Daniel Kaiser zpravodaj BBC

Gottwald byl československým prezidentem mezi lety 1948 a 1953

V tento den, ovšem před 108 lety se v Dědicích na Moravě narodil pozdější komunistický vůdce, premiér a prezident Československa Klement Gottwald.

Pražská organizace Komunistické strany Čech a Moravy na něho v úterý vzpomínala u jeho hrobu na pražských Olšanských hřbitovech.

Sešlo se několik desítek pražských komunistů, s prapory a věncem vzpomínali na Gottwaldův život.

Předsedkyně pražské Rady KSČM Marta Semelová mimo jiné řekla:

"Jeho moudrost, prozíravost a zásadovost se plně projevila jak před 75 lety na 5. sjezdu, tak později v únoru 1948. Pro nás jeho odkaz stále platí."

Gottwald 'je pomlouván'

Většina účastníků měla pocit, že Gottwald je dnes předmětem pomluv. Jeden nejmenovaný pán hovořil takto: "Lidi pošpiňujou, že Gottwald zemřel protože měl AIDS nebo syfilis. Svinstvo! Není to pravda."

Lidi pošpiňujou, že Gottwald zemřel protože měl AIDS nebo syfilis. Svinstvo! Není to pravda komunistický přívrženec

Klement Gottwald sice venerickou nemocí opravdu trpěl, důležitá je ale jeho politická práce.

V roce 1929 převzal na pátém sjezdu vedení KSČ a v čele tzv. karlínských kluků ji zbolševizoval a výlučně orientoval na Moskvu.

Od roku 1948 do své smrti v březnu 1953 byl Gottwald prezidentem Československa.

Represe postihly statisíce lidí

Do těchto pěti let spadají nejhorší komunistické represe vůči politickému a tzv. třídnímu nepříteli.

Historik Karel Kaplan odhaduje, že jenom v Gottwaldově éře přímo postihly skoro čtvrt milionu lidí.

"Podle mého názoru, a myslím, že jde spíš o skromný odhad, bylo bezprostředních obětí různých druhů represí v Československu do první poloviny padesátých let zhruba dvě stě padesát až dvě stě osmdesát tisíc."

Gottwald, ač mohl, žádnému odsouzenému na smrt neudělil prezidentskou milost

"To jsou jen ti, kteří byli vyhozeni z práce, zavřeni, vyslýcháni, posláni do táborů nucených prací, do PTP a podobně," říká historik Karel Kaplan.

Jenom za Gottwalda bylo vyneseno na 230 politických rozsudků smrti. Gottwald, ač mohl, žádnému odsouzenému na smrt neudělil prezidentskou milost.

Ve vězeních při výsleších, na následky bití a špatného zacházení, takzvaně na útěku nebo při přechodu hranic zemřelo odhadem až 10 tisíc československých občanů.

Za Klementa se nestydí

Místopředseda KSČM a sněmovny Vojtěch Filip tyto údaje popírá.

"Není to historicky dokázaný! Kdo to kdy historicky dokázal? Ukažte mi tu historickou práci, která to prokázala! Myslím, že jsou jiní historici, kteří to popisují jinak než Karel Kaplan."

REAKCE NA REPRESE  Není to historicky dokázaný! Kdo to kdy historicky dokázal? Ukažte mi tu historickou práci, která to prokázala! Votěch Filip

Na žádost, zda může jmenovat historika, který "to" popisuje jinak, Vojtěch Filip odpovídá:

"Samozřejmě můžu. A myslíte, že to je důležitý?"

Dnešní KSČM má k padesátým letům a Gottwaldovi dvojaký postoj.

Vedení na jedné straně odsuzuje - jak jeho členové říkají - nezákonnosti a deformace z té doby, současně ale zdůrazňuje okolnosti, které jako kdyby Gottwalda omlouvaly: atmosféru studené války nebo třeba tlak sovětských poradců.

Platí to jak pro tvrdé vedení, například právě pro Vojtěcha Filipa, tak pro tzv. reformátory.

Jejích neoficiální hlava, místopředseda KSČM Jiří Dolejš, nazývá Gottwalda rozporuplným a nešťastným politikem. Proti pražské organizaci ale nic nechystá.

"My se snažíme o vyvážené objektivní stanovisko, pokud u některých jednotlivců převažuje ten či onen směr, je to věc jejich osobního postoje, a je to také jejich právo," říká Jiří Dolejš.

Také by se prý také ohrazoval, kdyby ho někdo kritizoval za jeho osobní postoje. Ať prý jde o názor menšiny nebo většiny, má právo na existenci.

Právě alespoň slovní odsouzení Gottwalda a zločinů z padesátých let, k němuž se zas až tak moc nemá ani reformátor Dolejš, si jako podmínku možné spolupráce s KSČM klade sociální demokracie.