Helena Berková zpravodajka BBC

	Na bepečnost během referenda budou dohlížet i zahraniční vojáci

Irácké úřady, ale i sousední země, čekají na jeho výsledek s napětím.

Americký prezident George Bush označuje iráckou ústavu za klíčový krok na cestě ke stabilnímu Iráku:

"Iráčtí představitelé společně sepsali ústavu, která zaručuje všem iráckým občanům svobodu."

"V dokumentu je zahrnuta ochrana základních lidských svobod, včetně svobody žen, vyznání i shromažďování," řekl mimo jiné americký prezident.

Rozpory kolem ústavy

Návrh ústavy ale vyvolává spory - ten hlavní se vede o federativní uspořádání Iráku.

Podle návrhu by země mohla být rozdělena na tři autonomní oblasti: kurdskou na severu, sunnitskou ve středním Iráku a šíitskou na jihu.

Pokud ústava povede k rozdělení Iráku, budeme stát před velkým problémem Hissám Jussef

Mnozí obyvatelé středního a severního Iráku - zvláště sunnitů - s tím ale nesouhlasí. Představa rozštěpeného Iráku se nelíbí ani arabským zemím.

"Pokud ústava povede k rozdělení Iráku, budeme stát před velkým problémem," řekl Hissám Jussef z Ligy arabských států a dodal:

"Doufáme ale, že k tomu nedojde, protože mezinárodní společenství je zajedno v tom, že Irák by měl být jednotný."

Šíitský stát

Představa menšího šíitského státu některé přitahuje, ale jiní ji naopak zatracují. Mnoho šíitů žije v domnění, že by jim měl patřit celý Irák - je jich přece většina.

	Většina obyvatel Iráku jsou šíité, za Saddáma vládli sunnité

Džamál Kašudži, mediální poradce saúdského velvyslance v Londýně, se ale netají obavami.

Ústava podle něj znamená první krok směrem k rozpadu Iráku.

Podle Kašudžiho je návrh špatný, protože v šíitských oblastech žije hodně sunnitů a naopak:

"V Iráku nelze vytvořit šíitskou ani sunnitskou oblast, aniž by šíitové - respektive sunnité - vyháněli příslušníky druhého vyznání z domovů."

"Ti lidé žili po celé generace spolu," podotýká mediální poradce saúdského velvyslance v Londýně.

Obavy sunnitů

Irácká politická scéna se po pádu Saddáma Husajna v roce 2003 radikálně změnila. Za jeho režimu vládli sunnité, i když tvoří menšinu.

Vznik nové prozatimní vlády znamenal vychýlení mocenských vah ve prospěch šíitů. Poprvé po více než osmi stech letech ovládli arabský stát.

Někteří se obávají, že Irák by se mohl čím dál více islamizovat v duchu šíitského islámu Charles Tripp

Jak tvrdí londýnský orientalista Charles Tripp, sunnité se obávají, že nová ústava upevní a de facto kodifikuje toto nové mocenské uspořádání:

"Ústava, která zaručuje moc většiny, ji vlastně v tomto případě dává šíitům, a to šíitům vedeným islámskou stranou."

"I když šíitský ajatolláh Alí Sistání a jiní nejsou stejní jako někdejší íránský ajatolláh Chomejní, mnozí šíitští politici by něco takového uvítali."

"Takže podle mě se někteří obávají, že Irák by se mohl čím dál více islamizovat v duchu šíitského islámu," říká londýnský orientalista.

Kurdská část

Státy, kde žijí kurdské menšiny, se obávají, že pokud ústava skutečně povede k federativnímu uspořádání Iráku a vznikne autonomní kurdská oblast, Kurdy v zahraničí to inspiruje.

	Sousední státy se obávají možných kurdských nároků

Podle doktora Trippa by to mohlo znamenat vážné problémy v oblasti bezpečnosti:

"Kurdští politici nejsou jednotní - existují mezi nimi zásadní rozpory. Myslím, že sousední státy, hlavně Írán a Turecko, se obávají, že jejich kurdské menšiny případná existence kurdského státu v Iráku inspiruje, ale že začnou odcházet do Iráku a využívat sporů mezi tamními kurdskými politiky."

Jaké důsledky tedy může mít víkendové referendum o ústavě? Pozorovatelé soudí, že občané by měli návrh schválit jednomyslně. To se ale zřejmě nestane.

Podle zpravodajů se proti ústavě vysloví většina sunnitů. Irácký prezident Džalál Talabání ale minulý týden prohlásil, že ho to nijak neznepokojuje.

"Pro mě je závazné rozhodnutí většiny Iráčanů, nikoli většiny sunnitů. Sunnitští Arabové možná chtějí zůstat u moci, v Iráku vládli desítky let a teď se to změnilo. Měli by se smířit s realitou," řekl irácký prezident.