Mark Doyle zpravodaj BBC

Sotva bylo zrušeno otroctví, dopadlo na Afriku století kolonialismu

Například Dům otroků na ostrově Gorée nedaleko senegalských břehů.

To bylo poslední místo, které spousta Afričanů spatřila předtím, než je loď odvezla do Ameriky, kde strávili život v otroctví, anebo zemřeli ještě v průběhu drsné plavby.

Takových míst, připomínajících zhruba 350letou historii obchodu s africkými otroky, je mnohem víc.

A proto když dnes lidé přemýšlejí, proč je Afrika tak chudá, měli by své úvahy začít právě tady.

'Plantáž' pro cizince

Sotva bylo zrušeno otroctví, dopadlo na Afriku století kolonialismu. Někteří lidé namítají, že s koloniálními výboji na kontinent přišel i jistý rozvoj - železnice, misionářské školy a tak dál.

Po téměř polovinu milénia bylo obecným pravidlem systematické vykořisťování

Ovšem daný systém byl vytvořen především s cílem přeměnit Afriku v obrovskou plantáž, respektive důl, z něhož profitovali hlavně cizinci.

Samozřejmě, že z tohoto období těžili i někteří Afričané. Například kmenoví náčelníci, kteří prodávali své nepřátele evropským či arabským otrokářům, nebo pobřežní národy, které dokázaly využít koloniálního obchodu proudícího přes jejich území.

Celkově se však dá říct, že po téměř polovinu milénia bylo obecným pravidlem systematické vykořisťování.

A to je nepochybně hlavní příčina chronické africké chudoby.

Můžete k tomu přidat i neúprosné klima, tropické choroby a skutečnost, že dnešní afričtí vládci mají k dokonalosti daleko. To je všechno pravda, ale i tak se tyto faktory zdají být vedlejšími ve srovnání se staletí zaběhnutým vzorcem.

Řešením, nebo přinejmenším projektem vydávaným za řešení problému s chudobou v Africe, je "pomoc", a to pomoc rozvojová, pomoc zemědělská, pomoc při nouzových situacích, či ekonomické poradenství - v souhrnné výši dosahující miliard dolarů.

Jak pomoci?

Problém s tímto druhem řešení je ten, že zjevně nefunguje. Celkově totiž Afrika chudne.

Afrika i přes mezinárodní pomoc stále chudne

Příčinou selhání ovšem není idea skutečné pomoci, nýbrž to, jak nesprávně se s tímto konceptem nakládá.

Pokud totiž "naučíte lidi rybařit místo toho, abyste jim jen dali rybu" - jak se praví v otřepané frázi - pravděpodobně jim skutečně pomůžete.

Většina poskytnuté pomoci ale tomuto axiomu neodpovídá. Dosud totiž většinou šlo o pomoc seshora - o peníze, které vlády afrických zemí dostaly výměnou za to, že půjdou dárcům politicky na ruku.

A značná část této pomoci se pravidelně ztrácí jednak v kapsách úředníků dotyčných obdarovaných zemí, a jednak je vracena "dárcům" zpět ve formě konzultačních poplatků či nákladů na bydlení, mzdy a sluhy pro manažery tzv. rozvojových projektů. Případně je použita na splácení dluhů či nákup zbraní.

Sněžné pluhy do Afriky

Během studené války většina zahraniční pomoci Africe dokonce ani nebyla zamýšlena jako ulehčení břemene chudých lidí, ale jako odměna klientským státům, které podporovaly jednu z dominantních soupeřících ideologií.

Příčinou selhání ovšem není idea skutečné pomoci, nýbrž to, jak nesprávně se s tímto konceptem nakládá

To vedlo ke zcela nepatřičným a někdy vyloženě směšným výsledkům. V zemích bývalého Sovětského svazu se dodnes vypráví historka o tom, jak se v 70. letech do tropické Guineje dodávaly sněžné pluhy.

Nevím, jestli zrovna tenhle příběh je pravdivý, zato vím o spoustě jiných případů, kdy takzvaná potravinová pomoc zničila živobytí místním farmářům, když uměle stlačila ceny zemědělských výrobků.

Ovšem to, že se zahraniční pomoc v minulosti v Africe neosvědčila, ještě neznamená, že jakákoli pomoc tomuto kontinentu je zbytečná.

Voda nad zlato

Minulý týden jsem se v jižní Zambii setkal se skupinkou drobných zemědělců, velice zručných, organizovaných lidí, kteří vědí, co chtějí. To, co chtějí, je voda.
Bez ní je jejich kukuřice v poli zakrslá, jejich citrusy scvrklé a jejich tabákové listy malé.

Zahraniční pomoc v minulosti se v Africe neosvědčila

Strávil jsem s těmito farmáři celý den a oni mi ukázali různé studně, které se na svých pozemcích pokoušeli vykopat.

To, že neměli dost vody, rozhodně neznamenalo, že se při jejím shánění dost nenadřeli. Studně jim buďto vysychaly, anebo byly od počátku ztracené kvůli klesající hladině spodních vod.

Tito lidé byli zkrátka uvězněni ve své chudobě a přestože se snažili, seč mohli, chyběly jim zdroje, aby se z této pasti osvobodili.

Z celkového pohledu sice můžeme konstatovat, že pomoc, respektive ta forma pomoci, která byla v posledních desetiletích Africe poskytována, k ničemu nevedla.

Ovšem za jediný den, který jsem s těmi zambijskými farmáři strávil, jsem nabyl naprostého přesvědčení, že alespoň trocha té správné pomoci, pečlivě zacílené a monitorované, by těmto lidem hodila záchranný kruh.

Několik tisíc dolarů investovaných do hloubkového vrtu, který by dosáhl k cenné podzemní vodě, by těmto zemědělcům změnilo život.