|
Kořeny rastafarianismu jsou v Etiopii | |||||||||||||||||||||||||||
Intonace je nezaměnitelná. Slova padají v nakažlivém rytmu reggae. "Ahoj - já jsem Joan a přijela jsem - z Jamajky."
Ne, nejsem v Karibiku, ale na úplně opačném konci zeměkoule, v rohu Afriky, hluboko v etiopském vnitrozemí. V třicet let starém, rozhrkaném ale spolehlivém taxíku jsem dojel víc než 250 kilometrů jižně od Addis Abeby. Cílem mé cesty v jedné z nejchudších zemí světa je město Shashmene, kde chci navštítit jednu z nejzajímavějších - a někdo by řekl nejdivnějších - komunit v Africe. Joan, která mě na úvod zdravila, je rastafariánka, jedna z mnoha usazených v Etiopii coby v zemi zasíbené. Je tady už 27 let. Ředitel má dredy Hrdě mě provádí po svém malém krámku. Jsou tu plakáty nejslavnějšího rastafariána moderní doby, krále reggae Boba Marleyho. Taky jsou tu obrazy Haile Selassieho, posledního etiopského císaře a muže, jehož rastafariáni pokládají za svého mesiáše. Pod širým africkým modrým nebem kráčíme k místní škole. Jejímu řediteli, který má dredy svinuté pod vysokou čepicí, se říká jednoduše přezdívkou "Teach". Je Jamajčan, ale nějaký čas studoval architekturu v Anglii. A tady dohlíží na třídy plné dětí - jak rastafariánských, tak etiopských, které se učí anglicky. Objeví se žena s lišáckým výrazem. "Tak kdopak to za náma přijel z daleké ciziny?" Janet McLaughlinová má jamajské rodiče, ale narodila se v londýnské čtvrti Camberwell. V Etiopii je 16 let. Směje se, jak mě svou řečí mate. Je to ale trochu divné, být v nitru Etiopie a slyšet přízvuk jamajského Kingstonu a Londýna. Žádám Teache o rychlokurz rastafarianismu. Krátká historie rastafarianismu Všechno to začalo tím, vypráví Teach, že Jamajčan Marcus Garvey na počátku dvacátého století založil největší organizované hnutí v černošských dějinách. Prosazoval myšlenku návratu černochů do Afriky.
Škola končí a děti se rozbíhají domů. Teach své svěřence sleduje přisným okem ředitele a přitom prohodí: "My, Jamajčani a černoši z celého světa, my jsme africká diaspora." Proč ale zrovna Etiopie? Rastafariáni získali své označení ze slov Ras Tafari, jména, které nosil Haile Selassie, než byl v roce 1930 prohlášen etiopským císařem. Rastafariáni z Jamajky, Spojených států a Británie jsou přesvědčeni, že bývalý etiopský vládce splnil biblické proroctví o králích přicházejících z Afriky. Skupiny rastafariánů začaly do Etiopie přijíždět v padesátých letech 20. století. Císař Haile Selassie, který byl údajně pozorností těchto lidí z druhého konce světa tak trochu zaskočen, jim věnoval půdu, na které dnes žijí. Mnoho rastafariánů i dnes odmítá uvěřit, že Haile Selassie, který byl zabit po vojenském převratu v roce 1975, je skutečně mrtev. V roce 2002 oslavili císařovy sto desáté narozeniny. "Je jako duch," vypráví Teach, "je pořád tady. Pořád na nás dává pozor." Kouření marihuany je posvátné Všímám si otlučené kriketové pálky opřené v koutě. Rastafariáni se dodnes baví sporty oblíbenými v Karibiku. Jak se na své rastafariánské sousedy tváří Etiopané? "No," připouští Teach, "měli jsme s 'tím' trochu problémy." Zasměje se a potáhne z ubalené cigarety. Rastafariáni pokládají kouření marihuany za posvátný rituál. V Etiopii je to ilegální, ale Teach se svěřuje, že pokud se chovají diskrétně, nikdo jim velké problémy nedělá. Největší potíž je s vlastnictvím půdy. Když byl Haile Selassie svržen, všechna půda byla znárodněna. Rastafariáni, kterých tu žijí včetně dětí nějaké tři stovky, budují zdravotní středisko a dokonce i hotel. Mají starosti o to, co pokládají za své právoplatné vlastnictví. Před odjezdem si jdu do Joanina krámku koupit pár rastafariánských suvenýrů - obrázek Haile Selassieho a několik náramků v etiopských barvách červené, žluté a zelené, které rastafariáni přijali za vlastní. Joannin syn David se už v Etiopii narodil. Když ale otevře pusu, je jako rodilý Jamajčan. "Tak jak to šlo, kámo, všecko dobrý?" Byl to tu zvláštní, řekl bych dost dobrý den. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||