| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 1. srpna 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Bohuslav Sobotka | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
| Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) věří, že vládě premiéra Vladimíra Špidly projde v Poslanecké sněmovně hned první verze státního rozpočtu na rok 2003.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích "V programové prohlášení vlády by měly být podrobně popsány kroky kabinetu týkající se makroekonomického rámce," uvedl před časem v rozhovoru pro BBC bývalý ministr financí, ekonom Pavel Mertlík. Mertlík v této souvislosti kritizoval obecnost koaliční smlouvy. Pavel MERTLÍK /ČSSD/ bývalý ministr financí, ekonom /zvuková ukázka/: Pevně doufám, že programové prohlášení bude v tomto lepší, než je ta koaliční smlouva. V té v podstatě chybí makroekonomický rámec, je zde pouze teze o postupném snižování deficitu veřejných financí, ale není zde ani slovo třeba o vývoji kurzu koruny, kursové politice, není zde nic o platební bilanci, což je do budoucna velmi závažná věc. Chybí zde celkový makroekonomický rámec, a to si myslím, že není dobré. Řekl v rozhovoru pro BBC Pavel Mertlík. Nejen o programovém prohlášení vlády a části týkající se makroekonomického rámce bude následujících 30 minut. Před námi je půl hodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Začíná se stávat tradicí, že politici ČSSD zkoušejí moderátora tím, že první část rozhovoru je po telefonu, druhá pak ve studiu. Dalším politikem, kterým se rozhodl vyzkoušet trpělivost, je ministr financí České republiky, Bohuslav Sobotka. Vítejte po telefonních linkách, hezký dobrý den. Dobrý den. Pane ministře, dojedete, doufám, do studia a budeme si moci povídat i tváří v tvář? Já musím říct, že v tuto chvíli jsem v automobilu, jsem na cestě k vám a jsem připraven odpovídat i v tuto chvíli po cestě. Možná vám ovšem budou některé nepříjemné otázky vypadávat prostřednictvím mobilní sítě. V tom případě je velmi rád zopakuji. O čem podle vás vypovídá, že jste nejmladším ministrem financí v historii České republiky? Mám pocit, že to vypovídá o tom, že v sociální demokracii proběhla v posledních letech poměrně značná generační obměna a v tuto chvíli mladí politici pronikli do vedoucích funkcí v sociální demokracii. Poté, co jste se stal nejprve žhavým kandidátem, a poté i skutečným ministrem financí, se v některých českých denících a týdenících objevily pochybnosti, zda před šesti lety dostudovaný právník - výhradně se zkušenostmi v politice - je tím nejvhodnějším kandidátem na post ministra financí. Předseda nejsilnější opoziční strany, ODS, Václav Klaus v rozhovoru pro BBC prohlásil, že Bohuslav Sobotka resort financí nezvládne a dodal: Václav KLAUS /zvuková ukázka/: Pokud se nemýlím, rovnou po škole, ne ekonomické, vstoupil do Poslanecké sněmovny, čili myslím, že tam je i nulová praxe a já musím říci, že ministerstvo financí je více než tisícihlavý útvar, který řídit je nesmírně obtížné, kde člověk tráví většinu času řízením tohoto tisícihlavého seskupení lidí, ne promenádováním se před médii a před kamerami, nevím, jak to umí člověk, který nikdy v životě nikoho ještě neřídil. Slova předsedy ODS Václava Klause pronesená v rozhovoru pro BBC 18. července. Překvapila vás ostrá výtka Václava Klause? Já musím říci, že poněkud ano, protože si myslím, že pan Václav Klaus velmi dobře ví, že jsem se v uplynulých čtyřech letech podílel na sestavování čtyř návrhů státních rozpočtů předchozí vlády sociální demokracie, byl jsem hlavním vyjednavačem, že jsem také šest let působil v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny, což si myslím, že je ta nejlepší škola pro každého budoucího ministra financí. Vy nepovažujete nízký věk, neekonomické vzdělání a téměř nulovou praxi se řízením větší firmy nebo většího úřadu za své nevýhody ve funkci? Já si myslím, že Václav Klaus v době, kdy přišel do čela resortu financí, na začátku 90. let, neměl za sebou ani ekonomickou praxi, ani vidění nějaké větší společnosti, takže v tom srovnání, si myslím, že jsem schopný obstát, ale je důležité říci jednu skutečnost, já si myslím, že by v čele ministerstva financí mohl stanout erudovaný ekonomický vědec, ale myslím si, že by měl velké problémy s tím, aby prosazoval ve velmi politickém prostředí ať už vlády, nebo Poslanecké sněmovny takové zásadní kroky, které já jsem povinen prosazovat, a to je zásadní reforma veřejných financí. Vy jste již na úterní tiskové konferenci oznámil, že jste se rozhodl zřídit poradní sbor, který bude úzce zaměřen na otázky veřejných financí. Do něj, mimo jiných, zasednou bývalý ministr financí Pavel Mertlík, analytik společnosti Patria Finance Ondřej Schneider, ředitel studijního centra CERGE Ivan Hanousek a další. Nemůže být podle vás poradní sbor vykládán jako náhražka neekonomického vzdělání ministra financí? Já si myslím, že poradní sbor je v tuto chvíli orgánem, který by měl posuzovat koncepční záměry v oblasti reformy veřejných rozpočtů a musím říci, že i kdybych měl důkladné a dlouhodobé ekonomické vzdělání, tak bych si považoval za velmi důležité, aby moje názory byly oponovány na skutečně velmi vysoké ekonomické úrovni a myslím si, že je důležité, aby ministerstvo financí, které je složeno z erudovaných úředníků, tak mělo možnost kontrovat své výstupy s názory lidí, kteří pracují jak ve veřejném, tak v privátním sektoru. Který atak vůči své osobě od chvíle, kdy jste usedl do křesla ministra financí, byste označil za nefér? Já musím říci, že jsem se zatím nesetkal s nějakým větším množstvím ataků, snad s výjimkou onoho přímého útoku Václava Klause si nevzpomínám na nějaký takový atak, který bych mohl označit za nefér. Myslím si, že i to vyjádření Václava Klause koneckonců nepřesáhlo hranici slušnosti. Co by podle Bohuslava Sobotky bylo důvodem k jeho rezignaci na post ministra financí? Je velmi obtížné hovořit po 14 dnech ve funkci o možných potenciálních důvodech k rezignaci, ale ... Ale českou politiku, promiňte, že vstupuji do vaší řeči, znáte více než šest let, bezesporu jste tedy pozoroval své předchůdce ve funkcích ministra financí. Musím říci, že bohužel pro veřejné finance, pro koncepční záměry je průměrná životnost ministra financí v České republice v posledních letech zhruba 15 měsíců, takže to není příliš dobře a ono je to vidět i na stavu našich veřejných rozpočtů. Pokud bych vedl takové úvahy, tak bych je vedl ve fázi, kdy by se mi dlouhodobě nedařilo prosazovat priority, se kterými jsem na ministerstvo financí přišel. Podle vás je důvod stavu veřejných financí v České republice způsoben tím, že se příliš často střídali ministři financí? Já si myslím, že se to rovněž podepsalo na stavu veřejných financí, my jsme fungovali do značné míry z roku na rok, ten druhý faktor, který ovlivnil rozpočtovou situaci, byl obdobný menšinových vlád, které neměly dostatečnou politickou sílu na to, aby připravily koncepční změny ve veřejných výdajích. Když se vrátíme k vaší možné rezignaci: Je například neschválení státního rozpočtu a rozpočtové provizorium důvodem k rezignaci ministra financí Bohuslava Sobotky? Já se domnívám, že státní rozpočet bude připraven natolik odpovědně a natolik transparentně, že budou všechny důvody pro to, aby ho Poslanecká sněmovna schválila. Ale to, co já pokládám za daleko důležitější než schválení státního rozpočtu na příští rok, je skutečnost, aby se vláda dohodla na střednědobém rozpočtovém rámci na celé příští období, aby tento střednědobý rámec zahrnoval politiku snižování deficitu veřejných rozpočtů, to si myslím, že je klíčový dokument a v případě, že by vláda nebyla schopná se v nějakým rozumném období na takovémto dokumentu shodnout, pak bych pokládal svoji misi za neúspěšnou. Připouštíte tím, že když rozpočet na rok 2003 projde například až ve druhé verzi a bude nějaký čas rozpočtové provizorium, tak to nebude zase takový problém? V naší současné ekonomické situaci si myslím, že to rozpočtové provizorium problémem nebude, ale myslím si, že je krajně nepravděpodobné, že budeme fungovat v režimu rozpočtového provizoria. V současné době máme v České republice konečně většinovou vládu a tato většinová vláda je schopna rozpočet prosadit. Byť je to většinová vláda 101 hlasu, kde některé hlasy jsou nejisté? Například Jana Kavana, předsedy Valného shromáždění OSN. Víte, moje zkušenost zahrnuje prosazování čtyř návrhů sociálně demokratických rozpočtů v době, kdy jsme měli k dispozici pouze 74 hlasů a nakonec jsme je dokázali prosadit, nyní máme jako vládní koalice k dispozici 101 hlasů, to je zásadní rozdíl a myslím si, že nám to pomůže. Vsázíte se rád, pokud se vůbec vsázíte? Já se vsázím rád, ale vsázím se velmi málo. Vsadil byste se o to, že vám rozpočet projde hned na první pokus v Poslanecké sněmovně na konci roku? Vzhledem k tomu, že máme v tuto chvíli většinovou vládu, která, doufám, získá ve sněmovně příští týden důvěru, tak bych se i vsadil. O co? Tak to by bylo na tom, kdo by mě k takové sázce vyzval. A pokud bych vás vyzval já? Není žádný problém, abychom se ... I když musím říct, že schválení státního rozpočtu na příští rok je docela vážná záležitost na to, aby bylo předmětem takovýchto sázek. Když byl Bohuslav Sobotka uveden do funkce ministra financí České republiky, odpovídal na otázku BBC, jaké budou jeho priority ve funkci ministra financí? Bohuslav SOBOTKA /zvuková ukázka/: Moje priority jsou v tuto chvíli tři, první je připravit reformu veřejných financí v návaznosti na přistoupení k jednotné evropské měně, myslím si, že je důležité rozvinout koncepční debatu o variantách možné reformy veřejných financí. Druhá priorita je otázka personální stabilizace a posléze ekonomické konsolidace Fondu národního majetku a Konsolidační agentury. Třetí prioritou je pokračování v modernizaci celní a daňové správy, tak aby byla efektivnější, byla připravena na vstup do Evropské unie a byla schopna lépe čelit snahám o daňové a celní úniky. Slova Bohuslava Sobotky ze 16. července, když byl uveden do funkce ministra financí České republiky. Zastavme se u druhé priority: Proč jste dosud neoznámil vaše představy o personálních změnách na Fondu národního majetku a v České konsolidační agentuře? Já jsem v úřadě 14 dní, musím říct, že za těch 14 dní se mé priority nezměnily, pouze jsem je rozšířil o další klíčovou prioritu, a to je dobrá koordinace sociální a měnové politiky a spolupráce s Českou národní bankou, a pokud jde o onu druhou prioritu, ta stále trvá. Já se seznamuji osobně s lidmi, kteří fungují v čele těchto významných institucí, jež svojí prací souvisí s ministerstvem financí, a v době, která bude přiměřená, své rozhodnutí oznámím. Co je pro vás přiměřená doba, je to do konce srpna, tzn. od září, aby instituce mohly fungovat s novým vedením? Mým cílem je postupovat s rozvahou a postupovat se znalostí věcí, mojí výhodou je skutečnost, že prostředí ministerstva financí důvěrně znám coby ze svého fungování v čele poslaneckého klubu a v rámci struktur rozpočtového výboru. Na druhou stranu, pokud bude Konsolidační agentura a Fond národního majetku, s těmi jsem nucen se v tuto chvíli podrobněji seznamovat. To znamená, do konce srpna je to podle vás nereálné, personální změny v obou institucích? Myslím si, že na to, abych oznámil své personální rozhodnutí, budu potřebovat ještě nějaký čas, dá se to definovat v rozsahu pravděpodobně několika týdnů. To znamená, do konce srpna je to reálné? Je to rozsah několika týdnů. Kolika? Já si myslím, že z hlediska dalších institucí není důležité, kdy ohlásím své rozhodnutí, ale aby tyto instituce v následujících letech fungovaly podle jasných priorit. Předseda představenstva a generální ředitel České konsolidační agentury Pavel Řežábek se s vámi už ale sešel. Řežábek před 14 dny v rozhovoru pro BBC odmítl, že by práce představenstva České konsolidační agentury ovlivňovaly lobbyistické tlaky. Naznačil však, že pravomoci dozorčí rady jsou poměrně velké. Pavel ŘEŽÁBEK /zvuková ukázka/: No, já bych řekl, že dozorčí rada by se měla zabývat především standardně kontrolní úlohou. Jestliže zde směšujeme rozhodovací pravomoci, tak my zde máme těch stupňů příliš mnoho v současné době. My se bavíme o tom, že našim základním partnerem je přeci vláda, vláda této republiky by měla vykonávat to, jakým způsobem se bude nakládat s těmito aktivity právě proto, že tato vláda nese zodpovědnost za rozpočet, tato vláda nese svoji politickou zodpovědnost za ekonomická rozhodnutí. Slova předsedy představenstva a generálního ředitele České konsolidační agentury Pavla Řežábka. Souhlasíte s tím? Já se domnívám, že je důležité, aby vláda měla vliv na rozhodování Konsolidační agentury a tento vliv je podle mého názoru zajištěn platným zněním zákona a musí být posílen tím, že se provedou minimální změny v dozorčí radě Konsolidační agentury tak, aby v této dozorčí radě se zobrazovala vládní většina. Je podle vás špatné, že předsedou představenstva dozorčí rady České konsolidační agentury je předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý? Já se domnívám, že to, že pan Tlustý je členem dozorčí rady, nějakým vážným způsobem nepoškozuje fungování Konsolidační agentury, na druhou stranu se domnívám, že v případě, že je zde většinová vláda, tak by bylo spíše vhodné, aby předsedou této dozorčí rady byl zástupce vládní koalice. Počítáte s tím, že vaším kandidátem bude Ivan Pilip, úřadující předseda US-DEU ... A teď už vítejte osobně ve studiu BBC, pane ministře, dobrý den. Děkuji. Jsem rád, že jsem konečně k vám dorazil, bohužel provoz je v tuto chvíli na stupni, tuším, pět nebo šest. Šest neexistuje. Ivan Pilip je podle vás tím vhodným kandidátem, kterého vládní koalice navrhne na post předsedy dozorčí rady? V tuto chvíli neexistuje politické rozhodnutí o tom, že by Ivan Pilip měl být navržen na post předsedy dozorčí rady. Myslím si, že takovéto rozhodnutí může padnout pouze ve chvíli, kdy dojde k určité personální obměně v dozorčí radě Konsolidační agentury, ale myslím si, že Ivan Pilip je člověk, který by tuto funkci zvládl. A kdy se o něm vládní koalice míní dohodnout, až bude odvolána stávající dozorčí rada? Předsedou dozorčí rady můžete zvolit pouze člena dozorčí rady a Ivan Pilip v tuto chvíli členem dozorčí rady Konsolidační agentury není, čili předpokladem je, aby Poslanecká sněmovna na některé ze svých schůzí zařadila bod volba členů dozorčí rady agentury, aby k této věci došlo. Ovšem nejdříve musí být odvolání navrženo. V tuto chvíli je v dozorčí radě, tuším, jedno volné místo, ale já nevylučuji, že může dojít i k odvolání některých členů dozorčí rady. Další téma: programové prohlášení vlády o oblasti veřejných financí, daní. BBC má k dispozici programové prohlášení vlády. Bývalý ministr financí, ekonom Pavel Mertlík před časem podrobil v tomto pořadu kritice koaliční dohodu. Mertlíka překvapila příliš velká obecnost týkající se makroekonomického rámce. Pavel MERTLÍK /zvuková ukázka/: Pevně doufám, že programové prohlášení bude v tomto lepší, než je ta koaliční smlouva. V té v podstatě chybí makroekonomický rámec, je zde pouze teze o postupném snižování deficitu veřejných financí, ale není zde ani slovo třeba o vývoji kurzu koruny, kursové politice, není zde nic o platební bilanci, což je do budoucna velmi závažná věc. Chybí zde celkový makroekonomický rámec, a to si myslím, že není dobré. Slova Pavla Mertlíka. BBC, jak již bylo řečeno, má k dispozici jednu z posledních verzí programového prohlášení vlády. Definitivní verzi vládního programu schválí kabinet premiéra Vladimíra Špidly v pondělí 5. srpna. V programovém prohlášení však není zrovna podrobně vypracováno to, po čem volal bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Proč? To programové prohlášení je v tuto chvíli podrobnější, než je původní koaliční smlouva, na druhou stranu musím říct, že nemá ambici postihovat všechny sféry fungování příští vlády do příliš velkých podrobností, řada věcí bude ještě upřesňována a doplňována. Ve střednědobém výhledu veřejných financí, v tom dokumentu, který chcete předložit vládě a poté i Poslanecké sněmovně? Já pokládám za velmi důležité, že v koaliční smlouvě i v programovém prohlášení je ten střednědobý výhled, nebo střednědobý rámec veřejných rozpočtů zakotven a v tuto chvíli na ministerstvu financí zahajujeme práce na přípravě takového materiálu. Kromě toho bude nutné do vlády předložit materiál, který se bude týkat daňové politiky vlády v příštích čtyřech letech a důležitý materiál, který se bude zabývat návrhy na změny výdajů veřejných rozpočtů v příštích letech, pokud tyto dva materiály budou podrobeny diskusi a projednány, tak na základě jejich konkrétní podoby bude možné definitivně připravit výhled a rámec toho, jak by se měly vyvíjet rozpočtové výdaje v příštích čtyřech letech. Takovýto rámec je velmi důležitý, pokud máme transparentně a přesvědčivě definovat svoji politiku snižování veřejných deficitů. V programovém prohlášení vlády najdeme dvě věty, které je možné vztáhnout ke kurzu koruny, o čemž hovořil Pavel Mertlík. Dovolte, abych citoval z programu: "Kvalita makroekonomické politiky vyžaduje systematickou koordinaci fiskální a měnové politiky, proto vláda prohloubí spolupráci s Českou národní bankou tak, aby se fiskální a měnová politika vzájemně doplnily." Tento citát pravděpodobně bude obsažen i v definitivní verzi programového prohlášení... To je pasáž, o kterou jsme rozšířili text programového prohlášení a musím říci, že v této části bude doplněna ještě shoda a zájem na tom, aby vláda a Česká národní banka společně zpracovaly a předložily strategii přístupu České republiky k jednotné evropské měně. Znamená to, že vy nyní k verzi, kterou mám před sebou, a která je poslední, ještě doplňujete tuto větu? Tak jak bylo na poslední vládě dohodnuto, připravuje se konečné jednání redakční rady během neděle, tak aby vláda definitivně programové prohlášení mohla schválit v pondělí a já předpokládám, že v neděli některé tyto menší změny byly ještě zapracovány. Vy se chcete dohodnout s centrální bankou i na přístupu České republiky k jednotné evropské měně? Myslím si, že je velmi důležité, aby vláda učinila rozhodnutí o tom, kdy, za jakých podmínek a v jakém sledu chce podniknout kroky pro to, abychom se mohli stát součástí Evropské měnové unie. Bývalý ministr financí, ekonom Pavel Mertlík před 14 dny v rozhovoru pro BBC rovněž odpovídal na otázku, co je zapotřebí udělat pro oslabení kurzu koruny? Pavel MERTLÍK /zvuková ukázka/: Především podstatně zkvalitnit spolupráci s Českou národní bankou, vytvářet společnou, a proto kredibilní politiku, kdy hlas České republiky v této jednosti bude znít jako jeden hlas, nikoliv hašteřící se hlas národní banky, na straně jedné, a třeba ministerstva financí nebo vlády, na straně druhé. Slova ekonoma Pavla Mertlíka. Tři dny poté, 23. července, premiér Vladimír Špidla uvedl v BBC, že vláda chystá novou dohodu s centrální bankou. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: V současné době probíhá expertní jednání, nebo začíná probíhat expertní jednání mezi námi a Českou národní bankou, které vyvrcholí určitým záměrem, počítám do poloviny srpna. Slova premiéra Vladimíry Špidly z 23. července. Dohoda by měla být podepsána, očekáváte písemnou formu takové dohody a její podpis? My jsme se dohodli s panem guvernérem centrální banky a s panem premiérem na tom, že připravíme pracovní skupinu, v níž budou pracovat zástupci ministerstva financí a centrální banky. Úkolem této pracovní skupiny je analyzovat možnosti spolupráce a koordinace fiskální a měnové politiky, plus hledat praktické nástroje pro to, abychom zasáhli proti příliš rychle rostoucímu kurzu koruny. Uvidíme, jaké budou výsledky této pracovní skupiny. Jaké nástroje by podle vás, že mohly být v dohodě obsaženy? Kromě toho nástroje, který už zmínila Zemanova vláda, na němž se dohodla s centrální bankou, tedy sterilizace příjmu z privatizace. Já se domnívám, že je důležité například to, aby v této dohodě byl obsažen závazek vlády, že nebude v příštích letech iniciovat dluhopisy /nesrozumitelné/ státního rozpočtu na zahraničních trzích. A ještě nějaký nástroj? Já bych v tuto chvíli nechtěl předjímat námitky, které jsou předmětem debaty této pracovní skupiny, ta pracovní skupina by nám v nějakém časovém horizontu výsledky měla sdělit a předpokládáme, že by následně měly být verifikovány guvernérem a premiérem. Centrální bance byste ale především jako vláda pomohli tím, kdybyste měli úspornější fiskální politiku. Já musím říct, že naše fiskální politika bude velmi uměřená, naším cílem je v příštím roce racionalizovat výdaje státního rozpočtu, koneckonců jsme k tomu donuceni i tím, že se pokusíme v příštím roce uhradit velkou část ztráty Konsolidační agentury v rámci schodku státního rozpočtu roku 2003 O tom bude řeč, o rozpočtu na rok 2003, a to v závěrečné části tohoto pořadu. Když se ještě podíváme do programového prohlášení vlády, tak se v něm krom jiného také hovoří "o zjednodušení praktických postupů, včetně tiskopisů, zavedení oboustranné elektronické komunikace, zlepšování informovanosti veřejnosti o daních". Chcete zlepšit a zjednodušit daňové tiskopisy, které byly předmětem kritiky a příští daňové přiznání už nebude tak složité? Souvisí to s mojí třetí prioritou, a to je modernizace celní a daňové správy. Součástí těchto kroků bude i snaha vytvořit daňové tiskopisy, které budou pro veřejnost srozumitelnější a jednodušší. Vy v programovém prohlášení vlády také píšete, že "správa spotřebních daní se převede z daňové na celní správu". Co to především přinese? To znamená, že správa spotřební daně bude vykonávána celními úřady. Tato administrativní opatření, my se domníváme, že celní úřady mají pro tuto správu spotřební daně vytvořeny lepší předpoklady. Očekáváte, že se tím zlepší výběr spotřebních daní? Já se domnívám, že v zásadě nejsou nějaké problémy s výběrem spotřební daně, samozřejmě je důležité, aby celní orgány fungovaly kvalitním způsobem, aby nedocházelo k podobným možným daňovým únikům, jako to bylo v kauze M5. Jak se chcete konkrétně zaměřit na boj s daňovými a celními úniky? Něco jsme již zmínili. Můžete popsat, jak konkrétně, protože tato věta je obsažena v programovém prohlášení vlády, ale nejsou tam konkrétní nástroje. Koaliční smlouva a poté i programové prohlášení poskytuje docela dobrý základ pro další aktivity ministerstva financí. Například? My v tuto chvíli budeme usilovat o to, aby byla předložena nová podoba zákona o bezhotovostním platebním styku, budeme analyzovat opatření proti krácení tržeb ve sféře maloobchodního prodeje a budeme hledat novou vhodnou formu majetkových přiznání. Poslední otázka k tomuto tématu: týká se toho, zda si dáte závazek, o kolik snížit daňové nedoplatky, které v současnosti jsou ve výši sta miliard? Tady existuje jedna paradoxní situace, u které bych se velmi rád zastavil. Když to bude velmi stručně. V minulých letech finanční úřady výrazně zvýšily svoji aktivitu, tzn. začaly aktivněji vyměřovat daně a tím, jak stále více a více vyměřovaly daně, tak rostl i ten podíl daňových nedoplatků, protože daň, která je vyměřená, není zaplacená, měla být původně zaplacená, ale pozdě se přišlo na to, že tady daňová povinnost vznikla, tak se vám promítá do nedoplatků, čili paradoxně, čím aktivnější byly finanční úřady v oblasti dovyměřování daní, tím více rostly daňové nedoplatky. To ale, to jsou alibi, protože to se očekává od daňových úřadů, že budou co nejlépe ... Následně poté, kdy tyto daně byly vyměřeny, tak je důležité postarat se o to, aby byly současně vybrány. Tady je pozice těch subjektů různá, velká část pohledávek je v tuto chvíli vůči subjektům, které jsou v konkurzu, tam ta výtěžnost není vysoká. Pokud jde o ty subjekty, které by byly schopny zaplatit nebo mají majetek, není důvod pro to, aby finanční úřady váhaly s použitím nástrojů, které mají k dispozici. Můžete říci, nakolik chcete snížit výši daňových nedoplatků? Já se domnívám, že v tuto chvíli musíme především odepsat staré daňové nedoplatky, které tu bilanci znepřehledňují, zatěžují a je důležité, aby ty nové daňové nedoplatky, které jsou k dispozici, aby byly sníženy. Můžete říci konkrétní číslo? Nelze hovořit o částkách, které by se pohybovaly v miliardách, bude to desítek milionů korun. Desítky milionů korun? Budou to řády desítek milionů korun. Poslední téma: příprava státního rozpočtu na příští rok. Kabinet ve středu přerušil projednávání návrhu rozpočtu na rok 2003, to jí předložil ministr financí Bohuslav Sobotka. Deficit rozpočtu se má vyšplhat na rekordních 157 milionů korun. Premiér Vladimír Špidla po středečním jednání vlády uvedl: Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Projednávání rozpočtu bylo přerušeno a bude pokračovat příští týden. Ten makroekonomický rámec, tzn. představy růstu inflace apod., také nebyl kritizován žádným zásadním způsobem, nebyl ani kritizován guvernérem národní banky, čili tady to můžeme považovat za rámec, který je udělán poctivě a realisticky tak, jak se takováto věc udělat dá. Středeční slova premiéra Vladimíra Špidly. Předseda ODS Václav Klaus označuje deficit ve výši 157 miliard dětinský a dodává: Václav KLAUS /zvuková ukázka/: Já bych si dovedl představit, že s touto vládou, s její neodvahou, s jejím filosofickým základem, který jim říká, že deficity jsou věc přijatelná, já vím, že nějaký bude, ale v každém případě bych ho hledal dvouciferný, ale trojciferné číslo je nesmyslné. Slova předsedy ODS Václava Klause. Jste ochoten ještě seškrtat výdaje, aby deficit nemusel být 157 milionů korun? Je potřeba se podívat na vnitřní strukturu tohoto deficitu, ta struktura se dá rozdělit na dvě nestejně velké části. Tou první částí, zhruba 92 miliard, je strukturální deficit, tzn. to je ten rozdíl mezi výdaji státu, na které si stát v minulých letech zvykl, a příjmy státního rozpočtu. Druhá část deficitu ve výši 60 miliard je tvořena nutností hradit ztrátu Konsolidační agentury, tzn. operace, které jsou spojeny s dluhy minulosti, s těmi náklady, které přinesla transformace během 90. let. Ten deficit v příštím roce je natolik velký právě proto, že jsme se rozhodli rychleji transformovat ztrátu Konsolidační agentury do veřejného dluhu, aby v příštích letech už tato ztráta Konsolidační agentury natolik nezkreslovala roční hospodaření státu. Seškrtat se nic nedá, tím chcete říci? Pokud jde o to, kde budeme škrtat, jak budeme škrtat, to je věc, kterou vláda bude muset rozhodnout během podzimu v rámci schvalování střednědobého rozpočtového rámce a půjde o změny, kterých budeme moci dosáhnout pouze tím, že změníme některé návrhy zákona. V tom rozpočtu na rok 2003 a výši 157 miliard už nevidíte prostor pro škrtání? Tam není příliš velký prostor pro škrtání zejména proto, že resorty přicházejí ještě s dalšími a dalšími požadavky, ale ty /nesrozumitelné/. Situace některých resortů je velmi složitá, jsou tam i dluhy, které souvisí s minulostí, například velmi složitá situace je v tuto chvíli u resortu dopravy, kde probíhá transformace Českých drah a bude nutné se vypořádat s některými závazky, které České dráhy vytvořily v uplynulých letech, a ty závazky nejsou zrovna nízké. V uplynulých letech ale ovšem byly schváleny zákony o státním rozpočtu a nikdy nebyl dodržen schodek. Jste připraven veřejnosti sdělit, že v případě, že bude deficit ve výši 157 miliard překročen, jak tomu bylo v uplynulých letech, jste ochoten rezignovat? Mým cílem je sestavit ten rozpočet poctivě, tzn. budou tam uvedeny pouze ty příjmy, které vláda bude moci garantovat, za které bude moci ministr financí dát ruku do ohně. Pokud Poslanecká sněmovna neschválí během roku dodatečné výdaje nebo nedojde k podstatným změnám v ekonomickém vývoji a já předpokládám, že nedojde, tak se v tuto chvíli odvažuji tvrdit, že vláda bude schopna dodržet příjmovou i výdajovou stranu státního rozpočtu, tak jak ji navrhla v rámci návrhu státního rozpočtu na rok 2003. Budou v rozpočtu vyčleněny peníze na arbitráž za Novu, ano nebo ne? My s ničím takovým nepočítáme právě proto, že toto arbitrážní řízení není u konce a nebylo ještě definitivně rozhodnuto. Říká ministr financí Bohuslav Sobotka. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC. A věřím, že v dohledné době na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. Citace rozhovoru v médiích Sobotka: Česká republika se nebude zadlužovat v zahraničí PRAHA 1. srpna (ČTK) - Česká vláda přislíbí, že se v příštích letech nebude zadlužovat v zahraničí, aby tak zabránila zrychlení současného růstu domácí měny. Prohlásil to dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC nový ministr financí Bohuslav Sobotka. Sobotka dále uvedl, že příslib financovat rozpočtové schodky z domácích zdrojů by měl být jedním z klíčových bodů nové dohody s centrální bankou týkající se omezení růstu koruny. Česká měna posílila od začátku letošního roku o zhruba deset procent, což přimělo centrální banku ke snížení úrokových sazeb na historicky nejnižší úroveň 3,00 procenta a intervencím na trhu, připomíná agentura Reuters. Člen bankovní rady České národní banky Pavel Racocha minulý týden v rozhovoru pro Hospodářské noviny vyjádřil svépřesvědčení, že dosavadní spolupráce vlády s centrální bankou bude ještě těsnější. Deficit státního rozpočtu vzrostl podle dnešní zprávy ministerstva financí ke konci července na 26,8 miliardy korun. Ve zbytku roku ministerstvo počítá s postupným zhoršováním a celoroční schodek by tak mohl dosáhnout zhruba 68 miliard, což je o 22 miliard více než schválený schodek. O prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok by měla vláda opět jednat příští týden. Původní předpoklady hovoří o rekordním schodku 157 miliard korun. Czechs to say no to foreign borrowing - FinMin PRAGUE, Aug 1 (Reuters) - The Czech government will pledge to refrain from foreign borrowing in the coming years to avoid fuelling the recent rise in the crown currency, new Finance Minister Bohuslav Sobotka said on Thursday. Sobotka said in a radio interview the promise to finance the government's fiscal gaps solely by raising domestic debt should be one of the key points of a new agreement with the central bank on limiting the crown's appreciation. "I believe it is important that this agreement includes the government's commitment that it will not issue bonds on foreign markets to cover the budget losses in the coming years," Sobotka said on Czech section of BBC radio. The Czechs had been looking to issue a debut eurobond in the first half of this year, but the finance ministry agreed with the central bank early this year to scrap the plan for at least 2002 to ease the pressure on the crown. Sobotka's comments signal the government may give up on foreign borrowing for the next few years and flood the domestic market with new bond issuance to cover its growing financing needs, a prospect which could lift long-term bond yields. The Czech government, dominated by old-style leftist Social Democrats, is planning to run fiscal deficits of over five percent of gross domestic product in the medium-term. The crown has jumped as much as 10 percent to the euro this year, sparking outcry from export companies and forcing the central bank to slash interest rates to record lows and intervene in the market to try and cap the firming trend. The central bank has feared an exchange of proceeds from a potential foreign bond offering into crowns would place additional and unwanted pressure on the crown to firm further and hurt economic growth. Unlike other leading central European EU candidates, the Czech Republic has issued no foreign bond that would set an international benchmark for the country's credit risk. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
