Pavel Vondra redaktor BBC

Irácký prezident by si přál, aby 15. října ústava prošla

Lidové hlasování se má konat 15. října.

Představení dokumentu předcházely týdny jednání a několik nesplněných lhůt.

Ústavodárný výbor nakonec představil dokument až v neděli. A to i přesto, že s ním souhlasili jenom vyjednavači z řad Kurdů a šíitů, zatímco sunnitská menšina byla proti.

Spokojené velmoci

Sunnité mají námitky proti federalismu, rozdělování výnosů z těžby ropy a proti tomu, že nebyla přesně stanovena role islámu.

"Nesouhlasíme s články v návrhu ústavy a odmítáme je. Nedosáhli jsme ohledně nich konsensu, a proto je návrh nelegitimní," prohlásil v parlamentu jeden ze sunnitských představitelů Husajn Širistání.

Jménem amerického lidu gratuluji lidem v Iráku k dokončení dalšího kroku na jejich cestě od diktatury k demokracii. George Bush

Spojené státy a Británie výhrady sunnitů bagatelizovaly.

Americký prezident George Bush prohlásil, že zde pochopitelně byly neshody, ale svět vidí, že se v Iráku rozvíjí demokracie.

"Jménem amerického lidu gratuluji lidem v Iráku k dokončení dalšího kroku na jejich cestě od diktatury k demokracii. A rád bych lidem ve Spojených státech připomněl, že rozvoj demokracie v Iráku nejen posílí bezpečnost Ameriky, ale ovlivní celý Blízký východ."

"Demokracie nevedou války se svými sousedy a nestávají se z nich bezpečná útočiště pro teroristy, kteří chtějí ničit životy nevinných. Čeká nás ještě spousta těžké práce, ale jsme na nejlepší cestě učinit tento svět bezpečnějším pro generace, které přijdou po nás," prohlásil George Bush.

Prohlášení britské vlády mimo jiné obsahuje výzvu, aby Iráčané k referendu přišli.

Sunnitské výhrady

Sunnitší zástupci v ústavodárném výboru nepochybují o tom, že se jim do termínu všelidového hlasování podaří přesvědčit obyvatele, aby řekli ústavě ne.

Lidové hlasování o ústavě se má konat 15. října

Sunnitská komunita jako taková má v ústavodárném procesu jako jedna ze tří hlavních etnicko-náboženských skupin v Iráku de facto právo veta.

Pravidla, jimiž se bude referendum řídit, stanovují, že k zamítnutí návrhu stačí dvoutřetinový nesouhlas ve třech z celkově 18 iráckých provincií. Sunnité přitom populačně dominují ve čtyřech provinciích.

Podle komentátorů je ovšem sporné, zda sunnité přijdou hlasovat. V lednových parlamentních volbách jich přišlo k volebním urnám mizivé procento.

Hlavní výtky sunnitských politiků se týkají konceptu federalismu a zamýšlené "debaasifikace" irácké státní správy, tedy úmyslu zabránit do budoucna někdejším politicky aktivním přívržencům Saddáma Husajna ze strany Baas zastávat veřejné funkce.

Za vlády Saddáma Husajna to byli totiž právě sunnité, kdo hrál zásadní roli v politickém životě a Šíité byli perzekuováni.

Proti federalizaci

Podle sunnitů by návrhy předložené šíity připravily o práci mnoho sunnitských profesionálů, kteří by tak přišli o možnost výdělku.

Dokážeme, že tato ústava je nelegitimní. Salí Mutlak

Podobně odmítavě se sunnité staví k přání šíitů zfederalizovat Irák natolik, že by kromě již existující kurdské autonomie na severu země existovala stejná decentralizovaná samospráva na šííty obývaném jihu.

Sunnitská komunita se obává, že se tímto způsobem Kurdové a šíité zmocní cenných ložisek ropy a sunnité, by zůstali bez podílu na největším národním bohatství.

Odpůrci chystají konferenci

Jeden ze sunnitských zástupců v ústavodárném výboru Alí Mishadání BBC řekl, že se chystá konference odpůrců ústavy, na níž se rozhodne o dalším postupu.

Součástí strategie bude podle jeho kolegy Salího Mutlaka i zpochybnění legitimity předloženého návrhu ústavy:

"Dokážeme, že tato ústava je nelegitimní. Národní shromáždění, které ji přijalo, postrádá legitimitu, neboť už podle zákona mělo být rozpuštěno," řekl BBC s poukazem na několikeré překročení lhůty člen sunnitského vyjednávacího týmu Salí Mutlak.

S žádostí o zastavení ústavodárného procesu se sunnité hodlají obrátit i na OSN a Ligu arabských států.