Daniel Anýž redaktor BBC

Televizní stanice CBS propustila čtyři své zaměstnance

Televizní stanice CBS propustila čtyři své zaměstnance za chyby v reportáži, která se vloni v září věnovala okolnostem vojenské služby prezidenta George Bushe.

Podle komise, která spornou reportáž zkoumala, si tým, který ji připravil, nedostatečně ověřil své zdroje, a byl prý veden "krátkozrakou horlivostí", když reportáž pustil do vysílání.

Dalším případem je kauza komentátora Armstronga Williamse, doposud respektovaného hlasu černošského, spíše konzervativního proudu.

Williams přijal od amerického ministerstva školství bezmála čtvrt miliónu dolarů za propagaci vzdělávací politiky prezidenta Bushe.

Nestranná média?

Časová souvislost mezi oběma kauzami sama o sobě tak důležitá není, protože o reportáži CBS se v Americe diskutovalo už od září, a to, že verdikt komise přišel teď, kdy byl odhalen kontrakt Armstronga Williamse, je shoda náhod.

S největší pravděpodobností společnost CBS naletěla podvodníkovi, protože měla strach, že ji konkurence předběhne Igor Lukeš, bostonská univerzita

Mnohem důležitější je, a to je oběma kausám společné, že to za oceánem znovu oživuje debatu o nestrannosti novinářů a médií vůbec a diskuzi o tom, jak moc mohou skrytě prosazovat zájmy té či oné strany.

U Armstronga Williamse je zápletka poměrně jednoduchá. Novinář uveřejňoval své komentáře ve zhruba 50 listech, a kromě toho měl pravidelný rozhlasový a televizní pořad.

Nyní se přišlo na to, že právě v těchto pořadech se za úplatu zavázal propagovat Bushův program k podpoře základního školství.

Kauza CBS

U CBS je situace komplikovanější.

Ta ve svém pravidelném zpravodajském, respektovaném magazínu 60 Minutes přišla v září, uprostřed prezidentské kampaně s reportáži, ze které vyplývalo, že současný prezident Bush více méně "prolajdačil" svoji někdejší vojenskou službu u texaské národní gardy.

Podle závěrů komise šlo v kauze CBS o chybu

Což bylo v kampani, kde se Bushův protikandidát John Kerry profiloval naopak jako vyznamenaný veterán války ve Vietnamu, velmi sledované téma a pro Bushe potenciálně zničující obvinění.

CBC nyní přiznala skutečnost, o níž se pochybovalo od samotného uvedení reportáže.

Totiž že klíčové dokumenty, na kterých televize svoji story postavila - tedy údajná hlášení někdejšího Bushova nadřízeného - nejsou věrohodné, respektive že jde s největší pravděpodobností o podvrh.

Podle závěrů komise, kterou vedl někdejší šéf agentury AP Louis Boccardi, šlo o chybu.

Okolnosti vzniku reportáže, ale mohou vzbuzovat pochyby.

Například fakt, že produkční reportáže Mary Mapesová zprostředkovala setkání mezi mužem, který stanici přinesl inkriminované sporné dokumenty, a Joe Lockartem, poradcem Johna Kerryho.

Aktuálnost nade vše

Na otázku, zda jsou americká média, respektive celonárodní deníky a celoplošné a kabelové televize, tak "stranická", jak ukazují některé kauzy a vzrušené debaty mediálních analytiků, Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů bostonské univerzity, odpovídá:

"Myslím, že ne. Zeptáte-li se lidí, kteří volili Bushe, co si myslí o médiích, mávnou rukou a řeknou, že noviny nečtou, protože to jsou levičáci. Když položíte stejnou otázku liberálovi, řekne, že jsou média v rukou finančních koncernů."

"Hlavním zájmem novinářů je podle mne zviditelnit se, být tím prvním, kdo něco veřejnosti odhalí. A jestli objekt jejich zájmu je ideologicky z pravé nebo z levé strany, je podle mého názoru novinářům lhostejné."

V případě CBS stále zůstává pro někoho zůstává otázkou, zda šlo o špatně odvedenou práci, nebo zdali televize chtěla, aby reportáž měla "protibushovské" vyznění.

Role vládních institucí

Profesor Lukeš však souhlasí se závěrem vyšetřovací komise:

Hlavním zájmem novinářů je podle mne zviditelnit se, být tím prvním, kdo něco veřejnosti odhalí Igor Lukeš, bostonská univerzita

"S největší pravděpodobností společnost CBS naletěla podvodníkovi, protože měla strach, že ji konkurence předběhne. Není to ideologie, ale výsledek honičky."

Je běžné, že americké státní úřady využívají PR agentur, aby ovlivňovaly novináře a protlačovaly svá témata?

"Určitě ne. Americké vládní instituce si mohou najmout publicistickou agenturu, ale k tomu, aby prosazovaly určitý konkrétní program, a ne proto, aby si najaly novináře."

"V tom je přeci hlavní rozdíl mezi objektivním žurnalistou a nájemným pisálkem, který tancuje podle cizí píšťalky," uzavírá Igor Lukeš.