Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Adam Drda redaktor BBC

Už rok a půl neexistuje v České republice zákon, podle kterého by majitelé domů mohli zvyšovat regulované nájemné.

Přináší to nejistotu všem: nájemníkům, kteří teď sice platí každý měsíc totéž, ale mají strach, že za čas činže náhle vyskočí - a taky majitelům, kteří dostávají stále stejné částky, zatímco ceny stavebních materiálů i prací rostou.

Trh s byty trpí legislativou

Vládní politici unisono prohlašují, že právní vakuum je třeba odstranit. Nedovedou se však shodnout, jak by mělo vypadat.

Na příští schůzi Poslanecké sněmovny se má už ve druhém čtení projednávat verze zákona o nájemném, podporovaná sociálními demokraty, ale ostře odmítaná lidovci a Unií svobody-DEU.

Do té doby se koalice ještě pokusí najít společnou řeč, spíše to však vypadá na koaliční krizi než na kompromis.

Místně obvyklé nájemné

Koaliční neshody se dají nejlépe popsat na postojích dvou ministerstev. Resort financí, v jehož čele stojí sociální demokrat Bohuslav Sobotka, a jehož návrh prošel do druhého čtení ve sněmovně, navrhuje deregulaci nájemného zhruba o deset procent ročně.

To akceptuje i ministerstvo pro místní rozvoj, které vede unionista Pavel Němec. Oba resorty se také shodují, že klíčem pro výpočet růstu má být "místně obvyklé nájemné".

A právě tady je kámen úrazu: Sobotka a ostatní sociální demokraté soudí, že ono "místně obvyklé nájemné" má být počítáno jako průměr všech nájmů v obci, tedy i těch regulovaných.

Naopak Němec, unionisté a lidovci žádají, aby šlo pouze o průměr nájemného "volně sjednaného na trhu".

Rozpor s nálezem Ústavního soudu

"V lokalitě, kde nebude žádný nájem, který by byl uzavřen na volném trhu, nebude co zvyšovat," vysvětluje ředitelka odboru bytové politiky ministerstva pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová.

"Když je tak velký objem bytů pod režimen cenově zastopovaného nájemného, průměr ze všech cen by zakonzervoval situaci v současné deformované podobě," dodává.

S tímto názorem se ztotožňují i majitelé domů. Soudí, že pokud sněmovnou projde sociálnědemokratický návrh, nebude se v mnoha místech de facto jednat o žádnou deregulaci, protože dál budou muset na své nájemníky doplácet.

Takový zákon je podle nich navíc v rozporu s nálezem Ústavního soudu, který před časem zrušil regulační vyhlášku a konstatoval, že regulace je sice možná, ale musí vycházet z tržních principů.

Nájemníci a majitelé se domluví

Náměstek ministra financí Jaroslav Šulc však soudí, že jeho resort postupuje správně. Ministerstvo financí podle Šulce vychází ze zásady, že by se nájemné mělo definitivně deregulovat.

"Základem návrhu zákona je paragraf, v němž se hovoří o tom, že nájemné se sjednává dohodou. V dalších paragrafech je poměrně podrobně popsán jednoduchý mechanismus, jak postupovat, pokud se strany nedohodnou," vysvětluje Jaroslav Šulc.

Stávající návrh zákona o nájemném de facto zabetonovává dnešní stav

Tomáš Kvapil (KDU-ČSL)

Lidovci odmítli návrh zákona o nájemném

Ministerstvo financí tedy počítá s tím, že majitelé se na zvyšení činží s nájemníky prostě domluví a teprve když nájmeníci odmítnou, nastupuje ona "mírná deregulace".

Na otázku, proč by nájemníci sami přistoupili na to, že budou platit víc, když nemusí, reaguje náměstek Šulc poukazem na stávající situaci v některých městech.

Například v Otrokovicích nebo ve Varnsdorfu se radnice skutečně s nájemníky dohodly, že jim navzdory neexistenci zákona zdvihnou nájemné.

Ovšem tyto radnice měly výjimečný argument: upozornily totiž lidi, že je pro ně lepší, aby se nájmy zdvihaly postupně už teď, než aby třeba za rok přišlo náhlé zvýšení třeba o třetinu. Po přijetí zákona ztratí tento argument platnost.

Lidovci protestují

V pondělí se proti zákonu o nájemném, který mimochodem prošel prvním čtením díky podpoře komunistů, ohradili lidovci a žádají, aby jej vláda ze sněmovny stáhla.

"Stávající návrh zákona o nájemném de facto zabetonovává dnešní stav, zvýšený o deset procent, v oblasti regulovaných nájmů do nekonečna, což považujeme za nepřijatelné, protože neodstraní dnes existující dvojí ceny v oblasti nájemního bydlení," říká poslanec za KDU-ČSL Tomáš Kvapil.

Část unionistů a lidovců připouští, že kdyby sociální demokracie prosadila zákon bez dalších dohod spolu s komunisty, obrátili by se k Ústavnímu soudu.

Totéž chtějí udělat i majitelé domů, podle nichž jim stát brání, aby využívali své majetky a starali se o ně a naopak je nutí, aby ze svého nahrazovali státní sociální péči.

'Kdo dům neuživí, nemá ho mít'

Náměstek ministra financí Jaroslav Šulc ale soudí, že pokud majitelé své domy neuživí, neměli by je vlastnit:

"Pokud náklady na opravy není majitel schopen uhradit z běžného nájemného, pak tento člověk prostě udělal naprosto fatálně chybný podnikatelský záměr. Nikdo v restituci ty domy nemusel přijímat."

Podle Šulce pro vlastníka nemovitosti existují jen dvě možnosti: buď dotovat ze svého, anebo dům prostě prodat.

S jeho výrokem se ztotožňují i někteří politici, například vlivný poslanec ČSSD a předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček.

"Stanovisko náměstka Šulce je naprosto skandální, protože majitelé neuživí své domy, jelikož jim to stát naprosto znemožňuje," reaguje ekonomická redaktorka Hospodářských novin Lenka Zlámalová.

Špatná sociální politika

Majitelé domů nemají podle Zlámalové povinnost žádnou povinnost dělat za stát sociální politiku, což zrušením vyhlášky o regulaci nájemného potvrdil Ústavní soud.

"V bytech s regulovaným nájemným dnes bydlí lidé s různými příjmy. To není sociální politika, ti lide pouze měli šťěstí, že v jednu chvíli byli na jednou místě, a spousta lidí s nízkými příjmy prostě tohle šťěstí neměla," argumentuje Zlámalová.

Situaci, že v některých lokalitách by ceny bydlení mohly nižším a středním příjmovým skupinám činit problémy, by měl řešit stát tím, že by lidem vyplácel příspěvky na nájemné.

"Premiér Špidla jako ministr práce a sociálních věci v předchozí vládě navrhoval, že příspěvek by měl dostávat každý, jehož náklady na nájemné překročí 10 % jeho rodinných příjmů," dodává Lenka Zlámalová a poukazuje, že stát by na tyto sociální dávky potřeboval několik miliard korun.