Petra Škraňková redaktorka BBC

Podle OSN se do Afghánistánu chce vrátit asi 85 procent uprchlíků

Pro mnohé to byl domov více než 25 let, byli tu od sovětské invaze do Afghánistánu.

Pákistánské úřady se rozhodly uzavřít tábory na hranicích v kmenových oblastech kvůli narůstajícím obavám z toho, že tábory poskytují útočiště ozbrojencům z Talibanu a al-Káidy.

Úřad vysokého komisaře OSN (UNHCR) pro uprchlíky oznámil, že utečencům pomůže v návratu do jejich domovských oblastí finančně i materiálně.

Podle informací UNHCR se do svých původních domovů chce vrátit téměř 85 procent uprchlíků.

Většinou se budou vracet do afghánských provincií u hranic s Pákistánem.

Spíše městečko než tábor

Uprchlický tábor v Severním Vazíristánu na pákistánském území nevypadá jako kemp lidí bez budoucnosti.

Připomíná spíše fungující vesnici nebo městečko, ve kterém jen stěží rozeznáte afghánské utečence od pákistánských obyvatel.

Mnohé děti chodí do místních škol a celé rodiny jsou napojeny na tamní ekonomiku.

Jejich odchod tedy zřejmě pákistánská ekonomika pocítí.

Dokazuje to příklad z minulých let, když se vraceli uprchlíci z pákistánské Kvéty do afghánského Kandaháru, uvádí reportér americké televize CNN Tomáš Etzler:

"Ekonomika v Kvétě téměř zkolabovala. Dokonce se tehdy objevila nařčení, že starosta Kvéty požádal starostu Kandaháru, aby vracejícím se uprchlíkům demolovali domovy, které si staví, aby se museli vrátit do Pákistánu."

Jak poznat teroristu?

Pákistánské úřady ohlásily záměr "vyčistit" pohraniční pásmo s Afghánistánem. Uprchlíci žijící v Severním Vazíristánu jsou v oblasti poslední.

V Severním Vazíristánu žije asi 30 tisíc Afghánců

Podle pákistánské strany jsou uprchlické tábory útočištěm bojovníků hnutí Taliban a ozbrojenců napojených na válečníka Gulbuddina Hekmatjára a al-Káidu.

Tomáš Etzler to považuje za spekulace a dohady.

Podle něj uprchlické tábory v Pákistánu velice dobře střeží pákistánská armáda, která hlídkuje i uvnitř.

"Přinést do tábora zbraně nebo vyrábět uvnitř výbušninu je nemožné," namítá reportér.

Jak ale dodává, mezi muži ve věkové skupině od 20 do 40 let je velmi těžké rozeznat, kdo je nebo byl členem Talibanu a al-Káidy.

Chceme domů

Většina Afghánců z uprchlických táborů v Pákistánu se chce vrátit domů.

A ti, kteří nechtějí, zřejmě zůstanou v Pákistánu a připojí se k některé afghánské komunitě v dalších oblastech.

AFGHÁNISTÁN státní zřízení: republika přes 16 milionů obyvatel (údaj z roku 1990) hlavní město Kábul úřední jazyky paštú a darí převážně hornatý stát sousedí s Pákistánem, Íránem, Tádžikistánem, Uzbekistánem, Turkmenistánem a také Čínou převážně hornatý stát, kterým probíhá pohoří Hindúkuš

Tradiční kmenové společenství v Afghánistánu přijímá uprchlíky zpět mezi sebe, i když už za léta ve vyhnanství zmizely rodinné vazby.

Například hlavní město Kábul mělo před válkou v roce 2001 asi jeden milion obyvatel. V současné době má asi pět milionů lidí.

"Přičítá se to právě návratu mnoha Afghánců z Pákistánu," vysvětluje reportér CNN Tomáš Etzler.

I oficiální údaje OSN uvádějí, že Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky pomohl od roku 2002 téměř dvěma a půl milionům uprchlíků vrátit se do Afghánistánu.

Nyní hodlá UNHCR pomoci v návratu domů posledním tisícovkám Afghánců z pákistánských táborů.

Na cestu zpět do Afghánistánu dostanou balíček pomoci v hodnotě od 15 do 45 dolarů.

Zahrnuje to potraviny, oblečení, deky a pokrývky.

Podle Tomáše Etzlera dokonce jedná OSN s americkou armádou o nejvýhodnější trase, po které se mají uprchlíci vracet do Afghánistánu.

Chtějí tak předejít nedorozumění, kdy by mohli američtí vojáci považovat skupinky vracejících se Afghánců za teroristy z Talibanu či al-Káidy.