Ondřej Štindl redaktor BBC

Čeští distributoři při překladech názvů projevují 'značnou kreativitu'

Tuzemští distributoři totiž při překladech názvů často projevují značnou kreativitu.
Ta někdy ovšem vede k přinejmenším sporným výsledkům.

Právě uváděný film Terryho Zwigoffa Zlý Santa (Bad Santa) byl v Česku přejmenován na Santa je úchyl.

To je ovšem, pokud jde o tvůrčí nasazení českých distribučních společností, jeden z těch jemnějších příkladů.

Subtilní komedie Wese Andersona pojmenovaná podle školy Rushmore se v Česku dočkala názvu Jak jsem balil učitelku.

Komedie Meet the Parents s Robertem de Nirem sice za moc nestála, název Fotr je lotr si ale stejně nezasloužila.

"Pro české distributory je typické, že se někdy chtějí vnutit svému 'cílovému publiku', takže původní titul přikrášlují," vysvětluje tajemství českých názvů filmový publicista Vojtěch Rynda, který dříve spolupracoval na vytváření žebříčku nejhorších českých filmových názvů.

"Přidávají k názvu adjektiva typu 'krvavý' nebo 'vášnivý' a za původní titul dodávají vysvětlující přídavky," dodává filmový publicista.

Vše pro diváka?

Podle Lenky Pickové ze společnosti SPI International změny v názvu vycházejí vstříc potřebám českého diváka.

Změny v názvech podle odborníků vycházejí vstříc českému divákovi

"V Americe může být film pojmenován jemnější formou. Když ale distributor vidí, že by se v Česku hodil drsnější název, tak pak má tu možnost název upravit a zvolit tak, že lidi zaujme," komentuje praxi překladu Lenka Picková.

Problémem českých překladů jsou také takzvané dovysvětlovací názvy. V originálu se film jmenuje třeba Carmen, zatímco český název zní Carmen: divoká vášeň. Obdobně to fungovalo s filmem Nikita, v češtině uvedeném jako Brutální Nikita.

Na otázku, zda lidé skutečně chtějí, aby jim bylo vše řečeno už v názvu, Lenka Picková odpovídá:

"Dovysvětlující názvy jsou určitě zajímavější. Pokud by filmy měly stejný název jako třeba v Americe, tak mnohému divákovi by moc neřekly. Úkolem distributora totiž je vybrat název, který diváka zaujme na první pohled."

Podle Petra Zenkla, který do češtiny převedl mnoho filmů, by se dobrý název měl vyzněním blížit originálnímu názvu.

Čím sprostší, tím lepší?

"Ale myslím," pokračuje překladatel, "že v dnešní době je už možná někdy lepší nechat originální název ,než se pouštět do překladatelských kotrmelců. Zejména tehdy, je-li i originální název nekomplikovaný."

Možná, že se filmový Macbeth jednou bude uvádět jako Tři čarodějnice a hromada mrtvol Ondřej Štindl

Existuje vlastně tedy nějaká osvědčená metoda, podle které se tvoří české názvy?

"'Spolehlivá metoda' existovala a tu a tam se ještě objeví. Byla známá tím, že filmy dokázala spolehlivě pokazit. Spočívala v tom, že čím kontroverznější a sprostší název byl, tím více se věřilo, že filmu pomůže," vysvětluje Petr Zenkl.

Otázkou zůstává, zda tato metoda může skutečně nějaké publikum přitáhnout.

Podle Petra Zenkla však někdy tento postup skutečně funguje:

"Třeba překlad American Pie - Prci prci prcičky- zafungoval. Na "Americký koláč" by určitě tolik lidí nepřišlo. Název byl asi trochu přehnaný, ale filmu to pomohlo."

Nedá se tedy čekat, že by se čeští distributoři při tvorbě názvů filmů trochu mírnili.

Možná, že se filmový Macbeth jednou bude uvádět jako Tři čarodějnice a hromada mrtvol a Otesánek se změní na Lidožravá kláda útočí.