|
V Karlových Varech zvítězil film Můj Nikifor | |||||||||||||||||||||||||||
Hlavní cenu karlovarského filmového festivalu, Křišťálový globus, získal polský snímek Krzysztofa Krauzeho Můj Nikifor. Porota jednomyslně ocenila originalitu i realizaci příběhu, který vznikl podle autentických údajů o životě Epifana Drowniaka, proslulého jako naivistický malíř Nikifor Krynický. Krauze si odnesl i cenu za režii. Za ohromující přeměnu v muže a za vynikající výkon ve filmu převzala osobně cenu i osmdesátiletá herečka Krystyna Feldmanová, která v tomto snímku hrála titulní roli. Zvláštní cenu dostal izraelský režisér Eyal Halfon za mozaikovitě strukturované drama Taková krásná země. Je nepředvídatelným pohledem na společenské poměry v oblasti ležící v blízkosti Mrtvého moře. Ceny za nejlepší mužský herecký výkon získali Luca Zingaretti za esentimentální portrét faráře v italském soutěžním snímku Za bílého dne (režie Roberto Faenza) a Uri Gavriel za neokázalé a zároveň impozantní ztvárnění ústřední role v izraelském snímku Taková krásná země. Zvláštní uznání za "nekompromisní pohled" porota přiznala japonskému příběhu Večeře u Noriko. Režisér Sion Sono ho natočil jako rodinný portrét ze současnosti o generační vzpouře jinak poslušných dcer. V soutěži dokumentů byly oceněny běloruský snímek Bože můj režisérky Galiny Adamovičové a Estamira brazilského režiséra Marcose Prada. Zvláštní uznání získal celovečerní debut talentované americké nezávislé režisérky Marilyn Agrelové nazvaný Šílený žhavý tanec. Zachytila v něm frenetickou atmosféru doprovázející soutěž ve společenském tanci uspořádanou pro jedenáctileté žáky newyorských základních škol. Jubilejní 40. ročník festivalu nabídl 242 celovečerních filmů a další desítky snímků krátkých. Téměř 190 jich bylo v Česku uvedeno poprvé. Festival navštívil rekordní počet více než 142 tisíc diváků. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||