Petr Fischer zpravodaj BBC

Německo a Francie by rády prosadily většinové hlasování ve všech důležitých oblastech jako je určování daní, sociální politika, společná zahraniční politika, spolupráce v boji proti zločinu nebo unijní rozpočet.

Daně získaly novou citlivost, která prakticky znemožňuje dohodou o většinovém rozhodování Petr Fischer, BBC

Už při zahájení mezivládní konference v Římě se ukázalo, že tak rozsáhlý posun je pro většinu členských zemí neúnosný.

Dokonce i jinak velmi vstřícná česká delegace od počátku odmítla většinové hlasování v otázce daní, sociální politiky a rozpočtu.

Nejvážnější spor se aktuálně vede o harmonizaci daní, kterou zejména silné sociální státy jako Německo, Francie nebo Švédsko považují za nutnou obranu před daňovým dumpingem uvnitř unie.

Daně tak získaly novou citlivost, která prakticky znemožňuje dohodou o většinovém rozhodování.

Hodně zemí má problémy i s článkem patnáct o společné zahraniční politice, v němž se praví, že členské země "aktivně a bezvýhradně podporují společnou zahraniční a bezpečnostní politiku" a "zdrží se jakéhokoliv jednání, které je v rozporu se zájmy unie".

Právě kvůli tomuto bodu mnoho států odmítá, aby se o společné zahraniční politice rozhodovalo většinově.

Podobných proklamací závazné solidarity je v ústavě více, i když se tu zároveň konstatuje, že unie ctí národní svrchovanost členských zemí. Národní parlamenty ale ani podle nového návrhu nemají prakticky žádnou možnost vstupovat do legislativního a rozhodovacího procesu.

Zůstává jen lobbování prostřednictvím vlastních europoslanců, a potom samozřejmě, případné odmítnutí důležitých dokumentů, které musejí být ratifikovány národními parlamenty.

Míra centralizace rozhodování se v návrhu ústavy nepochybně zvyšuje, politická jednání nicméně jasně potvrzují, že ochota ke společnému hlasu většiny jako obecně použitelnému principu v Evropě rozhodně nepřevažuje.