| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| pátek 19. července 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Pavel Mertlík | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Bývalý vicepremiér a ministr financí Pavel Mertlík v Interview BBC kritizoval ekonomickou část koaliční dohody nové vlády.
Přepis rozhovoru Nový ministr financí ve vládě premiéra Vladimíra Špidly Bohuslav Sobotka hovoří o několika svých prioritách, přičemž... Bohuslav SOBOTKA /zvuková ukázka/: První je připravit reformu veřejných financí v návaznosti na přistoupení k jednotné evropské měně. Myslím si, že je důležité rozvinout debatu o těch variantách možné reformy veřejných financí. Slova nového ministra financí Bohuslava Sobotky. Ještě před uvedením do funkce ministra však Bohuslav Sobotka prohlásil, že se deficit státního rozpočtu může v roce 2004 vyšplhat až na 200 miliard korun. Předseda ODS Václav Klaus považuje takové číslo za "dětinské a šokující". Václav KLAUS, předseda ODS /zvuková ukázka/: Já si myslím, že i sto miliard je dětinské, naprosto nesmyslné. Já bych si dovedl představit, že s touto vládou, s její neodvahou, s jejím filosofickým základem, který jim říká, že deficity jsou věc přijatelná. Já vím, že nějaký bude, ale v každém případě bych ho hledal dvouciferný. Říká předseda ODS Václav Klaus v rozhovoru pro BBC. Nejen o reformě veřejných financí bude následujících 30 minut. Od pondělí do pátku pravidelně v tomto čase vysíláme Interview BBC. Nejinak je tomu i dnes. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl bývalý vicepremiér a ministr financí, ekonom Pavel Mertlík. Vítejte v BBC, dobrý den. Dobrý den. Když se v létě 1998 ujímal vlády kabinet premiéra Miloše Zeman, byl jeho součástí Pavel Mertlík - a to ve funkci vicepremiéra pro ekonomiku. V pátek 12. července 2002 - po čtyřech letech vládnutí - předal Miloš Zeman prezidentu republiky Václavu Havlovi demisi. Miloš ZEMAN /zvuková ukázka/: Vážený pane prezidente, včera na svém zasedání vláda v souladu s ústavou rozhodla o podání demise a pověřila mě, abych tuto demisi předal do vašich rukou. Václav HAVEL /zvuková ukázka/: Pane premiére, já vaší demisi, demisi vaší vlády samozřejmě přijímám a rád bych i této příležitosti využil k tomu, abych poděkoval vaší vládě za její čtyřletou práci, za její výkony, které odevzdala ve prospěch naší země. Zněla slova prezidenta republiky Václava Havla po rezignaci vlády premiéra Miloše Zemana 12. července. Mrzelo Pavla Mertlíka, že se konce funkčního období ve funkci vicepremiéra a ministr financí nedočkal? Tak samozřejmě bylo by to asi příjemnější strávit ve vládě celé čtyři roky, tak jak jsem si to představoval, než pouze tři, ale z hlediska řekněme 60, 70 let, co se tak člověk u nás dožije, tak tři nebo čtyři roky v této funkci, to není tak vysoký rozdíl. Já jsem rád, že jsem tu možnost pracovat ve vládě měl, doufám, že jsem alespoň z části České republice pomohl, alespoň jsem se o to všemi silami snažil. Dnes mám jinou pozici, kterou dělám nesmírně rád, jsem rád, že jsem v Raiffeisenbank, což je dobrá banka a dělám tam práci, která je nesmírně zajímavá, je to práce výzkumného ekonoma, šéfuji výzkumu, tak jako jsem v něm dřív pracoval před vstupem do vlády několik let v České národní bance a předtím v různých jiných institucích, čili já jsem se vrátil ke své profesi, která mě vždycky bavila, baví mě i teď. A co návrat k jiné profesi, kterou jste si již také zažil, tedy k exekutivě? Tak jednak jsem žádnou takovou nabídku nedostal, ale za druhé, asi, ne asi, ale zcela určitě, já bych jí také nepřijal. Vy jste deníku Právo ke svým vztahům s premiérem Milošem Zemanem řekl: "Je to státník. Není to pouze řadový politik a už vůbec ne politikář, čímž nechci říci, že takové vlastnosti nedovede používat. Není to ale u něj primární." Kdy jste na vlastní kůži a při jaké příležitosti pocítil ve funkci vicepremiéra či ministra financí, že Miloš Zeman využil vlastnosti politikáře? Tak já bych to nepovažoval za cosi pejorativní, pokud člověk řídí takový organismus, jako je vláda a speciálně menšinovou vládu v dosti nepřátelském prostředí parlamentu, tak musí neustále hledat různá řešení, která mu umožní prosadit ty cíle, které si stanovil. Já jsem řekl, že si na Miloši Zemanovi vážím toho, že se choval jako státník, což znamená, že se snažil realizovat ty cíle, které si stanovil, byť často ty prostředky byly všelijaké, měly podobu různých obchodů, dohod apod., ale jinak ... Můžete říci, který obchod vám vadil nejvíce? To si ... Já nemohu říci, že by mi vadil nějaký konkrétní nejvíce, spíš jde o to, že toto byl běžný způsob života v menšinové vládě. Já jsem rád, že máme dnes vládu většinou, na straně druhé, ona to není nijaká principiálně odlišná situace, prostě proto, že ty "obchody", které běžely na půdě parlamentu, tak možná dnes budou ve větší míře na půdě Koalice mezi jednotlivými členskými stranami dnešní vládní koalice. Který model je podle vás lepší: vládní koalice a obchody a dohody uzavřené v rámci vládní koalice, nebo pozice menšinové vlády a obchody ve sněmovně? Tak pozice menšinové vlády je bezesporu nejistější a riskantnější z hlediska státu jako celku, čili ta normální situace s většinovou vládou je určitě lepší. V sociální demokracii začala zhruba před 14 dny diskuse o nástupci Václava Havla, a propos, tady bych měl položit základní otázku, vy jste řadovým členem sociální demokracie, bez funkce? Myslím, že bez funkce, alespoň o žádné momentálně nevím. Proč myslíte? Vy to nevíte? Rychle mi proběhla nějaká evidence hlavou, jestli jsem náhodou nezapomněl na nějakou úplně drobnou funkci třeba v odborném aparátu, v komisích, ale nemám žádnou. Už ani v komisích? Jsem členem národohospodářské komise, ale nejsem místopředsedou nebo něčím takovým, čili nemám žádnou funkci. Nicméně jste řadovým členem sociální demokracie v jedné z komisí. V sociální demokracii začala zhruba před 14 dny diskuse o nástupci Václava Havla, předseda ČSSD a premiér Vladimír Špidla řekl, že sociální demokraté přijdou s vlastním kandidátem. Místopředseda strany a ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach by na Pražském hradě, podle svých slov, viděl expremiéra Miloše Zemana. Vladimír Špidla sice, 11. července 2002, tuto možnost v rozhovoru pro BBC připustil, označil ji však za málo pravděpodobnou. Vladimír ŠPIDLA /zvuková ukázka/: Je to jedna z možností, ale kdykoliv jsem hovořil s Milošem Zemanem, tak on se k tomu vyjadřoval velmi skepticky. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Zajímá vás, kdo bude příštím prezidentem a nástupcem Václava Havla? Tak já myslím, že to zajímá každého Čecha, každého českého občana. Samozřejmě mě zajímá velice. A názor Pavla Mertlíka, řadového člena ČSSD, měla by podle vás sociální demokracie začít přemlouvat Miloše Zemana, aby se vrátil z Vysočiny, nebo by byl dobrým nástupcem Václava Havla Otakar Motejl, o němž se v sociální demokracii, podle deníku Právo, nejčastěji mluví? Tak já bych nechtěl nějak personalizovat v této chvíli, kromě těch dvou jmen, které jste uvedl, si dovedu představit řadu dalších českých občanů, mužů i žen, kteří by mohli být výbornými českými prezidenty či prezidentkami. Mně se velmi líbilo to, když už jste citoval předsedu vlády pana Špidlu, co řekl zcela nedávno při té diskusi o jménu Miloše Zemana, řekl něco v tom smyslu, že by měla být nějaká tři kritéria, z nichž dvě jsem si zapamatoval. První bylo něco, co nazval akademickým věhlasem, ale jistě to nemyslel v úzkém slova smyslu, například, že to musí být profesor ověnčený dostatečným počtem diplomů, spíš ve smyslu respektovaná osobnost. Za druhé řekl, osobnost, která nerozděluje, ale spojuje, a to si myslím, že je velmi důležité, pokud se takovou osobnost podaří vytipovatm bude to vhodně zvolený integrující významný Čech nebo Češka, tak to bude jen dobré. Podle vás Miloš Zeman spíše rozděluje? Tak nevím, jestli více či méně, on je schopen lecjakých činností a dovedu si představit i například totální změnu jeho slovníku, ale ... To si opravdu dovedete představit? To si dovedu představit. Po tom všem, co jste s ním zažil? Nicméně si skutečně myslím, že toto kritérium, které Vladimír Špidla formuloval, Miloš Zeman zřejmě ne stoprocentně splňuje v současnosti. Vy jste sice v úvodu odpovědí na téma prezidentské, odmítl personifikovat. Nicméně vadí vám, že se v médiích hovoří stále pouze o čtyřech jménech, Motejl, Pithart, Klaus, Zeman? Vy jste řekl, že máte další, která? Já jsem řekl, že vím o řadě dalších možných vhodných kandidátech, ale protože nejsem člověk, který by jakkoliv do něčeho podobného měl z jakéhokoliv titulu zasahovat, tak nemá smysl, abych je tady uváděl. To po vás nikdo nechce, pouze mne zajímá, kdo by to mohl být, kdo má akademický věhlas? Svého času se hovořilo o předsedovi Akademie věd ČR Rudolfu Zahradníkovi. Jistěm i to je jedno z možných jmen, ale řekl bych, že osobností jako je Rudolf Zahradník z různých oborů lidské činnosti, kteří kromě svého vlastního oboru mají určitý přesah v tom, že jsou schopni oslovit širší témata, má Česká republika, zaplaťpánbůh, pro sebe dost a dost. Česká republika v současnosti rozhodně netrpí nedostatečným intelektuálním potenciálem, otázka je, jak je na tom třeba naše školství a podpora vědy směrem do budoucna, tady si myslím, že se vystavujeme mnohým rizikům, pokud se nepodaří otočit stávající trendy tak, aby se zvýšila podpora těchto odvětví. Nicméně v současnosti řadu takových lidí máme, kteří by stejně jako profesor Zahradník nebo třeba Otakar Motejl, který zde byl zmíněn, a řada dalších mohli takovou roli sehrát. Ve čtvrtek vás čeští fotografové zvěčnili při rozhovoru s premiérem Vladimírem Špidlou na recepci, která se konala v rezidenci belgického velvyslanectví v Praze při příležitosti státního svátku Belgie. Vy jste již řekl, že jste nabídku do vlády nedostal, zůstáváte řadovým členem ČSSD, svojí roli měnit nechcete. Není to tajné, o čem jste si s Vladimírem Špidlou povídali? Tak já myslím, že na tom není nic tajného, tajné věci se nevyřizují na recepcích při příležitosti státního svátku a na té recepci navíc nebyla pouze u příležitosti státního svátku Belgie, ale také při té příležitosti, že velvyslanec Belgického království v České republice, pan Bernard Pierre, končí se svou funkcí. Po čtyřech letech se vrací na ministerstvo zahraničních věcí Belgického království do Bruselu, takže ta recepce spojila dvě věci a zároveň to bylo rozloučení s panem Pierrem, a protože pan Pierre je velice komunikativní člověk, velmi dobrý reprezentant své země, ale také dobrý přítel České republiky, který mimochodem bezvadně hovoří česky, možná také proto, že má za manželku Češku spousty let, tak má u nás hodně přátel, to byl také důvod, proč jsem na tu recepci šel, chtěl jsem se s ním lidsky a přátelsky pozdravit a rozloučit, protože jsem s ním měl velmi dobrou spolupráci a ... A nyní, o čem jste si povídali s Vladimírem Špidlou? Dostanu se k tomu, překvapilo mě, že na té recepci, kde jsem čekal, že bude nějakých 50, 60 lidí, což je tak obvyklé, tak tam byly tak možná tři stovky, takže možná ten dobrý vztah k Bernardovi má více lidí, nejen já a jistě i Vladimír Špidla, který tam vešel mimo jiné určitě z těchto důvodů. S Vladimírem Špidlou jsme hovořili velmi krátce, a to, o čem jsme si neformálně povídali, byl především problém kurzu české koruny a situace, která v oblasti vlivu kurzu na vývoj české ekonomiky u nás existuje. K čemu jste došli? Tak při společenském setkání se nedá k ničemu dojít, Vladimíra Špidlu zajímalo, jaký je můj pohled na stávající kurz koruny a já jsem mu vysvětloval, jak my v Reiffeisenbank tu situaci vidíme. 10. července se britský deník The Financial Times věnoval nové české vládě a její budoucí hospodářské strategii. V textu samotném stálo, že vláda premiéra Vladimíra Špidly, a teď citujme doslova: "Zřejmě předá svému následníkovi znepokojující deficit veřejných rozpočtů. Cíl pro deficit v roce 2006 je mezi 4,9 a 5,4 % hrubého domácího produktu, což vylučuje přijetí jednotné evropské měny," napsal deník Financial Times. S odkazem na vás list rovněž napsal, že premiér Vladimír Špidla nechápe rozsah rozpočtového problému České republiky. Nežádal vás Vladimír Špidla při společném rozhovoru na ambasádě o vysvětlení? Ne. Ne, to nepadlo? O tom skutečně nepadlo ani slovo a myslím si, že Vladimír Špidla je konfrontován s několika různými komentáři své činnosti, takže určitě nenosí jednotlivá vyjádření v hlavě. Vy si trváte na tom, že Vladimír Špidla nechápe rozsah rozpočtového problému České republiky? Já jsem při jiné příležitosti, tuším, že to bylo v té anketě deníku Právo, kterou jste citoval, tak jsem také odpověděl jednu věc, tam byla otázka, čeho si vážím na Miloši Zemanovi a Vladimíru Špidlovi? Já jsem tam jako handicap Vladimíra Špidly uvedl to, že není makroekonom. Tady bych si dovolil jisté vysvětlení, samozřejmě není žádná povinnost, aby státník byl ekonomem, nicméně česká ekonomika pořád ještě není standardní tržní ekonomikou, má k ní už velmi blízko, lze říci, že začíná jakýsi post transformační fáze, nebo možná se zcela dokončuje transformační fáze naší ekonomiky, nicméně pořád jsme v situaci, kdy ty důsledky té transformace jsou významné pro fungování nejen ekonomiky, ale společnosti jako celku a ta absence ekonomického vzdělání, domnívám se, že v naší ekonomice, podobně třeba v jiných středoevropských ekonomikách, je větší problém než v zemích, jako je Německo nebo Spojené království apod., čili takto jsem to mínil. Zároveň jsem tam také řekl, že Vladimír Špidla je člověk, který umí naslouchat, který se rád poučí a rozhodně není tím, kdo pouze sděluje své vlastní pravdy, a to je jeho síla, pokud se jí bude držet, tak tento handicap dokáže hladce překonat. Další téma: ekonomická hospodářská politika vlády premiéra Vladimíra Špidly. Novou vládu jmenoval prezident republiky Václav Havel na Pražském hradě v pondělí 15. července. Václav HAVEL /zvuková ukázka/: Paní ministryně, páni ministři, já vám blahopřeji k dnešnímu jmenování. Přeji této vládě, aby získala důvěru parlamentu, věřím, že tato vláda vytvoří silný tým, že si získá uznání veřejnosti za své úkony, věřím a doufám, že bude vládou stabilní, která vydrží ve svém postavení po celé funkční období, věřím, že bude vládou, která přivede naší republiku do Evropské unie. Uvedl 15. července při jmenování nové vlády premiéra Vladimíra Špidly prezident republiky Václav Havel. V nové vládě není vicepremiér, který by měl na starosti koordinaci ekonomických resortů. Považujete to po svých vlastních zkušenostech za chybu, nebo naopak? Tak ona je to otázka, ta vláda má jinou strukturu především v politickém slova smyslu, není vládou jednobarevnou, tudíž tam asi nemohou fungovat vicepremiéři v té podobě, jak tomu bylo v té vládě předchozí ... Nicméně, že vám opět vstupuji do řeči, naznačil jste ale, že česká ekonomika není stále ještě dostatečně dobrou tržní ekonomikou v západním slova smyslu, tudíž vicepremiér pro ekonomiku by asi byl nezbytný? Asi by to bylo žádoucí, já bych se rozhodně přikláněl k tomu, aby funkce vicepremiéra pro ekonomiku existovala, nicméně ono je to částečně řešeno tím, jak vláda změnila svůj jednací řád. Pokud jste si všiml či všimli, tak při změně jednacího řádu na svém prvním zasedání vláda zřídila takový článek, který říká, že předsednictvo vlády je tvořeno předsedou vlády, místopředsedy vlády a ministrem financí, čili kromě běžných ministrů, místopředsedů vlády a premiéra máme ještě ministra financí, který zároveň je členem předsednictva, což je neobvyklá pozice, nicméně fakticky znamená jakési posílení vlivu oproti řadovým ministrům a je určitou substitucí té absence místopředsednické pozice. Ale v budoucnu by podle vás bylo lepší, aby ministr vlády byl například vicepremiér? Tak s krátkými výjimkami, například doby roku 98 - 99, zhruba jednoho roku, tomu téměř vždy po roce 1990 v Čechách či Československu tak bylo. Bývalý ministr financí Jiří Rusnok svou funkci ve vládě premiéra Vladimíra Špidly neobhájil. Stal se ministrem průmyslu a obchodu. Novým ministrem financí byl jmenován 30letý absolvent právnické fakulty Bohuslav Sobotka. Předseda občanských demokratů Václav Klaus má obavy, že Sobotka resort financí nezvládne a jeho jmenování Klaus v rozhovoru pro BBC označil za "překvapivé". Václav KLAUS/zvuková ukázka/: Nedovedu si představit, že by ministrem financí byl někdo jiný než buď v jistém slova smyslu zkušený praktik v nějaké takové instituci, nebo známý teoretik, který o financování státu píše knihy, články, který má akademické tituly v tomto oboru. Pokud se nemýlím, tak náš ministr financí, dnešní, nemá ani to, ani to, pokud se nemýlím rovnou po škole, ne ekonomické, vstoupil do Poslanecké sněmovny. Slova předsedy ODS Václava Klause pronesená v rozhovoru pro BBC. Je podle vás problém, že nový ministr financí není vzděláním ekonom, nemá žádné zkušenosti s řízením většího kolektivu? Tak ono, především bych rád komentoval kratičce to, co říkal poslanec Klaus v tom předchozím vstoupení, on má takovou schopnost být jízlivý a zároveň přitom trošku ne moc lhát. Tady to projevil hezky, protože asi tak polovina toho, co říkal, nebyla pravda a koneckonců to srovnání, které učinil, by možná pro jeho vlastní osud bylo také relevantní. Je možné, že Sobotka bez zkušeností v řízení velkého kolektivu bude úspěšnějším ministrem financí, než byl Klaus v roce 1990 - 92, kdy do této pozice rovněž nastoupil bez jakýchkoliv zkušeností v řízení nějakého většího kolektivu, prostě takové případy se občas stávají. Nemáte nicméně obavy z Bohuslava Sobotky, že resort nemusí zvládnout? To v sociální demokracii nebyli ekonomové, kteří by byli lepšími ministry financí? Tak bezesporu v sociální demokracii je řada lidí, kteří by tu funkci mohli zastávat, s různou mírou zkušenosti představovat pana ministra Sobotku jako člověka, který nemá s resortem financí žádné zkušenosti, není pravda, to je druhá část toho, co nebylo pěkné na tom, co řekl pan poslanec Klaus. Pan Sobotka od okamžiku, kdy vstoupil do Poslanecké sněmovny, tak pracoval v rozpočtovém výboru, pracoval v něm jako jeden z jeho nejaktivnějších členů, například kdysi dávno, když ještě tehdejší ministr Kočárník organizoval semináře pro členy rozpočtového výboru, které byly pro nezájem později zrušeny, protože tam nikdo nechodil, tak mezi ty jednotlivce po spočítání na prstech jedné ruky, kteří tam chodili pravidelně, patřil právě poslanec Sobotka, čili ... Podle vás resort zvládne? To nedovedu říci, ale myslím si, že k tomu má stejně dobrou šanci jako kterýkoliv jiný nový ministr, který na takovýto resort přichází, rozhodně není nějakým zásadním způsobem handicapován. Fakt je, že ekonom není, na straně druhé je právník, který se zabývá ekonomickými tématy, jeho původním tématem byly otázky právní úpravy kapitálových trhů. Velmi přispěl například na zřízení Komise pro cenné papíry apod. čili jsou oblasti, kterým v tom resortu financí velmi dobře rozumí, jiným méně, ale tak je tomu u každého. Jste přesvědčen o tom, že Bohuslav Sobotka jako nový ministr financí chápe rozpočtový problém České republiky, ano, nebo ne? Myslím si, že ano. Ještě před uvedením do funkce ministra však Bohuslav Sobotka uvedl, že se deficit státního rozpočtu může v roce 2004 vyšplhat až na 200 miliard korun. Tak já nemám aktuální data z vnitřku resortu, takříkajíc, takže nedokážu zcela kvalifikovaně to číslo identifikovat, a to proto, že rozhodující položkou toho deficitu nebo tou položkou, která jej zvýší nad takovou tu úroveň, kterou má dnes, budou ztráty České konsolidační agentury a pro jejich odhad skutečně člověk, který stojí mimo stát nebo mimo agenturu a mimo ministerstvo financí, nemá relevantní informace, tak těžko může udělat nějaký odhad. Nicméně letošní rozpočet byl původně schválen se schodkem 40 miliard a Bohuslav Sobotka už řekl, že schodek bude čítat více než 80 miliard, a to není ... Podle mého soudu neřekl Bohuslav Sobotka, pokud ano, tak je to možné, ale především to řekl první náměstek ministra financí Eduard Janota a zdokumentoval, proč k takovému navýšení došlo. Ty důvody jsou takové, že parlament několikrát přijal nové zákony, které rozšířily deficit, jako například zákon o financování některých vojenských misí apod., ale také jsou problémy s výběrem daní, které budou představovat poměrně velký výpadek a některé další výpadky tam jsou, čili ten letošek skutečně směřuje někam k 80 miliardám a když dovolíte, tak se dá udělat docela přesný odhad, myslím si i z vnějšku, alespoň o části rozpočtu na rok příští. Já sám už jsem se pokoušel si to nějak počítat, tak mi vycházelo, že rozpočet s výjimkou státních finančních aktiv, tj. z té kapitoly, která pokrývá ztrátu Konsolidační agentury, by při jinak nezměněných podmínkách, při absenci nějakých zákonných změn pro příští rok a ty nejsou pravděpodobné, že by se stihly do té doby, tak měl činit nějakých 60 - 80, buďme přísnější a řekněme 60 miliard korun, k tomu se připočte ztráta Konsolidační agentury, která bude, těžko říci, 50, 60 miliard korun, takže rozhodně budeme v čísle, které bude vysoko nad sto miliard. To vám nevadí jako daňovému poplatníkovi? Já spíš vysvětlím, jak k tomu došlo, proč to tak je a ani to jinak být nemůže. To pokud tam nebudou zapojeny nějaké dodatečné nedaňové příjmy, například příjmy z privatizace, to je samozřejmě možné, pokud se do státního rozpočtu promítne část příjmu z privatizace třeba z letního prodeje Transgasu, tak tím se dá ten deficit snížit a financovat ... Řešil byste to tak vy jako ministr financí: peníze z privatizace byste dával na pokrytí schodků? Z části asi ano, protože to ... Z jaké? To nedovedu takto říci od zeleného stolu, řekl bych, že rozumné a slušné formy využití privatizačních výnosů jsou dvojí, buď právě pokrytí vstupů, respektive splátky části dluhů, které stát má, to je zcela legitimní způsob. Druhý takový legitimní způsob a možná i rozumnější je investice, včetně takových věcí jako je třeba dotování budoucího nového typu penzijního systému apod., čili dlouhodobé rozvojové programy nebo sanace starých dluhů, nikoliv spotřeba. Můžete velmi stručně odpovědět na otázku: Ve kterých kapitolách, včetně mandatorních, tedy ze zákona povinných výdajů, byste škrtal především? Já si myslím, že není možné pro příští rok škrtat v mandatorních kapitolách, to se prostě nestihne, je ale nutné to udělat pro příští roky. To, co já bych určitě omezil, je částečně podpora stavebního spoření, tam se domnívám, že to omezení by nemělo být nějaké plošné, mělo by spíš být třeba v tom, že by se snížily částky příspěvků, spíš by mělo být vázáno na použití naspořených prostředků pro účely rekonstrukce či výstavby domů či bytů apod., čili k tomu účelu toho stavebního spoření, vazba na účelovost. Další věc, která bezesporu volá po reformě, je systém nemocenského pojištění, který je sociální, velmi drahý, velmi rozsáhlý. Kdyby se podstatně snížila podpora krátkodobých onemocnění a naopak třeba zvýšila podpora lidí, kteří se dostanou do situace, kdy, nedej bože, onemocní dlouhodobě, to může vyvolat poměrně svízelnou sociální situaci a ty příspěvky, které tam jsou, jsou poměrně nízké, srovnatelně i mezinárodně, tak se na tom výrazně ušetří, protože převážná většina lidí čerpá tu dávku pouze krátkodobě díky těm krátkodobým nemocím. To jsou dva takové zjevné mandatorní výdaje, kde se dá něco udělat, vedle toho je celá řada nemandatorních výdajů, kde se domnívám, že lze ušetřit. Velmi stručně: Kde? České dráhy, trvalá černá díra českých veřejných financí. Podobně celá řada zemědělských a průmyslových dotací, řada jiných programů v dalších oblastech jako je třeba vnitro, armáda apod. Na druhé straně jsou ale nezbytné výdaje, které dnes v rozpočtu nejsou, které během krátké doby se budou muset podstatně zvýšit, mám na mysli především školství, vědu, výzkum, ale i třeba některé nové věci související s přípravou na vstup do Evropské unie apod. a samozřejmě i další jiné věci v oblastech, které už jsem jmenoval, jako je třeba právě obrana. Každopádně klíčovým bodem sporu ve vládě, tak jako v minulosti, bude otázka penzijní reformy, protože to je klíč k řešení problémů veřejných financí, což v praxi či, chcete-li, v personalizované rovině znamená střet mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem financí o tvar té reformy. Podle vás vyhraje kdo? Netroufám si dělat prognózy, fakt je, že až do současnosti ministerstvo financí, a já ze své pozice musím říct bohužel, tahalo za ten slabší konec. V tom bude podle vás pokračovat? Teď aby to neznělo jednostranně, to, co jsem řekl, se netýká pouze předchozích čtyř let, to se týká celého období po roce 1990 a je to dáno kompetenčním zákonem, kdy tato velmi podstatná část veřejných výdajů je v kompetenci ministerstva práce a sociálních věcí, které nicméně nezodpovídá za celek veřejných financí, nicméně je to jeho nejvýznamnější a nejproblémovější část. Jak to bude dále, je těžké posoudit nějak jednoznačně, nerad bych na začátku ... Maloval čerta na zeď? Maloval čerta na zeď, každopádně i když člověk čte oficiální text koaliční smlouvy ČSSD a Koalice, tak tam podle mého soudu nevidí dost silné přísliby toho, že postoj vlády k nutné penzijní reformě bude dostatečně razantní, alespoň já to tam vidím jako téma, které by mělo čnět jako jedno z prvních a ono se spíš ztrácí mezi mnohem menšími. A poslední otázka, prosím o velmi stručnou odpověď. Zmínil jste programové prohlášení vlády, z pohledu makroekonoma, uspokojilo vás znění koaliční smlouvy? Já pevně doufám, že programové prohlášení bude v tomto lepší, než je ta koaliční smlouva. V té v podstatě chybí makroekonomický rámec, je zde pouze teze o postupném snižování deficitu veřejných financí, ale není zde ani slovo třeba o dvojkurzu koruny, o kursové politice, není zde nic o platební bilanci, což do budoucna je velmi závažná věc. Chybí zde celkový makroekonomický rámec, a to si myslím, že není dobré. A co si myslíte, že může vláda udělat v souvislosti s kurzem koruny? Především podstatně zkvalitnit spolupráci s Českou národní bankou, vytvářet společnou, a proto kredibilní politiku, kdy hlas České republiky v této oblasti bude znít jako jeden hlas, nikoliv hašteřící se hlas národní banky, na straně jedné, a třeba ministerstva financí nebo vlády, na straně druhé. Vám zatím přijde, že se hašteří? Popravdě řečeno mně to tak nepřijde, protože vím, že v realitě ta spolupráce není špatná, jenže její komunikace navenek není dostatečná a dealerům, kteří sedí za svým počítačem v Londýně nebo ve Frankfurtu, to tak připadá, to je důležité. Tady jde o důvěru v opravdovou vůli české vlády a České národní banky bojovat se silnou korunou. Obchodníci s korunou nevěří tomu, že zde existuje opravdu závazek, opravdové úsilí, které neselže při prvním závanu nějakých problémů a právě proto jde ta koruna tak nahoru. Říká bývalý ministr financi, vicepremiér, v současnosti ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval rozhlasové stanici BBC a někdy v dohledné době opět na shledanou. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
