Petr Fischer Londýn

Organizátoři chtějí připomenout i Einsteinovu veřejnou angažovanost

Osvětová akce "Einsteinův rok" je součástí letošního Mezinárodního roku fyziky, který 40 fyzikálních společností světa vyhlásilo v roce 2000 na konferenci v Berlíně.

Od té doby se po celém světě připravuje řada akcí, které mají připomenout Einsteinovu osobnost, jeho vědeckou práci i veřejné vystupování, a tím pomoci v popularizaci fyziky ve společnosti.

Teorie relativity

V roce 1905, publikoval tehdy šestadvacetiletý německý fyzik svá tři velká pojednání, která podstatně proměnila teoretickou fyziku, ale vlastně i tvář světa.

Prvním pojednáním je speciální teorie relativity, kde se poprvé objevil nejznámější vzorec E = mc2.

Einsteina bychom si měli připomínat jako vědce, který dosáhl velkých objevů a nechal spoustu nedodělané práce Martin Rees, britský královský astronom

Einstein formoval slavnou závislost prostoru a času - stručně dilatace času při rychlostech blízkých rychlosti světla.

O deset let později ji rozpracoval v obecné teorii relativity, kdy pracoval už i s gravitací.

V roce 1905 Einstein přišel i s popisem Brownova pohybu, kde dokazoval existenci atomů a popsal jejich vlastnosti.

A pak to byl objev fotonu. Byl to důležitý příspěvek do diskuse o podstatě světla. V reakci na Einsteina pak vyrostla kvantová teorie či Heisenbergův princip neurčitosti.

'Schola ludus'

Britští organizátoři Einsteinova roku chtějí všechny tyto souvislosti připomenout zábavnou formou. Podle koordinátorky akce Caitlin Watsonová chtějí takto fyziku přiblížit hlavně mladým.

Einstein inspiroval vznik baletu, jenž bude v Británii uveden v květnu

"Einsteinovým rokem chceme inspirovat budoucí generace fyziků a chceme zlomit obecnou představu o tom, že fyzika, je obtížná, nudná a pro život irelevantní věda," vysvětluje Caitlin Watsonová.

Organizátoři využívají právě ikonickou postavu Alberta Einsteina k tomu, aby se více lidí seznámilo s touto vědou, případně aby se jí začali věnovat.

Tak například v muzeu vědy v Londýně bude celá řada interaktivních instalací, nebo počítačových her, kde se zájemci snadno a rychle seznámí s největšími objevy teoretické fyziky a jejími praktickými aplikacemi.

V pojízdné laboratoři, která bude jezdit po Británii, si školní děti budou moci vyzkoušet mnoho jednoduchých pokusů. Ve školách po celé Británii je například vyhlášena fyzikální soutěž.

Organizátoři ale chtějí připomenout i Einsteinovu veřejnou angažovanost. Podle britského královského astronoma, profesora Martina Reese, je Einstenův důraz na vědeckou odpovědnost za důsledky vědeckých objevů pořád důležitý.

Angažovaný vědec

"Einsteina bychom si měli připomínat jako vědce, který dosáhl velkých objevů a nechal spoustu nedodělané práce, kterou se teď v 21. století snaží vědci dokončit."

I když si leckdo myslí, že Einstein pracoval na výrobě atomové bomby, přímo to nikdy neudělal Martin Rees, britský královský astronom

"Einstein je ale i příkladem zájmu o veřejné dění. I když si leckdo myslí, že pracoval na výrobě atomové bomby, přímo to nikdy neudělal. A byl příkladem pro mnoho vědců," říká Martin Rees.

Rees připomíná také poslední Einsteinův čin jen pár dní před smrtí - podpis pod Russelovu petici za odzbrojení.

Einstein nicméně v roce 1939 napsal dopis americkému prezidentovi Rooseveltovi, v němž ho vyzval k výrobě bomby, která by zničila nelidský fašistický režim.

Einstein byl vědcem angažovaným. V jeho postavě se zvláštním způsobem řeší dilema hranice, kterou vědec nesmí překročit. Onou brzdou je mu morální kotva.

Ale ani Einstein se nakonec nevyhnul pochybnosti, zda například v případě atomové bomby nebylo lepší zůstat "vědecky nezaujatý".