| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| středa 31. července 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Marie Bohatá | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Marie Bohatá v Interview BBC prozradila, že v roce 2003 se v ČR uskuteční tzv. mikrocensus. Půjde o jednorázové šetření o příjmech domácností a týkat se má 44 000 domácností.
Přepis rozhovoru Česká ekonomika poroste v roce 2002 pomaleji, než se původně předpokládalo. Na vině je kromě jiného i silný kurz koruny. Ministerstvo financí i Česká národní banka koncem července zpřesnily své odhady koncepce vývoje české ekonomiky. Například ministerstvo financí snížilo odhad letošního růstu hrubého domácího produktu z dosavadních 3,4 % na 3 %. Premiér Vladimír Špidla ale dodává: Vladimír ŠPIDLA, premiér a předseda ČSSD /zvuková ukázka/: Ekonomika roste rychleji, než roste ekonomika eurozóny. Nejen o prognózách vývoje české ekonomiky bude následujících 30 minut. Pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Jak často se stává, že statistici chybují? Statistici chybují asi tak jako všichni, ale samozřejmě tím, že podle našich informací se rozhoduje, je důležité, abychom tu naši chybovost eliminovali co nejvíce. Děláme pro to všechno, ale možná, že bych mohla říci, že ne všechno jsou naše chyby, za co jsme kritizováni. Jsou tu i různé metodické úpravy, to je bohužel taková velká bolest u statistiky a s tou se musí vyrovnat statistika na celém světě. Jakými metodami se dá statistickým chybám předejít? Statistickým chybám se dá předejít tím, že máte kvalitní data, že pracujete s kvalitními zdroji, že pracujete vhodnými metodami a samozřejmě máte k tomu spolehlivou techniku. Kdy naposledy jste, pokud bych měl použít obrazný příměr, se orosila kvůli chybě statistiků z Českého statistického úřadu? Tak myslím, že naposledy jsem se orosila v souvislosti s indexem průmyslové produkce v prosinci loňského roku, my jsme museli to číslo opravovat, byla to změna v tom měsíčním údaji dosti výrazná, ale pokud jde o údaj celoroční, tak tam šlo jen o několik desetin, takže to zase nebylo tak strašné s tím celkovým dopadem. Byla to chyba, kterou poté poslanec za KSČM Miloslav Ransdorf využil, když řekl, že Český statistický úřad falšuje data pro premiéra Miloše Zemana, aby se před volbami mohl vychloubat dobrými makroekonomickými údaji? Já se domnívám, že to byla tato chyba, ale pan poslanec si neuvědomil, že to byl pouze měsíční údaj a udělal z toho údaj roční a tady se hluboce mýlil. Když Český statistický úřad zveřejnil předběžné údaje ze Sčítání lidu, domů a bytů, které se konalo k 1. březnu roku 2001, lišilo se předběžné číslo počtu obyvatel České republiky od čísla definitivního - a to o 63 tisíce obyvatel. Jak je to možné, tato odlišnost? Tato odlišnost je vysvětlitelná poměrně snadno, ty předběžné výsledky byly vypočítány na základě ruční sumarizace, kdežto ty definitivní výsledky, ty se dělají pomocí optického snímání tiskopisů a tady už se pracuje s výpočetní technikou. Interpretuji správně vaše slova, že lidé chybují více než technika? Já si myslím, že je to samozřejmě tak, že lidé chybují více, ale je tam ještě další problém, že my jsme při tomto sčítání sečetli, myslím, že to bylo asi 708 osob mimo jejich místo trvalého bydliště a ručním způsobem se muselo potom přeřazovat velké množství obyvatel právě do míst trvalého bydliště a za některé občany jsme měli ty tiskopisy vyplněné dvakrát. Ti poctiví sčítací komisaři, tam, kde nikoho nenalezli, vyplnili, tak jak měli ze zákona, ty základní údaje, a to samozřejmě všechno při tom ručním sečtení, ručním zpracování nebylo možno odhalit. A to existovaly u zhruba 63 tisíc obyvatel duplicitní údaje od sčítacích komisařů, kteří nenašli dané lidi ve svých bytech a nedostali odevzdané dotazníky? Ano, ale nebyli to jen sčítací komisaři, někdy třeba rodinní příslušníci vyplnili za členy své rodiny také ten tiskopis, čili těch zdrojů bylo více. Jen pro úplnost: Česká republika měla k 1. březnu 2001, tedy k datu sčítání lidu, 10 230 060 obyvatel. Nejčerstvější údaje o počtu obyvatel má Český statistický úřad k dispozici k 31. březnu 2002, kdy Česká republika měla 10 196 000 obyvatel. Pokud dobře počítáme, tak za 13 měsíců se počet obyvatel snížil o celé 34 tisíce lidí. Nakolik se úbytek obyvatel v uplynulých deseti letech zvyšuje, není to číslo v dlouhodobějším srovnání varující? Já s vámi souhlasím, pane redaktore, je to určitě číslo varující. Když se podíváme na ty dlouhodobé trendy, tak jistě z demografického hlediska je to velký problém a naší povinností je samozřejmě tento vývoj co nejlépe analyzovat. My se snažíme k tomu používat všechny informace, které máme k dispozici, ale bohužel v této době jsou blokovány v rámci sčítání velice cenné údaje, jeden z nich právě se bezprostředně týká populačního vývoje obyvatelstva a myslím si, že by byl velmi cennou informací pro to, jak nastavit co nejvhodněji pronatalitní politiku v naší zemi. O blokaci údajů, o nichž hovoříte, ještě bezesporu bude řeč, ale můžete rozklíčovat, čím je dán úbytek 34 tisíc obyvatel v uplynulých 13 měsících? Úbytek je dán především tím, že naše obyvatelstvo stárne, rodí se stále méně dětí, víme, že také jedním ze zajímavých výsledků byla změna reprodukčního chování, a to všechno má potom tyto důsledky. 34 tisíce lidí jako úbytek je možné interpretovat nižší porodností a vyšší úmrtností? Nižší porodností je to, souvisí to všechno i s prodlužováním střední délky života, čili nám klesá podíl té mladé populace na populaci celkové, a to se promítá nejrůznějším způsobem. Samozřejmě musíme uvažovat nejen v těch souvislostech demografických, sociálních, ale také ekonomických, a to jsou potom dopady už opravdu velké. Bavíme se o sčítání lidu. Vypravme se na chvílí do historie sčítání lidu. K historicky nejstarším statistickým akcím vůbec patří sčítání lidu, jinak označované souslovími "populační census" či "soupis obyvatelstva". Na území dnešní České republiky se soupisy obyvatel nebo některých vybraných skupin obyvatelstva uskutečnily už ve středověku, v historii byly prováděny především k vojenským a daňovým účelům. Z počátku zahrnovaly pouze část populace, zdokonalení soupisů obyvatelstva v Čechách na Moravě a ve Slezsku, i v Evropě, pak souviselo s nástupem absolutismu a s rozvojem státního aparátu. Rokem 1869 začíná období tzv. moderních sčítání, vyznačující se dodržováním hlavních zásad stanovených mezinárodními statistickými kongresy a na základě konkrétní zákonné normy. Dá se podle předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohaté na základě stručné historie říci, že hlavní údaje ve sčítání lidu, z nichž můžete vytvářet časové řady, které jsou důležité ke srovnávání, je možné položit právě k roku 1869? Ano, je to tak, ta tradice je opravdu dlouhá a pokud jde o Českou republiku, já bych chtěla zmínit, že velká pozornost samostatné československé statistiky byla věnovaná i statistice demografické a od roku 1930 máme k dispozici zcela srovnatelné časové řady a vlastně vybočení by představovalo právě to sčítání roku 2001. Nabízí se otázka, kterými obsahovými, nikoliv technickými, proměnami si prošlo sčítání lidu od konce 19. století do současnosti, a jak se měnila data, která se shromažďují? Tak to jádro je stejné, ty demografické údaje jsou sledovány stále, různě velký důraz byl kladen třeba na ty záležitosti ekonomické situace domácností, v minulých obdobích se třeba sledovala vybavenost těmi různými předměty dlouhodobé spotřeby, od toho my už jsme ustoupili, protože to už nepovažujeme za to hlavní z hlediska kvality života a ... Co byly předměty dlouhodobé spotřeby? To bývaly ty lednice, televizory apod. Teď my už jsme zaměřili pozornost jiným směrem, a sice přístup k počítači, přístup k Internetu apod., čili snažíme se postihnout už i nové rysy informační společnosti. Bezesporu byste se divili, co přibylo lednic v domácnostech, pokud by se ... Ale my jsme se na to neptali. ... tato data ještě sčítala. Dá se hlavní změna lapidárně charakterizovat tak, že dotazníky při sčítání lidu jsou čím dál složitější a obsahují čím dál více dotazů nebo srovnání množství dotazů je stejné, jako bylo například koncem předminulého století? Já si myslím, že ta snaha je nezatěžovat občany příliš mnoho, čili jsou tam určité proměny, třeba teď ledničky a počítače, takový ten stálý okruh demografický, ten se týká zjišťování u jednotlivých občanů, potom je to zjišťování o vybavenosti těch domácností a způsobu bydlení, čili to je taky takové dosti stabilní, typ bydlení, já nevím, napojení na nejrůznější sítě a tyto všechny záležitosti. Vy jste zmínila bydlení. V dotazníku byla otázka na "nouzové obydlí" a počet lidí, kteří vyplnili tuto možnost a označili své obydlí jako nouzové, je 44 836. Znamená to, že takový je zhruba počet bezdomovců? Já si nejsem jistá, jestli to můžeme interpretovat, že bezdomovci bydlí v nouzovém obydlí, my jsme tam měli takové ty mobilní obydlí a takové záležitosti, takže ti bezdomovci, to je jiná kategorie. Jaká, když ne nouzová? Dá se i ze sčítání lidu z roku 2001 odhadnout, kolik lidí je bez přístřeší, bez domova? My jsme se samozřejmě snažili maximálně zachytit vývoj v této oblasti, protože to je zcela nový jev a v tom minulém sčítání ještě neexistoval, takže jsme spolupracovali s různými charitativními organizacemi a podařilo se tedy za některé bezdomovce ty tiskopisy také vyplnit, ale myslím si, že je velmi zajímavé podívat se třeba tady také do světa. Nedávno jsme se dozvěděli od amerických kolegů, že se velmi věnovali této problematice, a že sledují ještě hledisko poskytování nějaké zdravotní péče těmto osobám a snažili se opravdu o velmi přesné mapování i oblastí, kde se vyskytují, a to je ukázka, jak se i s těmi daty ze sčítání dá pracovat v konkrétních oblastech, které jsou velmi naléhavé. Jak velké číslo je možné zařadit do kategorie bezdomovec, zhruba? Říkáte, že 44 836 lidí, kteří označili své obydlí jako nouzové, to není. Já si myslím, že je to v tom obsaženo, ale jsou tam i jiná obydlí toho nouzového charakteru. Tedy maringotky a pohyblivá obydlí jako taková. Definitivní výsledky sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001 podle médií, tak jak byly interpretovány, nepřinesly žádná zásadní překvapení: počet obyvatel Česka nadále klesá, ubývá počet dětí, populace stárne, roste vzdělanost. Která data ze sčítání lidu překvapila předsedkyni Českého statistického úřadu Marii Bohatou, existují-li taková data? Mě překvapily hlavně ty změny, které nastaly za poslední desetiletí a jejich rychlost, ať už to byla ta změna, pokud jde o způsob života mladých lidí, odsouvání vstupu do manželství, ale jsou to i záležitosti například týkající se ekonomické aktivity obyvatelstva, tady je velký pokles ve srovnání s tím minulým sčítáním a ten pokles u ekonomické aktivity je mnohem větší, než je pokles u obyvatelstva, čili ... Znamená to, abychom si přeložili ekonomickou aktivitu obyvatelstva do srozumitelného jazyka, že čím dál méně lidí podniká a čím dál lidí se nechává zaměstnávat, je to ono? Ne, ne. Ekonomická aktivita, to znamená různé druhy zaměstnání, můžete být tedy někým zaměstnán nebo sám podnikat, prostě vyvíjet nějakou činnost, ale zase je třeba upozornit, že je to jiný pohled než zaměstnanost, nezaměstnanost. Tady mohou být i ti občané, kteří jsou dočasně vyřazeni z pracovního procesu, takže toto, prosím, nesměšovat, ale myslím si, že ten pokles je dosti významný. On se nevymyká nějak zvláštně ve srovnání s jednotlivými zeměmi, ale je faktem, že vyspělé země, které dosahují dnes nejvyšší výkonnosti ekonomické, mají tu míru ekonomické aktivity podstatně vyšší, než je ta naše, a to si myslím, že je zajímavý moment. První moment, který jste zmínila jako zajímavý, který vás překvapil, je kategorie mladých lidí, a to, jak se v uplynulých deseti letech změnily životní návyky těchto lidí. Jen pro zajímavost: ženy se v roce 1991 v průměru vdávaly v 22 letech a v současnosti vstupují do manželství o pět let později - v 27 letech. Muži se před deseti lety ženili v 25 a v roce 2001 průměrný věk uzavření sňatků u mužů stoupl na 29 let. To jsou data, která vás překvapila? Ano, to jsou ta data, i když já musím říct, že to vidím doma na svých dětech, že to opravdu tak je, ale nejde jen o tyto údaje. Myslím si, že s tím souvisí i jiná informace, a sice o tom, kolik dětí se rodí mimo manželství, zatímco v tom roce 1991 to bylo o něco více než 8 %, dnes už je to téměř 24 %, a to je také, myslím si, veliká změna v tom poměrně krátkém čase. Jen pro úplnost: Děti mimo manželství nejsou pouze děti, které bychom mohli označit lidovým slovem "levobočci", ale jsou to i děti, které se narodí páru, který spolu není oddán, ale žije v jedné domácnosti. Ano, přesně tak. 24 %, říkáte, v současnosti. Není to evropský rekord, nebo existují státy, kde mimo manželství se rodí ještě více dětí? Zdaleka to není evropský rekord, pro zajímavost můžu uvést Spojené království, kde je to až 40 %. A z výsledků sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001 vyšel nějaký evropský rekord? Evropský rekord, to ještě asi nemohu říci, protože nejsou k dispozici ještě výsledky těch sčítání, ale já si myslím, že ta míra změn, ke které u nás došlo, je určitě rekordní a jejich hloubka, mluvili jsme teď o tom posunu, pokud jde o vstup do prvního manželství, významná změna se týká také prodloužení střední délky života, tady si myslím, že to evropský rekord asi bude, protože téměř čtyři roky v období těch deseti let, to je opravdu hodně, blížit se nám mohou snad jen Rakušané, kde je to asi kolem tří let, ale ... Když jsem se díval do statistik, tak ještě úmrtnost kojenců je velmi nízká ve srovnání s jinými státy, asi je také nejnižší v Evropě? Tady to není úplně nejnižší v Evropě, ale řadíme se do čela, na tu evropskou špičku. Jsme zcela srovnatelní s Velkou Británií, například s Islandem a pokud jde o ten konkrétní údaj, tak se měří kojenecká úmrtnost na tisíc narozených kojenců, u nás v minulém období to bylo zhruba deset zemřelých kojenců do věku jednoho roku na tisíc a tento údaj dneska je kolem čtyř, což je obrovský posun. Pokračujeme v tématu sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001. Českého daňového poplatníka mělo sčítání lidu původně stát 2,4 desetiny miliardy korun. ČSÚ nakonec vrátil do státní pokladny 355 milionů korun. Na čem jste ušetřili? My jsme ušetřili na sčítacích komisařích, ale aby mi bylo rozuměno správně, ne, že bychom jim zaplatili méně, než si zasloužili, ale vystačili jsme s menším počtem těchto komisařů, než bylo původně uvažováno. Komisaři byli pracovitější ? Byly menší ty obvody, takže to zvládli v nižším počtu. K čemu hodláte v budoucnu data ze sčítání lidu, bytů a domů v roce 2001 využít a jak s nimi bude úřad nakládat. Změní se například prognóza demografického vývoje obyvatel České republiky? Ta poslední je z roku 1999. Naší snahou je tento obrovský potenciál maximálně využít, protože je to skutečně výjimečný zdroj údajů a dlouho jistě nic podobného nebudeme mít k dispozici. Určitě pro ty demografické projekce budeme čerpat z tohoto censu, ta poslední je skutečně z roku 1999, takže je na čase ... Dá se říci, že je zastaralá? Je svým způsobem zastaralá, čili o nějakou aktualizaci bychom se měli pokusit a naší snahou je maximálně provazovat veškeré ty informace a já jsem velmi ráda, že mohu zmínit, že dnes máme k tomu velmi užitečný aparát v podobě tzv. geografických systémů, které nám umožňují v mapové podobě integrovat nejrůznější údaje a tím, že vidíte různé vrstvy na té mapě, vidíte na první pohled souvislosti, které by vás nenapadly, když máte vedle sebe jen ta čísla. Například, jak v regionech fungují různé věci týkající se demografického vývoje obyvatel? Nejen demografického, právě že máme možnost kombinovat ty různé údaje, ať už jsou to ty údaje ekonomického charakteru, o vzdělání, pracovních příležitostech, prostě všechno, co bude k dispozici, čili dělat si takové různé průniky, a to si myslím, že bude obrovský přínos a naší snahou je nejen toto udělat, ale dát to k dispozici všem, takže na Internetu budeme mít i tyto mapové prezentace k dispozici. Kvůli ochraně osobních údajů občanů bylo nutné všechny tiskoviny ze sčítání občanů skartovat. Jen pro zajímavost: Sto tun papíru nashromážděných v 537 kontejnerech procházelo skartovacími stroji 2,5 měsíce. Jak bylo zajištěno, že při skartování nemohlo dojít k zachování některých dotazníků? Měli jsme velmi přísný bezpečnostní režim, až do samého konce ty kontejnery provázel ozbrojený doprovod a dohlíželi jsme na celý ten proces skartování na obrazovce, naši pracovníci sledovali, jak na malinké kousíčky jsou rozřezávány ty tiskopisy. To se u vás skartovalo, nebo jste si najali firmu? Ne, na to jsme najali firmu. Přeměna dokumentů na hromadu papírových proužků trvala 2,5 měsíce. Daňoví poplatníci za ni zaplatili 400 tisíc korun. Skončila 16. července a vy jste doslova řekla: "To bylo líto zvláště našim archivářům." Znamená to, že dříve se dotazníky neskartovávaly a jsou uloženy ve vašem archivu? Nejsou uloženy v našem archivu, ale jsou v archivu této republiky a je to tak zvykem po celém světě, čili si myslím, že ta informační ztráta pro budoucí generace je nenahraditelná. Dneska už je anonymní databáze a nic více. Myslíte si, že by se měl při tvorbě dalšího zákonu o sčítání lidu zákon změnit tak, aby bylo možné dotazníky neskartovávat nebo změnit jiný zákon, například zákon o ochraně osobních údajů? Já nevím, co všechno bude třeba změnit, pro to příští sčítání určitě bude mnohem více využívána elektronická forma ve statistických činnostech a i pro ten census, takže možná ani na papíře nic nebude, to vše je hudba budoucnosti, ale určitě se toho bude muset změnit hodně. Změnit to, aby byly dotazníky zachovány, měla by to být jedna ze základních změn? Nemyslím si, že by měly být zachovány, je důležité, aby byly uchovány ty informace. Lidové noviny 17. července referovaly, že údaje ze sčítání lidu jsou konečné, nikoliv však kompletní. Tím se vracíme ke sporům, o nichž jste hovořila v úvodu. Deník narážel na více než rok vlekoucí se spor mezi Úřadem na ochranu osobních údajů a Českým statistickým úřadem - a to kvůli dvěma otázkám v dotaznících. První dotaz se týkal toho, kolik mají ženy dětí a kolik z jejich potomků se narodilo do jejich současného a kolik do předchozího manželství. Druhý dotaz směřoval k počtu osob, které dotazovaný zaměstnává. Spor mezi oběma institucemi je u Ústavního soudu. Sporná data jsou zatím zapečetěna a vy s nimi nic neděláte? My s nimi nesmíme nic dělat a je to opravdu velká škoda, protože tyto informace jiným způsobem se nedají získat. Ovšem BBC má k dispozici prohlášení Úřadu pro ochranu osobních údajů a v něm se doslova píše: "Úřad pro ochranu osobních údajů detekoval ve sčítacích arších ty údaje, jejichž sběr není v uvedeném paragrafu zákona číslo 158/1999 Sb., o sčítání obyvatel. Není zřejmé, proč na zahrnutí těchto údajů do taxativního vymezení statistici v době zákona netrvali už v roce 1999." Podle prohlášení jste si to nadrobili vy sami. Mohli jste v zákoně chtít, aby tam byly uvedeny tyto údaje a nemuseli jste se s úřadem soudit. Proč jste to neudělali? Zákon byl konstruován tak, že taxativně byly uvedeny pouze osobní údaje a jinak okruhy a zákon nám zároveň ukládal za povinnost přihlásit vyhlášku se vzorem sčítacích tiskopisů, kde by byly už konkretizovány otázky, protože na tiskopis nemůžete uvést okruh, ale konkrétní otázku a tím pádem vyhláška, která prošla řádným legislativním procesem, se stala součástí naší legislativy a ... Tudíž tento argument odmítáte? My jsme postupovali v souladu se zákonem. Mrzí vás, že celý spor u Ústavního soudu je už tak dlouhou dobu, že údaje jsou blokovány? Mě to mrzí velmi, protože jsou to opravdu velmi zajímavé údaje, ale mrzí mě to i z jiného důvodu, tady jde vůbec o kompetence ve vztahu dvou úřadů, a to se netýká jen vlastního sčítání, ale vůbec veškeré naší činnosti, přípravy programů statistických zjišťování apod. Podle vás by Ústavní soud měl co nejrychleji rozhodnout, protože to ovlivní činnost Českého statistického úřadu i v dalších činnostech? Samozřejmě je to pro nás opravdu věc zásadní. BBC má k dispozici materiál "Informační politika Českého statistického úřadu v období vstupu České republiky do Evropské unie". V dokumentu stojí, že "s ohledem na trvale rostoucí neochotu obyvatel k dobrovolné spolupráci bude muset ČSÚ přehodnotit dosavadní přístup k šetření v domácnostech, zejména z hlediska finančního ohodnocení její dobrovolné a většinou bezplatné spolupráce ČSÚ". Rozumím tomu správně, že vy budete chtít lidem, kteří vám vyplní dotazník, platit? My postupujeme tak, že máme zjišťování, která zakládají tzv. zpravodajskou povinnost, to jsou většinou zjišťování u podniků, ty jsou povinny ze zákona s námi spolupracovat, pak jsou zjišťování dobrovolná, a to je většina těch zjišťování u domácností a my bohužel teď čelíme velkým problémům, protože míra ochoty domácností, občanů s námi spolupracovat, poskytovat údaje neustále klesá. Čím je to dáno? Můžete to říci velmi stručně v jedné větě říci? Velkou ránou byla právě ta záležitost sčítání lidu, kdy ta kampaň velmi negativně ovlivnila naše domácnosti ve vnímání této spolupráce. Velmi stručně, poprosím rovněž o jednovětou, odpověď. Rok 2003 znamená, že by se měl konat tzv. mikrocensus (malé sčítání lidu), čeho se bude týkat? Bude se týkat příjmové situace domácností, tradičně se navazuje tímto způsobem na ty populační censy. A bude se týkat 44 tisíc domácností v ČR. A určitě se uskuteční? Doufám, že ano. Říká předsedkyně Českého statistického úřadu Marie Bohatá. Děkuji za vašich 30 minut a věřím, že se setkáme v dohledné době opět u těchto mikrofonů, na shledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
