Tomáš Pavlíček redaktor BBC

Přístup k Hitlerovým osobním věcem je předmětem sporů

Führer 20. července 1944 jen shodou náhod vyvázl se zraněním po explozi výbušniny, kterou pro něj přichystala skupina nacistických důstojníků - a měl před sebou ještě necelý rok života, než v dubnu 1945 spáchal sebevraždu.

Letos, 60 let po skončení 2. světové války, se hojně píše o Adolfu Hitlerovi; probíhají diskuse, kde se vzalo ono absolutní zlo, jehož je dodnes ztělesněním.

Hitler se ale stále připomíná i jinak - na aukcích předmětů, které se vážou k jeho osobě.

A obvykle se to neobejde bez polemik - mají se tyto věci prodávat jako atrakce pro sběratele, mají dostávat punc něčeho vzácného?

V červnu padaly takové otázky, než se v Londýně vydražilo za téměř 24 000 liber první vydání Hitlerova programového Mein Kampfu.

A stejné námitky provázely úterní aukci v Kanadě, na níž se nabízely čtyři skicy a dvě vánoční přání z pozůstalosti nacistického diktátora.

Hitlera jen za záclonami

Skicy jsou malované uhlem, barevným perem a inkoustem. Je na nich Hitlerova pečeť a podpis.

Proti aukci se ohradil Kanadský židovský kongres

Jsou mezi nimi i úpravy návrhů na podobu budovy opery v rakouském Linci - tedy poblíž Hitlerova rodiště.

Operní budovu navrhl hlavní Hitlerův architekt Albert Speer, který se stal v době války ministrem pro vyzbrojování. Po válce by Speer souzen v Norimberku a dostal trest dvaceti let vězení.

Hitlerovy osobní věci nakonec podle dostupných informací koupil jeden zájemce za 32 000 kanadských dolarů.

O kupci se ví jen to, že licitoval po telefonu. Když se tyto předměty začaly dražit, zaměstnanci zatáhli záclony a zavřeli dveře, aby tam neměl nikdo přístup.

Nikdo z přítomných v místnosti proti tomu neřekl ani slovo.

Když se poté novináři ptali vedení aukční síně, proč takové tajnůstkářství, zaměstnanci uvedli, že slíbili, že neprozradí ani jméno kupujícího ani prodávajícího.

Z řezníka umělec?

Proti aukci se ohradil Kanadský židovský kongres (CJC). Podle něj je to znesvěcení památky obětí holocaustu a Kanaďanů zemřelých za druhé světové války.

Pokus proměnit řezníka v umělce podle prohlášení kongresu nikoho neoklame

Tento pokus proměnit uhlazenou cestou řezníka v umělce podle prohlášení Kongresu nikoho neoklame.

Organizátor se hájí tím, že v minulosti prodával nacistické artefakty a prý si je kupovali i Židé. Podle něj je to materiál, který by měl být předmětem historického zájmu.

V takovém případě by měl patřit historikům a ne neznámému soukromému majiteli, opáčili zase kanadští Židé.

Jeden z ústavů historie holocaustu v Montrealu dal najevo, že by měl o "malůvky" zájem, ale jen v případě, že by je dostal zadarmo.

Ústav výzkumu architektury ve stejném městě uvedl, že o architektonické skici nemá zájem.

Jeden z majitelů aukční síně se nechal slyšet, že nechápe rozruch kolem Hitlerovy pozůstalosti, když řada intelektuálů jezdí do Prahy na bleší trhy, kde si kupují věci s komunistickými symboly.