Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

		Petr Fischer analytik BBC

Ani čtrnáct let po krachu komunistického režimu se politici nedohodli na rozumné právní úpravě nájemného, které by nediskriminovalo majitele bytů a domů, a přitom by z bydlení nedělalo luxus, nedosažitelný pro sociálně slabé.

Někteří lidé raději splácí hypotéku, než by platili tržní nájemné

Trpělivost už dochází i lidem, kteří jsou z nedostatku možností nuceni platit tržní nájmy, které - zejména v Praze - mnohonásobně přesahují ceny regulovaného bydlení.

Proto se vznikla 'Petice za narovnání nájmů', kterou v únoru dostanou čeští poslanci.

Jedním z iniciátorů je Tomáš Nenička, fyzikální inženýr, který se momentálně živí poradenskou činností. Za tržní nájem bydlí už několik let, podobně jako jeho kolegové, kteří petiční akci spustili na internetových stránkách www.narovnani-najmu.cz.

"Řada z nás bydlí v tržních nájmech a už je to 14 let od převratu a od té doby je to pořád stejné. Platíme několikanásobně vyšší nájemné než naši sousedé ve stejných domech, přičemž sociální důvody mnohdy pro to nejsou vůbec žádné."

V obecních bytech za tržní nájem

Nenička dále uvádí, že současný systém regulovaných nájmů není o sociální solidaritě, neboť v nájemních bytech často bydlí lidé bohatí nebo ze střední třídy, kteří tuto formu dotace vůbec nepotřebují.

Dohoda zmrazuje současný stav, kdy ve velkých městech jsou několikanásobné rozdíly mezi tržním a regulovaným nájemným

Tomáš Nenička

Petice za narovnání nájmů není žádným střílením do vzduchu, nýbrž poměrně propracovanou variantou řešení problému, s nímž si čeští politici nevědí rady.

K narovnání nájmů by podle patentů, kterých už je bezmála 1500, mělo dojít do dvou až tří let, samozřejmě by mělo zohlednit sociální možnosti nájemníků.

Na sociální podpory by si obce prý snadno vydělaly zvýšením nájmů v obecních bytech na tržní úroveň.

Polovičatá řešení

Poslední dohoda přechodného řešení, k níž došli ministr financí Bohuslav Sobotka a ministr pro místní rozvoj Pavel Němec, podle iniciátora petice Neničky nic neřeší.

"Dohoda zmrazuje současný stav, kdy ve velkých městech jsou několikanásobné rozdíly mezi tržním a regulovaným nájemným, a když je nárůst regulovaného nájemného o deset procent ročně, tak se to velice málo přiblíží k sobě."

Nenička si od předání petice poslancům mnoho neslibuje, ale podle něj stačí alespoň to, že se o neúnosné situaci bude více diskutovat a zvýší se tlak na politiky.

O podání stížnosti na na Ústavní soud, nebo dokonce k Evropskému soudu pro lidská práva zatím lidé z iniciativy neuvažují.

"V současné době se zabýváme prací s veřejností. Chceme oslovit mlčící veřejnost, aby se diskuse posunula do celé společnosti," odhaluje další postup iniciátor petice.

'Uvolnit a pak na nájmy přispívat'

Poslanec ODS Petr Bratský s peticí sympatizuje. Navíc připomíná, že biti jsou i lidé v družstevních bytech, kteří za bydlení platí daleko více než v bytech s regulovaným nájmem.

"Uvolnit nájemné, stanovit cenu pro každou obec, která by byla hranicí tržního nájemného, na základě toho umožnit lidem, kteří jsou slabších příjmových skupin, příspěvek k nájmu," navrhuje Bratský své řešení.

Petice se řídí myšlenkou, když mně chcípla koza, tak ať chcípne i sousedovi, čili když já musím platit deset tisíc, tak ať platí soused taky

Stanislav Křeček

Petr Bratský dále podrobněji rozvádí i způsob, podle něhož by se příspěvek k nájmu udílel:

"Byl by to příspěvek, který by mohl znamenat, že by i lidé těchto skupin mohli bydlet v bytech první kategorie, tzn. bytech, které mají i celkové sociální zařízení a ústřední vytápění. Ale měli by nárok jenom do určitého počtu metrů čtverečních na osobu."

Za peticí je závist

S Peticí za narovnání nájmů a lidmi kolem ní se setkal i poslanec ČSSD Stanislav Křeček, který je zároveň předsedou Sdružení nájemníků ČR. Ten narozdíl od Bratského pro petici nemá sebemenší pochopení.

"Petice se řídí myšlenkou, když mně chcípla koza, tak ať chcípne i sousedovi, čili když já musím platit deset tisíc, tak ať platí soused taky."

Stanislav Křeček nevidí problém v přílišné regulaci, nýbrž naopak v její nedostatečnosti, nedokonalosti.

"Majitelům bylo umožněno, aby žádali nestydaté částky. Ti lidé platí ne že by museli, ne že by to bylo ekonomicky nezbytné, ale proto že od roku 1995 není u nově uzavíraných smluv žádné omezení."

Místo srovnání nájmů na úroveň dnešních tržních cen nabízí Křeček jiný postup:

"Nikoli deregulovat plošně, zavést dodatkové nájemné, aby se to nájemné stanovovalo podle příjmů, jako to bylo za první republiky, kde kdo zdaňoval vyšší příjem, platil dodatečné nájemné."

Nájemné podle lokality?

S deregulací podle tak zvaného místně obvyklého nájemného, které by dokázalo rozlišit finanční možnosti v jednotlivých oblastech republiky, počítal i návrh nového zákona o nájemném.

V Praze činí regulované nájemné 37 korun na metr čtvereční

Vládní koalice se ale nebyla schopna dohodnout na tom, jak místně obvyklý nájem určit.

Občanské sdružení majitelů domů například respektuje odborně provedený výpočet, kdy se nájem, bez nákladů na energie, pohybuje od 40 do 60 korun za metr. To jsou ovšem jen náklady na údržbu.

Majitelé ale chtějí i vydělávat. Zisková část nájmu by podle předsedy Občanského sdružení majitelů domů Tomislava Šimečka měla dosahovat zhruba výši úroku na hypoteční úvěr. Dnes jsou to asi čtyři procenta. Existují ale výjimky.

"Nás musí omezovat trh a ten dnes v řadě lokalit na severu Čech a Moravy udržuje volné tržní nájemné i pod touto hodnotou. Kdo má nemovitost ve špatné lokalitě, nemůže čekat, že dostane na nájemném alespoň tolik, aby to mohl řádně udržovat."

Politické tanečky nekončí

Výpočty místně obvyklých nájmů si nechali dělat i ochránci nájemníků. V Praze došli k číslu 50 až 60 korun za metr, což je velmi podobné číslo, k němuž se dopočítali majitelé domů.

Zdá se tedy, že nájemníci a majitelé domů spějí po 14 letech ke shodě, jenom politici ji jaksi přehlédli. A kdo jiný by jim to měl připomenout, než jejich kolega Stanislav Křeček:

"Politická garnitura to ovšem není schopna přijmout a hrajou se tam politické tanečky," ukazuje na hlavní důvod, který zabraňuje jakémukoli řešení Stanislav Křeček, poslanec ČSSD.