Čestmír Klos
Co mají povodně, schnoucí kaštany a slizcí plzáci portugalští společného? Jeden jako druhý jev jsou produktem globální klimatické změny. Kdo si dá všechny ty souvislosti dohromady, aby se bál vyjít z domu.
To ovšem nedoporučuji, čekají nás totiž další drsné zkoušky. A měli bychom se na ně připravit. Dnes to byla velká voda, zítra to může být velký vítr a co já vím, co přijde pozítří. Třeba pojišťovák!
Ne to není pokus o levný vtip. Pojišťovny jsou první instituce, které na své prosperitě silně pocítily, že ekologové a klimatologové nemluví do větru a že s tou naší zeměkoulí opravdu není něco v pořádku.
Škod způsobených povětrnostními vlivy totiž narůstá geometrickou řadou. V poslední dekádě vyplatily pojišťovny na povětrnostních škodách víc, než za celou předchozí existenci dohromady. Pojišťovny samozřejmě nejsou dobročinné ústavy, a tak budou první, které nám velice osladí naši lhostejnost vůči klimatické změně.
Na Bushe jsou pojišťovny krátké, i když právě on je symbolem přehlíživosti ke skleníkovému efektu. A ten je nepochybně jednou z příčin zhoršujících se klimatických podmínek na Zemi. Ale na nás, na nás mít pojišťovny
budou!
Proto pomozme především svým přátelům, kteří kvůli povodni ztratili svou střechu nad hlavou. Přišli o poslední maminčinu fotku, o snímek svého maturitního tabla, o babiččino klokočí... A tak se upnuli k tomu místu nad řekou, kde strávili své dětství a chtějí si tam znovu postavit dům.
Rozmluvte jim to. Pomozte jim od státu, od obce, od výše položeného souseda najít jinou, bezpečnou stavební parcelu! Dějiny se sice neopakují, ale povodně ano. A řeky si pamatují svou nivu, do níž se rozlévají. Určitě se vrátí. Když ne za pět, tak za padesát, za sto let.
A tehdy už nepřijde ten hodný pojišťovák sepsat utrpěné škody. Aby i pojišťovny přežily, budou nuceny přestat pojišťovat objekty pod záplavovou čárou. Nebo jen za mnohonásobně vyšší pojistné.
Proti globální změně jsou nejotrlejší globální hyper, super dupermarkety. Jako houby po dešti rostou právě v rovinách, které někdy před dvěma pěti sty lety - povodeň tu přece nikdo nepamatuje - zarovnaly místní potoky a říčky. Mají k tomu všechna povolení, protože slepí, hloupí nebo podplacení úředníci jim na ně otiskli svá razítka.
Ale nedej bože, kdyby sem přišla povodeň! Kolos postavený do cesty náhle probuzené bystřině může způsobit vyplavení i takové obce, která je postavena bezpečně nad staletou zátopovou čárou.
Dokud to jde, pojišťujme se nejen proti povodni, ale především proti lidské hlouposti a bezohlednosti. A jestli to jde, pojistěte si kedlubny proti plzáku portugalskému. Nevěřím tomu, že by zachutnal českým kosům, a tak v menších či větších kalamitách tu může setrvávat do doby, než sem globální změna od jihu pošle nějakého přirozeného predátora.
Klimatologové upozorňují, že už teď máme být připraveni na výjimečné, atypické, neobvyklé či abnormální klimatické jevy.
Co bude pak až změna ještě postoupí? Od dětských let se začínám znovu trápit tím, proč vyhynuli brontosauři. A ti na rozdíl od nás plýtvavě nespalovali benzin v autech a uhlí v elektrárnách. |