|
Odborníci si v Praze vyměňují poznatky o spánku | ||||||||||||||||||||||||||||||
Nedostatek spánku nezpůsobuje jen podrážděnost a špatnou náladu, v důsledku nepozornosti je také stejně významnou příčinou dopravních nehod jako alkohol.
Lidé prospí celou jednu třetinu svých životů. Zhruba u poloviny populace na naší planetě se přitom objevují spánkové poruchy. Nejen o nich v tento týdnu diskutují v Praze odborníci z celého světa. Nejvážnější poruchou je prostá nespavost. Ta má často příčiny, které přímo se spánkem nesouvisí. "Nespavost je velmi častou poruchou, se kterou lidé nedokáží zacházet, a tím, jak se k ní chovají, ji stále zhoršují a chronifikují – z přechodného příznaku se stává dlouhodobá celoživotní potíž," říká Karel Šonka z Lékařské fakulty Karlovy Univerzity, který se poruchami spánku už dlouhodobě zabývá. Druhy nespavosti Běžná nespavost je nejčastěji zaviněna špatnou životosprávou. Například těžké jídlo na noc, nebo silná káva před spaním je nejlepší, jak si z nočního usínání udělat velmi nepříjemnou chvilku. Snadnému usínání neprospívá ani nervozita ze zaměstnání nebo hádka s blízkým člověkem. Za nespavost mohou často zdravotní potíže, jakékoliv bolesti nebo třeba noční dušnost. Vážnějším důvodem špatného spaní jsou duševní poruchy. Pokud se nespavost vrací, měli bychom navštívit lékaře. Bohužel, první co vám předepíše jsou léky - nejčastěji hypnotika, a to je podle psychiatra Martina Anderse chyba. "V současnosti ale napínáme všechny síly, abychom poučovali lékaře jiných oborů, co za tou nespavostí může být. "To, že pacient nespí, neznamená, že má čistou nespavost – může za tím být úzkost, deprese nebo neurologické problémy. Nespavost je velice častý symptom." Chrápání a naměsíčnost Velice frekventovaným onemocněním, které se projevuje pauzami při dýchání v průběhu spánku je chrápání přerušované dechovými pauzami, takzvaná spánková apnoe. Tuto poruchu je ovšem třeba odlišit od pouhého chrápání. Při spánkové apnoe může dojít ke snížení prokrvení životně důležitých orgánů, zejména mozku a srdce. Tato porucha postihuje 10 až 20 procent populace, zejména mužů. Mezi další nejčastější poruchy spánku patří parasomnie neboli abnormální epizodické události, z nichž mezi nejznámější patří náměsíčnost. "Náměsíčnost skutečně souvisí s měsíčním svitem – v nadměrně osvětlené místnosti je člověk jakoby probuzený, ale nemůže normálně reagovat. V mírné formě jí zažívá asi polovina dětí," uvádí Karel Šonka. Průměrná délka spánku Pět procent populace trpí nadměrnou denní spavostí. Ta je podle Karla Šonky z hlediska společenského ještě svízelnější než nespavost. "Kdo spí 12 nebo i 17 hodin denně, má velké životní problémy, protože okolí pro něj nemá pochopení. Nespavost je na rozdíl od spavosti obecně přijímaná porucha, lidé s ní mají soucit."
Za normální se v dospělém věku považuje spát šest až devět hodin, je to ovšem individuální. "Za posledních sto let ve Spojených státech, kde se spánek sleduje, se zkrátila průměrná doba spánku o jednu hodinu a zdraví se nezhoršilo," upozorňuje Karel Šonka. Možná ale spíte bez problémů, jenomže do zaměstnání vás nutí vstávat příliš brzo nebo pracujete dlouho do noci. Častou příčinou nehod je začátek pracovní doby před sedmou hodinou, varuje Thomas Pollmacher z výboru Evropské společnosti pro výzkum spánku. Boj s mikrospánkem Když už se vám stane, že jste se dobře nevyspal a musíte řídit auto, existuje nějaký způsob, jak si udržet pozornost? "Nemám jinou radu, než zastavit a krátce se vyspat – i deset minut spánku vás může velmi posílit – nebo se rozhýbat. Také pohybová aktivita vás učiní bdělými." Káva podle Thomase Pollmachera nestačí. "Když už tímto nápojem zaháníme únavu, nesmíme jeho účinky přeceňovat. Člověk vydrží nespat i 30 až 40 hodin, ale řídit unavený je nebezpečné." Spánkový deficit si tělo podle Karla Šonky kompenzuje dvěma způsoby: "Buď se prodlouží doba spánku, nebo člověk spí 'výživnějším' typem spánku. Asi polovinu doby, kterou spíme, je biologicky nezbytně nutná, ale většinou ji nejsme schopni spát bez té méně důležité části." Vzhledem k tomu, že je mikrospánek viníkem třiceti procent všech havárií, američtí vědci zkoumají zařízení instalované uvnitř automobilu, které by dokázalo včas monitorovat přicházející mikrospánek řidiče. Zatímco Spojené státy, Austrálie či Británie věnují hodně pozornosti i peněz rizikům spojených s poklesem pozornosti za volantem, většina evropských zemí podle mnoha odborníků prevenci v tomto směru zanedbává. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||