| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| úterý 23. července 2002, 18:38 SEČ | |||||||||||||||
| Vladimír Mlynář | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Ministr a poslanec Vladimír Mlynář (US-DEU) navrhl v Interview BBC, aby před volbou nového vedení prošla US-DEU velkou institucionální reformou.
Přepis rozhovoru Unii svobody-Demokratickou unii čeká koncem roku volba nového vedení. Zakladatel strany Jan Ruml v rozhovoru pro BBC označil za žhavého kandidáta na post předsedy strany ministra a poslance Vladimíra Mlynáře. Jan RUML /zvuková ukázka/: Já si myslím, že něco se udát skutečně musí a pokud Vladimír představí nějakou smysluplnou vizi, která bude znamenat, a teď neříkám záchranu Unie svobody, ale jaksi nový impuls pro Unii svobody a přednese jí se svým vlastním zapálením, s odhodláním, tak si myslím, že má velké šance. Slova zakladatele Unie svobody Jana Rumla pronesená v rozhovoru pro BBC. Nejen o budoucnosti nejmenší strany nové vládní koalice bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr pro informační technologie, poslanec Vladimír Mlynář, dobrý den. Dobrý den. Před vstupem do politiky, což bylo na přelomu let 1997-98, jste pracoval jako novinář. Co vám jako bývalému novináři a nyní politikovi proběhlo hlavou, když jste se dozvěděl, že bývalý generální sekretář ministra zahraniční Jana Kavana Karel Srba společně s dalšími třemi lidmi podle policie připravoval vraždu novinářky Sabiny Slonkové? Proběhlo mi hlavou zděšení, asi jako většině lidí. Trošku doufám, že se ještě ukáže, že to není tak úplně šílené, jak vypadá tato zpráva. Každopádně je to velmi vážná věc a já v tuto chvíli nemám jiné informace než zprávy ČTK, ty jsou velmi strohé. Co by se podle vás mohlo ukázat ještě jiného? Policie o celém případu věděla zhruba 14 dní, podrobně jej asi vyšetřovala a čtyři obviněné dala do vyšetřovací vazby v současnosti. Proč jste skeptický k informacím, které od policie zazněly? Nejsem skeptický, jsem jen opatrný a nechci pronášet nějaká příliš jednoznačná prohlášení, protože v tuto chvíli mám velmi málo informací. Mám jen tu informaci, že policie zatkla jakési muže a že zatkla také pana Srbu, pokud se prokáže, že pan Srba skutečně usiloval paní Slonkové o život a organizoval, nebo se snažil zorganizovat její vraždu, pak to bude jeden z nejodpornějších činů, který existuje, jeden z nejnebezpečnějších činů pro českou demokracii, nicméně v tuto chvíli je těch informací trošku málo. Jméno někdejšího generálního ředitele Karla Srby se na prvních stránkách novin začalo objevovat v souvislosti s pronájmem lukrativního Českého domu v Moskvě. Novináři Mladé fronty DNES Sabina Slonková a Jiří Kubík stáli za zveřejněním případu. Nevýhodnou nájemní smlouvu s hotelem Český dům předložil bývalému ministru zahraničí Janu Kavanovi k podpisu právě Karel Srba. Kvůli skandálu 27. března 2001 rezignoval. Srbův rezignační dopis přečetl na tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Aleš POSPÍŠIL /zvuková ukázka/: Při zpětném prostudování dokumentace mi nezbývá než konstatovat, že příprava smlouvy o provozování Hotelu Český dům Moskva nese řadu formálních pochybení v úředním postupu, který vyžadují vnitřní směrnice ministerstva zahraničních věcí, ta zapříčinila neprojednání smlouvy ve vnitroresortním připomínkovém řízení. S tím souvisejí i podklady připravované pro ministra zahraničí, na základě těchto podkladů a především na základě právního dobrozdání doktora Teringela podepsal ministr Kavan smlouvu, aniž tušil, že tato právní kancelář zastupuje i druhou stranu smluvního vztahu. Zejména v tomto momentě spatřuji nejvyšší míru své osobní odpovědnosti. Nedohlédl jsem též na správnost přípravy odpovědí na interpelaci poslance Kohlíčka, do které se promítly výše uvedené chyby. Některá vyjádření pana ministra se tak bohužel mohla rozcházet s dnes dostupnými informacemi, ministr byl tedy mnou nepřesně informován. Vzhledem k mému postavení a k odpovědnosti z mé funkce vyplývající jsem za tyto omyly odpovědný, byť to nebyly omyly v žádném případě úmyslné. Vyvozuji z toho pro sebe zcela jednoznačný závěr, protože mé selhání uvedlo pana ministra do velmi komplikované situace, za kterou jistě nemohl, rozhodl jsem se dnes na svou funkci generálního sekretáře rezignovat. Mohu jen dodat, že vítám účast generální inspekce a SPOKu při šetření tohoto případu, jsem přesvědčen, že jeho závěr jednoznačně prokáže, že při přípravě smlouvy k porušení zákona nedošlo. V Praze dne 27. 3. 2001, podepsán Karel Srba, generální sekretář ministerstva zahraničních věcí. Přečetl rezignační dopis Karla Srby tiskový mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil. Existujte podezření, že stát mohl pronájmem Českého domu přijít až o sto milionů korun. Policie zkoumá, zda se Srba nedopustil trestného činu. Když 27. března 2001 oznámilo ministerstvo zahraničí, že Karel Srba rezignoval, dotázala se na tiskové konferenci redaktorka Mladé fronty DNES Sabina Slonková, zda hodlá ministr zahraničí Jan Kavan rezignovat? Tady je zvukový záznam: Takže prosím. Paní Slonková. Sabina SLONKOVÁ /zvuková ukázka/: Má druhá otázka je, jestli odstoupíte? Jan KAVAN /zvuková ukázka/: Druhá otázka? Sabina SLONKOVÁ /zvuková ukázka/: Druhá otázka, jestli hodláte odstoupit vy? Jan KAVAN /zvuková ukázka/: A proč? Sabina SLONKOVÁ /zvuková ukázka/: Protože mimo jiné jeden z vašich nejbližších podřízených dával mylné informace, na základě kterých jste podepsal smlouvu, a byl to člověk, který kvůli podobné události musel odejít z ministerstva zdravotnictví. Jan KAVAN /zvuková ukázka/: Nevím, proč bych měl odstupovat kvůli tomu, že generální sekretář Karel Srba, jak ve svém dopise přiznal, mně poskytl nepřesné informace. To by bylo vskutku velmi zvláštní. Zvukový záznam z 27. března 2001. Dovede ministr a poslanec Vladimír Mlynář odhadnout, jaké důsledky bude mít skutečnost, pokud se prokáže, že bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí Karel Srba plánoval s dalšími třemi komplici vraždu novináře, pro českou politickou scénu? Tak to si velmi, to si netroufám teď předpovídat, jakou to bude mít dohru, protože nevíme, co všechno dalšího může v té věci vyplavat na povrch, kdo další byl v té věci zapojen. Já bych jen věřil tomu, že se zkultivuje trochu vztah mezi politiky a novináři. V jakém slova smyslu? Ve vzájemném slova smyslu, protože myslím, že jak ze strany politiků, zejména bývalého premiéra, svedli politici takový globální útok a atak na novináře. Ta označení "póvl, hnůj, debilové" apod. jsou všeobecně známá, a to, myslím, navozuje takovou nepříjemnou atmosféru, že média jsou jakýmsi nepřítelem politiků, nepřítelem demokracie. Z druhé strany zase platí, že novináři, podle mého soudu, by se měli trošičku více dívat sami na sebe do divadla a reflektovat některé věci, které existují, a sami se zabývat tím, kde jsou hranice zdravého a nezdravého propojení mezi médii a jednotlivými novináři, politiky jako jednotlivci. Pojďme se zabývat oběmi rovinami. Rovina první: Vy si myslíte, že i premiérovy výroky na adresu médií mohly přispět k tomu, že si někdo pravděpodobně objedná vraždu novináře? Ne, to jsem neřekl. Tak se dají interpretovat vaše slova. Ne, vy jste se ptal, jaké říkám, nebo jaké si myslím, že může mít ta věc s paní Slonkovou důsledky, tak já jsem řekl, že doufám, že to může mít pozitivní důsledky v tom smyslu, že se změní ta atmosféra mezi politiky a novináři, a pak jsem citoval, že ta atmosféra není dlouhodobě dobrá. Rozhodně tím nechci naznačit, že výroky bývalého premiéra jsou jakýmsi motivem k tak hrozné věci, která dnes vyplavala na povrch. Karla Srbu přivedl na ministerstvo zahraničí koncem roku 1998 Jan Kavan - a to jako garanta akce "Čisté ruce". Jan Kavan ještě jako ministr zahraničí odmítal za pochybení Karla Srby nést politickou odpovědnost, což jsem slyšeli v citovaném zvukovém záznamu. Měl by ji nést nyní jako poslanec a předseda Valného shromáždění OSN? Tak pan Kavan už není ministrem zahraničí, je řadovým poslancem a v tomto smyslu je asi jen na něm a na jeho politické straně, zda ho bude v tomto směru volat k odpovědnosti. Já si myslím, že každý šéf úřadu a ministr samozřejmě nese odpovědnost za to, jaké si vybírá lidi, platí to na pana Kavana stejně jako na mě, a je určitá hranice, za kterou, když se ukáže, že volil skutečně velmi špatně, by měl převzít i sám odpovědnost. Jaké důsledky by vyvodil Vladimír Mlynář z toho, že pokud by se zjistilo, že jeho nejbližší spolupracovníci v jakýchkoliv funkcích, ať už vaši asistenti v Poslanecké sněmovně nebo případně lidé, kteří s vámi pracovali na ministerstvu, když jste byl a budete ve funkci ministra, že organizovali vraždu novináře, jaké důsledky byste z toho jako politik vyvodil? Tak to je opravdu velmi vážná věc, to by v mém případě, to vylučuji, takový, takovou věc, aby si moji spolupracovníci organizovali vraždu jakéhokoliv novináře ... Pokud bych takovou otázku, Janu Kavanovi položil před rokem, tak by to také, předpokládám, vyloučil. Tak já jsem si jist, ale chci říci, že v případě, že bych se já dostal do situace, ve které byl pan Kavan před tím rokem a taková věc se odhalila na mého blízkého spolupracovníka, tak bych o té demisi velmi vážně uvažoval. Já nechci teď říct lacině, že bych určitě rezignaci podal, já doufám, že mě nic takového během mé vládní odpovědnosti nepotká a v případě, že potká, tak pak se uvidí, zda se tak zachovám či ne. Myslím, že teď dodatečně říkat, že bych já odstoupil býval na Kavanově místě už v březnu, je laciné a já to teď nebudu říkat. Poškozuje celá věc podle vás i sociální demokracii? Já myslím, že to částečně samozřejmě, pokud se prokáže, že pan Srba byl do toho případu skutečně zapleten, a to v tuto chvíli já nemohu brát za prokázané, protože ještě neproběhl soud, tak samozřejmě to částečně poškodí všechny lidi, kteří byli v blízkosti pana Srby, ale politická strana, nelze dávat za vinu sociální demokracii, že pan Srba je podezřelý z takového trestného činu, to už je skutečně trošku absurdní. Dovolte, abych citoval vaše slova, jsou z knihy "120 a jeden týden mýma očima", kterou jste vydal před volbami. Na straně 188 se krom jiného vyjadřujete i ke Karlu Srbovi. Citujme doslova: "Viděl jsem toho pána všudy všeho jednou v životě, ale podle toho, co o něm slyším, je to takový malý Kavanův Šlouf. Ostatně zde asi platí, jaký pán, takový kmán. Jan Kavan také tentokrát veřejnosti nelže poprvé a zřejmě ani naposledy." Vy si asi trváte na těch slovech, která jste napsal? Ano, trvám. Já jsem s panem Kavanem jako poslanec měl několik střetů ohledně jeho výroků na adresu bývalého ministra zahraničí Zieleniece a jeho neprokázaného obvinění, že pan Zieleniec uplácel novináře a v tomto kontextu jsem také napsal, co jste právě citoval. Pan Kavan nemluvil v těchto věcech pravdu opakovaně a nemluvil jí ani pan Srba opakovaně ve věci Českého domu, to je pravda. Ještě jednou otázka: Měl by Jan Kavan pro budoucnost vyvodit z této aféry, byť jde o bývalého spolupracovníka Jana Kavana, měl by z ní vyvodit důsledky jako předseda Valného shromáždění OSN a člověk, který aspiruje i na to, jak řekl před 14 dny v rozhovoru BBC předseda ČSSD Vladimír Špidla, že v případě,že bude zřízena funkce ministra pro evropské záležitosti, žhavým kandidátem je Jan Kavan? Pokud se potvrdí podezření vznesené proti panu Srbovi, tak to jistě ovlivní i postavení Jana Kavana uvnitř sociální demokracie, protože vybírat si takové spolupracovníky, to je jistě handicap pro další politickou kariéru, ale pokud jde o Valné shromáždění OSN, tak tam je reprezentantem České republiky, to místo náleží České republice, nikoliv Janu Kavanovi, a v tomto směru to nemá s osobou Jana Kavana co činit. Pokud ... ... se ukáže, že to poškodí Českou republiku, tak by se mohlo uvažovat o výměně? Tak to já myslím, že by se muselo prokázat, že Jan Kavan věděl o té věci kolem pana Srby a, upřímně řečeno, o tom mám jistou míru pochybností, že by se něco takového prokázalo. Další téma: budoucnost Unie svobody-Demokratické unie. A začněme citátem. Pochází z 23. června 2001, kdy Vladimír Mlynář předstoupil na celorepublikovém shromáždění Unie svobody v Liberci před delegáty s kandidátským projevem na post předsedy strany. Vladimír MLYNÁŘ /zvuková ukázka/: Milí přátelé, dámy a pánové, mám pro vás na začátek jednu možná trochu netradiční otázku, kdy jste naposledy měli dobrý pocit z jednání Unie svobody? Tolik otázka Vladimíra Mlynáře, kterou položil 23. června 2001. Můžete jí zodpovědět? Už je to dlouho. Proč? Protože Unie svobody neprochází jednoduchým obdobím, což potvrdily i výsledky voleb, a ptáte-li se mou otázkou, kdy jsem měl naposledy z jednání Unie svobody dobrý pocit, odpovídám, že už je to dlouho. A kdy to bylo, vzpomenete si na to, nebo už to je tak dlouho, že si vůbec nevzpomenete? Já jsem měl dobré pocity v době volební kampaně v Pardubickém kraji, kde jsem spolupracoval s řadou našich starostů, členů krajských zastupitelů, a protože jsem vedl kampaň na ulici a objížděl jsem vesnice a mluvil, troufám si říct, s několika tisíci lidmi během té kampaně, tak v té kampani jsem měl samozřejmě dobrý pocit i z Unie svobody. Unii svobody-Demokratickou unii čeká do konce roku celorepublikové shromáždění. Na něm má být zvoleno nové vedení. Jen pro úplnost: 4. července rezignovala na post předsedy US-DEU Hana Marvanová. Zakladatel Unie svobody, místopředseda Senátu Jan Ruml, ve středu 17. července prozradil v rozhovoru pro BBC, že žhavým kandidátem na post předsedy je Vladimír Mlynář. Jan RUML /zvuková ukázka/: Já si myslím, že něco se udát skutečně musí a pokud Vladimír představí nějakou smysluplnou vizi, která bude znamenat, a teď neříkám záchranu Unie svobody, ale jaksi nový impuls pro Unii svobody a přednese jí se svým vlastním zapálením, s odhodláním, tak si myslím, že má velké šance. Slova zakladatele Unie svobody Jana Rumla. Je již Vladimír Mlynář pevně rozhodnut kandidovat na post předsedy US-DEU? Není. Proč ne? Protože myslím, že ta otázka je trošku komplikovanější, než zda povede unii František, Vladimír, Hanka nebo Pepa. Hanka už asi ne, ta to odmítla. Třeba bude znovu Hana Marvanová kandidovat. Já myslím, že ta otázka není v tuto chvíli personální, alespoň podle mého soudu. Já si myslím, že to, čím unie prošla za poslední čtyři roky, je tak složitá cesta a těch karambolů bylo tolik, že musí trošku s větší pokorou přistoupit k některým věcem a já si myslím, že Unie svobody musí projít nějakou institucionální reformou a teprve potom debatovat o tom, kdo stranu povede a ... Mohu jen... Omlouvám se. Obecně mi vaše odpověď přijde velmi nesrozumitelná. Před Unií svobody je celorepublikové shromáždění, na kterém se má rozhodnout o vedení strany. Může strana projít institucionální reformou a teprve pak diskutovat o vedení strany? Já si myslím, že to právě tak musí být, protože v případě, že debata v Unii svobody znovu sklouzne k tomu, zda jí povede Franta nebo Pepa, tak se Unie svobody nedostane z problému, který je symbolizován tím, že za čtyři roky existence už měla čtyři předsedy, že průměrná životnost předsedy Unie svobody je kolem 12 měsíců a žádný předseda Unie svobody nedokončil své funkční období. Chcete navrhnout, aby Unie svobody-Demokratická unie si na celorepublikovém shromáždění nezvolila nového předsedu a nejdříve pracovala na institucionální reformě a stranu měl vést úřadující předseda Ivan Pilip? Například něco takového. Můj názor, že musí ve straně získat mnohem větší hlas lidé, kteří prošli, když to tak řeknu, sítem voleb mimo stranu, tedy komunálními volbami, krajskými volbami, parlamentními volbami a ten vliv musí získat na úkor stranických funkcionářů, protože unie je velmi malá strana a počtem členů má asi 3 tisíce členů a je potřeba, aby mnohem více v ní získali rozhodující hlas i co se týče rozhodování o budoucnosti strany, lidé, kteří prošli volbami nejen uvnitř té strany, ale i volbami před lidmi, tzn., kteří museli stát před nečleny strany a vysvětlovat jim svůj program a získali na to svou důvěru. Myslím si, že to je cesta, jak unie může překročit to, co je jejím prokletím od samého začátku, jistá nesrozumitelnost a v dobrém slova smyslu intelektuální povýšenost. Jak dlouho by institucionální reforma Unie svobody měla trvat a jak dlouho by měl Ivan Pilip jako úřadující předseda stranu vést? To je všechno věc diskuse. Váš názor? Já chápu, že vy tlačíte jako novinář na srozumitelné a jednoduché odpovědi. Vy jste ostatně po srozumitelnosti Unie svobody volal ve svém kandidátském projevu, nechtějte, abych vám jej pustil. To klidně můžete. Já jen říkám, že ta situace, do které se unie teď dostala, je tak složitá, že jednoduché a urychlené recepty tady neexistují. Já bych si přál, aby dříve, než dojde k volbám předsednictva nového strany a vedení strany, se unie zamyslela nad svými stanovami, nad způsobem, jakým jsou vybíráni delegáti na republikové shromáždění, a nad tím, jak je voleno její vedení. Existují třeba i modely či myšlenky na to, aby byl předseda strany volen všemi členy v přímých volbách, tři tečky. Vy byste to uvítal? Je to váš návrh? Není to můj návrh, já tu v tuto chvíli odpovídám na vaše otázky, jak si některé věci představuji. Já se přiznám, že o nich přemýšlím, nemám je úplně domyšleny, srovnány, jakmile to budu mít, tak je předložím ve srovnané, strukturované podobě ke stranické diskusi, teď odpovídám na vaše otázky, kudy se ubírá moje myšlení, tímto směrem, který jsem naznačoval. Na podzimním, respektive zimním celorepublikovém shromáždění spíše předložit tyto věci a o nich diskutovat a možná až na dalším celorepublikovém shromáždění v červnu volit předsedu, až si strana toto rozdiskutuje? Ano, můj názor. Úřadující vedení může stranu vést 12 měsíců, aniž by strana dále klesala? Tak já myslím, že víc klesat, než klesla, už asi stěží může. My jsme dopadli ve volbách dost špatně, takže v tomto směru skutečně máte pravdu a ... Vy to líčíte tak, jako by v US-DEU byl správce konkurzní. Tak máme 8 poslanců a ten výsledek je skutečně neslavný, to každý vidí, to nemá cenu zastírat. Já varuji jen před jednou věcí, před jakýmsi horkým účtováním v Unii svobody, je zase velmi snadné svést vinu za neúspěch strany ve volbách třeba teď na Hanu Marvanovou nebo Ivana Pilipa nebo někoho jiného a zase s horkou hlavou si zvolit někoho jiného, od koho se budou čekat zázraky. Já říkám, že ty zázraky nepřinese žádný jednotlivec, že ta strana se musí nad sebou zamyslet a změnit se, nemám lepší slovo než, odpusťte, institucionálně, třeba tím směrem, který jsem naznačil, tedy aby se zamyslela nad svými stanovami, nad tím, jak je volen předseda, jaké stranické způsoby a různé dohody předcházejí jeho volbě a podobným věcem a teprve potom se rozhodla, kdo tím předsedou má být. Myslím si, že není žádný fatální spěch, že naopak to, že na podzim budou komunální a senátní volby, je spíše pobídka k tomu, abychom méně přemýšleli o tom, jak vzájemně vést vnitrostranický boj, ale více se soustředili na to, jak obhájit pozice Unie svobody před veřejností a získali podporu do komunálních a senátních voleb. A tím jste odpověděl na otázku: Pokud Unie svobody projde institucionální reformou, tak teprve pak jste ochoten uvažovat o kandidatuře na předsedu, vykládám si to správně? Tak slovo "ochoten" zní, jako kdybych čekal, až mě bude někdo prosit, tak to si rozhodně nemyslím. Moje pozice je samozřejmě složitá v tom, že já jsem kandidoval na předsedu strany již dvakrát neúspěšně, podruhé jsem se rozhodl odejít ze stranického vedení, přihlásil jsem se na vysokou školu, jsem studentem vysoké školy v distančním studiu, takže teď mě čekají zkoušky v druhém semestru, stal jsem se členem vlády odpovědným za oblast informačních technologií a nechci sedět na mnoha židlích, protože bych to ani nezvládl, čili ... Vaše kandidatura je nepravděpodobná? Věci jsou otevřené a já chci jen přispět k tomu, aby Unie svobody přestala přemýšlet o tom, že přijde František, Pepíček či Mařenka a stranu zachrání. Ta strana musí se změnit sama uvnitř a od toho jí žádný jeden předseda, ať jím budu já nebo kdokoliv jiný, neosvobodí. Hostem u mikrofonu je poslanec, ministr bez portfeje, alias ministr pro informační technologie Vladimír Mlynář. V rozhovoru pro Mladou frontu DNES jste uvedl, že ve funkci ministra zamýšlíte vytvořit státní informační systém, který by umožnil ... Proč se smějete? No, protože slovo "státní informační systém" jsem nepoužil, použil jsem termín "informační systém veřejné správy" a já sice chápu, že se vám to může zdát jako takové to klasické politické bazírování na slovíčku, jak by řekl profesor Klaus, nicméně je v tom jeden velký rozdíl. Státní informační systém evokuje jakýsi megasystém na principu velkého bratra, jakési jedno místo, kde budou všechny ty důležité informace, zatímco informační systém veřejné správy je správnější termín, protože počítá s propojením existujících databází, takže to je zdánlivě nepodstatné, ale velmi podstatné rozlišení rozdílu. Jako bývalý novinář byste to tak dal do titulků? "Informační systém veřejné správy", ano, je zoufalý název stejně jako "státní informační systém", musím vám říct, že se trápím tím, jak tyto věci přeložit do srozumitelného jazyka, je to jeden z mých úkolů do budoucnosti. Budeme říkat informační chobotnice, třeba. Ne, můžeme používat termín "informační systém". Informační systém, který by umožnil, aby jednotlivé resorty vynakládaly peníze koordinovaně. Je to nejdůležitější, co bude obsahovat programové prohlášení, tedy část programového prohlášení, kterou jste vy osobně psal? Ne, to je jen jedna věta v těch dvou stránkách. Mým cílem je přispět k tomu, aby státní správa, veřejná správa, tedy úřady v této zemi, fungovaly mnohem efektivněji, jednodušeji a pohodlněji z hlediska občanů, tzn., abyste si většinu agend, když přijdete do styku se státní správou nebo veřejnou správou, ať už chcete podnikat, vyřizovat živnostenský list, nebo převádět automobil, jak to dělám já teď, nebo podat daňové přiznání, nebo spoustu jiných věcí, nebo ztratíte občanský průkaz a musíte si vyřídit nový, tak abyste nemusel chodit na úřad a stát tam frontu, abyste se nemusel vztekat kvůli pořadovému číslu, když jdete přihlásit automobil, ale abyste pomocí Internetu a elektronického podpisu nahlásil, že jste si koupil v bazaru automobil a zaplatil příslušný poplatek a pak vám přišla třeba domů značka na to auto. Elektronický podpis, to je věc, kterou vy jste ... Čili informatizace státní správy, něco, čemu se říká cizím slovem eGovernment, to je můj cíl a k tomu vede cesta přes úpravy legislativy, nové zákony, které budu mít na starosti, jejich přípravu, a vede cesta přes to, co jsme tady nazvali informační systém veřejné správy, tedy aby si jednotlivé úřady mohly ty informace vyměnit, když vy jim k tomu dáte svolení, aniž vy byste musel všechny ty úřady oběhnout a vzít si tam ten papír, který máte odnést do okýnka, do okýnka atd. Prosím o jedno jediné slovo, možná dvě slova. Do kdy by podle vašich představ informační systém takto měl fungovat, jak jste jej popsal? Takto bude fungovat během osmi až deseti let, když budeme úspěšní, protože tak to nefunguje nikde na světě. Kdyby ty základní, to slovo agendy, ty základní úřední věci, se kterými přijdete vy jako běžný občan do styku, a já jsem některé vyjmenoval, přihlašování automobilu, ztráta řidičského průkazu, přestěhování, živnostenský list, platba DPH pro podnikatele apod., bylo možné na konci mého funkčního období činit, abych řekl odborně, pomocí dálkového přístupu, tedy přes Internet, byl bych spokojen. Zmínil jste elektronický podpis, na němž jste pracoval jako opoziční poslanec. Ovšem k elektronickému podpisu je třeba dodat B, a to certifikaci, která je pro většinu občanů drahá. Jak toto změníte? To nezměním já, to změní trh, neboli liberalizace prostředí. Když se připravoval zákon o elektronickém podpisu, tak certifikát, abych to řekl lidově, ten elektronický podpis stál 3,5 tisíce korun, dnes o 2,5 roku později stojí 700 korun. Já jsem hluboce přesvědčen, že do pěti let bude zadarmo a bude přidanou hodnotou k jiným službám ve virtuálním internetovém světě. Je to velmi podobné jako svého času jsme platili, ještě před několika málo lety, za připojení na Internet svém providerovi za to, že vás vůbec někdo připojil ke svému serveru do internetovské sítě. Tehdy znělo jako nekonečná pohádka, že tady bude přístup Internetu zdarma, dnes tady jsou desítky možností, jak se připojit k Internetu zdarma, samozřejmě pro laiky odlišuji ta data, která se přenáší, zde se samozřejmě platí Telecomu, ale ten samotný vstup do sítě je zdarma. Stejné to bude s elektronickým podpisem, jakmile banky využijí té možnosti a začnou elektronický podpis dávat pro přístup ke svým účtům a budou ho nabízet místo mobilních telefonů, které nabízejí třeba teď za zřízení účtu, a lidé uvidí užitečnost té věci, tzn. některé agendy, o kterých jsem tu mluvil, bude možné užívat elektronicky, jsem přesvědčen, že se elektronické podpisy rozšíří stejně jako svého času platební karty. Říká ministr a poslanec Vladimír Mlynář. Děkuji za vašich 30 minut, někdy příště na shledanou. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
