| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pondělí 29. července 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Petr Mareš | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Petr Mareš (US-DEU) uvedl v Interview BBC, že chce do konce roku předložit novou Národní politiku výzkumu a vývoje.
Přepis rozhovoru Vláda premiéra Vladimíra Špidly má nový post vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje. Do této funkce byl jmenován Petr Mareš, místopředseda Unie svobody-Demokratické unie. Krátce po vzniku nového postu vicepremiéra Petr Mareš v narážce na nevyjasněné kompetence uvedl, že vlastně ani neví, co bude dělat. Premiér Vladimír Špidla měl pro slova Petra Mareše pochopení. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Myslím, že kdokoliv, kdo nastupuje do nejvyšších funkcí v exekutivě poprvé, tak nemá přesné představy, co je náplní jeho práce, čili v tomto směru pan Mareš se vyjádří pouze poctivě. 11. července a slova premiéra Vladimíra Špidly. Nejen o podpoře vědy a výzkumu bude následujících 30 minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér pro vědu, výzkum a lidské zdroje Petr Mareš. Vítejte v BBC, dobrý den... Dobré odpoledne. S jakým majetkem přicházíte do funkce vicepremiéra? S jakým majetkem? S odhodláním dotáhnout to tak daleko, aby, až budu z této funkce odcházet, už mi nikdo nekladl otázku, co jsou to lidské zdroje? My jsme si asi nerozuměli, já myslel s majetkem, který máte před tím, než přicházíte do funkce vicepremiéra? Vy myslíte finance. To je velmi jednoduché, já jsem vlastníkem ideální poloviny domku v Liberci, na kterém leží hypotéka ve výši 1 200 tisíc korun, kterou jsem začal před čtyřmi měsíci splácet. Ptám se proto, že premiér Vladimír Špidla chce zavést zevrubná majetková přiznání členů vlády. Vy s tím nemáte problém? Já s tím problém nemám, vzhledem k níži, nikoliv výši, svého majetku, ale protože my jsme podobný krok dělali už jako poslanci Unie svobody a jako funkcionáři Unie svobody, my jsme deponovali takováto prohlášení u šéfa našeho poslaneckého klubu, respektive u předsedy nebo předsedkyně strany, aby kdyby k něčemu došlo, tak se do tohoto trezoru mohlo sáhnout a ty údaje se mohly vytáhnout. Já ale předesílám, že mi to nevadí, pokud se týká mé osoby a nevadí mi to, pokud se týká vysokých státních funkcionářů nebo politiků, větší problém už pak mám se všeobecnými majetkovými přiznáními, o tom se ještě budeme muset bavit. Přijde vám správné, aby členové nové vlády Vladimíra Špidly dali majetková přiznání, kde by bylo velmi detailně rozepsáno, s jakým majetkem usedají do funkcí? Já si myslím, že je správné, aby občané a voliči věděli, co se stalo s majetkovými poměry členů vlády za doby, kdy ve vládě působí a nenapadá mě o mnoho praktičtější způsob, cesta, nežli tato. Proč máte problém s majetkovými přiznáními všech občanů České republiky? To je složitější věc, právní. Je otázka, zda máme právo požadovat totéž, co požadujeme na politicích také na občanech. Já nejsem specialista v této oblasti, ale domnívám se, že tam bychom měli být podstatně opatrnější. Já jsem plně pro to, abychom dávali velký pozor a připravili i patřičně opatření ve smyslu sankcí pro zabavování majetku získaného nelegální činností, a to i v tom smyslu, že bychom mohli používat kroků, kterých se ve světě používá, kde je takový majetek odstaven po dobu, než se jasně vysvětlí, zda je získán legálně nebo nelegálně. Nejsem si zcela jist, zda plošné opatření pro majetková přiznání je skutečně ta nejefektivnější cesta, ale jak říkám, povedeme o tom ještě diskusi. Dá se právě v diskusi o majetkových přiznáních očekávat jeden z největších sporů nové vládní koalice? Já si nemyslím, že by to byl spor největší, já myslím, že větší problémy, chcete-li teď nějakým způsobem participovat, budou okolo jiných ekonomických problémů, především pokud se bude týkat daní. Vy jste ve vládě Vladimíra Špidly již 14 dní. Překvapil vás Vladimír Špidla jako premiér, ať už pozitivně, nebo negativně? Premiér Špidla mě překvapuje tím, že se chová tak, jak se o něm říká, že se chová, tzn. je to člověk, který pracuje od velmi časných hodin a pracuje velmi efektivně a bez zbytečných řečí okolo toho, jak mi říkají kolegové, kteří měli možnost zasedat i v jiných vládách, zdá se, že tato vláda alespoň zatím vede svá jednání velice věcně. Chcete tím říci, že to bude jedna z nejdělnějších vlád po listopadu 89 v České republice? Já bych byl rád, kdybych za čtyři roky mohl říct, že to byla jedna z nejdělnějších vlád. Jaký jste měl názor na Vladimíra Špidlu, coby opoziční poslanec US-DEU, když jste ještě před červnem seděl v Poslanecké sněmovně? Pozměnil jste si názor na Vladimíra Špidlu poté, co jste jedním z jeho nejbližších spolupracovníků v nové vládě? My se zatím neznáme ani pracovně tak dobře, aby k nějaké takové změně mohlo dojít, já jsem si vždycky vážil pana Špidly jako člověka, který zcela zjevně nebyl spojen s těmi proudy sociální demokracie, které jsme nejvíce kritizovali, na druhé straně jsem ho považoval vždy za člověka, který vychází z jiných politických ideových, ideologických, jak chcete, zásad, nežli já. Pan Špidla je typický socialista a v jaké míře je socialistou, který se posouvá směrem k tomu modernímu evropskému pojetí sociální demokracie, to já ještě nedokážu posoudit. Nicméně můj dojem za těch 14 dní je, že tu je podstatný rozdíl oproti některým jiným reprezentantům sociální demokracie, se kterými jsem měl co dočinění jako opoziční poslanec. Které myslíte? Myslím některé odstoupivší ministry, ekonomické například, ale myslím si, že není třeba už jmenovat. Zmínil jste, že je to již 14 dnů, co byla jmenována vláda premiéra Vladimíra Špidly. Jsou již vyjasněny kompetence zcela nového vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje? Jsou vyjasněny oblasti, kterými se budu zabývat. Konkrétní kompetence vyjasněny stále ještě nejsou? Já bych neřekl, že jsou vyjasněny definitivně a je to problém, který by byl určitě velkým problémem i v jednobarevné vládě, protože ta pole působnosti, na kterých jsme se s panem premiérem shodli, jsou téměř zcela nadresortní, nebo chcete-li, přesresortní. Jedno to pole působnosti je poměrně jednoduché, to je ta oblast, kterou přebírám v tuto chvíli po panu místopředsedovi Rychetském, to je otázka lidských práv, stálý výbor rady vlády pro zdravotně postižené atd., řekl bych taková ta extremní oblast toho, co se dá popsat jako lidské zdroje. Stejně pod vás, nemýlím-li se, bude spadat vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. Je to agenda, která již přesouvá pod vás? Ta už se přesouvá pode mne, já jsem s panem Jařabem už měl jedno jednání, teď ještě ve čtvrtek proběhne jedno zasedání zabývající se problematikou romské kultury, tomu ještě bude předsedat pan kolega Rychetský, ale je to vlastně již součást předávání těch koncepcí, tedy těch oblastí, budeme tam oba dva. Toto je v zásadě jednoduché, je to oblast, která je spravována, jak jsem již řekl, za již fungujícími institucemi různých vládních rad a stálých výborů. Druhá oblast je o něco složitější, to je oblast vědy a výzkumu, u které se od počátku předpokládalo, že bude předmětem mých kompetencí, to je ta oblast, kterou na jednu stranu spravuje Rada vlády pro výzkum a vývoj a na druhé straně do ní spadají vládou přímo nekontrolované instituce jako třeba Grantová agentura České republiky, Akademie věd, tady bude těch úkolů velké množství, i na nich jsme se poměrně přesně shodli s panem premiérem. Je něco, na čem jste se zatím ještě neshodli? My nejsme tak daleko, abychom se začali neshodovat, protože se pohybujeme zatím v rovině obecné. Řekneme-li, že chceme, aby bylo pro vědu a výzkum více prostředků, shodneme se, řekneme-li, že musíme zajistit financování aplikovaného nebo cíleného výzkumu způsobem podobným, jako je výzkum základní, tj. grantová agentura, shodneme se, ve chvíli, kdy začnu přicházet s konkrétními řešeními, možná ta shoda přestane být tak úplná. Pojďme ke konkrétném řešením: Vy jste ještě před jmenováním do funkce vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje 10. července v deníku Právo uvedl, že do kompetencí ministerstev školství a práce a sociálních věcí spadá například problematika, již by jste se měl vy zabývat, a nyní cituji doslova: "Musíme s oběma ministry vyjasnit fungování vzájemných vztahů." Stalo se tak? Děje se tak, já jsem v kontaktu s oběma svými kolegy, respektive s paní kolegyní a panem kolegou. V tuto chvíli v intenzivnějším s paní ministryní Buzkovou, protože v rámci přípravy vládního prohlášení jsme velmi úzce spolupracovali na té kapitole týkající se vzdělání, vědy a výzkumu, spolupracovali jsme bez větších problémů, i když jsme se v některých věcech neshodli a museli jsme hledat kompromisní formulace, ale ... Například? To jsou technikálie, které nebyly tak důležité. Já mám pocit, že spíš byl problém s proporcemi, oba dva jsme chtěli, aby té oblasti, kterou se zabýváme, bylo v té kapitole víc, ale pokaždé nám to zabralo zhruba 2,5 dne. Vrátíme-li se ke spolupráci mezi jednotlivými ministerstvy a vaší koordinací jako nového vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje, tak zasádní otázkou je celoživotní vzdělání. Tou se zabývají oba zmiňované resorty, ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo školství, jestli se nemýlím, tak například problematika doškolování a rekvalifikací zase patří pod ministerstvo průmyslu a obchodu. Je reálné, aby všechny tyto kompetence tzn. doškolování, rekvalifikace, na straně jedné, a celoživotní vzdělávání, na straně druhé, přešly pod vás, nebo zůstanou pod jednotlivými ministerstvy a vy budete spíše jejich koordinátorem? Já si nemyslím, že je nutné, aby pode mne přecházely kompetence ve smyslu přímého řízení. Ten problém, stejně u nás jako před několika let ve vyspělých zemích západní nebo Severní Ameriky, je spíš v mnoha kolejnosti pokusů o realizaci projektu celoživotního vzdělávání, to zaprvé, tzn. už tady jsou nejrůznější projekty od průmyslu a obchodu až na druhé straně po kulturu. Je totiž mnohem důležitější než převzít přímé řízení těch týmů, které na tom pracují, je zkoordinovat jejich činnost a především být schopen přenášet ty koncepce z centra tam, kde se v tuto chvíli o úspěšnosti celoživotního vzdělávání rozhoduje, a to jsou jednotlivé kraje a já mám to velké štěstí, že v této oblasti jsou kraje velmi aktivní. Myslím si, že hejtmani pro tuto oblast byli, snad bez výjimky, vybráni velmi dobře, jsou schopni mezi sebou komunikovat a naopak já cítím z jejich strany tlak na to, abychom začali fungovat co nejrychleji v této oblasti, takže tam si myslím, že to půjde poměrně rychle. Od uvedení do funkce vicepremiéra jste stále ještě, na rozdíl od svých kolegů, neprozradil personální složení svého úřadu. Novináře jste odkazoval na svůj rozhovor s premiérem Vladimírem Špidlou. Můžete již veřejnosti představit svůj tým poté, co jste se s Vladimírem Špidlou setkal? Bohužel nemohu. Proč ne? Nemohu představit, protože konkrétní zařazení mých jednotlivých spolupracovníků je ještě předmětem jednání s úřadem vlády. Ona ta situace místopředsedy, který nemá své konkrétní ministerstvo, je trochu jiná než postavení jednotlivých ministrů, tady je to složité, není to již zaběhnutý systém. Já nemám prostě, v té úřednické hantýrce, já nemám prázdná okénka. Kolik teď máte okének, kolik vás je, Petr Mareš a kolik? V tuto chvíli je to Petr Mareš plus 4 úředníci, naštěstí je to také plus celá řada institucí, se kterými jsem spolupracoval už předtím, které ke mně nejsou ani v zaměstnaneckém, ani v jiném vztahu, které jsou mi velmi ku pomoci, pokud jde o nápady. Jsou to nejrůznější instituce z oblasti vzdělávání a lidských zdrojů, které jsou dostatečně iniciativní, aby mě zavalovaly už v tuto chvíli nápady, také já doufám, že z nich se mi podaří vytvořit tým, který bude týmem poradním, tak abych mohl s pomocí těch lidí, kteří jsou na úřednických místech, abych mohl ty své kompetence plnit. Pravděpodobně ale neočekáváte, že vás bude celkem pět ve vašem úřadu, kolik si představujete tabulkových míst? Jen ta část, o které jsem se zmiňoval jako o prvním kole svých kompetencí, tj. soudy lidských práv, romská problematika až po zdravotně postižené, v tuto chvíli tvoří asi 50 míst. Já si myslím, že celkově ten úřad nebude větší nežli 80 pracovníků, my se v žádném případě nechceme dostat do situace, kdy by kvůli zřízení nového postu nového vicepremiéra výrazným způsobem narostly počty úředníků na předsednictvu vlády. To byste pravděpodobně šel i proti programu své vlastní strany US-DEU. Pokud byste ale měl říci jména pravděpodobných náměstků, můžete uvést lidi, které chcete přivést z oblasti vědy a výzkumu k sobě a přál byste si, aby byli vašimi náměstky? Já si nemyslím, že bych na posty náměstků převedl někoho z výzkumu a vědy, myslím si, že by to byla škoda. A kde budete brát lidi na funkce náměstků? Já bych chtěl na funkce náměstků jmenovat lidi, kteří budou dobrými manažery. Chtěl bych kolegy, kteří pracují přímo ve výzkumu a ve vědě, využívat členy poradních týmů, případně jako členy těch týmů, které už teď pracují. Podívejte, například Česká konference rektorů má tým, který se velmi seriozně a dlouhodobě zabývá otázkou financování vědy na vysokých školách, financováním vysokých škol jako takových a vytváření vědeckých vysokých škol. To je obrovská intelektuální kapacita, jsou to lidé, kteří to doposud dělali zadarmo, já doufám, že budeme schopni najít případně i prostředky pro to, abychom tu jejich práci alespoň technicky zajistili. Podobných institucí je celá řada, v té oblasti, která se zabývá například lidskými právy a, jak jsem říkal, těmi extremními povahami lidských zdrojů, tam je celá řada nevládních organizací, které fungují velmi efektivně v romské problematice Step by Step, Člověk v tísni, Zase znovu, hledejme spíš cesty, jak využít těchto institucí, které mají dostatečně motivované, dostatečně kvalifikované lidi a použijme je raději, než abychom vytvářeli nová místa ... Kolik náměstků budete mít? Já předpokládám, že budu mít dva nebo tři náměstky. Můžete uvést žhavé kandidáty? Ne, nebudu je v tuto chvíli skutečně uvádět. Řeknu vám jen, že bych chtěl mít v každém případě jednoho náměstka, který by se zabýval problematikou lidských zdrojů a druhého náměstka, který by se zabýval právě problematikou těch jednotlivých rad, o kterých jsem zde hovořil. A poslední otázka k tomuto tématu: Když Česká republika podepsala smlouvu s Vatikánem, respektive když ministr zahraničí Cyril Svoboda a zástupce Vatikánu nuncius Josef Erwin Ender podepsali česko-vatikánskou smlouvu, tak ministr Pavel Dostál na tiskové konferenci navrhl vznik vládního výboru nebo rady pro otázky církví. V jeho čele byste měl stát vy. Je pravděpodobné, že taková rada vznikne? Taková rada může vzniknout. Já se přiznám, že jsem o tom ještě s Pavlem Dostálem nemluvil a není mi úplně jasná jeho představa o tom, jakou funkci by takováto rada měla mít. Vy jste se spolu, když Pavel Dostál tato slova prohlásil, tak jste se spolu nebavili, že by problematika církví přešla pod vás? My jsme se o tom bavili a shodli jsme se na několika možnostech, jak tuto otázku řešit a já myslím, že mohu říct i za něj, že ani pro něj, ani pro mě to není otázka žádného zarputilého boje, že hledáme místo, kde by řešení problému církve bylo nejlépe a neorganičtěji zapojeno. Je to stále ještě otevřené a ... Ale když Pavel Dostál mluví o radě, tak je pravděpodobné, že kompetence chce přepustit. To není zcela totéž, vznik takovéto rady neznamená, že by ministerstvo kultury nutně muselo pozbýt svých legislativních pravomocí v určité oblasti, ale ... Nebyla by to ovšem dvojkolejnost, na jednom úřadě mít radu a na druhém úřadě mít kompetenčně církve? Já si myslím, že byla, ale jak říkám, to je věc, kterou musíme vyřešit teprve v následujících týdnech. Není to v tuto chvíli, mimochodem, věc, která by byla žhavá, tzn. nám nic neutíká. Další téma: programové prohlášení vlády v oblasti vědy a výzkumu. BBC má k dispozici poslední verzi návrhu programového prohlášení vlády premiéra Vladimíra Špidly. Citujme z dokumentu: "Vláda naváže na stávající národní politiku výzkumu a vývoje a vytvoří podmínky pro formulaci dlouhodobé strategie založené na širokém společenském konsensu." Můžete prozradit, kdy by podle vašich představ měla být zformulována dlouhodobá strategie vědy a výzkumu v České republice? Já se domnívám, že novou národní politiku výzkumu a vývoje, která by měla sahat zhruba v tom období pět let dopředu, bychom měli být schopni připravit do konce roku, ta dlouhodobá strategie je záležitost, která podle mého názoru zabere nejméně dva roky, protože já bych podtrhl konec té věty, kterou jste citoval, to je ten široký společenský konsensus. My jsme sice už zahájili diskuse o takovémto koncepčním materiálu, ale obáváme se, že do takovéto diskuse stále ještě nebyli vtaženi všichni, kteří do toho vtažení být mají. Například? Kdo zůstal stranou? Ten, kdo zůstal stranou, je české podnikání například, především v oblasti toho aplikovaného výzkumu musíme dosáhnout mnohem většího podílu na rozhodování i o přidělování zdrojů a volbě témat. Základní koncepci chcete načrtnout do konce roku a pak se bude dva roky diskutovat? Tak, koncepce, o které hovořím, je koncepce krátkodobá, tzn. zhruba do pěti let, připravit koncepci dlouhodobou se ještě nikomu ve světě nepodařilo v čase kratším než pět, to není, že by se dva roky nějak diskutovalo. Diskuse o výběru preferování témat, například ve vědě a výzkumu, to je něco, na čem je potřeba se shodnout, to není možné nadiktovat ze shora, protože vědecká obec musí takovou koncepci vzít za svou, jinak to nefunguje. Ve stádiu věcného záměru je ovšem návrh zákona o vědě a výzkumu. Dají se očekávat v přípravě o návrhu zákona o vědě a výzkumu, po vzniku postu vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje, zásadnější změny v návrhu citovaného zákona? Zatím nejdál je věcný záměr zákona o veřejných vědeckých institucích, ten věcný zájem je zcela, musím říct, v souladu s mými představami jako věcný záměr, a to prostě proto, že to není zákon, který by byl připravován v rámci politických grémií, ale je připravován v rámci odborných týmů a je to nesporně velmi důležitý krok, kterým bychom měli dosáhnout překlenutí toho zatím, nebo jednoho ze zatím klíčových problémů v této oblasti, a to je ten rozpor mezi příspěvkovými organizacemi, kterými jsou například Akademie věd, a veřejnými institucemi, kterými jsou školy, prolnutí vědy a vysokých škol, to je klíč k dalšímu rozvoji, o tom se nediskutuje a je v zásadě jedno, jestli u vlády jsou socialisté, pokud patří k těm socialistům evropským, nebo konzervativci, pokud patří k těm konzervativcům evropským. Bude zákon o vědě a výzkumu obsahovat to, o čem jste právě hovořil, tedy institucionální propojení vědeckých ústavů a vysokých škol? My je nemusíme propojovat institucionálně ve smyslu zrušení instituce jedné a založení instituce druhé, my k tomu máme dva nástroje. Ten první nástroj je, převést je na stejnou rovinu, pokud jde o jejich formu instituce jako formu právní, tzn. zrušit všechno, co brání jejich spolupráci, spojování prostředků, zaměstnávání lidí a koneckonců třeba i zpívaní, to je jedna věc, tzn. my musíme vymezit ten prostor tak, aby toto všechno bylo možné ... A nebylo by splynutí, že vstupuji do vaší řeči, lepší řešení? Nemusely by být dvě účetní, stačila by jedna apod., Vy jste se v Poslanecké sněmovně zabýval mediální legislativou. Hovořil jste o tom, že by bylo výhodné, kdyby splynuly Česká televize a Český rozhlas v jednu instituci. Nebylo by to stejně tak dobré u vysokých škol a u vědeckých institucí? Určitě by to bylo dobré a já jsem mimochodem asi rok šéfoval instituci, která byla společným pracovištěm Akademie věd a jedné fakulty Univerzity Karlovy, takže s tím mám jistou zkušenost i praktickou, byť šlo o instituci velice malou, ale já bych v žádném případě nechtěl, aby takové procesy byly procesy, které jsou direktivně řízeny vládou a domnívám se, že je k tomu mnohem lepší nástroj, a to je financování. To znamená, penězi donutit obě instituce, aby se sloučily? Pak je zde druhá stránka: v každé instituci se najde skupina lidí, kteří se propojování budou bránit. Máte z toho obavy? Nesporně k takovým situacím může dojít a patrně bude docházet, ale nemyslím si, že budou většinové. Pokud ten princip, na kterém bude užší spolupráce, možná ke splynutí, možná ne, protože se ukáže, že najdeme nějaký jiný efektivnější model, pokud k tomu bude docházet na základě formulce společných badatelských záměrů, pak je to cesta a pokud dojde k tomu, o čem jsme hovořili před tím, totiž, že budeme schopni na základě širokého konsensu se shodnout na tom, co jsou priority, pak se musíme, pak je to cesta k tomu, abychom vytvořili pracoviště špičková. My si prostě musíme přiznat, že úroveň naší vědy je zhruba taková jako je úroveň naší ekonomiky, my máme několik špičkových týmů, několik špičkových pracovišť, máme zde určitou sumu stabilních, kvalitních, ale máme také velkou část za Evropou a za světem zaostávajících pracovišť a my je všechny špičkově financovat nedokážeme. V rozhovorech, které jste poskytl od nástupu do funkce vicepremiéra pro vědu, výzkum a lidské zdroje, jste hovořil o tom, že chcete přilákat do České republiky mozky ze zahraničí, například z Východu. Kdy a jak chcete změnit administrativní zábrany, které zatím nemohou přilákat do České republiky například vědce a odborníky z Ukrajiny a z dalších zemí východní Evropy? Tento problém naneštěstí nebo možná naštěstí, to záleží na úhlu pohledu, netrápí jen mě. V souvislosti s vědou a výzkumem trápí i pana ministra Dostála, pokud jde o hostování ruských pěvců v naší opeře, například, myslím si, že tady je poměrně slušná shoda na tom, že zákon o pobytu cizinců by měl být v tomto směru novelizován, já si myslí ... Do konce roku? Do konce roku velmi těžko, máme v tuto chvíli skoro srpen a než se rozběhne Poslanecká sněmovna ... A je reálné, že vláda do konce roku předloží návrh předloží? Já se domnívám, že je reálné, že ten zákon bude projednán v průběhu příštího roku. Další téma: budoucí spolupráce stran Koalice, tedy KDU-ČSL a US-DEU. Zakladatel Unie svobody, místopředseda Senátu Jan Ruml před 14 dny v Interview BBC prozradil, že značka Koalice je značka neúspěšná, proto se obě strany, tedy KDU-ČSL a US-DEU, dohodly na samostatné kandidatuře v senátních volbách, ale za úzké spolupráci, což v úterý 23. července po zasedání celostátního výboru KDU-ČSL potvrdil Cyril Svoboda. Cyril SVOBODA /zvuková ukázka/: Do voleb půjdeme v účinné a naprosto blízké spolupráci v Unii svobody-Demokratické unii, je to velmi prospěšné, a proto také uzavíráme dohodu těchto bodů, což je přirozené, to jsme dělali dosud, vždycky jsme to dělali, dělat to nadále budeme, protože to vede k maximalizaci celkového úspěchu, takže to je cesta, kterou jsme se vydali. Slova předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody. Je dohoda o rozdělení senátních okrsků mezi unionisty a lidovce téměř jistou věcí nebo plán ještě může zkrachovat? Já ji považuji za věc téměř jistou, za tři minuty začíná společné jednání předsednictev obou dvou stran, já se tam dostanu o něco později, ale věřím, že zhruba za hodinku ta dohoda bude hotová úplně. My pochopitelně povedeme diskuse na téma konkrétních kandidátů, protože máme zájem na tom, abychom dokázali využít z toho potenciálu obou dvou stran ty, kteří mají šanci ... Nemůže se zadrhnout na jednolivých regionech, například v Brně-městě, kde jste nabídli podporu Jiřímu Zlatuškovi, rektorovi brněnské Masarykovy univerzity, tak lidovci mají svého kandidáta a post senátora ta má obhajovat Jan Zahradníček? Já myslím, že zádrhy se objeví, jak už jsem říkal, že budeme hotoví velmi rychle, tak jsem tím měl na mysli principy té spolupráce, ale každý, kdo měl možnost vidět jen na chvíli diskusi o obsazování těch senátních postů uvnitř jedné strany, tak si dovede představit, jak bude vypadat diskuse u nás. Myslím, že se nijak neliší od toho, když diskutují pánové a dámy v sociální demokracii, v ODS nebo v KSČM o tom, jak si oni mezi sebou rozdělí ty jednotlivé obvody. Zakladatel US-DEU a místopředseda Senátu Jan Ruml před 14 dny v rozhovoru pro BBC uvedl, že se US-DEU na republikovém shromáždění koncem roku musí rozhodnout, jak bude dál spolupracovat s lidovci. Jan Ruml dodává: Jan RUML /zvuková ukázka/: Může dojít k tomu, že Unie svobody zvolí samostatnější politickou dráhu, ne nutně volebně propojenou s KDU-ČSL, ale vždycky bude existovat nějaká forma spolupráce mezi těmi dvěma stranami. Slova zakladatele Unie svobody Jana Rumla. Co je podle vás reálné, aby US-DEU začala splývat s menšími stranami a emancipovala se od lidovců, byť by s nimi nějak dále spolupracovala, nebo naopak, že by se integrovala s lidovci v jeden silný politický proud? Obě dvě ty cesty jsou v tuto chvíli otevřené. Ke které vy osobně máte nejblíže? Já se přiznám zcela otevřeně, že nevěřím příliš v perspektivu splývání malých pravicových stran. Ani s US-DEU není podle vás reálná integrace? Víte, já se domnívám, že integrace je reálná, ale nikoliv na základě podepsaných dohod o tom, že ta či ona strana se spojí buď s US-DEU, nebo my s nimi, já se domnívám, že je třeba vytvořit silné prostředí, které bude stát napravo od středu a takto silné prostředí bude do sebe takové strany vtahovat. Nevěřím v to, že jsme schopni teď během několik týdnů podepsat to v dohodě. Děkuji za třicet minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy příště nashledanou. Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:12 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
