|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vítězka soutěže o nejdelší bdění nespala téměř týden Dovedete si představit, že byste nespali téměř 170 hodin, tedy zhruba týden?
Účastníci pořadu s názvem 'Shattered', tedy "Otřeseni" britské televizní stanice Channel 4 si to zcela určitě představit dovedou. Deset lidí soutěžilo v uplynulých dnech před zraky diváků o to, kdo vydrží nejdéle neusnout. Soutěž vzbudila v Británii velkou pozornost, její začátek sledovaly téměř dva miliony diváků. Možná i proto, že si na ní u mediálního kontrolního orgánu Ofcom stěžovalo několik lidí. Zvítězila devatenáctiletá budoucí policistka Clare Southernová, která vydržela nespat - nebo jen s minimálními přestávkami - přesně týden. Získala za to 97,000 liber, tedy téměř pět milionů korun. Halucinace v přímém přenosu Jde o další variantu tzv. reality show, v níž diváci dlouhodobě sledují účastníky soutěží v psychicky náročném prostředí - na pustém ostrově, v uzavřeném prostoru apod. Známý je pořad Big Brother, jehož producenti se podíleli i na této soutěži. Její účastníci si stěžovali na to, že zažívali halucinace, totální vyčerpání a paranoidní stavy. Těm, kteří u Ofcomu protestovali, vadilo, že televize tentokrát zašla až příliš daleko. Že se divákům jako zábava nabízí pořad, v němž jsou lidé ponižováni. Že pořad může mít dlouhodobý negativní dopad nejen na jejich psychické zdraví.
Mluvčí stanice Channel 4 potvrdila, že účastníkům byli neustále k dispozici lékaři nebo psychologové a že formát pořadu široce rozebírala s odborníky na etiku. Že nešlo o bezvýznamnou událost, dokazuje i fakt, že se sporem zabývaly noviny, vyjadřovala se k němu řada odborníků i politiků. Většina psychologů, které média citovala, se domnívá, že šlo o skutečný hazard. Národní týden spánku Tento týden byl ve Velké Británii shodou okolností vyhlášen Národním týdnem spánku. Organizátoři této kampaně chtějí poukázat na to, že moderní společnosti žijící takřka 24 hodin denně, 7 dní v týdnu zanedbávají spánek a odpočinek vůbec a že to může mít fatální důsledky nejen pro jednotlivce, ale i pro společnost. Podle profesora Chrise Idzikowského klasická poučka o tom, že člověk má spát 8 hodin, není jedinou cestou:
"Nemáme k dispozici příliš kulturních srovnání, ale například víme, že ve studenějších zemích lidé spali ve dvou fázích. Nebo se podívejte na fenomén siesty. Existují mechanismy v mozku, které kontrolují spánek a jeho množství. Spánek může být rozdělený více, než si myslíme." Podle Idzikowského je docela jednoduché zjistit, kdy nemáme spánku tolik, kolik ho tělo potřebuje: Když usínáme v situacích, kdy bychom prostě usínat neměli. A tehdy bychom to prý měli brát vážně. Churchill spal jen 4 hodiny denně Je známo, že například bývalý britský premiér Winston Churchill spával čtyři hodiny denně a stačilo mu to. Chris Idzikowski ale upozorňuje, že to není tak jednoduché: "To je jako s Edisonem, ten spal chvíli v noci a chvíli ve dne. Zajímavější ale byla Margaret Thatcherová - ta spala také okolo čtyř hodin denně, ale je řada fotografií, na nichž usíná uprostřed jídla a při jiných příležitostech." Podle zmíněného profesora a podle dalších odborníků sice lze na určitou dobu režim takto pozměnit, ale dlouhodobě s tím má většina lidí komplikace. Právě na tuto skutečnost chce upozornit Národní týden spánku - tělu by se mělo, co se spánku týče, dostat toho, čeho si skutečně žádá. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||