V čínské Komunistické straně je třetina soukromých podnikatelů

Koho přesně tedy dnešní Komunistická strana Číny zastupuje a jak moc se s dobou změnila?

Budujme kapitalistický socialismus

Jin Ming-Šan je jedním z nejbohatších mužů Číny. V hlavním městě Pekingu mu patří továrna na výrobu motocyklů, i přesto je znám jako "budovatel socialismu".

Třetinu svého času zasvětil politice, přestože členem Komunistické strany Číny se nikdy nestal. Jin tvrdí, že svůj zvažovaný vstup do politiky komunistické straně dluží, protože to ona mu umožnila zbohatnout

"Milost, kterou komunistická strana mně i mému podniku prokazuje, je obrovská jako hora. Strana mi dala prostor, abych se z nuzného intelektuála stal milionářem známým po celé zemi. Díky laskavosti strany se ze mě mohl stát nový člověk," říká Jin.

Jeho slova znějí o to neuvěřitelněji, že je pronesl člověk, který má za sebou osmnáct let nucených prací za "nezdravou příchylnost ke kapitalistickému systému".

Nevídaná změna tohoto muže jako by rezonovala s transformací čínských komunistů. Ve straně, která kdysi kapitalisty přirovnávala ke "smečce psů", je dnes třetina čínských soukromých podnikatelů.

Kdo tedy tvoří přirozenou základnu strany? A jak vnímá obraty, k nimž v Komunistické straně Číny došlo, stará komunistická garda "dětí revoluce"?

Ekonomický rozvoj na prvním místě

Pan Lu bojoval v korejské válce a domnívá se, že strana jednoduše musí jít s dobou.

"Hlavním krédem naší strany je sloužit masám. Podnikatelé mohou rozvíjet své podniky, které budou více vydělávat. Řádně odvádějí daně a lidu neškodí. Podnikatelský sektor vylepšuje naši mezinárodní pověst a pomáhá demokratickému rozvoji země," domnívá se pan Lu.

Ekonomický rozvoj země podporují i další Číňané. Upozorňují, že jakékoli reformy jsou nemyslitelné bez přizvání podnikatelů do politického establishmentu.

Jeden čínský padesátník, který si nepřál uvést svoje jméno, má ale na věc názor zcela odlišný:

"Socialismus naší země zcela změnil barvu kabátu. Do strany dnes vstupují i lidé s úplně jinou motivací než za časů předsedy Maa. Ti členství ve straně chápou jako výtah k moci a příležitost si vydělat. Všichni jsou si dnes vědomi, v jaké krizi se naše politické přesvědčení ocitlo."

Tento anonymní čínský komunista si prý posledním vývojem v Číně připadá zrazen. Můžeme tedy říci, že je komunistická strana v krizi? Otázka pro politologa Laje Chaj-žunga:

"Já bych spíše na celou věc pohlížel pozitivně, tedy tak, že strana se přizpůsobuje pluralizaci společenského a politického života v Číně. Tím se ukazuje její flexibilita, ta také umožnila úspěch ekonomického rozvoje v uplynulých dvou dekádách. Domnívám se, že to zároveň otevírá cestu k další případné úspěšné transformaci v letech budoucích," soudí čínský politolog.

Silná Čína a lidská práva

Podle sinoložky Olgy Lomové vysvětluje čínské vedení slučování komunistických myšlenek se svobodným podnikáním potřebou vybudovat silnou Čínu, která by měla své slovo ve světě.

Lze očekávat, že zvyšující se ekonomická prosperita by mohla přinést zlepšení i na poli lidských práv?

"Já bych se přikláněla spíše k tomu, že ne. V dlouhodobé perspektivě padesáti nebo sta let určitě k posunu dojde, ale představa, že Čína dělá zásadní pokroky na poli lidských práv tím, že buduje kapitalistické hospodářství, je naivní," dodává sinoložka Olga Lomová.