Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Pavel Klusák scénárista a hudební kritik

V posledních prosincových dnech bývají pravidelně vyhlášeny výsledky ankety Lidových novin O nejzajímavější knihu roku.

Drží si svou prestiž i v době, která ocenění devalvuje přemnožením. Kniha roku však navázala na dobrou předválečnou tradici a výlučné postavení jí zůstává.

Aktuálním vítězem je "Deník" - více než tisícistránkový titul scenáristy a generačního příslušníka české filmové nové vlny Pavla Juráčka.

Po několika letech tedy opět nad fantazií fikce i myslitelskou hloubkou esejů vítězí deníkové svědectví: připomínají se nám tak léta po převratu, kdy účastníci ankety vyzdvihli jako vítěze "Celý život" Jana Zábrany, "Teorii spolehlivosti" Ivana Diviše či vzpomínky Naděždy Mandelštamové.

Po nějakou dobu se mohlo zdát, že hlad po pravdivém záznamu z dob veřejné lži je utišen a také že počet svědectví silných osobností je zvolna vyčerpán. Editor Jan Lukeš však vydáním Deníku z let 1958-1973 učinil z uznávaného, a přece dosud nerozkrytého Juráčka stejně překvapivý objev, jakým byl před dvanácti lety Zábrana.

Anketa tedy napovídá, že do knihkupectví stále ještě chodíme hledat nezkreslené obrazy doby, která v české společnosti stále mohutně doznívá. Ale pozor - názorný protipól nabízí kniha, která s rozdílem čtyř hlasů získala druhé místo.

Je to "Trhlina" básníka Miloslava Topinky, dílo, které energicky míří do vlastního světa, nabízí nové možnosti nejen jazyka, ale i obrazného vyjádření mezi slovy, fotografiemi, grafickým gestem a uspořádáním toho všeho v prostoru. Těžko si lze tedy představit tvorbu mířící přímočařeji pryč od realismu, než je Topinkův skok do Trhliny.

Jeho a Juráčkův současný ohlas mi připomínají nadcházející berlínský festival současného umění Transmediale. Jeho téma tentokrát zní: "Už není naděje: Vzhůru do Utopie!" Když otočíme pozvánku vzhůru nohama, můžeme téma dočíst do konce. Druhá polovina říká: "Ještě je naděje: Vzhůru do Utopie!"

Cestě do říše imaginace je tu tedy přiznán dvojí motiv: nezájem o svět kolem nás i bytostná starost o realitu, potřeba odrážet skutečnost i nezbytné odvrácení pryč od ní.

Takový pohled náhle spojuje Deník s Trhlinou, napovídá, že nejen u těchto knih jsou jejich názvy zaměnitelné, a koneckonců připomíná, proč je tak přirozené mít doma v knihovně oba dva tituly.