|
Počítačové hry jsou hitem letošních Vánoc | |||||||||||||||||||||||||||||||
Každý rok Češi utratí 500 až 600 milionů korun za počítačové hry.
Neobyčejný zájem o nejnovější herní tituly je především před Vánocemi. A to přitom odborníci tvrdí, že tržby distributorů počítačových her zdaleka nedosahují takových sum, jaké by se daly čekat. Jenže už i děti z prvního stupně základních škol umějí hry nelegálně kopírovat, nebo si je stáhnout z internetu. Ještě nedávno nebylo výjimkou, že si ti šikovnější uměli některou hru sami naprogramovat. Takové doby ale už pominuly. 'Trojrozměrné střílečky' Jednoduché hry, tedy například takzvané gamebooky, což jsou textové hry, spočívající na příběhu, který si hráč sám vytváří, vytlačily takzvané trojrozměrné střílečky.
Zraněný voják plazící se uprostřed bitvy volá doktora, přiskakuje k němu maskovaný muž z nepřátelského komanda a doráží zraněného salvou ze samopalu. Letošní největší hit se jmenuje Half life 2. Redaktor internetového serveru o počítačových hrách Game-zone Štěpán Špringl vysvětluje, o co ve hře jde: "Hráč není soustředěn pouze na bezduché střílení, musí používat mozek a řešit různé typické úkoly. Half Life použil herní základy, které dosud žádná hra nepřekonala - bezvadný příběh a vynikající hratelnost." Akční hry plné střílení mají většinou velmi jednoduché schéma. Buďto bojujete proti teroristům a zachraňujete civilisty, nebo naopak jste terorista, který má za úkol položit bomby do různých objektů. Změna hodnot Trojrozměrné střílečky patří k nejoblíbenějším hrám dětí, a to i předškolního věku. Takové hry ale nejsou zrovna nejvhodnějším vánočním dárkem pro děti.
"Jakékoli hry, které simulují potřebu agrese, která je v každém z nás, jsou pro vývoj osobnosti hodně riskantní, skrze ně se mění hodnotový systém dětí," varuje psycholožka Jitka Douchová. "Vytváří se prostor pro to, aby brali agresivní si vypořádání věcí mezi druhými jako samozřejmost. To není vůbec v pořádku," dodává. Štěpán Špringl si myslí, že počítačové hry jsou aktivní zábavou. "Líbí se mi to především proto, že to není pasivní zábava jako sezení u televize. Člověk potřebuje vidět nějakou aktivitu, hraje, přemýšlí, posouvá se v příběhu," říká Špringl. Ilegální verze Zmiňovaná hra Half Life stála americké programátory téměř 40 milionů dolarů. Investice se jim vrátila už za dva měsíce.
Nicméně v Česku jsou výdělky distributorů počítačových her až desetkrát menší, než by prý mohly být. Podle odborníků na každé jedno legálně zakoupené CD s počítačovou hrou připadá deset ilegálně zkopírovaných verzí. Programátor Martin Hraba vysvětluje, že investice do počítačových her je v Česku přinejmenším nejistá: "Dnes je to složité, člověk potřebuje celý tým lidí - grafiky, programátory, testery. Hra se druhý den objeví na internetu, lidé si to vypálí. Výdělky pak nejsou takové, jaké by mohly být, kdyby to lidé kupovali a nekopírovali si to navzájem." Nároky na komerčně zajímavou počítačovou hru jsou obrovské. "Od dobré počítačové hry se očekává, že bude výborná graficky, že bude možnost ji hrát jak po síti lokální, tak po internetu, vývoj jde dopředu," doplňuje Hraba. Hry na internetu Češi - kromě toho, že v nelegálním kopírování patří k evropské špičce - mají, co se týče počítačových her, nadprůměrně bohatou nabídku na internetu.
Stovky českých serverů nabízejí tisíce jednoduchých počítačových her, které většinou programují počítačoví nadšenci. Tyto hry si může každý zcela legálně stáhnout. Z internetu ale pochází i nelegální kopie nejnovějších herních hitů, které v řádných obchodech stojí tisíc, patnáct set a více korun. "Přes web to nelze, člověk si nainstaluje program 'peer-to-peer' na sdílení dat, může si od jiného stáhnout jakýkoli soubor. Tyto programy se používají ke kopírování souborů, mohou se použít i ke kopírování her," vysvětluje programátor Jan Peřich. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||