Jan Bumba redaktor BBC

Přehrada Tři soutěsky v Číně

Čína potřebuje energii. Jednou z odpovědí je stavba přehrad.

Čína je domovem největších asijských řek a na všech se staví nové vodní nádrže. Největší z nich je obří přehrada Tři soutěsky.

Novinové články o této přehradě jsou vždy plné nejrůznějších superlativ: největší hydro-energetická nádrž, největší stavba na světě.

Když pak ale člověk nakonec místo vidí na vlastní oči, rozsah projektu ho stejně naplní úžasem.

Výkon jako deset jaderných elektráren

Pohled z vrchu hráze, která se vypíná do výšky 40ti poschodí nad hladinou řeky, je ohromující, stavba dole se z toho místa zdá neuvěřitelně složitá.

Monstrum má výkon jako deset jaderných elektráren

Přehrada má vyrobit stejné množství energie jako deset jaderných elektráren. Pro čínskou vládu je synonymem pro čistou a efektivní energii, bez které se rostoucí ekonomika neobejde.

Jenže věc má i svou druhou stránku - obrovskou cenu, kterou si stavba vyžádala na rozsáhlém zaplaveném území směrem vzhůru proti proudu.

Nádrž Tři soutěsky je největším a nejdelším uměle vytvořeným jezerem na světě. Na délku měří 600 kilometrů.

Třicet kilometrů proti proudu je místo zvané Ci-kuej. Staré město, které stávalo na břehu řeky Jang-ce-ťiang, celé zmizelo pod hladinou.

Už ani jeho někdejší obyvatelé nedokáží určit, kde přesně ležel jejich domov. Je to kdesi pod vodou.

Na břehu, stále nad hladinou, stojí pár opuštěných budov. Přinejmenším by opuštěné měly být, lidé v nich ale, jak se zdá, stále bydlí.

Ve dveřích jednoho domu se u malého ohníčku vsedě hřeje muž. Proč neodešel?

"Když jste chudý, jako třeba tamhleta žena, co bydlí vedle, nebo já, jiná možnost vám nezbývá," říká.

Nové bydlení podle něj dostali pouze lidé, kteří pracují pro vládu.

Přílišný rozmach?

Podobný příběh je možné slyšet nejen u Tří soutěsek, ale i v údolích celé západní Číny.

Kvůli přehradě mnoho lidí ztratilo domov

Například profesor Fan Siao vypočítává, že na přítocích řeky Jang-ce se staví více než 200 dalších přehrad. Stavební šílenství je podle něj ale ekologickou katastrofou.

"Vezměte si například tuto přehradu," říká na adresu jedné ze staveb v přilehlém údolí.

"Protože výše proti proudu pokáceli všechny lesy, řeka je plná bahna a různých nánosů. A to všechno zůstane v nádrži, ani ne za sto let ji přitom nánosy zcela zaplní. A co budeme dělat potom?" ptá se profesor Fan Siao.

Ještě výše v údolí proti proudu řeky žije zemědělec Wang Ji Čong. Jeho obličej a ruce svědčí o životě plném těžké dřiny.

'Nikoho nezajímáme'

Lezavé zimě neunikne ani ve svém domě, u vyprávění svého příběhu si hřeje ruce nad žhavými uhlíky.

Stavba vodního díla byla velmi nákladná

Wangovi a dalším zemědělcům z vesnice řekli, že musí odejít, jejich domovy budou zbořeny a o svou půdu přijdou.

Prý se mohou vystěhovat o něco výše do úbočí kopců, a tam si na kusu půdy postavit nový domov. Všichni jsou zemědělci a nejdůležitější je pro ně jejich půda, o tu ale přijdou.

"Vláda se o nás nestará," říká Wang. "Nikdo nepřišel, aby nám pomohl. Obyčejní lidé, jako jsme my, je prostě nezajímají," dodává.

Najednou ztrácí svůj klid a pláče: "Nikoho nezajímáme, vůbec nikoho".

Čína stojí před těžkou otázku - jak vyrobit čistou energii a zároveň při tom nezničit životní prostředí a lidské životy?