To, že ukazují do všech směrů, znamená stabilitu

Svastika je rovnoramenný kříž, jehož každé rameno je v pravém úhlu zahnuto doleva nebo doprava.

V geometrii bývá tento útvar označován jako dvacetistranný polygon. V češtině je znám coby hákový kříž.

Svastika je slovo ze staroindického jazyka sánskrt, kde znamená "mít se dobře". V indo-evropské kultuře se symbol kreslil na věci a na lidi, aby jim přinesl štěstí.

Před tisíci let se ve svatých textech objevuje jako hinduistický symbol štěstí, Brahmy nebo sámsary (znovuzrození).

Ramena svastiky mohou být zahnuta ve směru či proti směru hodinových ručiček a to, že ukazují do všech směrů, znamená stabilitu. Někdy bývají mezi rameny tečky.

Britští skauti i Finové

Dodnes je symbol běžně k vidění v indickém umění, v současné i starověké hinduistické architektuře i v troskách starověkého města Trója v Anatolii.

Je užíván také v buddhismu, jainismu a v několika dalších původních kulturách Asie, Evropy a Ameriky.

Ornament s propletenými svastikami je třeba součástí výzdoby podlahy v katedrále ve francouzském Amiens

Britský autor Rudyard Kipling, který byl velmi ovlivněn indickou kulturou, měl až do nástupu nacismu svastiku na přebalu všech svých knih.

Symbol používali též britští skauti, ale ve třicátých letech minulého století zmizel kvůli stížnostem odpůrců nacismu z jejich medaile za zásluhy.

Finské letectvo znak za druhé světové války užívalo jako své oficiální označení, a dodnes se objevuje na finských medailích, ač to nemá žádnou spojitost s nacismem.

Zřídka je k vidění v západní kultuře, ale ornament s propletenými svastikami je třeba součástí výzdoby podlahy v katedrále ve francouzském Amiens.

Nacistické použití

Swastika je také jméno malého hornického města v kanadské provincii Ontario, které se nachází asi 580 kilometrů severně od Toronta. Během druhé světové války vznesla kanadská vláda požadavek, aby se město přejmenovalo, což jeho obyvatelé odmítli.

Debatu rozvířil kostým britského prince Harryho

Přes to všechno je znak v mysli západní společnosti spojen s Nacionálně-socialistickou německou dělnickou stranou (NSDAP), založenou po první světové válce. Před Hitlerem symbol používali okolo roku 1870 stoupenci rakouského antisemitského politika Georga von Schönerera.

Nacisté používali svastiku, protože věřili v tzv. árijský původ německého národa. Považovali ranné Árijce z indického subkontinentu za původní bílé dobyvatele Evropy a přivlastnili si svastiku jako symbol údajně nadřazené árijské rasy.

Nacistická strana začala svastiku používat v roce 1920. Hákový kříž byl na stranických vlajkách, odznacích a páskách na ruku.

Ve své knize Mein Kampf napsal Adolf Hitler: "Sám jsem po mnoha pokusech dal dohromady konečnou podobu; červenou vlajku s bílým kruhem a černou svastikou v jeho středu. Po mnohých sporech jsem nalezl definitivní proporce mezi velikostí vlajky a bílého kruhu, stejně tak jako tvarem a tloušťkou velikostí svastiky."