| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |||||||||||||||
| čtvrtek 18. července 2002, 18:20 SEČ | |||||||||||||||
| Václav Klaus | |||||||||||||||
| |||||||||||||||
Předseda ODS Václav Klaus v Interview BBC naznačil, že chce být v čele strany i po prosincovém kongresu.
Přepis rozhovoru Citace rozhovoru v médiích Občanská demokratická strana musí projít změnami - zaznívá v řadách nejsilnější opoziční strany. Místopředseda občanských demokratů Jan Zahradil navrhuje, aby ODS využila tzv. Zemanův scénář: Václav Klaus bude opět zvolen předsedou a během roku vyroste po jeho boku nástupce. Hovoří Jan Zahradil. Jan ZAHRADIL /zvuková ukázka/: To nazývám Zemanovským scénářem, protože stejným způsobem koneckonců postupoval Miloš Zeman, kterému se to úspěšně povedlo, a to, že se mu to úspěšně povedlo dokazuje také vítězství ČSSD ve volbách. Prozradil 11. července v rozhovoru pro BBC Jan Zahradil. Nejen o hledání nástupce Václava Klause bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus. Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Dobrý den. Ve kterých momentech o sobě pochybujete? Každý člověk o sobě pochybuje, každému člověku někdy není do skoku, každý člověk ví, že tohle či ono se mu moc nepodařilo, tohle či ono řekl, co by radši vzal zpátky, jestli mě někdo pořád démonizuje už asi 12 let, že to umí jinak, tak já vím, že to nemohu nijak převrátit, někdo to systematicky vytváří a pravdivé to samozřejmě není. Démon nejste? Démon určitě nejsem, ale démonizaci vyvolávám a myslím, že už je určitá skupina lidí, kteří to mají jako profesi a zaměstnání, démonizovat mě. Jak si odpovídáte na otázku: Proč vyvolávám démonizaci? Nevím, to má asi hluboké kořeny a nepochybně k tomu něco přidávám já, to já v žádném případě nechci popřít. Myslím, že mluvím velmi zřetelně, velmi ostře, velmi jasně, je ve mně takový ten akademický duch, který analyzuje nepřetržitě a vždycky má tendenci říct: "No, prosím vás, to se neurážejte, to není útok ani urážka, to je analýza." Já to tak cítím, ale většina lidí to tak samozřejmě necítí. Já myslím, že nějaké dispozice k tomu mám, ale na druhé straně to, co se děje za hru proti mně, myslím, že je něco jiného než moje dispozice, to není mé zavinění. Já si myslím, že jsem od začátku hned po tom listopadu 1989 jasně naznačil, že nejsem pro vyvolené, pro elitáře, tím jsem šáhl na zoubek, já myslím, nebo šlápl na kuří oko určité skupině lidí v naší zemi a jsou to spíše lidí ve světě médií, kultury a vědy apod. a já myslím, že já do této skupiny víceméně svým založením patřím také, tak tito lidé to vzali jako výzvu. O tom bude řeč, a to v závěrečné části rozhovoru o médiích. Václav Klaus se po červnových volbách ocitl v nových rolích. Stal se místopředsedou organizačního výboru Poslanecké sněmovny, členem výboru mandátového a imunitního a členem Stálé delegace pro spolupráci s Evropským parlamentem. Doufám, že jsem na nic nezapomněl? Počítáte-li mé parlamentní zařazení, tak je to všechno. Jaké otázky si v souvislosti s novými rolemi Václava Klause kladete nejčastěji? Tak nevím, jestli je správné, nebo jestli to cítím jako kladení si otázek, spíše to cítím jako pokračování v něčem, co považuji za svůj úkol, své poslání, své koneckonců i zaměstnání v nových pozicích, v nových podmínkách, v jiné roli než jsem byl předcházející dobu, že bych si kladl nové otázky v tomto smyslu, to já myslím, že ne. Já zůstanu Klausem, já zůstanu takovým, jaký jsem byl, své názory určitě nezměním na žádné z těchto věcí. Jestli se mi budou říkat snadněji nebo nesnadněji, dostal jsem hezký ... Budou se vám říkat snadněji? To je právě, dneska jsem odepisoval Garry Beckerovi, Garry Becker je slavný profesor Chicagské univerzity, nositel Nobelovy ceny za ekonomii. On mi napsal dopis, takový, že je strašně zklamán výsledkem, jak jsem dopadl atd., že si myslí, že můj hlas musí znít dále atd. Dokonce si myslím, že je příležitost k tomu, aby ten hlas zněl jasněji, aby zněl s menšími omezeními nebo s menšími ohledy než jak tomu v dosavadních funkcích, tak jsem dneska ťukal odpověď, za A, že děkuji, za B, že to vnímám, že samozřejmě vím, že ten hlas musí znít dále a že se pokusím, aby zněl. A bude Václav Klaus radikálnější? Slovo "radikálnější" já nerad používám, dokonce pošťuchuji své kolegy, myslím teď členy ODS, kteří mě za to nemají moc rádi, když říkají: "Teď konečně bouchneme do stolu a budeme radikální, absolutističtí, zásadní, autentičtí," a přidávají k tomu slovo "opozice." nebo co. Já říkám: "Každý jste mohl být radikální, autentický, dokonce jste měl povinnost být celou dobu" a když se podívám na své texty, projevy, mnoho z nich vyšlo knižně, když se na ně podívám, že bych měl ty texty začít přepisovat a začít je psát radikálněji, já myslím, že naopak, já myslím, že jsem byl nepoliticky neradikální. Já jsem byl určitě spíše analyticky akademický v těch textech a ... To se změní? To se nezmění, jen chci říci, že politik tím trpěl, protože vždy ty texty byly proti někomu, vždy ty texty někoho pošťouchly, vždy ty texty někoho zlobily a to echo, ta ozvěna byla většinou ještě podstatně silnější než ten můj první impuls, který já jsem do toho dal a zase bych musel citovat, já jsem dneska četl Petera Bauera, slavného anglického ekonoma a ten říkal: "Protest ve větě, v akademičnu, v politice, v ekonomice atd., nestačí, protože když člověk udělá svou tezi, razantněji vyhlásí, tak většinou ten opačný echo efekt je daleko větší než to, co on sám řekne a nemá-li dostatek podporovatelů, kteří okamžitě začnou rozvíjet jeho původní myšlenku, tak vítězí to druhé a ne to jeho," třikrát jsem si to červeně fixem podtrhl a říkal jsem si to píše Peter Bauer o mně. Ač jste původně nechtěl, po přemlouvání v poslaneckém klubu ODS jste kývl na boj o křeslo předsedy Poslanecké sněmovny. V souboji s Lubomírem Zaorálkem jste 11. července neuspěl. Stalo se tak až ve druhém kole, což oznámil předseda volební komise sněmovny Pavel Hojda. Pavel HOJDA /zvuková ukázka/: Počet vydaných hlasovacích lístků 200, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 200, počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty 200, pro pana Václava Klause bylo odevzdáno 74 hlasů, pro pana Lubomíra Zaorálka byla odevzdáno 101 hlasů. Blahopřeji ke zvolení. Václav Klaus již před volbou předsedy Poslanecké sněmovny uvedl v rozhovoru pro BBC, že půjde o test soudržnosti nové vládní koalice. Po výsledku voleb předsedy Poslanecké sněmovny předseda ODS Václav Klaus uvedl: Václav KLAUS /zvuková ukázka/: Tyto dvě kola voleb ukázaly velkou křehkost, velkou složitost vládní koalice a uvidíme, jak to bude dál, jestli někdo by mohl zvednout ruku na stomiliardový nebo dvousetmiliardový deficit, tak to je zcela mimo moje chápání. Slova Václava Klause pronesená 11. července. Řekl jste rovněž, že ODS přestala být pasivní, vykročila z pasivity a to je dobře. Hodlá ODS jako opoziční strana v Poslanecké sněmovně "nastražit" na vládní koalici další pasti, které prokáží její soudržnost? Tak zaprvé, bych trošku polemizoval s tím slovem "neuspěl". Já jsem do tohoto souboje nešel s pocitem, že ho vyhraji, to by byl zázrak nebo by se muselo stát něco úplně mimořádného. Ten test byl skutečně testem, jak jste sám řekl, soudržnosti vládní koalice a myslím, že ten test uspěl, takže my to spíše mezi sebou vidíme, že jsem v tomto testu uspěli, ne že Václav Klaus neuspěl. Ale mě nejde o toto slovíčko, mě se to nedotýká osobně. Otázka zněla: Nastraží ODS další pasti, které znovu otestují soudržnost vládní koalice? Tak v každém případě o to budeme usilovat, myslím si, že první příležitostí bude 6. a 7. a ještě 8. srpna, kdy vláda předloží vládní prohlášení, na kterém chceme vyslovit jasná stanoviska k této věci, uvidíme, jestli ta vláda bude až tak stoprocentně silná ve svých 101 poslancích či nikoliv, to je příležitost. Testem je i to, jak se zachovají komunisté, jestli máme koalici 101, ale jestli ve skutečnosti nemáme, což lidé pořád nechtějí doceňovat, koalici 142. Zatím komunisté svým hlasováním nevytvořili prostor pro to, aby zde byla vládní koalice 142. Ano či ne, já nemohu samozřejmě spekulovat o tom, nevidím do hlasovacích lístků, nevím, kdo je napsal, takže nevím, jestli nakonec těch klíčových 101 hlasů panu Zaorálkovi nebo paní Marvanové 102 v xtém kole nebylo od pár komunistů, protože skoro by se, mnoho signálů tomu nasvědčuje, ale ... Stejně jako Václava Klause prý volili poslanci KSČM? Já také nevím, kdo mě volil a kdo nevolil pana Zaorálka. Myslím si, že o to skoro teď nejde, to není otázkou dne, tam přeci klíčové nebylo, jestli dostanu 74 hlasů nebo 78 hlasů, tam klíčové bylo, jestli pan Zaorálek dostane 101 a o tuto volbu šlo a já myslím, že každý, kdo je trošku rozumný, tak to takto vidí. Vy jste řekl, že dalším testem soudržnosti vládní koalice bude hlasování o důvěře vládě. Myslíte si, že by někteří poslanci vládní koalice mohli mít s vyslovením důvěry vládě problém? Nevím, dovedu si živě představit po všech fámách, které běží o kontrolování hlasovacích lístků uvnitř sociální demokracie, mimochodem vsuvku jestli mohu říci, tak já jen tak přemýšlel dneska s několika kolegy, co by se asi stalo, kdyby se provalila taková věc jako kontrola hlasovacích lístků, ač jsou volby tajné, kdyby něco takového udělala ODS. Já si dovedu představit tu mediální smršť, která by nastala, žilo by to svým vlastním životem, stalo se to evidentně v případě našich českých socialistů ... Jak evidentně, když noviny se odvolávaly na nejmenované zdroje? Já si myslím, že tam zazněly i zdroje z ČSSD, alespoň se to zdá naprosto průkazné a evidentní, že to bylo několik zástupců sociální demokracie a já tím chci říct jen to, že to prošlo jako malá epizoda, ze které se nic neděje. Ale o tom nechci hovořit, já si dovedu živě představit po tomto hlasovacím dramatu a po těchto hříčkách s ukazováním si nebo neukazováním si hlasovacích lístků, že sociální demokracie vyvzdoruje, aby se stalo to, co už já jsem zažil v roce 1998, aby hlasování o důvěře vláda bylo po jménech, aby bylo hlasité, veřejné, ne aby bylo zmáčknutím tlačítka. Tedy aklamační hlasování? To není aklamační, aklamační to je něco jiného, tady se vyvolá jméno, ten člověk vstane a řekne: "Hlasuji pro nebo proti," to je ještě jiná věc. aklamace je, že 200 lidí najednou zvedne ruku, ale toto je hlasování, kdy je každý jednotlivec vytažen, upřou se na něj televizní kamery, televizní kamery a on musí něco říci, já ... Podle vás je to pravděpodobná varianta? Já si to dovedu živě představit, že to není moc důstojné, to se mi zdá evidentní. A nemůže v souvislosti s tím sílit vnitřní opozice v ČSSD a některý z poslanců přejít k ODS? Známe poslance Teplíka, který změnil stranický dres. O tom já bych nechtěl spekulovat, to je pouštění se na strašně tenký led. Já jsem opravdu s žádným zástupcem ČSSD fakticky od voleb nemluvil ani slovo, nevedu s nimi žádné kuloárové řeči ve sněmovně a opravdu nevím a cokoliv bych řekl by byla hloupost a já to neučiním. Podívejme se ještě na další pasti, které by ODS jako opoziční strana mohla nastražit vládní koalici, aby vyzkoušela její soudržnost. Co například vlastní návrhy zákonů o placení školného na vysokých školách, návrh zákona o registrovaném partnerství a návrhy dalších zákonů, s nimiž by jednotlivé strany vládní koalice měly problém, protože by mohly hlasovat proti svému programu? Já myslím, že školné nástraha není, protože školné je klasická ukázka, já tuto věc nechci trivializovat a mám pocit, že o tom je třeba mluvit, o školném, šíře, seriózněji, abych nikoho ani nestrašil, ani zase naopak se netvářil, že to neberu vážně. Já trvám na tom, že jsem problém typu školného začal já někdy v polovině roku 95, a to, že se toho chytili někteří další o tři čtyři roky později, to už je druhá věc. Já si myslím, že školné by žádná past nebyla, tady by se naprosto jasně ukázalo, že socialisté a komunisté by svorně hlasovali proti této myšlence, já si myslím, že i lidovci, takže to by byla past nevím na koho, to spíše na nás, kdyby se ukázalo, že nás pravděpodobně nikdo nepodpoří. Ty pastičky by musely být daleko jemnější a musely by být o věcech, které trošku rozdělují sněmovnu. Mám pocit, že v otázce školného jsme osamoceni, a to by asi nebyla past. Zmiňte, prosím, jiné pastičky. To já nebudu teď předvídat, samozřejmě obrovský souboj musí nastat kolem státního rozpočtu, protože já sice vím, že někteří lidé ze sociální demokracie i z lidovců si myslí, že deficitní financování země je přípustná věc, ale možná, že i mezi nimi nejsou všichni, kteří si myslí, že jakýkoliv deficit je přípustná věc, takže proto jsem plně přesvědčen, že souboj o státní rozpočet bude soubojem a opakuji teď, v jeho kvantitativní stránce, protože o kvalitě, o tom, že si někteří myslí, že se smí plýtvat, že se smí na úkor budoucích generací dělat státní dluh, to já mám strach, že si myslí, většina dnešní vládní koalice, ale kolik, to už možná všichni nezkousnou. Jak si představujete, že se do boje o státní rozpočet zapojí Občanská demokratická strana? Vstoupíte do hry i vy jako bývalý ministr financí a ekonom? Určitě a navíc přeci jen významná místa místopředsedů, ministerského výboru, získali naši klíčoví poslanci v tomto směru, Vlastimil Tlustý a Martin Kocourek, takže myslím, že v žádném případě nenechají, aby jim to prolítlo rukama. Můžete uvést číslo, kam je možné a reálné opozičními tlaky stlačit deficit veřejných financí, respektive státního rozpočtu v roce 2003? Nemohu říci, mohl bych ... Bohuslav Sobotka, ministr financí, mluví o dvou stech miliardách. Ta částka je směšná, to je dětinská věc a nevím jestli toto mohl vyslovit vážně, protože pro nás žití s deficitem, nemyslím žití ve smyslu dopuštění deficitu, 46,5 miliardy na rok 2002 byla konečná částka, kterou si nedovedu představit, že by bylo možné, abychom jí zvyšovaly, za A. Za druhé si nedovedu představit, že by byla přijatelná pro mezinárodní instituce, které tak či onak nás monitorují, píší o nás zprávy, chválí, nechválí, mají dokonce různé možnosti tlaku na nás vyvíjet, a to jen a straně jedné Mezinárodní měnový fond a na straně druhé Evropská unie. Mimochodem ... Jaká je ta částka maximální, podle vás? Když jste označil částku 200 miliard za dětinskou. Já si myslím, že i sto miliard je dětinské, naprosto nesmyslné. Já bych si dovedl představit, že s touto vládou, s její neodvahou, s jejím filosofickým základem, který jim říká, že deficity jsou věc přijatelná, já vím, že nějaký bude, ale v každém případě bych ho hledal dvouciferný, ale trojciferné číslo je nesmyslné. Jen jsem chtěl říci vsuvku, dnes končí svou několikaletou misi šéf mise Mezinárodního měnového fondu v České republice, neboli člověk, který můžeme říct, že když sem přicházel, tak nemusel znát nuance a detaily české ekonomiky, když to opouští, tak bych si troufal říci, že po několika letech ví, o čem mluví. Jeho dnešní rozhovor, já už nevím, ve kterém našem deníku byl ... V Mladé frontě DNES. V Mladé frontě DNES, samozřejmě vidí jako hlavní základní problém naší země deficit státního rozpočtu a já jsem přesvědčen, že i pro vládu bude velkým oříškem a uvidíme, co o něm dopředu řekne 6. srpna ve svém vládním prohlášení. A je ODS připravena při projednávání návrhu státního rozpočtu přijít s vlastní alternativou, tzn. s opozičním návrhem, ve kterém byly seškrtány zbytečné výdaje a deficit byl korigován, chystáte se na to? Tak my určitě přijdeme s alternativním návrhem deficitu, to je věc jedna, nicméně státní rozpočet má specifickou metodu projednávání, tam se buď přijme nebo nepřijme vládní návrh v prvním čtení a pošle se vládě zpátky, takže to neříkám, že bych se chtěl ulívat z práce, ale tam to není přesně tak, že má politická strana přijít s alternativním rozpočtem. Nemyslím s rozpočtem jako s celkem, ale s rámcovými čísly. Určitě. Přijdete s nimi? O tom není pochyb. Je podle vás problém, že ministrem financí je člověk, který vystudoval právnickou fakultu a je mu 30 let? Považuji to za také věc podivnou, nepochopitelnou, protože nejsme v revoluční chvíli roku 1989, není prosinec 89, kdy se z ničeho sestavuje nová vláda, žijeme ... Ale v revolučních chvílích nechodili mladí ... Chci říci, že v revolučních chvílích je důvod, aby přišel mladý, nepopsaný list, ale my žijeme 12,5 roku v normálních podmínkách, kdy spousta lidí dorostla, je zde spousta lidí v kategorii 35letých, kteří stihli v 22 letech, někdy v roce 89 dokončovat školu zde, odejít na stáž na zahraniční univerzity, máme řadu lidí, kteří fungovali v mezinárodních institucích jako je právě Světová banka, Mezinárodní měnový fond, Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj, je řada lidí tohoto typu. Po nich měla ČSSD sáhnout? Já si myslím, že to jsou lidé, kteří by o tom něco řekli. Nedovedu si představit, že by ministrem financí byl někdo jiný než buď v jistém slova smyslu zkušený praktik v nějaké takové instituci, nebo známý teoretik, který o financování státu píše knihy, články, který má akademické tituly v tomto oboru. Pokud se nemýlím, tak náš ministr financí, dnešní, nemá ani to, ani to, pokud se nemýlím rovnou po škole, ne ekonomické, vstoupil do Poslanecké sněmovny, čili myslím, že tam je i nulová praxe a já musím říct, že ministerstvo financí je více než tisícihlavý útvar, který řídit je nesmírně obtížné, kde člověk tráví většinu času řízením tohoto tisícihlavého seskupení lidí, ne promenádováním se před médií a před kamerami, nevím, jak to umí člověk, který nikdy v životě nikoho ještě neřídil. V každém případě ve vás budí pochybnosti jmenování Bohuslava Sobotky ministrem financí? Nesmírné a když už vyhrála sociální demokracie nechápu, proč neponechala pokračovat v této funkci praktika jistého typu, což pan Rusnok určitě byl. Další téma: budoucnost ODS. Psal se 10. červenec a předseda ODS Václav Klaus vystoupil v Národním domě na Vinohradech s prvním zásadním povolebním projevem. Vy jste tam byl, já jsem vás tam viděl. Ano, BBC celý projev nahrávala. Určen byl vedení ODS v regionech, připomeňme si některé teze, které zazněly v projevu Václava Klause. Václav KLAUS /zvuková ukázka/: Začnu tím, že naše nasazení ve volbách považuji za velmi nerovnoměrné, bylo mnoho těch, kteří na volební kampani, na úkor své práce, na úkor své rodiny, odvedli obrovský kus práce, ale byli i zcela pasivní a byli i ti, kteří se jen vezli a po celou dobu zůstali statistiky či diváky. Slova Václava Klause z 10. července 2002. Měli podle vás stejné pracovní vytížení a nasazení v předvolební kampani všichni lidé z vedení strany, rozumějme z okruhu místopředsedů ODS? Tak ono se to velmi špatně měří, protože vy nevidíte do aktivit lokálních, vy nevidíte, co se děje v Olomouci, co se děje ve Zlínském kraji, co se děje v Budějovickém kraji. Co se děje v Praze. A co se děje v Praze, protože i v té Praze jsem byl mnohokráte mimo po celé naší republice, tak nedovedl bych si to tak troufnout velmi rezolutně a velmi kategoricky, ale myslím si, že ani v tomto smyslu to nebylo identické. Míří vaše kritika i na Ivana Langera jako místopředsedu ODS, protože v médiích je opět interpretován vyhrocený spor mezi vámi a Ivanem Langerem? To nevím, kde je interpretován vyhrocený spor. Já bych se do takového sporu nepouštěl a dokonce nevidím důvod, abych takový spor přijímal nebo se takového sporu zúčastnil. Proč byste se do něj nepouštěl? To říkám velmi rezolutně, takže se nenechám spíše vehnat médii do takového sporu, to je dovětek k tomu, co jste říkal. Nevím, tak mám trošku jiné názory na vytížení ve volební kampani asi než on, ale já myslím, že to není dominantní věc, opravdu ne. Když jste v rozhovoru pro Lidové noviny hovořil o lidech v ODS použil jste sousloví "ódeesovské myšlenkové schéma". Kdo má k tomuto schématu ze stávajících místopředsedů ODS podle vás nejblíže? Vy mě nedonutíte k takovému personálnímu rozboru a analýze, já vím, že to potřebujete, já vím, že to by bylo bezvadné rozehrávat, že Klaus řekl to či ono, ne, nezlobte se, nepustím se do této hry, není potřebná. Já myslím, že jsou lidé, o kterých vím, že tu myšlenku ODS skutečně nesou v sobě, reagují takovým způsobem, vnímají, co to je. Vidím některé jiné lidi, teď nemluvím o vedení ODS, kteří jsou v ODS spíše z důvodu globálního kývnutí na pravici a ne levici, globálnímu kývnutí na antikomunismus, globálnímu kývnutí na razantní změny, ale řekl bych, že kdybych se pouštěl do jemného filosofování, tak bych řekl, že jdou trošku jinak, že to vidí všechno trochu jinak, ale ODS není žádná sekta, ODS není žádná uzavřená skupina lidí, ODS je politická strana a v politické straně jsou lidé opravdu s nejrůznějšími názory a každá strana má ve svém celku, ve svých mnohatisícových seskupeních spoustu lidí velmi různého typu, to je spravedlivé, nutné a kdyby to tak nebylo, tak by to byla beztvará hmota o jedné barvě, chuti, zápachu a to by bylo hloupé. Od našeho posledního rozhovoru v Interview BBC, v němž jste oznámil, že na prosincovém kongresu strany dáte funkci předsedy k dispozici, se diskutuje o tom, kdo může usednout do křesla předsedy ODS. Místopředseda strany Jan Zahradil 11. července 2002 v rozhovoru pro BBC naznačil, jak by mohla vypadat výměna předsedy ODS. Jan ZAHRADIL /zvuková ukázka/: Já si například dovedu představit, že pokud bude volební kongres v prosinci, že Václav Klaus může být znovu zvolen nebo instalován do funkce předsedy ODS, ovšem s tím mandátem, kdy sám sobě vymezí onu časovou hranici do kdy je ještě ochoten funkci zastávat, například do doby jednoho roku a během toho roku zcela jasně identifikuje nějaký počet lidí nebo nějakou skupinu lidí, ze kterých se vygeneruje budoucí vedení. To nazývám Zemanovským scénářem, protože stejným způsobem koneckonců postupoval Miloš Zeman, kterému se to úspěšně povedlo, a to, že se mu to úspěšně povedlo dokazuje také vítězství ČSSD ve volbách. Místopředseda ODS Jan Zahradil. Je tzv. Zemanovský scénář, jak jej Jan Zahradil nazývá, ten, který je vám nejbližší? Tak nevím, jestli máme nazývat Zemanovský tento scénář, ale já jsem to se Zahradilem nekonzultoval, ani jsem dokonce, ne, neposlouchám vás zas tak často, to se musím přiznat, já vím, že vás to zklame. To je škoda, Jan Zahradil vám to radí. Ano, já nevylučuji, že takový nějaký postoj je možný. Je vám v současnosti nejbližší? Já říkám, že je možný, protože myslím, že nějaký posun ODS někam dále, někam jinam nemůže být, podle mého názoru, zcela chaotickým proces a myslím, že by ODS neprospělo kdyby došlo k nějakému bouřlivému hlasování a o dva tři hlasy vyhrál jeden kandidát nad druhým, to by asi nebyl zárodek stability do budoucna. Poslední otázka, prosím o půlminutovou odpověď. V analýze volebního neúspěchu se píše o tom, že je nutné vlastní mediální zajištění ODS, protože média jsou nepřátelská k vaší straně. Jak si vlastní mediální zajištění představujete? Tak tuto zprávu pěti autorů jsem nepsal, myslím, že jsem jí dokonce dostal do ruky později než vy, protože se najednou objevila v ČTK dříve než jsme jí dostali my do ruky. Já jsem tuto formulaci nevolil, nechápu, jak se tam dostala, já s ní zásadně nesouhlasím a vůbec si nedovedu představit, že bychom něco takového udělali. Říká předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus. Děkuji za vašich 30 minut, někdy příště, doufám brzy, na shledanou. Citace rozhovoru v médiích ODS čeká na svou další "hvězdnou éru" Mladá fronta DNES, 5. 8. 2002, strana 2 - Že by už ODS neplánovala vyhrát žádné další volby? Skoro to tak podle pesimistických vyjádření Václava Klause a jeho lidí mohlo v posledních týdnech vypadat. Na podobné soudy je však ještě brzy. ODS si zvyká na roli skutečné opozice, v níž vlastně ještě nikdy nebyla. A stejně tak poprvé v celé své historii řeší, v jaké podobě a s jakým vůdcem "vstříc novému osudu" (jak znělo hlavní volební heslo strany) vlastně hodlá vyrazit. Protivníci Václava Klause si při čtení jeho rozhovorů museli v posledních týdnech užít. "Že něco, co bych nazval hvězdnou érou, asi mám za sebou, a ne před sebou, to myslím může být pravda," prohlásil předseda ODS před deseti dny v rozhovoru pro Právo. Anebo: "Neočekávám, že by se mi někdy mohlo podařit získat takový vliv na události v zemi, takové výrazné postavení..." Tak Klaus pro změnu pravil o tři dny později na Frekvenci 1, kde také připustil, že svou stranu do voleb za čtyři roky již zřejmě nepovede. Nikdy nebyl brzký odchod Klause z čela ODS tak reálný jako dnes. Sám Klaus však odmítá říci jasné slovo. Kongres ODS, na němž se bude volit nové vedení, proběhne až v prosinci. "Ne, ne, až se rozhodnu, dám vědět," odpověděl Klaus v pátek na otázku MF DNES, zda už ví, zda bude opět do čela ODS kandidovat. Jasněji by podle všeho mělo být po podzimních senátních volbách: sám Klaus už několikrát naznačil, že výsledky ukážou, zda se bude v lednu 2003 ucházet o úřad prezidenta. Současné rozložení sil ve sněmovně mu moc šancí nedává, změnit by to mohl mimořádný úspěch ODS. Otázka je stále stejná: kdo by byl schopen Klause nahradit? On sám hádanku neulehčuje a svého nástupce si - na rozdíl od Miloše Zemana - veřejně "nepěstuje". Celkem na rovinu Klaus říká, že jeho velikosti v ODS ještě nikdo nedorostl. "Vždycky jsem si vážil kvalit Petra Nečase, pořád bych ho také hodnotil nejvýše z funkcionářů ODS, ale myslím si, že i tady něco chybí," řekl Klaus v už citovaném rozhovoru pro Právo. Místopředseda ODS Nečas, muž se zřejmě nejlepší pověstí mezi politickými konkurenty, se však po prohraných volbách zřetelně stahuje ze špičkové politiky: nekandidoval už ani znovu do čela bezpečnostního výboru sněmovny. "Omlouvám se, ale mám dovolenou, nečtu noviny a nedívám se na televizi," naznačil Nečas minulý týden své rozpoložení. Jeden scénář jak nahradit Klause se přesto už v ODS objevil. "Václav Klaus může být znovu zvolen do funkce předsedy ODS, ovšem sám sobě vymezí časovou hranici, dokdy je ještě ochoten funkci zastávat, a do té doby zcela jasně identifikuje nějaký počet lidí, z nichž se vygeneruje budoucí vedení," řekl nedávno pro BBC místopředseda ODS Jan Zahradil. Klaus, bez jehož souhlasu si ODS nového šéfa vybere jen stěží, jeho nápad nezamítl. "Nevylučuji, že takový nějaký postoj je možný," řekl Klaus rovněž pro BBC a dodal: "ODS by neprospělo, kdyby došlo k nějakému bouřlivému hlasování a o dva tři hlasy vyhrál jeden kandidát nad druhým." Zahradil pak v Lidových novinách oznámil, že se bude o post předsedy ucházet, "pokud by se pan Klaus rozhodl nekandidovat". Klaus Zahradila podporoval už na post místopředsedy sněmovny. V prvním přímém souboji možných Klausových nástupců však ani podpora nejvyššího šéfa Zahradilovi nepomohla: v klubu ODS ho porazil Ivan Langer. "Jeho osoba mi nedává zcela jasné záruky," řekl však o Langerovi nedávno Klaus. Klaus chce zůstat v čele své strany Mladá fronta DNES, 19. 7. 2002, titulní strana - Václav Klaus včera naznačil, že by se na prosincovém kongresu strany znovu ucházel o funkci předsedy strany. Nevyloučil, že v čele ODS by zůstal rok, aby vybral své potenciální nástupce. S touto variantou přišel před týdnem místopředseda ODS Jan Zahradil. "Nevylučuji, že takový nějaký postoj je možný," uvedl Klaus ve vysílání rozhlasové stanice BBC. "Myslím, že by ODS neprospělo, kdyby došlo k nějakému bouřlivému hlasování a o dva tři hlasy vyhrál jeden kandidát nad druhým," dodal. Konkrétně nikoho nejmenoval. Klaus proti Sobotkovi Právo, 19. 7. 2002, strana 2 - Předseda ODS Václav Klaus se včera pustil do ministra financí Bohuslava Sobotky (ČSSD). Zapochyboval, zda úřad zvládne. "Dovedu si představit, že by ministrem financí byl buď zkušený praktik, nebo známý teoretik, který o financování státu píše knihy, který má akademické tituly. Pokud se nemýlím, náš ministr financí nemá ani to, ani to," řekl Klaus v BBC. Jmenování 30letého Sobotky označil za podivnou, nepochopitelnou věc. "Řídit ministerstvo financí je nesmírně obtížné. Nevím, jak to umí člověk, který nikdy v životě ještě nikoho neřídil," poznamenal Klaus, který ministerstvo financí vedl na počátku 90. let. Šéf ODS se nepřímo zastal bývalého ministra financí Jiřího Rusnoka, kterého označil za "praktika jistého typu". Sobotkovy úvahy o deficitu státního rozpočtu ve výši 200 miliard v roce 2004 Klaus označil za "dětinskou a směšnou částku". Dovede si představit schodek pouze dvouciferný. Klaus také nevyloučil, že by zůstal v čele ODS i po prosincovém kongresu. Poté by zhruba rok testoval nástupce. "Nevylučuji, že takový nějaký postoj je možný," dodal. Klaus naznačil, že chce být v čele ODS i po kongresu Lidové noviny, 19. 7. 2002, strana 2 - Václav Klaus včera naznačil, že by se na prosincovém kongresu ODS chtěl znovu ucházet o funkci předsedy strany. Nevyloučil, že v čele ODS by zůstal zhruba rok, aby vybral své nástupce. "Nevylučuji, že takový nějaký postoj je možný," uvedl Klaus pro BBC. "Myslím, že by ODS neprospělo, kdyby došlo k nějakému bouřlivému hlasování a o dva tři hlasy vyhrál jeden kandidát nad druhým, to by asi nebyl zárodek stability do budoucna," dodal. Konkrétně ale nikoho nejmenoval. Klaus naznačil, že chce být v čele ODS i po kongres Hospodářské noviny, 19. 7. 2002, strana 2 - Václav Klaus včera naznačil, že by se na prosincovém kongresu strany znovu ucházel o funkci předsedy strany. Nevyloučil, že v čele ODS by zůstal zhruba rok, aby vybral své potenciální nástupce. S touto variantou přišel před týdnem místopředseda ODS Jan Zahradil. Klaus ve včerejším Interview BBC konkrétně nikoho nejmenoval. | |||||||||||||||
| | |
| ||
 Ptejte se našich hostů | ||
| |
| Předcházející rozhovory: | |
| |
 | Karel Čermák |
| Milan Kubek |
| Cyril Svoboda |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:09 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
