Milan Hubáček spolupracovník BBC v Japonsku

	Japonci by rádi ovládli vzdušný prostor

Jména výrobců aut i motorek se stala nedílnou součástí slovníku předškolních dětí, světové renomé si získal i rychlovlak Šinkansen.

Japonské ambice už dlouho směřují i do nadoblačných výšin.

Airbus a Boeing. Dva rivalové na trhu dopravních letadel symbolizují ekonomické soutěžení mezi Spojenými státy a evropským společenstvím.

Vezmeme-li Airbus jako produkt, na jehož výrobě a kompletaci se téměř výhradně podílejí evropské firmy, o výlučné "americkosti" Boeingu lze oprávněně pochybovat, ba lze říci, že bez některých komponent vyráběných v zahraničí by ani nevzlétl.

Mezi výrobci motorů zaujímají významné místo japonské firmy jako Mitsubishi a Hitachi. Z Japonska pochází i významná část palubní elektroniky a v neposlední řadě i unikátní řešení výztuže trupu, které dodává firma, jež se svou velikostí řadí spíše mezi střední podniky, ale co do kvality nemá konkurenta.

Třináctá komnata

Na místě je jistě otázka, proč tedy druhá nejsilnější ekonomika světa, země, která na to technicky i ekonomicky má a která ráda před světem prezentuje své úspěchy, nevyvinula vlastní letadlo srovnatelné kapacity.

	Japonci už dlouho vyrábějí součástky pro Boeing

Vše nasvědčuje tomu, že odpověď je nutno hledat v oblasti mezinárodní politiky: Po dlouhá léta od konce prohrané 2. světové války se veškerá strategická rozhodnutí odehrávala mimo Tokio.

Spojené státy určovaly podobu japonských ozbrojených sil, vojenskou doktrínu i výzbroj.

Dá se říci, že Japonsku, které ekonomicky dospělo někdy v sedmdesátých letech minulého století, teprve v posledních letech Spojené státy umožňují plně se emancipovat i v oblasti politické.

Ostrovní říše usiluje o získání trvalého místa v Radě bezpečnosti OSN, její vojenské jednotky operují poprvé od konce války v zahraničí.

Letecký program

Teprve nyní Japonsko jakoby začalo otevírat dveře své třinácté komnaty. K vidění v ní není málo:

	Japonská meteorologická družice sleduje z rovníkové oběžné dráhy rodící se tajfuny

Ambiciózní program vývoje nadzvukového letadla, které umožní přepravit pasažéry rychlostí dosahující hodnoty dvou machů při podstatně nižších nárocích na spotřebu paliva a omezené hlučnosti, zkracující dobu letu mezi Tokiem a New Yorkem na polovinu.

První experimentální let schůdnost těchto cílů potvrdil.

Stále pevněji se Japonsko zabydluje i ve vesmíru, jako jedna z mála zemí disponuje vlastním nosičem schopným vynášet satelity na oběžnou dráhu. Meteorologická družice Himawari tak již desítky let sleduje z rovníkové oběžné dráhy rodící se tajfuny.

I do vesmíru

Šířeji se Japonsko otevírá i mezinárodní spolupráci. Ještě letos se má rozhodnout, zda příjme nabídku participace na ruském projektu Clipper, který by měl nahradit americké raketoplány, dopravující k oběžné Mezinárodní vesmírné stanici jejich osádky i zásoby.

	Také Japonsko by rádo přistálo na Měsíci

Spolupráce má zahrnovat i evropské státy.

Příští rok by se se vzorkem odebraným z povrchu asteroidu měl vrátit satelit Hayabusa, dlouhodobým cílem zůstává pilotovaný let na Měsíc.

Historie dobývání kosmu byla až do nedávné doby historií ekonomického a vojenského soutěžení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Po rozpadu sovětského impéria jako by se svět na chvíli zastavil a sbíral čerstvé síly.

Doba odpočinku však už podle všeho skončila. Spojené státy otevřely téma opětovného přistání na Měsíci a posléze i na Marsu. Měsíční prach se chystá zvířit vedle Japonska i Čína, která se svým druhým úspěšným pilotovaným letem přihlásila do elitní vesmírné ligy.

Původní americko-sovětský bipolární model je minulostí. Diverzifikace vesmírného programu přináší potřebu sdružovat pro ten který projekt finanční i duševní prostředky stále většího počtu zemí.

Zdá se, že Japonsko díky své geografické poloze, historickým zkušenostem a technologickému vybavení touto cestou.