| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: ČR |
| úterý 7. ledna 2003, 10:00 SEČ | ||||||||||||||||
| Analýza: Chartistu do každé rodiny | ||||||||||||||||
 | ||||||||||||||||
| Daniel Kaiser Oficiální kandidát ČSSD Jaroslav Bureš od chvíle, co nastoupil do prezidentské soutěže, nevychází z palby.
Doplňkovou roli zdál se hrát i Burešův vstup do KSČ v roce 1986. Jak to, že člověk, který aspoň na rovinu přiznal, že vstoupil do KSČ z kariérismu, najednou tolik vadí v časech, kdy se bývalí komunisté na vedoucích postech stali normou a kdy už prakticky nikomu nevadí ministr zemědělství, člen komunistické strany až do roku 1995? Nejsou ti, kdo najednou vystupují jako zásadoví antikomunisté, většinou spíš příznivci jiných kandidátů, Petra Pitharta nebo Otakara Motejla? Jako by prostě Bureš nevadil tím, jaký je, ale tím, že stojí v cestě našemu favoritovi. I tahle zaujatá mediální palba ovšem nakonec přinesla své plody. Nepochybně právě proto, aby si vylepšil pošmodrchanou pověst, přišel Bureš s historií o tom, jak v roce 82 nebo 83 u soudu pomáhal jednomu chartistovi, kterého z politických důvodů vyhazovali z práce. Když celá verze dostávala trhliny, vyhlásil včera večer v televizních zprávách Bureš po chartistovi - vzpomněl si, že se jmenoval inženýr Heger - jakési celostátní pátrání. Ale žádný Heger na seznamu signatářů Charty 77 není. Možnost, že Bureš z aféry vybruslí se ctí, je spíš teoretická. Muselo by se ukázat, že Hegera vyhodili z práce ne kvůli podpisu, ale třeba jen pro distribuci chartovních materiálů. To je Burešova poslední šance - vypadat nakonec jenom jako zapomnětlivec, který si nepamatuje detaily. Dá se z případu, jehož finále ještě neznáme, už teď vyvodit nějaké poučení? Nepochybně ano: pro vůdčí politickou sílu v české politice, ČSSD, skutečnost, že byl někdo ještě v osmdesátých letech členem KSČ, moc neznamená. Burešovu komunistickou epizodu už několikrát bagatelizoval i premiér Vladimír Špidla, který prý vede jakési antikomunistické křídlo ve straně. Teprve když kandidátovi povolily nervy a - obrazně řečeno - vytáhl ze sklepa svého Žida, musí na kobereček do poslaneckého klubu ČSSD. Burešova minulost ale podle všeho jeho šance v prezidentské volbě nijak neovlivní, o prezidentovi se bude rozhodovat podle úplně jiných kritérií. Sociálnědemokratického kandidáta pravděpodobně čeká jen jakási veřejná ostuda. Ani to není marné, řekne si antikomunista. Raduje se ale předčasně. K tomu, aby se někdy opakoval scénář Bureš, tedy aby se uchazeč o vysokou funkci zapotil kvůli tomu, že byl kdysi komunista, jsou potřeba přinejmenším dvě věci. Dotyčný musí být tak nesympatický, že proti sobě vyprovokuje veřejnou kampaň, ve které se bude hodit všechno, i jeho komunistický hřích. Za druhé musí mít slabé nervy a dělat takové chyby, jaké právě podle všeho předvádí Jaroslav Bureš. | ||||||||||||||||
| | |
| |
| Další informace: | |
| |
 | 6. ledna 2003 Analýza: Stranickost nebo demokracie? |
| 3. ledna 2003 Analýza: Možnost manipulace |
| 2. ledna 2003 Analýza: A nyní trochu hudby |
| 31. prosince 2002 Analýza: Den dvou tváří |
| 30. prosince 2002 Analýza: Za vztahy průzračnější |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 06:13 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
