|
Podle britského průzkumu spí nejméně lékaři a politici | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Říká se, že k dobrému zdraví člověk potřebuje osm hodin spánku denně, v britském průzkumu Rady pro dobrý spánek (Sleep Council) toho ale nikdo nedosáhl.
Lékaři a politici měli průměrně naspáno sotva polovinu tohoto času. Mají pro to lidé z Rady pro dobrý spánek nějaké vysvětlení? Celý průzkum je založen na odpovědích jednotlivých lidí, takže je docela dobře možné, že třeba politici nebo učitelé, kteří prý také příliš nespí, trochu přetáhli svůj odhad. Spánek je podle odborníků velmi subjektivní záležitost. Existují lidé, kterým pár hodin k regeneraci organismu úplně stačí, ale těch je jen několik procent v populaci. Dlouhodobě bez spánku Výzkumu se účastnili lékaři, kteří mají noční služby v nemocnicích.
Číslo tedy ukazuje spíše jejich pracovní vytíženost ve službě, problémy mohou začít až když se služby nahromadí. "Dlouhodobý nedostatek spánku má dopad na celou řadu lidských schopností, zejména pak na naši schopnost reakce, jasného a racionálního myšlení," vysvětluje Jessica Alexanderová z Rady pro dobrý spánek, která považuje za varující, že právě lékaři, politici a učitelé spí tak málo. Právě tito lidé totiž nejvíce ovlivňují život v moderních společnostech. "Z jedné špatné noci jednou za čas se člověk snadno vzpamatuje, to není takový problém, varující je dlouhodobý nedostatek spánku." "Žijeme v kultuře, kde jsme bombardováni informacemi na internetu po celý den. A vůbec nejhorší je to, že ten, kdo nespí, je ještě považován za frajera," stěžuje si Jessica Alexandrová. Vliv nedostatku spánku na psychiku je díky fyziologům mozku velmi dobře znám; ne nadarmo se odpírání spánku používalo, a dodnes bohužel používá, jako poměrně spolehlivá mučící metoda. Člověk se postupně dostává do jakéhosi halucinačního transu, podobá se to stavu po noci plné alkoholu nebo pocitům po požití drogy. Rizika práce v noci Problémem je i dlouhodobé převrácení biorytmu. Rada pro spánek má k dispozici i některé vědecké studie, které ukazují, že dlouhodobé převrácení biorytmu má na lidské zdraví velmi negativní dopad.
Je to prý podobné, jako kdybyste denně vykouřili dvacet cigaret. Uvádí se také, že při převracení přirozeného biorytmu roste riziko kardiovaskulárních chorob, u žen riziko rakoviny prsu, až osminásobné je prý riziko vzniku žaludečního vředu, časté jsou také výkyvy nálad. Hodně ale záleží na tom, jak je kdo ustrojen, jak je schopen se vyššímu tlaku bránit. V Británii to časem může být velký problém. V noci tady pracuje až sedm milionu lidí. Odhady ekonomů říkají, že do 15 let by to mohla být až čtvrtina pracujících lidí. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||