Petr Dudek redaktor a editor BBC

Podle Jakeše k převratu přispěli též ti, již ze strany odešli

Do listopadu 1989 byl generálním tajemníkem Komunistické strany Československa Miloš Jakeš.

Listopadové události jeho život zásadně změnily. Pracovníkům Centra orální historie z Ústavu soudobých dějin Akademie věd se podařilo v roce 2003 natočit Jakešovo vlastní vysvětlení osudného roku 1989:

"Když vezmu rok 89, je třeba říct asi tolik, že státnímu převratu předcházel převrat ve straně. Zasloužily se o něj i ti, kteří z ní odešli před listopadem," říká bývalý generální tajemník KSČ.

'Převrat' ve straně

Podle Jakeše tedy stranickou krizi způsobili částečně ti, kteří ze strany, či jejího vedení před listopadem odcházeli. Nebyli ale jediní:

"Bylo tam jakési slovenské jádro nebo spojení: Štrougal, Biľak, přestože se neměli rádi, tak v tyto dny se nějak chápali nebo našli. Také tu byla další skupina nezřízeně ambicozních členů."

"Mysleli si na nejvyšší funkce a měli pocit, že jsou nedocenění," vysvětluje svůj pohled na věc Miloš Jakeš.

Na vnitrostranické krizi tedy podíleli i ambiciózní straníci

Kromě slovenské skupiny se na vnitrostranické krizi tedy podíleli i ambiciózní straníci. Předseda pražského MV KSČ Miroslav Štěpán byl jedním z nich. Potvrzuje to i jeho výpověď před mikrofonem:

'Štěpánovy zámysly'

"To je pravda, blížil se sjezd - květen 1990. Když by nevzniklo nic mimořádného, tak by se zřejmě moje zámysly s určitými lidmi podařily, a asi bychom vedli stát i stranu."

Jenže Štěpánovi a jeho lidu zkřížil listopad plány.

Klec spadla na mimořádném zasedání

Centrum orální historie Ústavu soudobých dějin AVČR zachytilo výpovědi předlistopadových komunistů v rámci rozsáhlého projektu věnovaného normalizačním politickým elitám i tehdejším disidentům.

Vedení strany pochopilo že je konec, na mimořádném zasedání 23. 11. 1989

Zeptal jsem se vedoucího centra dr. Miroslava Vaňka, kdy podle jeho názoru Miloš Jakeš a lidé kolem něj pochopili, že jejich úloha skončila...

"Vedení strany pochopilo, že je konec, na mimořádném zasedání 23.listopadu," vysvětluje odborník.

Podle Vaňka existovala samozřejmě i možnost potlačit demonstrace silou.

"22. listopadu předsednictvo do Prahy pozvalo lidové milice, novou krev z venkova. Zezačátku chtěli hlavně manifestovat sílu."

Silový zásah?

"Nevyplývá z toho nutně, že to měl být silový nebo mocenský zásah. Druhý den je však Jakeš poslal domů," vysvětluje doktor Vaněk z centra orální historie.

Komunistické vedení silovou možnost řešení odmítlo Miroslav Vaněk, Centrum orální historie

Podle něj byla armáda ve hře až do mimořádného zasedání. Generál Václavík údajně neustále nabízel k dispozici ozbrojené síly.

"Komunistické vedení však silovou možnost odmítlo," dodává.

Z hlediska KSČ je listopad jeden velký nezdar. Na dotaz, zda si dnes komunisté své tehdejší jednání navzájem vyčítají, doktor Vaněk říká:

"Jsou tu skupiny, které vždy ve straně působily, a dodnes mezi nimi panují výčitky. Probíhá tady jakýsi mocenský boj. Je to dáno možná i tím, že Miloš Jakeš se tehdy netajil, že chce z funkce po 18. sjezdu odejít."