Robert Břešťan zpravodaj BBC

I vlivem počítačové editace je psaná čeština na vysoké úrovni

"Dnes po jedné hodině noční byla v hostinci č.139-IV taneční zábava, při níž 25letý dělník Otakar Mrázek z Břevnova žádal choť obuvníka Jiráska o hubičku.

"Jirásek, tou žádostí uražen, chopil se pak sklenice a roztříštil ji záletnému dělníkovi o hlavu těžce jej poraniv."

Stejná drzá žádost by pravděpodobně i dnes skončila jako před stoletím. Současná média by ji ale jistě popsala jinak.

Rozkolísaný jazyk

Podle českých lingvistů je písemná čeština, i vlivem rozšířené počítačové editace, na poměrně vysoké úrovni. Horší už to je prý s češtinou mluvenou.

Jak ale říká Jaroslav Bartošek z katedry marketingových komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, čeština v médiích je obrazem celé společnosti:

Někdy mám takové obavy, že ze strachu, abychom nebyli málo světoví, se snažíme opičit po světě. A zbytečně Jaroslav Bartošek, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

"Jazyk je rozkolísaný - pravidla výslovnosti, gramatika, stylistika. Působí tady celá řada vlivů zahraničních. Každý se snaží mluvit anglicky, i když to zná, jak říkal pan profesor Chloupek, jenom na úroveň první lekce.

"Bolzano, pražský profesor, říkal, ať se nestydíme za pořádnou poctivou češtinu, ať ji pěstujeme. Někdy mám takové obavy, že ze strachu, abychom nebyli málo světoví, se snažíme opičit po světě. A zbytečně."

Sám Jaroslav Bartošek se ale o budoucí osud češtiny neobává:

"Myslím si, že stylů a útvarů nebo variet je celá řada. Buďme rádi, že jich máme hodně: i ty nedbalé, i ty obecné, i ty slangové, i ty profesní a i ty super prestižně spisovné. Nebojím se, že by se ty spisovné naší situaci ztratily."

Navíc, jak ujišťuje Jaroslav Bartošek, dokud budou na světě kultivovaní lidé, bude i kultivovaný jazyk.

Dvě češtiny?

Naopak Oldřich Uličný z pražské filozofické fakulty nastiňuje temnější budoucnost českého jazyka:

"Dlouhodobá perspektiva může vést k tomu, že v Čechách se postupně obecná čeština tak emancipuje, že se může stát buď druhým standardním jazykem, anebo dokonce prvním standardním jazykem.

"Morava proti tomu tenduje k tomu, aby si zachovala své interdialekty, protože stará nářečí už zmizela.

"Interdialekty jsou výrazně odlišné od obecné češtiny. Čili může se stát, že na Moravě zůstane formálním jazykem 'stará' spisovná čeština a v Čechách se může, zejména bude-li postupovat Evropská unie směrem k regionalizaci, uchytit čeština obecná. Ale to je prognóza, která se nemusí vyplnit. Doufejme," přeje si profesor Oldřich Uličný.

Negativně vnímaná správnost

Lingvisty, aspoň ty shromážděné na semináři o současné češtině, rozčiluje především to, že pro řadu lidí je spisovná forma jazyka čímsi odtažitým a přežilým.

Faktem ale je, že v tento okamžik jde úroveň bohužel pořád ještě dolů Zdena Palková, Univerzita Karlova v Praze

Jazyková správnost je prý často vnímána negativně. Výsledkem je pak například nedbalá výslovnost hlásek, nesmyslné zacházení s větnou intonací a další mluvní neřesti ztěžující poslech.

Fonetička Zdena Palková z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy chybu vidí v nedostatečné mluvní výchově v rodině i ve škole, a kvůli funkci řečového vzoru také ve sdělovacích prostředcích.

Na druhé straně připouští, že obavy o osud jazyka jsou staré snad jako jazyk sám:

"Tyto obavy mají lidé, kteří se zabývají kulturou řeči, odedávna. Totéž, co tady říkám já, říká Quintilianus v dobách dávných a týkalo se to latiny a rétoriky.

"Faktem ale je, že v tento okamžik jde úroveň bohužel pořád ještě dolů. Tahle konference je, myslím, důkazem toho, že to začíná vadit lidem. Teprve, až jim to bude vadit ještě víc, tak se vývoj nějakým způsobem obrátí," soudí Zdena Palková z Fonetického ústavu Univerzity Karlovy.

Podle ní se většina současných českých médií chová podle vzoru "Mluv, jak jsi zvyklý, posluchač se přizpůsobí." Před pohodlím posluchače tedy dávají přednost pohodlí mluvčího.