Petr Fischer analytik BBC

Komunisté na sjezdu ukázali, že o změny nestojí

Proreformní delegáti stranického sjezdu, kteří se zalekli na jejich vkus možná až příliš výstřednického liberalismu Miloslava Ransdorfa, odevzdali hlasy Vojtěchu Filipovi, který nakonec získal o třicet hlasů méně.

KSČM se tedy v příštích letech s nejvyšší pravděpodobností nezmění, nepřejmenuje, nereformuje, protože, jak řekl BBC sám předseda, v Česku to prostě komunisté nemají zapotřebí.

Duch minulosti

Sjezd KSČM v Českých Budějovicích dokonale naplnil obecnou představu o tom, jak to mezi komunisty chodí.

Předsálím se linul zpěv Statise Prusalise, na baru se pila vodka, fronta stála na tureckou kávu do skla, hodně se kouřilo.

Převážně starší pánové a dámy byli oděni do modelů z osmdesátých let, na prodej byly projevy Miroslava Grebeníčka, vzpomínky českého kosmonauta Vladimíra Remka. Poslední projev Fidela Castra se rozdával zdarma.

Čínský velvyslanec cosi anglicky rozebíral s poslankyní Zuzkou Rujbrovou, která byla cizím jazykem evidetně ohromena a omezila se pouze na zdvořilé yes, yes.

Předseda promluvil

V sále ale už začal předseda strany Miroslav Grebeníček, jeho projev zpočátku velmi připomínal libovolné vystoupení odpůrců globalizace, hodně mluvil o míru, solidaritě a zlém kapitálu.

Pak se předseda Grebeníček pustil do levicové konkurence, která se podle komunistů zpronevěřila svým ideím a jde na ruku mezinárodnímu kapitálu.

Marx by nepřipustil, abychom bazírovali na některých zkostnatělých principech, které už nejsou životné Miroslav Grebeníček

"Je hanebné, že do peněženek chudých sahají i socialisté a sociální demokraté," říká.

Miroslav Grebeníček odmítl, že sociální stát potřebuje jistou odtučňovací kúru, protože jej už stěží lze zaplatit. Nic takového.

Předseda KSČM ale nekritizoval jen tak od stolu, argumentoval vědecky, jak sám zdůrazňuje, čísly.

A tak se delegáti například dozvědí, že průběžný důchodový systém neohrožuje stárnutí obyvatel a nízká porodnost, neboť technologický pokrok jde dál:

"V roce 1960 byli čtyři pracující lidé na jednoho důchodce. Dnes je poměr dva ku jednomu. Ti však dnes produkují dva a půlkrát víc hodnot než v šedesátých letech. A v roce 2020 při standardním růstu produktivity práce jediný aktivní člověk vyprodukuje totéž, co v dnešní době dva," tvrdí Miroslav Grebeníček.

Marx žije

Předseda KSČM se ve svém projevu několikrát odvolal na Karla Marxe, protože marxismus zůstává hlavní teoretickou oporou komunistů.

V oficiálních dokumentech strany jsou připomínána hlavně pozdější Marxova díla, ale je tu i odkaz na Leninovu knihu 'Stát a revoluce', která je pro komunisty důležitá tím, že hovoří o dvou fázích cesty ke komunistické společnosti - socialismu a pak teprve komunismu.

Marxova dialektická eschatologie, víra v dobrou spravedlivou společnost na konci dějin, vládne dál komunistickým ideám. Ale i komunisté inovují a odmítají Marxe brát jako ideologickou modlu, jako například předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik:

"Marx pro nás není modla, je to metoda. Základní rozpor mezi prací a kapitálem zůstává," vysvětlil Kováčik BBC. Onen rozpor mezi kapitálem a prací spočívá v jejich odlišné podstatě.

Zatímco kapitál je neosobní síla, která směřuje za stále větším uspokojením, práce je lidský fenomén, proto je podle komunistů třeba lidi bránit předtím, aby je kapitál ničil svou touhou po zisku.

Marx proto volá po revoluci, v níž bude kapitál definitivně svázán skutečnými lidskými potřebami. Pavel Kováčik tvrdí, že slova revoluce se není třeba bát.

Proti vykořisťování

Kováčikův poslanecký kolega Jaromír Kohlíček vidí aktuálnost Marxova myšlení především v humanistickém náboji. Aktuální z Marxe podle něj je, že stále existují třídy a vykořisťování.

Základní chybou minulosti byla připoutanost k etatistickým strategiím, přeceňování možností státu Miloslav Randsdorf

Kohlíček, jako spousta jiných komunistů, se ale přiznává, že Marxe už hodně dlouho nečetl. Zato se občas vrátí k Mao-Ce-Tungovi, k němuž prý má ale řadu výhrad.

Také straronový předseda strany Miroslav Grebeníček říká, že Marxe komunisté už nečtou dogmaticky:

"Marx by nepřipustil, abychom bazírovali na některých zkostnatělých principech, které už nejsou životné. Výkonná ekonomika a sociální jistoty jsou ale základní hodnoty, s nimiž souhlasím."

Staré struktury vítězí

Grebeníčkův kolega Miloslav Randsdorf naopak tvrdí, že komunisté dnes pokračují v otevřenném projektu moderny, a stávají se jakýmsi společenským Hermem:

"Základní chybou minulosti byla připoutanost k etatistickým strategiím, přeceňování možností státu. Moderní komunistické strany staví na občanské společnosti a pronikání do ní."

Totální propadák Miloslava Ransdorfa ve volbách předsedy a suverénní vítězství Miroslava Grebeníčka potvrdil, že Ransdorfovo vidění je v současné komunistické straně zcela okrajové.

Stará Grebeníčkova linie, kterou s mírnými úpravami kopíruje i jeho skoro nástupce Vojtěch Filip, převálcuje vše, co by mohlo jen trochu závánět moderní proměnou.

Komunistická strana i po sjezdu v Českých Budějovicích zůstává "starou strukturou", která se ale velmi slušně vyzná v reálné politice.

Kombinace paradoxní, ale hlavně pro další vývoj české demokracie mimořádně nebezpečná.