Tomáš Pavlíček redaktor BBC

	Film se představí na řadě zahraničních festivalů

Režisér Sláma vsadil na osvědčená herecká jména - zejména na trio Tatiana Vilhelmová, Aňa Gaislerová, Pavel Liška.

U českého publika sklidil úspěch i jeho první film Divoké včely, který získal několik cen i na mezinárodních festivalech.

Co se týče nového filmu, naděje filmových kritiků nejsou o nic menší.

Režisér Sláma snímek představil už na festivalu v Torontu, film je nasazen v hlavní soutěži právě začínajícího festivalu v San Sebastianu, po dlouhých letech je jako zástupce české kinematografie pozván i na prestižní přehlídku do New Yorku.

"Další z řady"

Redaktor kulturní rubriky časopisu Týden Pavel Mandys však v rozhovoru pro BBC superlativy poněkud mírnil.

Podle něj film není výjimečný ani přelomový, je možná nad poměry dobrý.

Dovršuje linii devadesátých let, která se projevuje civilním pojetím lidského života, zobrazuje obyčejné problémy, které - jak tito fimlaři ukazují, nemusejí být až tak obyčejné.

	Režisér Sláma vsadil na osvědčená herecká jména

Jak Mandys pokračuje, protagonisté hrají tak civilně, až má divák pocit, že roli nehrají, ale že postavami opravdu jsou.

Skutečné a přirozené je také prostředí, v němž se příběh odehrává, nejedná se o žádné kulisy.

Přestože řada kritiků přirovnává "Štěstí" k vlně filmů ze 60. let například od Miloše Formana, Mandys mezi nimi přece jen vidí rozdíl.

Tehdejší filmy byly podle něj ironické a pojímaly hrdiny s jejich slabostmi a starostmi úsměvně.

"Štěstí" je naopak - jak Mandys dodává - snímek, který se otázkami, jako je láska, rodičovství, přátelství a další vztahy zabývá velmi vážně.

V prostotě je síla

Nejnovější počin Bohdana Slámy se tak podle Mandyse blíží současným trendům evropské kinematografie, která se často prezentuje na festivalech.

V devadesátých letech byla pro české filmaře situace příznivější

Ty Mandys označuje za poměrně jednoduše natočené, nekomplikované příběhy obyčejných lidí, kteří se dostávají do potíží.

Prý se ukazuje, že tyto každodenní problémy jsou často nosnější a zajímavější než události ve velkolepých snímcích o záchraně planety.

Mandys dodává, že v českém prostředí pokračuje tvorba generace režisérů, kteří končili FAMU v polovině devadesátých let - Petr Zelenka, Saša Gedeon, Alice Nellis.

Otázkou je, zda budou mít příležitost natáčet dál. Jak Mandys uzavírá, v devadesátých letech byla pro české filmaře situace příznivější a Česká televize poskytovala těmto projektům daleko častěji větší podporu než nyní.