Daniel Kaiser analytik BBC

Výše regulavaných nájmů se už dva roky neměnila

Prvním čtením zákon, který v podstatě zachovává současnou regulaci, ČSSD protlačila s pomocí komunistů.

Až pod tlakem koaličních partnerů pak sociálnědemokratický ministr financí Bohuslav Sobotka souhlasil s tím, aby regulované nájmy v příštích dvou letech třikrát poskočily o deset procent - nejdřív letos prvního září a potom dvakrát, vždy s příchodem nového roku.

Minulý týden ale sociální demokraté začali dohodu zpochybňovat. Malé strany od původní dohody ale nechtějí ustupovat, což potvrdil ministr pro místní rozvoj, unionista Pavel Němec po koaliční schůzce v Kramářově vile.

"Na koaličním jednání jsme se domluvili, že dohoda je platná a že se reprezentanti politických stran rozejdou do svých klubů a budou tuto dohodu prosazovat na půdě Poslanecké sněmovny.

Nejlepší je tuto dohodu neotevírat, protože my jsme k tomuto krajnímu kompromisu přistoupili jen proto, že se situace dva roky nepohnula a že je neudržitelné a nespravedlivé uměle držet hladinu nájemného na regulované úrovni a nezohlednit ani inflaci," řekl Pavel Němec.

Škromach dohodu odmítá

Poslanecký klub ČSSD se včera nicméně usnesl na tom, že tempo zdražování se bude muset zpomalit.

V zemích s podobnou tradicí, jako je naše, kde je už dávno nájem řešen zákonem, vycházejí z principu lokálních trhů, z principu místně obvyklého nájemného Milan Taraba

Zastání našel i v ministru práce a sociálních věcí Zdeňku Škromachovi, podle kterého by měl být mezi jednotlivými termíny zdražení odstup alespoň jednoho roku.

Majitelé i nájemníci samotní ale shodně tvrdí, že nejde tolik o tempo zdražování nebo o procenta, ale o konečný stav.

Původní návrh, ten, který sociální demokraté a komunisté schválili v prvním čtení, počítá s tím, že by se činže nemohla zvýšit nad úroveň takzvaně místně obvyklého nájemného. To by se vypočítávalo jako průměr tržních a regulovaných činží, přičemž těch regulovaných je daleko víc.

Tato představa se líbila i místopředsedovi Sdružení nájemníků Milanu Tarabovi.

"V zemích s podobnou tradicí, jako je naše, kde je už dávno nájem řešen zákonem, vycházejí z principu lokálních trhů, z principu místně obvyklého nájemného, které brání lichvě. Problém řeší také dalšími nástroji, jako je zvýšená nabídka nad poptávkou, což je role obcí," vysvětluje Taraba.

'Vládní návrh je podvod'

Na opačné straně sil, mezi nimiž se vláda pohybuje, stojí zastánci radikálního řešení. Pro ně je celá koaliční dohoda, ať dopadne tak či onak a ať už se zvyšuje nájem o sedm nebo o deset procent, špatná. Základní nerovnosti mezi obecními a tržními nájemníky totiž neodstraní.

Mladí lidé jsou nuceni platit nehorázné nájemné, které je uměle vyvoláno tím, že bohatí lidé blokují byty právě proto, že jsou laciné Girolamo Giormani

Mezi největší radikály patří majitel několika činžáků na pražských Vinohradech Girolamo Giormani.

"Vládní návrh je podvodem na neplatících lidech. Mladí lidé jsou nuceni platit nehorázné nájemné, které je uměle vyvoláno tím, že bohatí lidé, kteří to povětšinou nepotřebují, blokují byty právě proto, že jsou laciné. Ani deset procent není řešení, mají to nechat na trhu, jen trh to vyřeší."

Zatímco některé drsné metody majitelů domů - Giormani například začal na internetu zveřejňovat, kteří prominenti bydlí v obecních bytech - vyvolávají kritiku a podezření, že tady někdo nevybíravě usiluje o maximalizaci zisku, včera o sobě dala vědět i skupina lidí, jejichž motivy nikdo napadnout nemůže.

Petice za narovnání nájmů

Iniciativa za narovnání nájemného sdružuje především mladé lidi, kteří nemají obecní byt a na pokrouceném trhu pak musejí platit přemrštěné činže.

Jejich mluvčí Tomáš Nenička donesl včera do parlamentu 1555 podpisů pod petici, která vyzývá k deregulaci. V parlamentu s ním byl i Ladislav Havlíček, předseda Svazu nebydlících. Za jak velkou skupinu alespoň nepřímo vlastně mluví?

"Existují pouze odhady, že zhruba pět až deset procent nájmů je sjednáváno jako volných, což by znamenalo, že 50 až 100 tisíc domácností platí neregulované nájemné. Kromě toho se odhaduje, že zhruba 30 tisíc bytů je pronajímáno načerno," odhaduje Ladislav Havlíček ze Svazu nebydlících.

K tomu je ovšem nutno připočítat další už úplně nezměřitelnou skupinu lidí, kterým nemožnost sehnat laciné bydlení brání přestěhovat se třeba za prací.

Sněmovna se k zákonu o nájmech dostane možná už na konci týdne.