Ondřej Štindl
Rozhodnutí úřadu pro hospodářskou soutěž - jakkoli je teprve předběžné - je namístě přivítat.
 |  |  |  |  | | | Tytéž noviny, které Grégrův energetický plán obšírně kritizovaly, ke kauze Mediparintu neřekly prakticky nic. | |  |  | |  | Jinak by totiž hrozilo, že by na české trhu působila by jen jedna distribuční firma - PNS, vlastněná některými vydavateli - společnostmi, Mafra, VLP a Ringier.
Připomeňme, že vlastníkovi Mafry mimo jiné patří Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, VLP má drtivou převahu na trhu regionálních novin a Ringier vydává mimo jiné i nejúspěšnější český bulvár - deník Blesk.
Pokud by se ve stejných rukou ocitl i monopolní distributor, bylo by to velmi nebezpečné.
Připomeňme proč, pomůžeme si přitom příkladem z jiné oblasti.
Kabinet Miloše Zemana ještě nedávno plánoval opětovné spojení výrobce energie (firmy ČEZ) a rozvodných společností, takový balík by podle názoru tehdejšího ministra průmyslu a obchodu Miloslava Grégra byl atraktivní pro případné kupce.
Některé deníky, vlastněné akcionáři PNS - například Mladá fronta nebo Lidové noviny - ten plán ostře kritizovaly jakožto základ pro vznik monopolu se všemi s tím souvisejícími nebezpečími.
Situace, která by vznikla poté, co by na trhu tištěných médií působila jediná distribuční společnost, by se s jistou mírou licence dala popsat jako obdoba naplnění Grégrova plánu pro energetiku v jiném prostředí.
Výrobce má pod kontrolou distribuci a tudíž i šanci, spoluovlivňovat, kdo bude na trh vpuštěn a kdo ne.
Tytéž noviny, které Grégrův plán obšírně kritizovaly, ke kauze Mediparintu neřekly - s výjimkou Hospodářských novin - prakticky nic, což zmíněné nebezpečí docela dobře ilustruje.
I v situaci, kdy vlastník novin v kauze figuruje jako zainteresovaná strana, přece je možné informovat čtenáře o tom, že nějaký problém existuje - třeba i s přiznáním konfliktu zájmů.
Zainteresované noviny ovšem volily jinou cestu a před veřejností se tvářily, že o žádné kauze nevědí.
V souvislosti s kauzou vydavatelé versus Mediaprint se toho hodně řeklo o ohrožení svobody slova a možných politických důsledcích stavu, kdy by vydavatelé ovládli i distribuci.
V tuto chvíli ovšem neexistují důkazy, jimiž by se dalo doložit, že akcionáři PNS mají nějakou společnou politickou agendu, kterou by po ovládnutí distribuce, chtěli monopolně prosazovat.
Za jejich rozhodnutím lze daleko spíš najít ekonomické důvody - snižování nákladů, v jehož jménu už se v českém tisku odehrálo ledacos a na jeho podobě je to také znát.
Možnost politické manipulace nebo neférového ovlivňování trhu by plánovaným spojením výroby a distribuce ovšem vznikla.
A v takové situaci je těžké spoléhat se na to, že vydavatelé budou projevovat žádoucí zdrženlivost, navíc na jejich místo jednou mohou přijít vydavatelé jiní - narozdíl od dnešních vlastníků s českou politikou daleko více propojení - a ti už se, lidově řečeno, tak žinýrovat nemusejí. |