k zneužívání sociálních dávek lichvářskými praktikami. Slova ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha. Především o postavení Romů ve společnosti v České republice bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. V Interview BBC jste byl naposledy před rokem, 2. srpna 2001, tehdy jste odpovídal na otázku, zda se potvrdila správnost vašeho váhání, když jste v březnu 2001 přijal nabídku státi se vládním zmocněncem pro lidská práva. Připomeňme si, co jste před rokem řekl. Jan JAŘAB /zvuková ukázka/: Myslím, že takovou finální odpověď vám dám až někdy tak za rok, ale zdá se mi, že zatím i ta spolupráce s vládou, s jednotlivými resorty i to, že se mi podařilo dosáhnout toho, aby ta funkce nebyla vnímána úplně politicky, že to se daří. Slova vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba z 2. srpna 2001. Ptám se po roce a očekávám po vás tentokrát definitivní odpověď: Ukázaly se vaše obavy z března 2001, zda přijmout funkci vládního zmocněnce pro lidská práva či nikoliv, jako oprávněné? Myslím, že se neukázaly jako oprávněné a já jsem dnes rád, že jsem tu funkci přijal. Myslím, že se nám řada věcí podařila a máme poměrně ambiciózní program na nejbližší čtyři roky a věřím, že se nám bude dařit tento program naplňovat. Česká republika má od července novou vládu. Jejím premiérem je Vladimír Špidla. Ve svém programovém prohlášení věnovala vláda problematice lidských práv necelé dvě stránky z 50-ti stránkového textu. Považujete tento poměr stran za dostatečný? Já jsem v podstatě spokojen, samozřejmě napsal jsem těch stran více a bylo tam i více konkrétních návrhů, ale chápu, že ... Kolik stran jste napsal a které konkrétní návrhy tam byly? Které konkrétní návrhy, chcete vědět, ty, které se tam dostaly nebo ty, které se tam nedostaly? Samozřejmě, že nás zajímá to, co se do programového prohlášení vlády nedostalo a kolik celkově váš elaborát měl stran? Myslím, že měl asi čtyři strany a řekl bych, že se tam dostala asi polovina toho, co jsme vytvořili. To, co se tam dostalo, co považuji za významné je zvýšená péče o ty kategorie osob, které jsou oslabeny ze samotné povahy věci, to jsou lidé v ústavní péči, ať už hovoříme o dětech, o starých lidech, o nemocných, o lidech v psychiatrických léčebnách, na psychiatrických odděleních. Jsem velmi rád, že se tam věnuje pozornost otázkám národnostních menšin, otázkám Romů a je tam zmíněna i bezplatná právní pomoc. Ale teď, co se tam nedostalo a co vás mrzí, že se do programu nedostalo a vy jste to napsal v širším materiálu? Do jisté míry mě mrzí, že se tam nedostal takový příslib novelizace zákona o výkonu trestu odnětí svobody, že některé jiné pasáže byly kráceny, ale například vidím, že se tam dostalo to, na čem nám velice záleží, tzn. antidiskriminační zákon, a to já považuji právě v kontextu té dnešní polemiky týkající se Romů za velmi významné i když zdůrazňuji, ten antidiskriminační zákon tu nebude jen pro Romy, nebo pro menšiny, nebo jen pro muže či ženy, ale pro všechny. Vraťme se k antidiskriminačnímu zákonu za chvíli. Dovolte mi nyní, abych se vás zeptal, proč vás mrzí, že se do programového prohlášení vlády nedostala novela o výkonu trestu? V čem je pro vás jako pro vládního zmocněnce pro lidská práva, tak důležitá právě tato novela? Je pro nás důležitá pro Radu pro lidská práva, tedy kolektivně, nejen pro mne, my jsme už navrhovali novelizaci, myslím, že i takovou umírněnou, ne radikální, chtěli jsme odstranit některé nejkřiklavější problémy toho zákona jako například to placení nákladů těmi vězni, kteří jsou propuštěni a musejí splácet ty náklady, což velice komplikuje jejich resocializaci, tzn. není to výhodné ani pro společnost, nejen pro ty vězně a je to takový evropský unikát, není to obvyklé. Podle vás nikde v Evropě není, že by vězni, kteří si vykonávají trest, museli zpětně splácet výdaje, které stály daňové poplatníky to, že byli ve vězení? Podle mých informační to skutečně nikde v Evropě není, když jsem o tom hovořil s Ramirem Cibrianem, tak spontánně vykřikl: "Ale, to je hrozné." A slyšel jsem, že něco podobného mají v Mexiku, ale ... Pokusíte se to změnit, byť to není v programovém prohlášení vlády a přijdete znovu s tímto návrhem, tzn. aby nemuseli vězni, respektive lidé, kteří opustí výkon trestu, nemuseli doplácet náklady na věznění? Já musím říci, my nejsme proti tomu, aby se strhávalo těm, kteří pracují, ale těm, kteří nepracují a současně jim nemohla zajistit Vězeňská služba práci, tak tito lidé vůbec nemůžou ovlivnit, že jim narůstá dluh a tam si skutečně myslíme, že by se toto mělo odstranit. V tom zákoně je celá řada takových problematických oblastí, asi nemá cenu je tady probírat jednu po druhé. Mě ještě zamrzelo, že se do programového prohlášení nedostala jedna věc, na které mi záleží snad ještě více než na výkonu trestu, a to je novelizace zákona o státním občanství, ale podobně jako o výkonu trestu i tady jsem přesvědčen, že jednak navrhneme znovu novelizaci těchto předpisů, ta analýza problematiky občanství se teď dokončuje, že budeme úspěšní. Oba dva návrhy zákonů, respektive novely zákonů předložíte? Ano, počítám s tím. Pokud byste měl formou dotazníku zodpovědět otázku: Pokročila Česká republika v uplynulých dvou letech ve zlepšování lidských práv podle vašeho názoru dostatečně rychle? Máte na výběr: a) ano, b) ne a c) v rámci možností. Jakou odpověď byste zvolil? Já bych zvolil odpověď C. Musím říci, že jsme skutečně některé věci vylepšili značně. Podařilo se například navázat plnohodnotnou komunikaci s těmi jednotlivými mezinárodními mechanismy, které sledují dodržování lidských práv, podáváme objektivní a pravdivé zprávy, přestali jsme takovým tím postkomunistickým způsobem zatloukat, děláme to i uvnitř státu, hovoříme o těchto problémech, podařilo se dosáhnout i řady dílčích zlepšení v příslušných zákonech, já za úspěch Rady pro lidská práva považuji například zásadní novelizaci zákona o pobytu cizinců. Pak jsou tady ovšem instituce, které nad vámi bdít v tom občanském slova smyslu v případě, že byste přeci jen něco i v demokratickém státě zatloukali. Jednou známou institucí je Český helsinský výbor, který rok co rok předkládá veřejnosti svůj pohled na stav lidských práv v České republice. Nejinak tomu bylo 13. května 2002, kdy Český helsinský výbor předložil zprávu o stavu lidských práv v roce 2001. Upozorňuje se v ní na to, že postavení českých Romů se přes úsilí vlády nelepší, klesá počet udělených azylů a korupce v policii trvá. Zpráva upozorňuje i na problémy v pozadí zájmu jako je rodinné násilí na starých lidech a na ženách. Jsou pro vás osobně toto největší problémy, co se stavu lidských práv týče nebo byste zmínil jiné, které jste už možná zmínil, jako novela zákona o výkonu trestu, novela zákona o státním občanství? Já si myslím, že i toto jsou skutečně významné problémy, z těch které jsem dosud nezmínil, myslím si, bylo by třeba ještě něco říci o kontrole policie, ale to jste říkal, že to helsinský výbor zmiňoval, takže de facto, já bych chtěl zdůraznit, že ten, kdo se touto problematikou zabývá, ať už z pohledu nevládního nebo z pohledu vládních expertů, vidí většinou tytéž problémy. Samozřejmě ta optika může být trošičku odlišná, ale my s helsinským výborem komunikujeme velmi dobře, ostatně paní Šilhanová i paní Dana Němcová z Českého helsinského výboru jsou členkami Rady pro lidská práva. Citovaná zpráva Českého helsinského výboru zmiňovala, že čeští úředníci se nedokážou vyrovnat s přílivem žadatelů o azyl, který se v roce 2001 oproti roku 2000 zdvojnásobil. Azyl dostalo jen 83 z 18 082 žadatelů. Český helsinský výbor tvrdí, že azylové řízení trvá neúměrně dlouho, mnohdy i několik let a úředníci odmítají lidi, kteří nárok na udělení azylu splnili, neboť chtějí například písemné důkazy, že žadatele z nedemokratické země pronásledovaly státní orgány, což je docela absurdní. Já bych nechtěl, aby se to nějak zjednodušovalo, faktem je, že hlavní příčinou nárůstu počtu žadatelů a poklesu počtu úspěšných žadatelů, procenta úspěšných žadatelů je skutečně změněná struktura té obce žadatelské, tzn. ... Že jde především o žádosti z ekonomických důvodů? Znamená to, že se tam v tom období, o kterém hovoříme, výrazně zvýšil podíl Ukrajinců, Moldavců a dalších, kteří se vcelku ani netají tím, že takto pouze legalizují svůj pobyt tady. Má to samozřejmě souvislost s tím, že se zpřísnila některá ustanovení cizineckého zákona, takže tito lidé z toho cizineckého režimu přeskakují do azylového. Nemáte obavy, že vláda a uvažuje se o tom také, že by se zpřísnily azylové zákony, že dosažení azylu z důvodů, které jsou důležité jako například politická a jiná diskriminace... Ukazujete prstem, že nesouhlasíte? Já nesouhlasím, protože skutečně veškeré změny azylové legislativy se netýkají toho, kdo má nárok azyl dostat, to je častý omyl, který vídáme u laické veřejnosti. Ty změny azylové legislativy se týkají v podstatě procesních záležitostí, tzn. ke komu se odvolat atd. nebo v jakým režimu budou ti žadatelé ... Ale procesní záležitosti často mohou zkomplikovat získání azylu z taxativně vymezených důvodů v zákoně. Ne, to já se domnívám, že na finální výsledek té žádosti nemají, nebo přinejmenším by neměly mít vliv. Tam je otázka samozřejmě toho, jak přísný má být režim pro ty žadatele o azyl a tam je vždycky velice nešťastný, jestliže se ti oprávnění žadatelé nebo žadatelé, kteří alespoň teoreticky mohou být oprávnění, jsou do jisté míry potom postihováni tím zpřísněním proto, že je tam takové obrovské procento těch lidí, kteří tento azylový kanál zneužívají. Podívejme se do programového prohlášení vlády premiéra Vladimíra Špidly. V pasáži lidská práva krom jiného stojí: Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Jedním z hlavních cílů v politice vlády týkající se lidských práv bude další zdokonalování právního řádu tak, aby obsahoval nejen zákaz diskriminace všeho druhu, ale poskytoval i efektivní prostředky k vynucení jeho dodržování. V souladu s usnesením předchozí vlády a se závazkem k implementaci příslušné směrnice evropských společenství dojde k potřebným změnám právního řádu. Pasáž z programového prohlášení vlády, kterou přednesl v úterý před Poslaneckou sněmovnou premiér Vladimír Špidla. Už vláda Miloše Zemana zadala vicepremiéru Pavlu Rychetskému, potažmo vám, Jane Jařabe, abyste do konce roku předložili vládě věcný záměr antidiskriminačního zákona. Dostáváme se tak k tomu, o čem jste hovořil v úvodu. Především o tom hovořil Vladimír Špidla, když přednášel programové prohlášení vlády a jeden z nejdůležitějších úkolů v oblasti lidských práv. Můžete zmínit, které věci zprávy Evropské unie v českém antidiskriminačním zákoně budou? Ono ještě není úplně rozhodnuto bude-li to jeden zákon nebo řada novelizací existujících zákonů. K čemu byste se klonil vy, není lepší stanovit jednu právní normu a nikoliv roztroušené množství novelizací? Vy mi napovídáte, ale je tomu skutečně tak. Já jsem přesvědčený, že evropský trend směřuje k té jedné normě, alespoň tomu tak bylo u všech zemí, které přikročily k začlenění těch evropských směrnic, těch nových požadavků v posledních pěti letech, všechny, zejména Irsko, které je pro nás v tomto směru inspirací, to dělaly formou jednoho zákona a dokonce většinou jednoho zákona postihujícího různé důvody diskriminace, nejen tedy rasovou diskriminaci, o které se u nás mluví nejčastěji, ale také diskriminaci z důvodu pohlaví nebo z důvodu zdravotního postižení. Můžete být konkrétní, například, co se pohlaví týče, v čem jsou bílí muži diskriminováni? Bílí muži jsou také někdy diskriminováni, já bych se tomu nesmál, ale je to věc, která bude velmi obtížně řešitelná takovouto normou, protože diskriminace bílých mužů, respektive mužů vůbec se týká především svěřování dětí do péče, a to je doména soudů, tam si lze poměrně obtížně představit, že by to mohl ten antidiskriminační zákon postihnout, ale když už jsme začali o tomto zákoně hovořit, respektive o takovéto právní úpravě, já bych chtěl zdůraznit, co by měla přinést. Měla by přinést jednotné definice toho, kdy je odlišné zacházení diskriminací a kdy není diskriminací. V českém právním řádu taková definice vůbec není? V českém právním řádu takové diskriminace nejsou, nepočítáme-li tu mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace, která samozřejmě je součástí českého právního řádu, ale která by měla být v těch, řekněme, podřazených zákonech specifikována a ne, aby nejkonkrétnější, co máme, byla ta úmluva, to potom znamená, že za současné situace si mohu tak nejlépe stěžovat u Ústavního soudu, já to zlepšuji, ale ty současné mechanismy vynucení v těch jednotlivých zákonech jsou často velmi bezzubé, někde ty sankce úplně chybějí, někde je to obtížné. Co by mělo být v antidiskriminačním zákonu za sankce, protože nejsou-li v zákoně sankce, tak je velmi obtížné zákon vymoci, jaké sankce navrhnete? Ty sankce budou v závislosti na typech diskriminace, na typech v situacích tzn. ... Můžete říci, co by nejvíce mělo být postihováno, finančně nebo jinak, za diskriminaci? Já bych chtěl zdůraznit, že tady jde především o posílení té procesní role toho diskriminovaného, aby tento člověk měl možnost právního poradenství, právní pomoci, asistence, v podstatě tím modelem je britská komise pro rasovou rovnost, existují modely další, tzn. tady by se mělo vytvořit nějaký orgán nebo přenést působnost na nějaký existující orgán, který by mohl těmto lidem poskytovat tuto asistenci. Co by to mělo být za orgán? Nebyl by to sankční orgán, může to být ombudsman, ale může to být i nějaký výbor, který se k tomuto účelu vytvoří nově. Velmi stručně, poslední otázka k antidiskriminačnímu zákonu, poprosím o stručnou odpověď, stihnete předložit do konce roku věcný záměr zákony a kdy by český antidiskriminační zákon mohl dorazit do Poslanecké sněmovny v paragrafovaném znění? Věcný záměr určitě stihneme, je už na velmi dobré cestě a v paragrafovaném znění si myslím, že v první polovině příštího roku. Další téma: postavení Romů v České republice. Když jste byl v tomto pořadu poprvé a naposledy, což bylo, jak již bylo řečeno, loni 2. srpna, hovořili jsme o předsunutých kontrolách britských konzulárních úředníků na pražském letišti Ruzyň. Tehdy jste navrhl, jak celou věc řešit. Jan JAŘAB /zvuková ukázka/: Já doufám, že tou třetí cestou je to, že postupnými jednání s britskou stranou přesvědčíme Brity, že toto opatření vlastně poškozuje obě strany, poškozuje například i věrohodnost Británie jako země, která se jinak právem těší dobré pověsti pro svou antidiskriminační politiku a která je naším partnerem při prosazování antidiskriminační legislativy. Tolik slova Jana Jařaba, rok stará slova vládního zmocněnce pro lidská práva. Berete i za svoji osobní prohru, že po více než roce kontroly britských konzulárních úředníků na pražském letišti Ruzyň, i když v periodách, pokračují? To bych netvrdil, považuji ty kontroly za obecný neúspěch, protože je jasné, že kromě toho, že vyvolaly tolik zlé krve, že nebyly ani efektivní. O co opíráte své tvrzení, že nejsou efektivní? O čísla. Je zřejmé, že za poslední tři měsíce bylo v Británii hlášeno asi 1800 žadatelů o azyl, a to jsou jen hlavní žadatelé, ve srovnání s asi 500 za odborné tři měsíce loňského roku, tzn. že navzdory kontrolám stoupl ten počet na trojnásobek a já nechci teď vypadat jako generál po bitvě, ale když jsem tedy před tím rokem říkal, že je to takové opatření kontroverzní, které poškozuje vztahy mezi těma dvěma zeměmi, tak jsem měl i pochybnost, zda vůbec ta cena, kterou za to platíme, jestli vůbec bude cenou za nějaký, byť i dílčí, úspěch ze strany těch Britů. Jim se zdálo, že ano. Vám se v současnosti zdá, že ne? No, tak teď už samozřejmě i my, i britská strana, se musíme shodnout, že tyto kontroly kromě toho, že byly kontroverzní, nebyly ani úspěšné, že ti lidé, kterým o to podání té žádosti o azyl jde, si prostě našli jinou cestu. Co by se mělo stát po roce, zavést víza nebo zvolit jiný nástroj? Mně se těžko v tomto směru Britům radí a nechtěl bych vypadat jako někdo, kdo kritizuje ten britský azylový systém, což se u nás často děje, často se říká: "Podívejte se, je to britský problém, mají špatný azylový systém." Jejich azylový systém není špatný, on je prostě férový a velkorysý a jestliže třeba před třemi měsíci, což jsem se nedávno dozvěděl, se vrátili k tomu principu výplat dávek v hotovosti a ne pomocí voucher, tak to neudělali z žádného jiného důvodu než proto, že si byli vědomi toho, že ti žadatelé o azyl jsou tím stigmatizováni, že si stěžují, že je to diskriminuje, protože oni nakupují na ty poukázky. Když jsem teď hovořil s panem Chrisem Maisem z britského ministerstva vnitra, který konstatoval, že od této chvíle, ať je to náhoda nebo není, to já nejsem schopen posoudit, od této chvíle kdy se začaly znovu vyplácet ty hotovostní částky, tak prudce narostl počet žadatelů z České republiky, tak on říkal: "No jo, ale přeci to je zneužívání, my jsme to dělali voucherů, my jsme to dělali s dobrým úmyslem." Podle vás tedy zrušit kontroly a spíš zpřísnit azylový zákon, to je jediná cesta, nebo jedna z cest, kterou vy byste volil? Já nemůžu Britům říkat, co mají zpřísnit, fakt je, že Britové se sami odhodlávají ke zpřísnění, které nebude v tom směru, že by se vraceli třeba ty voucher systémy, nebo nebude se snažit znepříjemnit život těm žadatelům, ale bude usilovat o to procesní urychlení. To procesní urychlení v případě zemí jako je Česká republika by mohlo být urychlením velmi značným, tzn. že ti lidé by byli deportováni, nechci říct ze dne na den, ale z týdne na týden. A podle vás, to by mohlo zbrzdit příliv Romů z České republiky do Velké Británie? To je asi jediná věc, která by tento příliv dokázala opravdu zastavit nebo přinejmenším zbrzdit. Očekáváte, že po létě počet žadatelů o azyl z České republiky ve Velké Británii klesne a nárůst souvisí v posledních třech měsících, s tím, že je léto? Nevím, většinou tam bývá takový letní vrchol, letní výkyv, ale je třeba si uvědomit, že ty příčiny těch žádostí jsou komplexní, zcela určitě to nejsou jen ty britské finační příspěvky, zcela určitě to nejsou jen ty občas zmiňované sociální dávky u nás, z nichž některé snad někteří Romové mohou dostat k většímu množství. Já si myslím, že ty hlavní příčiny jsou ... Mohu vám vstoupit do řeči, protože to je zajímavé, že hovoříte o hlavních příčinách. Několik odborníků, se kterými jsem hovořil na problematiku Romů a jejich odchodu z České republiky říkají, že není seriozní studie či analýza, proč Romové z České republiky odcházejí. To máte pravdu, proto jsem také dostal úkol, abych jí připravil, ale můj názor ... Promiňte, není to trochu skandální, jestliže se toto už 1,5 roku děje a Česká republika nebyla sto vypracovat žádnou seriozní analýzu, co Romy vede k tomu, že odcházejí z České republiky do Velké Británie? Já se obávám, že to, co vypracuji po těch třech měsících k 31. 10. Bude do značné míry věc dohadů, protože lidé v mnoha případech ty skutečné příčiny nesdělují z celkem pochopitelných důvodů. Lidé, kteří třeba odcházejí proto, že je tam nějaký mechanismus uvnitř té romské komunity jako třeba například útlak ze strany lichvářů, tak vám to rozhodně nebudou říkat jako první věc. Já samozřejmě si myslím, že na prvním mstě je třeba vidět ty nejširší faktory, tu obecně špatnou socio-ekonomickou situaci Romů, zejména v oblasti zaměstnanosti a bydlení a ty obecně špatné vztahy mezi Romy a majoritní populací, včetně otevřené diskriminace a projevu rasismu, ale je třeba také neromantizovat si ty, kteří odcházejí a vědět, že musejí se tam uplatňovat i ty faktory vnitro-romské, vnitro-komunitní, o kterých jsem už hovořil. Programové prohlášení vlády premiéra Vladimíra Špidly věnuje téměř celou stranu problematice Romů do české společnosti. Opět hovoří Vladimír Špidla. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Zvláštní úsilí bude vláda věnovat integraci Romů a snaze čelit pokusům o sociální vylučování romských komunit z občanské společnosti. Bude pokračovat v dosavadních opatřeních vyplývajících z přijaté koncepce romské koncepce, podporovat specifické programy v oblasti vzdělávání jako je rozšiřování sítě asistentů a přípravných ročníků, či podpora romských studentů a v oblasti sociálních věcí dále rozvíjet program terénní sociální práce. Tolik část programového prohlášení vlády týkající se Romů, první část. Neukazuje tato první část, že zatím věci, které se udělaly pro integraci Romů v České republice, byly nedostatečné? To určitě ano, ale já jsem autorem této věty, takže si za ní stojím. Měli bychom pokračovat v těch již realizovaných opatřeních, která se rozjíždějí, například ta terénní sociální práce, to je věc, která před třemi lety vůbec nebyla, pak to byla hrstka lidí, dneska je to více než sto lidí a je to velice užitečný moderní trend vlastně reorientace sociální práce obecně na sociální práci zezdola s porozuměním klientovi atd. a je třeba k tomu dodat teď i taková opatření, která zmiňují v tom návrhu akčního plánu k omezení žádostí příslušníků romské komunity o azyl, tj. opatření, která by umožnila dělat cílenou sociální politiku lokálně, kdy by se realizovaly projekty v oblasti bydlení a zaměstnanosti současně, nejen úzce resortně, a za finanční spoluúčasti krajů a obcí, které budou motivovány tím, že bude existovat nějaká agentura celostátní, která řekne: "Podívejte se, tady existují vstřícnější způsoby, jak řešit problémy dlužníků nájemného, tady existují lepší způsoby, než tyto lidi vytlačovat za město, pojďme dejme hlavy dohromady, dejme finance dohromady a tady existují nějaké i plány a projekty, které byly úspěšně použity třeba ve srovnatelných zemích Evropské unie. Vy jste zmínil akční plán vlády. Schválen ve středu. Na něj také vicepremiér Petr Mareš získal od ministra financí 30 milionů korun. Je tato částka dostatečná, ano nebo ne? Není dostatečná, je tak akorát na rozjezd takové agentury. Samozřejmě pro její skutečnou funkci, tzn. realizaci takových investičních programů na lokální úrovni, tzn. odstraňování těch ghett, bude třeba sta milionů korun. Tři úkoly musí splnit v rámci toho akčního plánu i ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Zdeněk ŠKROMACH, ministr práce a sociálních věcí /ČSSD/ /zvuková ukázka/: Takže já jsem dostat v podstatě tři úkoly, a sice do 30. září provést a předložil vládě analýzu fungování systému sociálních dávek ve vztahu k občanům České republiky, kteří žádají o azyl v jiné zemi a ve vztahu k zneužívání sociálních dávek lichvářskými praktikami, pak to národního akčního plánu zaměstnanosti a rok 2003 zapracovat systém opatření směřující ke zvýšení zaměstnanosti Romů a za třetí, do 31. srpna předložit zprávu o činnosti komise k realizaci opatření na podporu zaměstnanosti obtížně umístitelných skupin na trhu práce se zřetelem na romskou komunitu. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, věnujme se prvnímu bodu, i když velmi stručně. Petr Uhl v deníku Právo napsal, že myšlenka, že Romové odjíždějí, aby si pak mohli vybrat sociální dávky je zcestná. Považujete za chybu, že se sociální dávky do toho akčního plánu dostaly, ano nebo ne? Pan ministr si v podstatě řekl o to, aby tam tento úkol byl pro něj a já to za chybu nepovažuji, protože jde o analýzu fungování toho systému a myslím si, že tam nějaký prostor pro zlepšení jistě stále existuje. Můžete v deseti vteřinách popsat jaký? Myslím si, že například jde o automatické zasílání dávek sociální péče na konta lidem, jimž to pak vybírají lichváři, nebo lidem, kteří jsou v zahraničí. Říká Jan Jařab, vládní zmocněnec pro lidská práva. Děkuji za vašich 30 minut, někdy příště na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace v rozhovoru v médiích Jařab považuje britské kontroly na letišti za neefektivní PRAHA 7. srpna (ČTK) - Za obecný neúspěch a za neefektivní považuje zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab britské kontroly na pražském letišti v Ruzyni. Řekl to v dnešním diskusním pořadu rozhlasové stanice BBC. Za poslední tři měsíce totiž požádalo v Británii o azyl 1800 lidí. Vloni ve stejném období registrovali britští úředníci 500 žadatelů, uvedl Jařab. "Navzdory kontrolám stoupl počet (žadatelů) na trojnásobek," uvedl Jařab, který už vloni označil zavedení britských kontrol v Ruzyni za kontroverzní. Třinácté kolo britských konzulárních kontrol skončilo na pražském ruzyňském letišti v úterý. Britští úředníci od 20. července nepustili po pohovorech ze země 78 cestujících. Při poslední kontrole, od 23. června do 11. července, neuspělo u pohovorů 82 lidí. V květnu neprošlo kontrolou 47, v dubnu 69 lidí. Kontrolami, na nichž se dohodly vlády obou zemí, se Londýn snaží předejít případnému zneužívání svého azylového systému. O azyl v Británii začali hromadně usilovat před několika lety především Romové. Kontroly, které kritizovaly některé organizace na ochranu lidských práv, Britové poprvé zavedli loni v létě. Od té doby se do Prahy vracejí v nepravidelných intervalech. Romové se však letos v létě začali vypravovat do ostrovního státu autobusy. Většina z nich skončila cestu za azylem na hranicích s Německem, kam je nepustily tamní úřady. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:24 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
