Mike Thomson zpravodaj BBC v Etiopii

Některé oblasti v Africe nemají dostatek vody

V takových oblastech, jakou je severní Afrika, je voda vzácný zdroj a přístup k ní rozhoduje o bytí a nebytí mnoha komunit.

V poledním slunci se do mě zabodával pohled páru rozhořčených očí. Pod nimi šermoval v rozpáleném vzduchu zdvižený ukazováček a jeho majitel křičel a dupal do země.

Byl rozčilený a byla to všechno moje chyba. Anet Menghistu, čtyřicetiletý rolník z malé vesnice Zaha v odlehlém koutu severozápadní Etiopie.

V posledních čtyřech letech tu příliš nepršelo, takže zde prakticky nic neroste a místní lidé jsou odkázáni na potravinovou pomoc.

Kolem těchto vyprahlých polí sice teče velký přítok Nilu, ale po nějakém zavlažovacím systému tu není ani památky. Zeptal jsem se Menghisty, proč.

"To je jednoduché," odpověděl, "naše země je moc chudá a nemá peníze na takové zařízení. Proto máme hlad, když nezaprší."

'Co je to Egypt?'

Ptám se ho, jestli ví, že podle britské vlády je důvodem, proč Etiopii nemůže pomoci s financováním velkých zavlažovacích systémů, postoj Egypta, který proti tomu už dlouho brojí.

Etiopie věří, že se podaří vybudovat zavlažovací zařízení

Je totiž sám zcela závislý na vodě z Nilu a bojí se, že by ho takový projekt ohrozil.

Menghistu, který vypadá jako etiopský Ben Hur ve středních letech, se mě jen zeptal: "Co je to Egypt ?"

"Velká země na sever odtud, dolů po toku Nilu," odpověděl jsem. Stále ještě docela klidně mi položil ruku na rameno a položil další otázku.

"Vrátí nám naši vodu?" "No, nevrátí," řekl jsem mu, "protože ji nepovažují za vaši." A pak se to stalo.

Náhle a bez varování se tento plachý, slušný a mírný člověk dopálil.

"Jenom zloděj tě okrade, když se nedíváš. Právě tak se Egypt chová," hřměl, "proč mu to naše vláda a svět dovolí? Kdybychom to věděli, řeku bychom přehradili, to by je zastavilo!"

A já jsem Menghista nedokázal zastavit. Jeho obecenstvo se v sekundě rozrostlo a on se rozlítil do běla.

"Už to tak nenecháme," pokračoval, "válka je vždycky špatná věc, ale bojovat s hladem je ještě horší. Budeme bojovat, když budeme muset."

Mluvil jsem s mužem, který až do této chvíle přijímal svůj osud se stoickým klidem. Nyní, díky mému příjezdu, zuřil a kvůli vodě hrozil pomalu džihádem.

Vzkvétající oáza

O pár dní později se mi něco podobného stalo na dolním toku Nilu. Přišel jsem se na vlastní oči podívat na něco, co se nemělo dít, ale očividně se dělo.

Bez Nilu by město Nabija nebylo ničím

Egypťané mi ochotně ukazovali, jak důmyslně využívají vody z Nilu a zúrodňují tak rozsáhlé pouštní oblasti, kde si dokonce mohou dovolit vystavět celá nová města.

Jedním takovým místem je Nabija, založená v roce 1987, ležící asi tři hodiny autem severně od Káhiry. Město prakticky neví, co je to déšť, ale kanály napojené na řeku Nil proměnily tento zapadlý kout ve vzkvétající městskou oázu.

Naložil jsem krabici balené vody a vyrazil na cestu. Zhruba třicet kilometrů před cílem se nebesa otevřela. Stěrače na předním skle taxíku nestíhaly odvádět přívaly vody.

Když jsme přijeli do města, proudy vody se valily ulicí, výmoly se měnily v louže a ty pak v jezera. Bez ohledu na liják se místní mluvčí rozplýval nad tím zázrakem pouště.

Zatímco povodeň sílila a lidé kolem se pospíchali schovat, vysvětloval, jak by bez Nilu jeho město nebylo ničím - jen pískem a prachem.

Když jsem ho upozornil na záplavu kolem, oponoval mi: "To je ale přece jen déšť, velmi, velmi vzácný," řekl.

O další důvod víc, abych o tom napsal, odvětil jsem mu. Pak jsem ale začal nad textem přemýšlet. Možná by mohl začínat třeba takhle:

"Jsem ve vesnici, kde nikdy neprší - kromě dnešního dne, kdy doslova leje jako z konve. Ale bez podobných lijáků by město nepřežilo, pokud by nebylo v povodí Nilu - jestliže tedy, samozřejmě, nevyužívá dešťovou vodu. I když, jak mi bylo řečeno, tady vlastně neprší."

Dost zamotané, co? Nakonec jsem se rozhodl zmínku o téhle silné přeháňce ve svých ostatních příspěvcích raději vynechat. Kvůli svému svědomí a také kvůli Menghistovi.

Naštěstí jsem zaznamenal, že mezinárodní bankéři nyní uvažují o financování velkého zavlažovacího projektu nedaleko jeho vesnice.

Ale raději nechám na někom jiném, aby mu to řekl - pro případ, že by z toho sešlo, než bych se za ním dostal.